Axel Raab - prolog

Stane se, že se potkají těla, jakoby stvořená jedno pro druhé. Kloužou po sobě a hladí se, jak saténová košilka hladí postavu, kterou spoře zakrývá. Vzájemně se hýčkají každým dotekem a zapadají do sebe bez drhnutí, křečovitých póz a jakéhokoli nepohodlí. Soulož, když potkáte někoho takového, je prostě tak samozřejmá jako procházka v neděli odpoledne za krásného počasí. Banálně krásná, obyčejně úžasná, všedně neobyčejná. Je to prostě takové to, když fyziologický akt sexu je opravdu ze všeho nejvíc milováním. Takhle to bylo s Ellen.

Jenže Ellen je mrtvá.

A pak jsou tu ty další případy. Jako byste pokaždé, když se přiblížíte dostali elektrický šok. Křupe to a praská to. Když se hladíte, vyvolá to pocit jako při nošení levného kousavého oblečení. Kůže je z doteků jakoby podrážděná a svědivá. Jenže o to víc to dráždí. Tak jako je těžké přestat si škrábat svědící místo, vracíte se k sobě pro ten pocit, jakkoli nepohodlný a v jádru neuspokojivý. Vytváří to přitažlivost charakteru špinavého, zkaženého a hříšného. S takovým člověkem se nemilujete. Šoustáte, trtkáte, mrdáte. A víte co? Ono to není horší. Jiný to je, ale horší rozhodně ne.

Takhle spolu zápasíme s Lilly už nějaký čas. Jako teď. Leží u sebe v kanceláři na stole. Sukni vykasanou nad pás. Nohy do praku. A já zvednutý ze sedadla pro přijímaného hosta jí svým penisem jen tak halabala vystrčeným z rozepnutého poklopce projíždím okolo kalhotek hozených na stranu a držím za lýtka. O Asiatkách se říká, že vypadají na 16, dokud nezačnou vypadat na 61. Nevím, jestli je to pravda u všech, ale pro Lilly tohle klišé rozhodně platí. Za měsíc jí bude 40, ale na 61 rozhodně nevypadá. Její pička mě dráždí trošku nepříjemným škrábavým způsobem. A není to proto, že by nebyla vlhká, to fakt ne. Zároveň je to ale příšerně vzrušující. Její povzbuzování je víc nonverbální kňourání. I když kdo ví, možná ty zvuky v její rodné vietnamštině něco znamenají a já jsem jenom ignorant, co se za dva roky neobtěžoval naučit nic z jejího rodného jazyka. Fakt je, že náš vztah tak ani tak moc o mluvení není.

Každopádně tohle pískání rozpoznávám. Je to jasný signál, že se jí to blíží. Což je dobře, o moc dýl bych nevydržel. Napínám energii do toho, co má být posledních několik přírazů a sleduji u toho, jak se v jejím těle postupně buduje orgasmus. Bože tohle mě vždycky dostane až na kopec...

"OKAMŽITĚ PŘESTAŇ! POLICIE! ODSTUPTE OD SEBE!!!"

Nu, pokud už máte milenecký vztah s majitelkou a provozovatelkou bordelu, opravdu se ujistěte, že žádné vaše dostaveníčko neukončí policejní razie. Když už to zaručit neumíte, dávejte si aspoň pozor, aby to nebylo doslova v tom nejlepším. Prostě poslední, co chcete, když vám zakuklenci nasazují pouta je, abyste u toho na ně ejakulovali, to mi věřte. To všechno ovšem je mnohem trapnější, když to podstupujete jako kapitán na místní policii. Tím hůř, že děláte na třetím oddělení krajské SKPV, tedy na mravnostním.

To, že se po jedenadvaceti letech můžu s prací u policie rozloučit, mi bylo jasný, než na mě někdo hodil deku, aby mi to ztrapnění aspoň trošku ulehčil. Že následovaly pohovory s šéfem, GIBSem a inspekcí prezidia, nemusím asi ani zmiňovat. Dobrý pro mě bylo, že tak jak byla razie protidrogový centrály překvapením pro mě, tak byl pro ně stejnej šok, že mě tam našli. Vztah s Lilly jsem tajil úspěšně a šéfa mírně potěšilo, že to, že mu o razii v jeho rajonu nikdo neřekl, opravdu nebyla moje chyba. Tím ale pozitiva končila.

Do protokolu jí říkali Ly Thi Huyen, Černovláska z klanu Ly. Vietnamci umí opravdu poetický jména. Pro mě to je Lilly, pro tu perverznější půlku Ústí nad Labem Madam Lilly. A já si fakt myslel, že to časem dáme dohromady. Jenže Lilly podle všeho kromě řízení bordelu ještě provozovala taky středně velkou živnost drogového překupníka. Přes její "klub" Ma'am Lilly's se pašovaly dodávky z Vietnamu a Kambodže do Německa. Věřte nebo ne, já o tom nic nevěděl.

