Velikonoce - před lety a dnes

Naivní folkloristé to všemožně opisují, ti rozumnější to jen zaobalí akademickou mluvou, ale každému soudnému rozum dá, že velikonoční zvyky jsou jen trochu barvitějším vyjádřením zájmu jednoho pohlaví o druhé. Decentně řečeno. Příbuznost sloves "vyšupat" a "vyšukat", v některých krajích ostatně zástupných, není určitě náhodná. Tam, odkud pocházím, o tom nebylo sporu. Samozřejmě, že hodování nebylo jen o "tom jednom": mladší děcka se honila za čokoládovými vajíčky a pentlemi, pro starší kluky bylo velkým lákadlem napít se kořalky, ti ještě starší ovšem hledali cestu pod sukně vyšupaných cérek. Kdo měl všech pět pohromadě, do konce puberty zakusil od všeho. Starší ogaři si samozřejmě žárlivě střežili, které cérečka nebo panímáma se nechá vyšupat na holou nebo se sympatickému koledníkovi odmění za koledu nějak zajímavě, ale jednak mladší, co patřili k fotbalovému oddílu nebo myslivecké jednotě, se vždycky od starších něco nakonec dověděli, no a především od jistého věku měl každý normální kluk ve své nebo sousední vesnici svou frajírku, ke které, pokud se cestou po koledě nic jiného nepřinatrefilo, se odpoledne přišel ptát, zda ji vyšupání moc nebolí, případně jestli to nepotřebuje pofoukat. Když byla holka rozumná, tak potřebovala. Někdy se ale přinatrefilo leccos. Nikdy nezapomenu na vyprávění bratrance Jožky, jak v sedmnácti pořídil na koledě u panímámy Kotárkové, tehdy pětapadesátileté. Bratranec se mi s tím zážitkem svěřil až po dvaceti letech při jedné pražské pitce a ještě s notnými rozpaky. Pamatoval jsem si panímámu jako statnou ženu barokních tvarů, veselé mysli a poměrně jadrné mluvy. Jožka se ještě v době, když už byla pár let nebožka, skoro zajíkal, když mi líčil, jak si po ujištění, že dorazil na koledu sám, zvedla sukni, pod kterou neměla než svoji selsky širokou zadnici, a když ji Jožka celý zpitomělý zmaloval, jak obyčej žádal, aniž by sukni spustila, otočila se k němu předem a s rukama v bok se tázala, jestli by ji mohl vyšupat i tam. "Ty vole, ta ji měla chlupatou jak divoženka, k tomu kozy jak vozy a prdel jak vrata vod stodoly.", líčil mi už plynnou pražštinou, kterou si dávno zkazil moravský akcent, stejně jako já. "Fajnější ženskou jsem v životě nešukal, běhal jsem pak za ní ještě rok.", dokončil a kopnul do sebe panáka.

Já měl u nás na dědině v tomhle trochu smůly a trochu štěstí. Smůla spočívala v tom, že otec mojí milé, se kterou jsem chodil od patnácti až do maturity, ve mně neviděl právě perspektivní partii, takže si coby syn svého kraje a tudíž znalý věci zvlášť o velikonocích dával velice pozor, kdo jde k Ančí na koledu a kdy. Ačkoliv mi coby moderně smýšlející děvče "dala" hned po dovršení zákonné hranice a ochotně se se mnou scházela jak to jen šlo, na velikonoce měla utrum. Moje štěstí spočívalo zase v tom, že jsem se náhodou rozhodl léčit splín z toho, že Ančin otec hlídkuje jak pohraničník, návštěvou pošťačky Zuzany ze sousedního stavení. Okatou blondýnu na prahu třicítky, která se do naší dědiny přivdala ze vzdáleného okresního města a s prostředím se nikdy úplně nesžila, jsem znal jen od vidění, ať už za přepážkou pošty nebo když se na zahradě opalovala v absurdně titěrných bikinách. Toho dne jsme už s ogary u ní koledovali, podarovala nás malovanými vejci, pentlemi i toužebně vyhlíženými panáky slivovice, ale když jsem se odpoledne vracel rozmrzelý z toho, že mi Ančí jen smutně zamávala za oknem, a cestou dom viděl manžela paní poštmistrové, jak se s podporou kumpánů ztěžka potácí na hřiště, kde byla roztočena druhá bečka a další stály v řadě, dodal jsem si odvahy a zazvonil u sousedovic stavení ještě jednou. Zuzana mi otevřela překvapená. "Hele Kájo, ty jsi mě už vyšupal, nepamatuješ?" "Ale jo, to pamatuju.", přešlápnul jsem nejistě. "Ale jen jsem se chtěl ujistit, kluci jsou hovada, občas to přeženou, že jste...