Riskantní hra 2

Po prvních úkolech byli oba příjemně rozechvění a těšili se na pokračování. Martina dopila poslední doušek vína a klikla na další úkol. Objevilo se: Hra na odhad: Žena klečí na 4 a tipuje, která ženská těla by jejího muže vzrušila. Za každou chybu dostane trest, za správnou odpověď odměnu. Sbírka fotek amateri.com "

„Cože? Jaký trest?" podívala se na Jirku s tázavým výrazem. „No, jestli chceš, můžeme to zkusit... třeba nějak jemně. Plácnutí přes zadek?" navrhl, trošku nesměle. „A odměna?" zeptala se, jako by chtěla smlouvat. „Když se trefíš, dostaneš třeba malé pohlazení. Tam dole," usmál se a ukázal bradou k jejímu do hladka oholenému klínu, který se pořád leskl vzrušením. Martina se lehce zasmála. Cítila, jak jí napětí a vzrušení stoupá do hlavy i do podbřišku. Milovala tuhle hru – nešlo jen o sex, šlo o to, že je najednou zranitelná a podřízená.

„Dobře," řekla a poslušně si klekla na čtyři na koberec. Trošku škrábal do kolen, ale byla zvědavá, jak dobře zná vkus svého muže. Uvolnila záda a vyšpulila zadek směrem k Jirkovi. Bylo to nezvyklé, ale nějak příjemně ponižující. „Připravená?" zeptal se, když otevřel galerii. „Jo..." pípla tiše, trochu nervózně.

Objevila se první fotka. Martina ji letmo zhlédla a tipla: „Ne, tahle by tě asi nevzrušila." „Správně," potvrdil Jirka a jemně jí přejel prstem po klitorisu. Martina se zachvěla a tiše vydechla. Další obrázek. „Jo, tahle určitě jo," řekla si jistě. „Špatně..." Martina stihla jen krátce ucuknout, než ji lehce, ale důrazně plácnul přes vystavený zadek. Teplý dotyk a krátká štiplavá bolest projela jejím tělem až do břicha. Skousla si ret. „Děkuju..." zašeptala stydlivě.

Jirka chvíli váhal, jestli ji neplácnul moc, ale když viděl, jak jí hraje úsměv na rtech a jak lehce dýchá, pochopil, že se jí to líbí. Třetí fotka. Martina chvíli přemýšlela. Něco na tom obrázku ji mátlo. Nakonec váhavě řekla: „Asi... ne?" „Vážně myslíš, že ne?" usmál se Jirka potutelně. „Tak jo, líbila by se ti..." opravila se v poslední chvíli. „Správně," zasmál se Jirka a tentokrát jí prstem jemně zakroužil kolem poštěváčku. Martina tiše zasténala do polštáře.

Čtvrtá fotka. Něco úplně jiného – Martina se zarazila. Cítila, že ztrácí jistotu. Přesto vsadila na svůj odhad. „Ne." „Špatně..." Plácnutí tentokrát dopadlo trochu hlasitěji, ale Jirka si dal pozor, aby to bylo stále spíš hravé než bolestivé. Martina se zachvěla, vystrčila zadeček ještě víc a vzdychla. „Děkuju..." řekla znovu, tentokrát zřetelněji.

Jirka si užíval ten pohled – jeho krásná žena na čtyřech, poslušná, čekající na tresty i odměny, s vlhkou kundičkou, která se leskla i v tlumeném světle obýváku. Čurák mu tepal vzrušením a nejraději by do ní zajel a ošukal ji jako zvíře. Ale bavilo ho mít nad ní kontrolu, a vědět, co má dělat. Její “děkuju” mu znělo v uších. Nečekal to a těšil se, až ji plácne znovu. Ale nechtěl podvádět, i pohlazení čím dál žhavější kundičky ho vzrušovalo. Nevěděl, kolik má galerie fotek a nutnost ovládat své vzrušení hrozila tím, že si ho vybije ostřejšími ranami. No, ale proč ne, děkuje a vypadá, že ji to vzrušuje.