Kdo tomu, že jsem nic nevěděl, rozhodně nevěřil, byli samozřejmě borci z GIBS. Za každou cenu se mi snažili přišít účast na těch kšeftech. Chytali se každýho slova a šli po mě jak slepice po flusu. Jenže měli dvojitou smůlu. Jednak jsem se za těch jedenadvacet let, z čehož jsem 11 let detektivem, něco naučil, a pak já v ničem opravdu nejel a o ničem nevěděl. Takže mi stačilo říkat pravdu.

Před dvěma a půl lety jsem se domák, jakým způsobem Lilly získala český občanství, a rozhodl jsem se toho využít pro sběr informací. A fungovalo to. Měsíc na to jsem měl od ní na stole seznam kunčaftů, co se ptávaj po holkách a klucích pod zákonem. Byly tam i zajímavý jména, to vám povím. S klukama na oddělení jsme pár z těch, co podle rejstříku vypadali nejzajímavějc, cvičně zabásli a nechali je v cépézetce uzrát přes noc. Jeden z nich nám uzrál dozlatova a ráno už nám naprášil, co věděl, a slíbil spolupráci, jen aby se to nedozvěděla jeho stará. No a do měsíce byla velká zatýkačka, zavřeli jsme jeden Discord server a rozprášili skupinu, co působila v pěti státech EU. Tři měsíce na to, jsem za to od policejního prezidenta přebíral medaili a kapitánskou frčku.

Po ceremoniálu jsem jel poděkovat Lilly. Zeptala se mě, jestli to s ní nechci oslavit. Když jsem na to kejval, asi jsem si neuvědomoval, že je to celoživotní děvka, a ty uměj slavit jen jedním způsobem. Ale nevadilo mi to, ode mě prachy nikdy nechtěla. Bylo mi jasný, že vztah kapitána mravnostního a největší bordelmamá v Ústí není úplně košer. A přesto jsem v tom pokračoval. Skoro dva roky. To je ale jediný, čeho jsem se reálně dopustil.

Ani nevím, kolikrát jsem jim během tří následujících dnů tuhle historku zopakoval. Pitvali každej detail a snažili se mi přišít kdeco. Jenže nakonec to museli vzdát. Nic na mě neměli. V odposleších NPC o mě nebylo ani slovo (i proto mě tam nečekali), můj bejvák rozebrali na molekuly a stopy drog nenašli dokonce ani na mejch podrážkách. Nato, aby mi do skříně něco strčili z vlastní iniciativy, jsem byl asi příliš vysoká šarže, nebo možná v tom hrálo roli to, že můj otec je plukovník na prezidiu a možná v tom bylo i to, že pár z těch lidí na těch seznamech od Lilly, je ještě pořád na svobodě a nemaj úplně nízký postavení. A koneckonců to, že má někdo zcela konsenzuální sexuální vztah s děvkou, podle českejch zákonů trestný není.

Takže zbývalo jen dobrat si všechnu nevybranou dovolenou a podepsat rezignační papíry k prvnímu dni po jejím konci. Odevzdat zbraň a služební průkaz. A taky podepsat papír, že se dobrovolně vzdávám výsluhy. Blbost a naivita se holt trestat musí.

Když jsem se po třech dnech "zadržení", "předběžného zadržení", "omezení na svobodě" a "dobrovolného podávání vysvětlení" vracel domů, měl jsem v hlavě totální zmatek. Myslel jsem na všechno a na nic zároveň. Nevěděl jsem, co budu dělat, kam půjdu ani co se stane, až mi dojdou ty tři měsíční platy, co jsou veškerý moje úspory. Když o tom tak uvažuju, ta pecka do hlavy, kterou jsem dostal ledva jsem otevřel dveře svýho bytu, mě vlastně vysvobodila.

Probudil jsem se nahej, spoutanej na speciální šukací židli tím nejklišoidnějším sadomaso páskovým postrojem. Ruce jsem měl, asi páskem, uvázaný dozadu, nohy roztažený od sebe a připoutaný k nohám židle. Chvíli jsem ostřil, než jsem zaostřil Lilly.