že jsi v pohodě.", využil jsem toho, že o velikonocích se u nás tyká ženským nejmíň do věku vlastní matky. "No tak to jsi teda vážně gentleman.", ušklíbla se Zuzana a dál si mě měřila pohledem. "Pil jsi hodně?" "Ne...přiměřeně.", vykoktal jsem. "Tak pojď dál." Neměl jsem plán právě promyšlený, takže když jsme vešli do chalupy, byl jsem v koncích. Zuzana si mě pobaveně prohlížela, šestnáctiletého borečka, co se přecenil a teď se octnul v úzkých, ale protože nebyla blbá, když mě nechala chvilku podusit, přetáhla si přes hlavu triko, pod kterým neměla podprsenku, a dala mi šanci ukázat jí, že nejsem debil. Měla krásně kulatá prsa právě tak do ruky a mezi nohama houštinkou hnědých chloupků, pod kterou ukrývala velmi šukavou a velmi neukojenou kundičku. V životě jsem do té doby nepíchal s ženskou o deset let starší, ve skutečnosti jsem vlastně dosud šukal jen svou Ančí a jednou její kamarádku Báru po hasičském cvičení ve skladu hadic, takže jsem se ochotně podvolil tomu, co mi Zuzana nenásilně nabízela, a nelitoval. Určitě jsem získal kladné body tím, že namísto zbrklé snahy opíchat ji jsem ochotně přikleknul a věnoval se její mušličce, ke které mi nabídla přístup tím, že si vykasala sukni, pod kterou neměla kalhotky. "Neměla jsem je už ráno, ale žádný z vás pitomců si toho nevšiml." prozradila mi udýchaně poté, co jsem jí vylízal prcinku až k orgasmu, kterému vydatně pomohla tím, že si dráždila klitoris a vedla moji pusu. Pak si odhrnula neposedný pramen vlasů ze zčervenalé tváře a konečně mi rozepnula kalhoty, na poklopci už notně vyboulené. Pták mi z nich vystřelil jako šíp. Zuzana mi se šibalským úsměvem nejdřív mnula koule, pak mi péro stiskla u kořene a nasliněnými prsty mi začala klouzat po celé jeho délce, až na žalud. Cítil jsem, že tohle dlouho nevydržím, ale nenašel jsem vhodný způsob, jak ji varovat. Poznala to ovšem vzápětí, když se mi v jejích prstech čurák napnul a s prudkým záškubem vystříknul první dávku semene, kterým neopatrné honičce zkropil tvář. "Ježiši Zuzo promiň...", zakoktal jsem, ale jen zavrtěla hlavou a dala si prst na pusu. Pak pokračovala v ruční masáži mojí cákající stříkačky, dokud mě nezbavila poslední kapky.

"Ještě jsme spolu neskončili, mladíku.", pravila rozverně, když jsem si s pohledem zavrtaným do podlahy začal zapínat kalhoty. Pak se beze studu svlékla do naha, což znamenalo, že se zbavila sukně, a pokynula mi, abych se i já dočasně rozloučil s oblečením. Nahého si mě dovedla do ložnice a její manželská postel se nám stala arénou pro druhé kolo. Konečně jsem se mohl věnovat jejím nádherným kozičkám, pružným a jen maličko vahou prověšeným, cucat naběhlé bradavky a probírat se horkými záhyby jejího klínu. Zuzana přijímala moje laskání jako blahosklonná bohyně, kterou pro mě v tu chvíli taky byla, nijak netlačila na tempo a teprve když můj pták začal sám od sebe vykazovat známky znovuzrození, vzala si ho opět do péče. Sklonila se k němu, láskyplně ho olízala a pak stiskla žalud rty a dojela ústy až na kořen. Omdléval jsem slastí, protože takového kouření se mi dostávalo poprvé v životě; Ančí velkou fanynkou klukova péra v holčičí puse nebyla. Zuzana si mě dokonale připravila, pak se ladně položila na záda, roztáhla stehna, prsty si rozevřela závojíčky své mušličky a s úsměvem mi pokynula, abych splnil hrdinskou povinnost. Milování s ní bylo fantastické, skvěle pracovala s poševními svaly a v pravý čas mě vždycky přiměla změnit polohu, takže jsme postupně šukali klasicky, z boku, zezadu, Zuzka se dlouho vypínala na koníčkovi, až jí její nádherná prsa tančila po hrudníku, nabídla se mi i vkleče zezadu a když jsem se tentokrát už přiznal, že to na mě jde, položila se na polštář, podepřela si svoje kůzlátka rukama a nechala mě vjet ptákem, zmáčeným z její frndy, do žlábku mezi nimi. Pak už stačilo, aby si kozami několikrát důrazně zatřepala a můj klacek mezi nimi explodoval. S tlumeným hekáním jsem Zuzce pumpoval semeno mezi dudy a jen vzdáleně vnímal, jak si prsty horečně tře pipinu a přivádí se i ona k vyvrcholení. Když jsem se definitivně odbavil a svalil se vedle ní. Zuzka si s úsměvem prohlížela tu spoušť, kterou jsem výstřikem napáchal na jejím poprsí, z něhož jí má mrdka pramínky stékala na břicho a ještě níž, mezi chloupky vyšukané a vyprstěné