Opírám se svou černou lakovanou lodičkou o jeho vypracovaný zadek, jak tu tak přede mnou klečí, a tlačím ho ještě víc k podlaze. Prohýbá se v bedrech, vidím, jak mu na zadnici zůstávají růžové stopy po úderech mého bičíku. S každou ránou se ozývá slastné zaskučení.
Předevčírem mi psal, že chce pokleknout před svou Královnou a nechat se dovychovat. Že prý se nemůže dočkat, až mi splní každé mé přání.
Musím se přiznat, že jsem trochu náročná a očekávám, že se budu moci spolehnout na dokonalé splnění mých příkazů. Přinesl mi však kožená pouta místo kovových, která jsem po něm chtěla. Tak ať teď trpí, čubka jedna. Musí zavčas zjistit, že si se mnou nemá zahrávat. Takových zmrdů, kteří by potřebovali dostat pár na holou znám celý houf. A svůj čas a pozornost hodlám věnovat jen tomu, kdo si to opravdu zaslouží.
Po této pro něj bolestivé chvíli si sedám do křesla a opírám si nohu o stoleček. Vyzouvá mi na můj pokyn lodičku a začíná mi hladit nárt. Jemně masíruje zvlášť každý prst, nezapomíná ani na chodidlo a kotník. Z mých červeně nalakovanych nehtů a hebké kůže i na patách je úplně hotový. Vidím, že jeho ztopořený ocas slintá touhou. Když se ho dotknu nohou, rozmáznu tu mazlavou tekutinu po celém péru, a stačil by mu jen jeden dlouhý pohled do mých zelených očí a málem by explodoval.
Moc dobře však ví, že to má zakázané, a právě proto mě tak baví ho provokovat. Tohle hraní kočky s myší je tak krásně vzrušující!
Podobné povídky
-
Líbí se mi, jak tam klečí jako žabička. Obličej dolů, ruce svázané za koleny a zadeček na mě laškovně vystrkuje. Přímo si říká o to, abych ho trochu propleskal. Klečím u ní a rukou jí jakoby…
před 8 hodinami 0 171 8 -
Teď jdi a postav se do kouta a nepokoušej otočit nebo něco podobného,jediné co ti budu tolerovat je že uslyšíš co budu říkat zrzce ,to ti musí stačit, vidět nic nemusíš aspoň si budeš víc bystřit…
před 19 hodinami 1 188 3 -
Ve starém kamenném domě na okraji lesa se nacházela knihovna, jakou by málokdo čekal. Vysoké regály sahaly až ke stropu, mezi nimi stály těžké dubové žebříky a vzduch voněl starým papírem, voskem a…
včera 0 384 8 -
Mám rád tyhle chvíle. Chvíle relativního klidu, kdy si člověk v klidu sedí v křesle a pozoruje divadlo, které se před ním odehrává. Divadlo bolesti, touhy, poddání.. Je moc roztomilá, jak se tak…
včera 0 236 6