"Myslel jsem, že sedíš," řekl jsem jí místo pozdravu.
"Vyšetřují mě na svobodě," odpověděla lakonicky, "prý je moc moc maličká pravděpodobnost, že bych ovlivňovala nějaké svědky," pokračovala hlasem epesní kurvičky, kterej mě vždy rajcoval. Oblečená byla v latexovým overalu. Dívala se mi hluboce do očí a postupně si ho rozepínala. Samozřejmě pod ním byla nahá.
"Můžeš mi vysvětlit, proč jsem, jak hádám, u tebe ve sklepě, spoutanej a vymóděnej jako na sraz východoněmeckýho klubu fandů BDSM? A proč mě u toho tak bolí hlava?" udržoval jsem konverzaci i když jsem část odpovědi asi tušil.
"Musím se prostě ujistit. Cos věděl a komus co napráskals." řekla zatímco byla úplně nahá. Ty tři kroky, co udělala, aby stanula vedle mě, byly nejvlnivější, co svedla. A to víte, že uměla. Nemusím říkat, že už mi stál, jak anténa.
"Jsem asi ten nejblbější policajt v Ústeckým kraji, to mi věř. Žádnej div, že mě vykopli."
Nasedla na mě. A já věděl, že je to něco jako sex na rozloučenou.
"Opravdus o ničem neměl ani malilinkaté tušeníčko?" ptala se mě bez známky zadýchání, zatímco se mi rozjížděla na ptákovi.
"Nne... hmpf... aťs dělala cokoli, o ničem jsem nevěděl." vydechl jsem snaže se ovládat.
"To je mocinky moc dobré, kdyby ti Lilly věřila..." pracovala pánví a pusou jakoby nezávisle, "já zatím nevypovídala, advokát mi to zakazuje, takovej koloušek... líbil by se ti... asi tě nahradí" začalo na ní být vidět, že můj pták s ní přeci jen něco dělá, "nabízejí mi spolupráci, jsou přesvědčeni, že Lilly není velký šéf, ufff ach... šovinisti policajtský..." fascinuje mě, jak se dokáže soustředit na konverzaci a sex zároveň "a Lilly teď neví, prásknout miláška Axela, nebo Bobbyho... mohla bych dostat jen podmínečku..."
"Ughh, chch, Ccho musím udělat, abych to nebyl jchá?" věděl jsem, že v té konverzaci musím pokračovat i když je tělo proti.
"Odstěhovat... chjo... odstěhovat se z Ústí... ale budeš mi kurva chybět... ach ach..."
"Kam a za co?" vlastně jsem si říkal o úplatek, zatímco jsem souložil, nebo spíš byl souložen.
"V Ostravě je taková kancelář... ugh... pronajala jsem jí na půl roku... licenci soukromého detektiva ... ach ... s tvou zkušeností dostaneš ... dho začátku ti to musí sthačit... a pak se snad uživíš sám..." prokníkávala mezi slovy tím známým způsobem...
"Ale jednha podmínka... Dáš svhé Lilince zpátky ten seznam, co ti kdysi dala... A nebhudeš proti mně vypovídháát... Řekni že Lilinku potěšíš, řekni to, řekni, že jak jí umíš potěšit..."
"Ufff, jsou to dvě... dvě podmínky... ale jo, potěším Lilinku, jak jen to umím..." řekl jsem i proto, že jsem neměl na výběr.
"ÍÍÍííí, ghrrr, kchchch," zachrčela v orgasmu. Ani nevím, jestli ho spustil víc můj pták, nebo to, že jsem jí byl po vůli... jaksi trestněprávně. Jak jí to odeznělo, sesedla ze mě. Stačily by tak tři zhoupnutí a byl bych taky. Mučení jí evidentně jde dobře. "Sakra chlape, ale chybět mi budeš..." dodala asi největší vyznání citů, co byla schopná, "pošlu sem Vanessu, ať to tu dodělá a pustí tě. Papíry ke kanclu najdeš u sebe v bytě. Čekám, že do týdne budeš na druhý straně republiky." Některý rozchody jsou prostě hořký.

Vanessa je Filipínka. A asi nejhnusnější kurva, kterou Lilly zaměstnává. Tak pětatřicet, lehce neforemný tělo, malý prsa, co ale záhadně stejně strašně visej. Přední zuby nahoře a dole nemá. Pokud jdete k Lilly a ptáte se po kurvě okolo patnácti set, dostanete Vanessu. Navíc přišla v tom nejnevkusnějším kostýmu sestřičky, který kdy online sexshopy měly v nabídce.

Jenže já byl rozdělanej fest. "Pufu, lebo kundů?" zeptala se mě kombinací přízvuku a neschopnosti řádně artikulovat kvůli nedostatku zubů. Radši kundu. Radši od ní něco chytit, než mít noční můry z toho, že ta její huba mě dodělávala. Nasedla na mě. Musím uznat jedno. Možná nevypadá nejreprezentativnějc, ale řemeslo opravdu umí. Trvalo jí to snad dvě minuty, než mě přivedla k tomu, abych do ní stříkal plnou dávku. Ani nevím odkud vytáhla mobil a v okamžiku, kdy jsem jí plnil si se mnou udělala selfíčko.

"Felfíško s Faneskou, ma'am Lilly ce, dyby Axel zlobil." vysvětlila mi Vanessa.

A tak to teď je. Z kpt. Axela Raaba, z ústeckého mravnostního, se stal nějaký Axel Raab, soukromý vočko z Ostravy.