pipinky, a naoko se na mě zamračila. "Jen se podívej, cos tu natropil." Jako zpitomělý jsem se sklonil a začal jí lízat kozičky. Nejdřív zlehka, pak trochu důrazněji, cucal jsem stále vztyčené bradavky, sál je a potahoval, pak se přesunul na maličko vypouklé bříško a po jeho důkladném olízání níž, mezi stehna a do čárky Zuzčiny lasturky. Její káravý úsměv vystřídal napjatý výraz vzrůstajícího vzrušení, postupně začala oddychovat a tiše sténat, přitiskla si mou hlavu ke kundě a když jsem jazykem zajel do její štěrbiny, po chvilce vykřikla a zaplavila mi tvář svými šťávami, které dokonale přebily chuť vlastní mrdky na mém jazyku. Nepřestával jsem s lízáním a prodlužoval jí rozkoš, dokud si malátně neodtáhla mou hlavu z podbřišku. Ležela pak s očima pevně zavřenýma a oddychovala dlouhé minuty, než se zvedla na loktech, podívala se na mě a uznale se usmála: "Mladíku, ty nejsi vůbec špatný. Takhle jsem nebyla se svým starým asi nikdy." Připadal jsem si jako superman. Zuzana mě pak vyprovodila zpátky do sednice, kde jsem se rychle obléknul a po očku přitom dál hltal její nahotu, protože ona s oblékáním nespěchala. Když mě vyprovázela ke dveřím, nahá prsa se jí nádherně pohupovala.

"Hele, Kájo, spoléhám na to, že jsi už dospělý, takže nějaký žvanění před kamarády nebo vytahování v kabině na fotbale nepřipadá v úvahu, jasné?", zvedla na prahu významně obočí. Horlivě jsem přikyvoval a tvářil se co možná nejležérněji, jako bych ve svých šestnácti letech navštěvoval ložnice vdaných paniček ob den. "A nechoď na koledu dřív než napřesrok, abychom si rozuměli.", dodala ještě a aby mě nevyprovodila tak stroze, stoupla si na špičky a dala mi pusu, při čemž se její nahá kůzlátka velmi příjemně opřela o mou hruď. Odcházel jsem od paní poštmistrové jako ve snách. Celý dlouhý rok až do dalších velikonoc jsem skutečně nikomu o svém nečekaném úspěchu ani nešpitnul, jen sem tam jsem mrknul na sousední zahradu, kdo že se tam zase opaluje v nemožně titěrných plavkách a kolem uší si nechával běžet klepy o tom že Zuzana z pošty se rozvádí, pak zase nerozvádí... Místo toho jsem pilně trénoval finesy milostného umění s Ančí, která se mi podvolovala s nebývalou ochotou, kdykoliv to jen bylo možné. Jako každý puberťák jsem taky nevynechal žádnou příležitost přiučit se i jinde, takže když v létě přijely do vsi až z Prahy na letní byt neteře od strýca Krahulíka zrovna v době, kdy Ančí odjela neochotně s rodiči kamsi na Slovensko, během večerních koupaček mládeže v nedalekém lomu jsem se tak nějak sblížil se starší z neteřinek Kamilou. Okatá černovláska byla stejně stará jako já, k mému štěstí se ještě styděla otevřeně flirtovat se staršími kluky, ale lumpárna jí koukala z očí a padli jsme si do noty. Naše parta toho léta začala po setmění praktikovat koupání "na Adama a na Evu" a bylo určitou zkouškou vyspělosti, jestli se dotyčný nebo dotyčná odváží přidat. Nešlo o žádné orgie, prostě jsme v lomu se soumrakem odložili svršky a nezabývali se oblékáním plavek. Kamarád Jura, který platil za jakéhosi počínajícího vědátora, měl plamennou řeč o tom, jak mokré plavky škodí lidskému organismu a kupodivu to zabralo i na některé holky. Všichni jsme se křečovitě tvářili, že jsme ohromně nad věcí, a nechovali se jako prasata, takže když naše kamarádky zjistily, že se na ně nesápeme a kupodivu na ně ani necivíme s nadrženým slintáním, začaly to brát jako příjemně vzrušující hru a nedělaly s nahotou takové drahoty. Jistě i proto, že byly samotné zvědavé a rády se dopředu přesvědčily, o koho má smysl se na příští tancovačce zajímat, případně koho nechat zajímat se o ně. Já zase tak moc povznesený nebyl; jednak jsem se na nahaté holčiny okolo sebe prostě nedokázal dívat, aniž bych jim aspoň nenápadně neokukoval kozičky a pipiny, za druhé jsem tušil, že se tenhle nudismus nezletilé mládeže brzo donese k někomu, kdo nám ho zatrhne. To se taky po pár týdnech stalo a v řadě stavení následně došlo na značně trapné popotahování, kdo do lomu chodil a kdo ne, to už mi ale nahaté koupání stihlo přinést kýžené ovoce. Kamila se nestyděla koupat nahá mezi prvními a pár místních nerozhodnutých holek tak vlastně strhla s sebou; úplně náhodou jsem zaslechnul Magdu, jak dotčeně vykládá Boženě, že když může v lomu ukazovat cecky ta Pražanda, tak ony se taky svlečou, no ne? Díky tomu jsem si potvrdil, že Magduška má kůzlátka jak dvanáctiletá, zatímco Božka disponuje pěknými hruštičkami, které bude záhodno někdy poznat blíž - nic, co by člověk už od vidění netušil, ale je dobré mít jasno.