Martina v sobě cítila zvláštní směs studu, vzrušení a šílené touhy. Každý dotek, každé plácnutí, každé pohlazení – všechno ji víc a víc vtahovalo do zvláštní mlhy odevzdání. „Chceš pokračovat?" zeptal se tiše Jirka, když si prohlížel další obrázek. Martina vzhlédla, oči lesklé touhou. „Ano... prosím," zašeptala.

…

Po posledním plácnutí a pohlazení Jirka odložil telefon na stolek a sklonil se k Martině. Jemně jí políbil na bedra a pak jí pomohl se posadit vedle sebe na gauč. Martina měla ještě pořád lehce zarudlý zadeček, ale v očích jí zářil spokojený lesk.

„Tyjo... já ani nevěděla, že existuje něco jako amatéři a že tam lidi dávají svoje fotky," zamyslela se nahlas Martina a zabalila se do deky, ale pořád se přitiskla k nahému Jirkovi. „Taky jsem o tom jen slyšel. Ale vidět to takhle... zvláštní. Některý fotky teda byly fakt síla," uchechtl se Jirka a pohladil ji po stehně.

„Tak co, líbilo se ti to?“ zeptala se pak tiše, skoro nesměle. Jirka se na ni podíval a přitáhl si ji blíž. „Jo. Fakt hodně. Líbilo se mi, že jsi byla tak odvážná. A že jsi mi věřila." Martina mu schovala tvář do ramene. Cítila se zvláštně – trochu v rozpacích, trochu rozněžnělá, a hlavně krásně vzrušená. „Bylo to jiné... trochu trapné, trochu dráždivé. Ale cítím se teď tak strašně tvoje," zamumlala. V aplikaci odeslali hodnocení 5 hvězdiček od obou a nalili si víno.

Když dopili druhou sklenku, aplikace vyhodila další úkol. Martina četla nahlas: „Muž se postaví doprostřed místnosti, dá si ruce za hlavu, zavře oči a nesmí se hýbat ani vydávat zvuky. Žena si s ním může dělat, co chce. Orgasmy nejsou povoleny. Za každý pohyb nebo zvuk přijde trest. 5 minut“ Přeskočil jí srdeční tep. Byla to hra, ale zároveň v ní cítila podmanivou moc.

„Tak pojď, vojáku,“ usmála se šibalsky.

Jirka se poslušně postavil do středu místnosti, nohy mírně od sebe, ruce za hlavou, oči pevně zavřené. Vypadal neuvěřitelně zranitelně, a zároveň mužně. Martina ho chvíli jen tak obcházela, pozorovala jeho tělo. Vzduch v místnosti jako by zhoustl. Pak přitáhla ze strany židli a postavila ji za Jirku. Vylezla na ni a pomalu, lehounkým dotykem, přejela svými prsty po jeho šíji. Viděla, jak mu naskočila husí kůže, ale ani se nepohnul.

„Šikovný,“ zašeptala mu do ucha, až cítila, jak se mu zachvěla čelist. Pomalu sklouzla dolů, a teď byla její tvář v úrovni jeho břicha. Jemně přejela špičkou jazyka po jeho bradavce. Tichý nádech. Málem by ho plácla, ale rozhodla se být milosrdná.

Pak už ale neodolala. Poklekla před něj a začala si pečlivě prohlížet jeho penis, který trčel před Jirkovým břichem jako ze železa. Zavřenýma očima Jirka netušil, co přesně se děje. Cítil jen teplo jejího dechu, pak jemné škrábnutí nehty po vnitřních stehnech. Martina natáhla ruku a polaskala mu šourek. Jirka lehce cukl boky. Plácla ho přes pravou půlku zadku, ne silně, spíš jako upozornění. „Stůj klidně,“ řekla tiše. Pak vzala špičku jeho penisu mezi rty a jemně ji vtáhla dovnitř svých úst. Nepohnul se, ale bylo na něm vidět, jak se snaží vší silou ovládat. Martina si vychutnávala jeho slanou chuť a horkost pod jazykem. Na chvíli špičku pustila a lehounce ho kousla do předkožky. Jirka tiše sykl. Využila toho, že má penis v ústech a zuby silněji stiskla předkožku a chvíli stisk podržela. Cítila, jak ji v ústech pulsuje jeho touha, jak se chtěl stáhnout, ale pro ni se ovládl. „Říkala jsem bez zvuků,“ připomněla mu a pohladila ho po bocích na usmířenou.

