Mariin příběh

30. 4. 2025 · 684 zhlédnutí Jen-chlap

(fikce)
Marie se vdávala z velké lásky a hodně mladá. Brzy si s Mirou pořídili být a rodinu. Po narození třetího dítěte začal být jejich milostný život čím dál méně častý, vlastně až na vyjímky nic nebylo. Marie to přisuzovala péči o tři děti a domácnost, práci a vůbec všemu, co dělá život životem. A pořád doufala, že až budou děti větší, víc času i peněz, najdou si opět příležitost k milostným hrám, které jí chyběly.
Čtyřicítka jí přeběhla, nejstarší dcera se chystala k maturitě a Mirek místo toho, aby se zajímal o ní, trávil čas na fotbalu a v hospodě. Neopijel se, ale měl pivo rád. A vůbec si neuměl představit, že by bez něj trávil víc večerů po sobě.
Zoufalá si. Proč už ho nezajímá? Proč to není aspoň ozvěna toho, co za mlada, kdy za ní běžel dvacet kilometrů a pak jí třikrát pomiloval. Kdy po ní toužil tolik, že jej musela někdy mezi lidmi mírnit.
Ale už jí nebylo dvacet. Doba, kdy byla štíhlá jako proutek a její prsy se vešly Mírkovi do dlaní , byla pryč. Strie na bocích, volné břicho a masivní kulatý zadek o výrazně větší konferenční velikosti, jí to pořád připomínali. Ale ona chtěla být krásná a svůdná. Pro něj! Ale on to neviděl, nebo vidět nechtěl.
"Něco se sebou dělej. Třeba začni cvičit," poradila ji v práci Pavlína. No jo...ale jak? Marie vůbec nevěděla co a jak. Dlouho chodila kolem místního fitness, než se odhodlala vejít a celá červená studem oslovila mladou recepční, že by jako asi chtěla začít cvičit. Slečna byla milá a prodala jí permanentku.
Nejhorší bylo pro ni vejít do fitka, kde byla spousta krásných lidí. Připadala si stará, tlustá a ošklivá a hlavně, vůbec nevěděla co a jak. Nakonec ji oslovil běžecký pás a zkusila ho. Kupodivu nikdo její snahu hanlivě nekomentoval. Za chvíli z ní tekl pot a musel Aše zastavit. A displayi svítila potupně vzdálenost 800m a ona měla pocit, že asi umře. Tohle byl fakt blbej nápad, říkala si.
"Jsi v cajku?" Ozvalo se za ní. Otočila se a tam byl kluk...no vlastně chlap, že kterého se jí zastavil dech. Jak hora a samý sval. A zkoumavě jí prohlížela. Chtěla ho nějak odbýt, že jí nic není, ale nedal se. Stručně a jasně jí vysvětlil, že když začíná, nesmí to tolik hnát. Nejde o rychlost, ale o vytrvalost. Strávil s ní asi čtvrt hodiny, kdy jí trpělivě vysvětloval, jak se ve fitku nezabít hned první den. Jmenoval se Jirka a byla z něj celá pryč, i když byl nejmíň o patnáct let mladší. Ale rozloučill se slovy "Tak zase příště". A tak přišla za dva dny zas.
Byl tam. Ve skupince podobných hochů, kteří zvedali velké činky a navzájem se hecovali. Bylo jí hloupé se k němu hlásit, ale než se stihla zase začít stydět, pozdravil jí a představil ostatním . Byla červená jako rak. Ale nadšená, že jí nikdo nesoudí a není za exota.
Jak začala chodit pravidelně, zlepšovali se její výkony, ale pořád si připadala jak oteklá jitrnice. Zaslechla něco o stravě a opatrně se zeptala Jirky, co a jak. Dostala pár rad a zbytek jí našla dcera na internetu.
Začala se pomalu měnit, ale Mirek jakoby její změnu vůbec nevnímal. A to se kvůli němu začala i holit, jako ty holky ve fitku. Pořád trávil víc času v hospodě, než doma. A pak se najednou po pár měsících něco změnilo. Toho dne jí při cvičení Jirka pochválil, že jí to moc sluší. A pozval jí na kafe. Odbyla ho, ale nedal se. A tak šli po cvičení sednout na "jedno" kafe a vodu. Moc se bavila a skoro měla pocit, že to na ní ten zajíc zkouší, což jí bavilo o to víc. Byl teplý květnový večer a Jirka jí chtěl doprodit přes park domů, prý aby se nebála.
Šli a najednou jí letmo chytil za ruku. Úplně cítila jak praskla ta jiskra co přeskočila. "Jsem stará a vdaná." řekla mu skoro smutně. "Nevadí...jsi úžasná, jak na sobě dřeš, co všechno jsi změnila. A mě to přijde sexy." řekl jí a pohladil po tváři. A jí se na chvíli zatemnila mysl a prostě se rozhodla, že do toho půjde. Políbila ho. Nejdřív lehce a pomalu. Chytil jí za boky, přitáhl si ji a přisál se jí na ústa. A ona po dlouhé době cítila to, co už dlouho ne. Zájem, skutečný zájem.
Sedli si na lavičku a nechala se od něj osahávat, jako kdysi Mirek, protestovala pořád méně a méně....
Nacpal jí ruku do leginů a probil se až k její kundičce....prsty jí laskal a ona tekla jako za mlada. A v tu chvíli věděla, že ho chce.
Najednou se zvedl...byla zaskočená a překvapená, ale on měl plán. Zvedl jí k sobě, otočil zády a než se stačila vzpamatovat, měla legíny i s kalhotkami u kotníků. A on se lačně přisál k její zanedbané kundě a lízal jí od řitního venečku až po poštěváček. A pořád víc jako by se nemohl nabažit. A ona si ho užívala. A věděla, že chce mnohem víc.
"Pojď do mě...!" pobídla ho....a on spustil kalhoty a vrazil do ní svůj klacek. Myslela, že se asi zhroutí. Jedna velká vlna vzrušení za druhou se jí přelívala tělem a vycházela mu zadkem víc a víc v ústrety. On mě šuká jako pes čubu, honilo se jí hlavou, ale za nic na světě nechtěla, aby přestal.
Po několika nekonečně krátkých minutách, kdy do ní bušil jako stroj se najednou zastavil a ona poznala, že dlouho nevydrží. Chtěla ho dovnitř, ale nebyl to dobrý nápad. Vysmekla se mu, klekla na zem a nastavila ústa. Nemusela nic říkat ani vysvětlovat. Udělala to, co Mírkovi nikdy nedovolila. Lačně nasála Jirkovo mužství do úst a začala polykat semeno valící se ven.
Klesli na lavičku a oddychovali. "To byla jizda.." vydechl Jirka. "Uvidíme se zase zítra?" "Budou se ti smát, že máš starou bábu..." "Na rozdíl od nich mám aspoň pořádnou ženskou...teda aspoň doufám, že mám...?" Usmála se a neříkala nic. Měla hlavu plnou myšlenek na to, co se právě stalo. Ale jedno věděla jistě. Zítra zase přijde. A doufala, že po cvičení skončil u něj. Nebo aspoň v tom parku.

Podobné povídky