Daleko víc mě ovšem zaujala právě zmíněna "Pražanda"; Kamča měla na svůj věk postavu výrazně žensky zaoblenou na těch správných místech a silně mě přitahovala. Někdo by řekl, že měla docela zadek, ale mě se moc líbil, stejně jako pár kulatých prsou s tmavě růžovými bradavkami a hustá houštinka černočerných chloupků mezi stehny. Oproti mojí Ančí to byla už v podstatě ženská a mimoděk mi připomněla velikonoční zážitek se Zuzanou. Kamila můj neohrabaně skrývaný zájem chvíli s pobavením sledovala, ale pak ho opětovala. Když jsme si po koupání sedli na travnatý plácek a v houstnoucí tmě dávali kolovat láhev vína, pokaždé hleděla sedět vedle mě. Jakmile jsem jí, jak se postupně ochlazovalo, nabídl galantně mikinu, ochotně přijala a bez komentáře nechala fakt, že když jsem jí mikču přehodil přes ramena, nějak jsem pozapomněl z nich sundat ruku... Opatrně jsem sunul prsty z Kamčina ramene po paži dolů, a když jsem se nesetkal s žádným odporem, tak i dopředu, na zvlněnou linku hrudníku. Její nahé ňadro vklouzlo do mé dlaně, Kamča se jen zlehka prohnula v zádech a nechala moje prsty hrát si s její bradavkou, naběhlou jistě nejen večerním chladem. Připomněl jsem si v duchu odkudsi odposlechnutou poučku, týkající se ženských bradavek: netahat, laskat.Tak nějak automaticky jsem se přesunul za Kamku, ta se o mě jakoby nic opřela, pohodlně se uvelebila a pokračovala v kolektivní zábavě, ovšem se svým kulatým zadečkem krásně usazeným v mém klíně. Musela cítit, co to se mnou dělá, ale neodtáhla se ani na chvilku. Já byl ovšem úplně ve varu, chvíli jsem dokonce uvažoval, že kdyby se Kamka jen maličko zvedla, mohl bych jí ho tam zrovna strčit... Naštěstí už byla skoro úplná tma, ostatní se věnovali klábosení, pití vína a někteří potajmu ve dvojicích určitě i podobnému mazlení. Úplně jsem šílel. Kamila se v jednu chvíli natáhla pro lahev trochu dál, celá se nade mnou rozevřela a když se znovu posadila, cítil jsem na ptáku hebké chloupky její chlupaté pipinky. Nedosedla naplno, jen zlehka se několikrát zhoupla v bocích a nechala můj napružený čurák klouzat zvenku svou čárkou. Cítil jsem, jak se jí horké závojíčky i pod mírným tlakem ochotně rozevírají, cítil jsem i její vlhkost... Naštěstí neměla v plánu mě už víc mučit. "Tak já už musím, děcka.", rozloučila se po chvilce větou, kterou dala najevo, že "Pražanda" už mluví kapku po našem. "Kájo, mohl bys mě doprovodit? To je fakt psycho tma, toto." Co možná nejznuděněji jsem vstal, oblékl se a vyrazili jsme. Chvíli před námi se zvedla do tmy jiná dvojice, ale zjevně daleko nedošli; kousek dál po cestě jsme z malého paloučku uslyšeli tlumený šepot, dušený smích a zvuk praskajících větviček, po chvilce vystřídaný tichým vzdycháním. Pár metrů od nás si to rozdával Ondráš s Ninou. Vidět nebylo skoro nic, jen bílý zadeček Niny a její neopálená prsa, houpající se v rytmu, v jakém ji Ondra narážel na svůj klacek. Zkusmo jsem položil Kamile ruku zezadu na prdelku. Věděl jsem, že má letní mini šaty, ale nevybavoval jsem si, jestli si pod ně natáhla kalhotky. Když jsem bez jejího odporu pohladil dvě nahé pružné půlky, věděl jsem, že nenatáhla. Vykasal jsem látku šatů co nejvýš, objal ji kolem pasu a zamířil rukou zepředu pod nahé bříško. Konečně jsem mohl hladit její nahou kundičku, prsty čechrat husté chloupky a objevovat hezky plné bochánky její žemličky. Kamča se ochotně rozkročila a nechala mě laskat ji na nejtajnějším dívčím místě, zatímco mi rukou jezdila přes výmluvně vzduté kraťasy. Napadlo mě, že bychom se vedle vzájemného osahávání mohli i líbat, a Kamila mi po první nesmělé puse strčila vzrušeně jazyk hluboko do pusy.