Pár vteřin ho jen zkoumala prsty — jemné tahy, prohrábnutí ochlupení, jemné přejetí pod varlaty až k hrázi. Byla si vědoma jeho napětí, jeho vzrušení. Sama byla šíleně vlhká. Bez varování si poklekla ještě blíž, roztáhla si pysky a nechala špičku jeho penisu zasunout na krajíček své mokré kundičky. Jen na kousíček. Oba zadrželi dech. Jirka se kousl do rtu, ruce stále pevně za hlavou, tělo jako ze železa. Martina se pousmála. Pomalu si vytáhla špičku penisu zpátky ven, jako by si ochutnávala zakázané ovoce.

Chvilku si ho prohlížela — byl nádherně tvrdý, lesklý od jejích šťáv a pulzoval touhou. Pak se zvedla, obešla si ho a postavila se mu za záda. Nečekaně ho jemně chytla za boky, přitiskla se k němu prsy a vnímala, jak mu srdce buší jako o závod. „Ale něco přece jen bylo slyšet...,“ zašeptala mu do ucha a smyslně mu skousla ušní lalůček. Jirka nepatrně zavrávoral, ale stále držel postoj. Martina se potichu uchechtla. Pak sklouzla pohledem dolů na jeho zadek — lehce začervenalý od plácnutí. Nemohla si pomoct.

Přesunula ruce na jeho boky, jemně ho podržela, sklonila hlavu a zakousla se mu lehce do pravé půlky zadku. Ne hrubě, spíš škádlivě, tak, aby cítil horké sevření zubů a brnění, které vysílalo další vlnu napětí do jeho klína. „Za to syknutí,“ dodala nevinně a olízla místo, kam se zakousla.

Jirka tiše funěl nosem, ale držel. Tohle pro něj bylo něco nového, něco napůl trestajícího a napůl neskutečně vzrušujícího. Martina spokojeně sledovala, jak jeho tělo reaguje, jak se snaží ovládat.

Líbilo se jí to. Bavilo ji, že jí patří. Aspoň v tuhle chvíli. Pohladila ho po zádech a ještě naposledy jemně pleskla dlaní po jeho levé půlce. „Tak, teď už by to zatím stačilo,“ řekla sladce když aplikace oznámila konec času a posadila se zpátky na židli, nohy roztažené, kundičku stále lesklou vzrušením. Jirka se pomalu uvolnil ze své pozice, otevřel oči a pohled na ni ho málem srazil zpátky na kolena.

Martina sáhla po telefonu a odklikla hodnocení úkolu. Na displeji se rozzářilo pět hvězdiček z pěti. „Tohle mě fakt bavilo,“ řekla tiše, skoro nesměle, jako by sama byla překvapená tím, jak moc si roli malé dominy užila. „Mně taky... teda... bylo to pekelně těžký se nehýbat,“ přiznal Jirka a podrbal se na boku, kde ještě cítil jemné štípnutí od jejích zubů. „Ale zároveň mě to neuvěřitelně vzrušilo. Kdybych mohl, tak bych tě tam hned povalil.“ “Ale tys nemohl, pěkně jsi poslouchal a držel.”, usmála se Martina, trochu pyšně a trochu rozverně. „Když vydržíš ještě pár úkolů, tak ti to dovolím,“ zamrkala na něj a přehodila nohu přes nohu tak, že jí kundička na moment znovu probleskla v mezeře mezi stehny.

Oba cítili, jak se mezi nimi napětí dál houstne. Byla to jiná hra, než na jakou byli zvyklí — pomalejší, pečlivější, dráždivější. A ani jeden z nich neměl nejmenší chuť přestat.

Jestli má nějaký pár chuť se podílet na dalším psaní, pošlete zprávu.