"Můžeme jít někam, kde mě budeš píchat ty, ale ne větvičky a jehličí?", zašeptala mi horce do ucha po delší líbačce, během které mi zručně vyprostila péro z kraťasů a příjemně mi ho pohonila. Pobavilo mě, že i vzrušená si zachovala smysl pro humor a uvažoval jsem, že na svůj věk je fakt i duševně hodně vyspělá. V duchu jsem se musel usmát nad Barčou, se kterou jsem si to tehdy rozdal v hasičárně; celou dobu přehnaně sténala a od chvíle, kdy jsem jí rozepnul podprsenku, drmolila pořád dokola "Pane bože, dělej mi to, dělej mi to.", dokud jsem jí ho tam nestrčil, což komentovala poněkud prostinkým "Ty vole, ty ho máš!" Po další vášnivé puse jsem vzal Kamču místo za prdelku pro změnu zase za ruku a co možná nejtišeji jsme klopýtali pryč; zbytečně, protože Ondra s Ninou by teď nevnímali ani jedoucí vlak. Kdo z nás by tehdy věřil, že těm dvěma to vydrží, vezmou se a odstěhují do Austrálie... Ale to bylo ještě všechno daleko. Blízko byla naopak naše zeleninová zahrada na kraji vesnice, v ní zahradní domek, v něm deka, která se dala položit na podlahu, anebo ještě líp na trávník před chatkou, když jsem usoudil, že klátit Kamilu mezi rýči a motykami není zrovna romantické. Posadili jsme se na trávník a koukali na hvězdy. "Nebude tě strýc shánět?", nadhodil jsem. "Kdepak, šel hrát karty a dal mi propustku až do jedenácti.", pohodila Kamila hlavou. "Co vlastně děláš v Praze?" "Gympl, co ty?" "Taky gympl, dojíždím do Hradiště." "Aha." Rozhostilo se ticho, jiskření z lesa se trochu vytratilo a my nevěděli, jak dál. Nejistě jsem Kamilu pohladil po tváři, a když sklonila hlavu a otřela se o mou dlaň, sjel jsem níž a začal jí laskat přes látku šatů ňadro. Zkřížila ruce na zádech, šaty si rozepla a nechala je sklouznout z ramen. Líbal jsem její hrotitá prsa, znovu dráždil bradavky a trpělivě se propracovával do horkého úžlabí mezi stehny, která mi po chvíli ochotně rozevřela. Chutnala ještě líp než Ančí, nádherně tiše sténala a vypínala se celou pánví proti mému jazyku. Když pak po chvíli pevně sevřela moje péro, několika pohyby ho plně ztopořila a přitáhla si ho do svého podbřišku, věděli jsme oba, že to chceme. Vniknul jsem do její štěrbinky a šoustal ji dlouhými tahy, majetnicky hnětl a svíral její nahá ňadra, která se jí vlnila na hrudníku, a po chvíli jsem ji přiměl se pode mnou otočit. Ochotně sebou mrskla na břicho a vysadila vleže prdelku. Když jsem na ni nalehnul a vtisknul jí ptáka mezi půlky, vyšla mi vstříc a její kundička moje péro doslova vcucla. Chytil jsem ji za ramena a tvrdě ji píchal, až se deka pod ní shrnula a Kamila klouzala kozičkami po trávě. "Beru prášky, takže vůbec na nic se neohlížej, Kájo"., spíš zavzdychala než řekla, když se na mě krátce otočila. Pak sklonila hlavu do trávy a nechala mě dělat si s ní, co jsem chtěl. Vnímal jsem, že se udělala, ale spíš jen tak okrajově. Byl jsem úplně pohlcený nutkavou touhou vyvrcholit a stříkat hluboko do té nádherně horké pičky. Ještě nikdy jsem se holce do prciny neudělal; Ančí se styděla říct si gynekologovi o prášky, u Barči jsem netušil a Zuzana mě nechala stříkat jí na prsa. Proto když jsem ucítil, jak první dávka projela mým pérem a vycákla do Kamčiny štěrbiny, málem se mi zatmělo před očima, Vystříkal jsem se jí tam do poslední kapky a úplně zhadrovatěl. Kamila mě po docela dlouhé době musela ze sebe jemně shodit, teprve pak jsem přišel k sobě. "Dobrý?", zeptal jsem se nejistě. "Skvělý.", usmála se. "Ty prášky fungujou, neboj, Na dělání dětí jsme ještě moooc mladí.", dodala přehnaně zodpovědně, až jsme oba vyprskli smíchy. "Tak děkuju za doprovod a zase zítra.", špitla Kamila, když jsme se před jejich vraty loučili. "Ty zítra zase chceš?", vyhrnknul jsem nadšeně a asi trochu směšně. "No, myslela jsem koupání, ale vlastně...proč ne.", usmála se. "Klidně to i to." Prošukali jsme s Kamilou nádherné dva týdny, které moje Ančí trávila v prý odporném kempu plném opilých Slováků kdesi za Zemplíně, jak se mi po návratu znechuceně svěřila.

Po létě přišla zima, pak znovu jaro a s ním i jeho svátky. Loňská koleda byla už jen příjemnou vzpomínkou, přesto když jsem se stavil na poště poslat všem tetám rodinná velikonoční přání a Zuzana za přepážkou se mě s úplně nevinným výrazem zeptala, jestli se zase stavím ji vyšupat, pookřál jsem. O velikonočním pondělí jsem byl odpoledne opět u sousedů, opět se kochal ochotně nastaveným nahým pozadím Zuzany a opět jí následně v ložnici dokazoval svoje schopnosti tak dlouho, jak jsem to jenom vydržel. "Je vidět, Kájo, že jsi od loňska trénoval.", smála se udýchaně, když jsme dospěli ke společnému finále. "Tak třeba zase za rok.", zmrazila následně při loučení můj optimismus. Paní poštmistrová zkrátka nebyla proti vzrušujícímu velikonočnímu rozptýlení, ale o mladého náruživého milence od vedle a s ním spojené potenciální potíže bohužel nestála. Celkem prozíravě, jak jsem později musel souhlasit. Další velikonoce se už šupání nekonalo, protože s podzimem se Zuzana stěhovala pryč, když předtím poměrně dramaticky zjistila, že její manžel nejen že chlastá jako zjednaný, ale navíc ještě tak trochu šuká s pokladní Věrkou z konzumu, která dostala od pánaboha naděleno velké poprsí a mdlý rozum. No, to se u nás na dědině stává. Nemohl jsem se s tím dlouho trápit, čekala mě maturita, po ní nástup na vysokou, smutný, ale nevyhnutelný rozchod s Ančí, která se na vysokou nechystala a do roka tlačila kočárek coby čerstvá mladá maminka a novomanželka jednoho staršího kamaráda... Jak se říká, čas oponou trhnul. Po letech studia a práce se ze mě stala klasická pražská náplava a na dědinu jsem už nejezdil ani šupat. Nenapadlo by mě pídit se po pomlázce, ve velkoměstě se na koledu snad ani nechodí. Naposledy jsem byl ještě na vysoké, když jsem vyrazil za holkami, co na velikonoce zůstaly na koleji. Většina na mě koukala jako na blázna, až Kristýnka, taková okatá holčina z prváku, jejíž moravský přízvuk dával příslib, že ví, co se o velikonocích sluší, mě nakonec nezklamala a dostala nejen přes zadeček, ale i přes ochotně nastavená maličká kůzlátka, jistěže jen jemně a s následným láskyplným ošetřením ústy. Ach jo, kde je Kristýnce a dalším ochotným prvačkám, co se většinou do druháku už nedostaly, dneska konec... A kde je konec tomu klukovi, co je tenkrát proháněl. Zapřažen do tradičního řetězce manželství, práce a rodiny, nechal jsem velikonoční radovánky někde daleko za sebou a pustil na jejich místo věci jako dobrá práce, trvalý vztah a vysoká hypotéka. Pomlázku jsem vzal poprvé znovu do ruky, až když mí dva synové dorostli do věku, kdy je podobná, jistěže trochu divná, protože na monitoru herní konzole se neodehrávající, kratochvíle mohla zajímat.

A tak jsme zase jednou vítali svátky jara tím, že jsme vtrhli do ložnice a vrhli se na spící oběť ženského pohlaví. Nemohl jsem si nevšimnout, jak to manželce Ditě, celé rozespalé a upřímně zaskočené, v pyžamkových kraťáskách, co jí krásně jdou mezi půlky, a saténovém vršku s hlubokým výstřihem, moc sluší, jak se jí při chabých pokusech se bránit kozičky pod pyžamem lákavě houpou a poskakují... Kluci maminku vyšupali ve vší nevinnosti, ovšem rázně, celí rozjevení z toho, že ji můžou beztrestně sešlehat. Až mi jí bylo trochu líto, a tak jsem k exekuci přistoupil přece jen láskyplněji a věnoval se jejímu kulatému zadečku trochu jinak. Dita se sice zarděla a chvilku mě nechala ji nepokrytě osahávat, zatímco kluci v pokoji porcovali nadílku, ale jakmile jsem stiskl rukama přes pyžamo její horká prsa a prsty prohnětl jejich tuhnoucí vrcholky, odtáhla se s obligátním "Přestaň, jsou tu děti!". Začínal jsem na tuhle větu být už alergický, protože četnost jejího užívání navozovala pocit, že děti jsou všude. Ve skutečnosti kdyby se Dita nechala zatáhnout do koupelny a ohnout k rychlovce nebo aspoň chvilce mazlení, synstvo, cele ponořené do přepočítávání čokoládových vajíček a zajíčků, by to těžko zaznamenalo. Už tradičně zklamaný jsem si musel nechat zajít chuť. A právě to zklamání spolu s tím, jak bujaře kluci pošvihávali pomlázkami a rozhlíželi se, na koho ještě vystartovat, mi vnuklo nápad zabránit jejich vzájemné pranici a vyrazit na koledu i k sousedům. Dita se skeptických výrazem radila jít tam, kde mají aspoň děti a jedovatě prohodila něco o probuzení skrytého venkovana. Dumal jsem, kde mají děti a pak mi to došlo. Přece paní Drabalová a její dcera. Černovlasé třicátnice se sympaticky drzým úsměvem jsem si všiml krátce po našem nastěhování. Obývala byt v bočním křídle domu s výhledem na společnou zahrádku, kam sice nechodila, ale občas ráda sledovala cvrkot dole vyložená na terase. Když jednoho dne opřená o zábradlí sledovala, jak si naši kluci hrají, nabídla mi díky hlubokému výstřihu domácího trička tak atraktivní pohled na svoje poprsí, že jsem se od něj nedokázal odtrhnout ani ve chvíli, kdy si mě všimla a zvesela mě zdravila. "Dobrý den, koukám, jak Vám to hezky narostlo.", prohodila s úsměvem směrem k mým skotačícím ratolestem. Polapený v jakémsi několikavteřinovém zpitomění, odvětil jsem cosi ve smyslu "Však Vám taky.", aniž bych odtrhnul oči od žlábku mezi dvěma skoro do poloviny odhalenými prsy. Až když se jejich majitelka, která zjevně velmi dobře odhadla směr mého pohledu, hlasitě rozesmála a bez stopy pohoršení, zato s pobaveným úsměvem, si tričko cudně popotáhla, začal jsem koktat jakési vysvětlení, kterým jsem se ještě víc znemožnil. Od té doby jsem si ale veselé černovlásky všímal víc a i ona po mě občas šibalsky šlehla pohledem. Zrovna před pár dny jsem ji ze zahrady ke své radosti zahlédl ráno přes francouzské okno jejich bytu zřejmě krátce poté, co vstala z postele, a jak se ve spacím tričku otočila zády ke sklu, nabídla mi nádherný pohled na svůj zadek v hluboko vykrojených kalhotkách. Postála takto několik krásně dlouhých vteřin. Má dceru, sice starší než naši kluci, ale má. Pak má ještě na zvonku napsané nějaké mužské příjmení, ale ten pán za nimi chodí poměrně zřídka, snad bývá na cestách, kdo ví. Rozhodnuto, jdeme k Drabalovým!

Nevím, co jsem si myslel, ale vyfantazírovaná scéna, ve které mi vnadná sousedka hned ve dveřích vykompenzuje odtažitost mé ženy nějakým zvlášť pikantním způsobem, se rozplynula v momentě, kdy po zazvonění ty dveře otevřel onen zřídka je navštěvující pán, chvíli na nás vykuleně koukal, načež se začal v záklonu hýkavě smát a bodře zahulákal: "Lído, to je pro tebe." Pak na nás spiklenecky mrknul a schoval se za roh. Paní Lída mi ovšem ve vizuální rovině poskytla zážitek velmi vzrušující: zjevně zaskočená krátce poté, co vstala, přišla nás uvítat v nedbalkách, které si v dráždivosti nezadaly se spacím úborem Dity. Z výstřihu tílka se jí nádherně drala ňadra, obnažená téměř až k bradavkám, jejichž hrbolaté dvorce bílá látka nádherně vyrýsovala spíš než zakryla, přes gumu pyžamových kalhot vykukovalo kulaté bříško a pod ním se krásně klenula křivka Venušina pahorku... Prostě ženská "krev a mlíko", víc nahá než oblečená a tím neskutečně přitažlivá. Zaskočený vzrušující podívanou, nechal jsem iniciativu na potomcích, kteří spustili koledu a zároveň šupání tak divoce, že překvapený úsměv paní Lídy záhy vystřídalo bujaré výskání, jak uhýbala jejich ranám. Její manžel vystoupil z úkrytu a kluky k výprasku své ženy mezi záchvaty smíchu ještě povzbuzoval, takže Lída po chvíli musela s pištěním kapitulovat a já smečku koledníků zarazit. Pan Drabal na rozjeté kluky mávnul a vedl je kamsi do útrob bytu s polohlasným mumláním "To musí zažít i Monika.", patrně poštvat je i na dceru. "Uuuuf, ty mi teda dali.", vydechla Lída, odhrnula si pramen vlasů a opřela se patou o šatní skříň. Jak oddechovala, její kulatá ňadra se pod tílkem lákavě pohupovala a na jejich vrcholcích se vztyčily dva hroty... Musela si být vědoma své vyzývavé pózy i částečné nahoty, ale přesto si mě s pátravým úsměvem prohlížela. "Nebolí to moc? Jsou to surovci.", nadhodil jsem a nenamáhal se předstírat, že ji očima nesvlékám. Z hloubi bytu se ozvalo pištění v ještě vyšší tónině. Lída se naklonila za roh, zkontrolovala situaci, pak pokrčila rameny a jakoby nic prohodila: "Zřídili mě hodně?" S těmi slovy si stáhla kalhoty pyžama pod zadeček, který maličko vysadila směrem ke mně. Rychle jsem natáhl ruku a stiskl jeho pružné, široké půlky. Lída se ještě maličko rozkročila a já poprvé zahlédl mezi jejími stehny tmavý stín ochlupení klínu. Přejel jsem po oblině její zadnice dolů a vklouzl prsty na měkkou horkou buchtičku v záplavě hebkých černých chloupků. Slabě vzdychla a prohnula se směrem proti mé ruce. Pak se ozval dusot a vzápětí se odehrála scéna, která by nenechala chladným žádného pedofila: kolem nás proběhla kvičící Monika v noční košili, kterou jí napínaly hroty jejích drobných dívčích kůzlátek, pronásledovaná mými syny. Zlomek vteřiny předtím jsem ještě cítil na prstech horkost a počínající vlhkost mušličky její matky, která si s obdivuhodnou rychlostí bleskově natáhla kalhoty do společensky přijatelné výšky, protože za kluky samozřejmě klusal její fantasticky se bavící manžel. Když se celá čtveřice přehnala, Lída se rychle otočila, přimkla se ke mně zády, takže na zadečku musela cítit moje vzrušení, a moje ruce si přitiskla zepředu na prsa. Okamžitě jsem stiskl jejich naběhlé vrcholky, takže slabě vzdychla a znovu vyšla svou pánví proti mým slabinám. Vjel jsem jí dlaněmi do výstřihu tílka a dychtivě hnětl její horké cecíky, potahoval je a tiskl, zatímco se třela svým zadkem o bouli na mém poklopci. A pak najednou ode mně odskočila, popotáhla si tílko tak, aby jí z něj nekoukaly nahé trčící bradavky, usmála se a hlasitě zahlaholila, že takoví koledníci si zaslouží pořádnou koledu. Zhluboka jsem se třikrát nadechl, než jsem se vydal za ní do kuchyně, kde vztekle se mračící dcera a její rozzářená matka odměňovaly kluky, zatímco od smíchu rudý pan Drabal mi naléval panáka. Víc se během té koledy už nestalo, ale já na odchodu četl v šibalském úsměvu paní Lídy, že dneškem to třeba končit nemusí. A duchu jsem jásal nad tím, že mám za sousedku ženu, která má na podobné taškařice chuť.