Má první holka - tehdy

"Jirko, jsi to ty?" Vysoká tmavovláska, která po nás od vedlejšího stolu už několikrát nenápadně pokukovala, teď stála přede mnou s tázavým úsměvem a já vraštil čelo usilovným vzpomínáním - kde jsem tuhle krásku s výrazným nosem už viděl? Pobavená mými rozpaky, stáhla si dlouhé vlasy dozadu a sundala elegantní brýle. "A takhle?" "Pane bože ... Sabino? To není možný!" Oba jsme vybuchli smíchy a olíbali se na uvítanou. "To je teda neskutečný. Nemívala jsi krátké vlasy? A mimochodem, ty už nejsi Slovenka?" "Hej, to som stále.", rozesmála se zvonivým smíchem. "Ale taky jsem už hezkých pár let Pražanda. A co ty? Páni, kolik je to let?" Chvilku jsme oba v duchu počítali a pak nad tím radši mávli rukou. "No, letí to. Tohle by bylo na dlouho a já vás nechtěla vyrušit. Ale moc ráda jsem tě viděla." "Tak když jsi teď ta Pražanda, můžeme se někdy sejít a probrat život.", navrhl jsem a vytáhl z kapsy svou vizitku. "Hmmm.", ohodnotila Sabina uznale, když si všimla loga firmy. Pak z kabelky vylovila svou a na rub připsala telefonní číslo svého soukromého mobilu. "Příští týden mám děti na táboře, tak budu volná kdykoliv. Kdybys měl čas, zavolej.", rozloučila se. "Ty vole, kdo to jako byl?", vypravil ze sebe do té doby mlčící David, zatímco po svém obhroublém způsobu civěl odcházející Sabině na zadek, mimochodem vážně pěkný. "Ale... jedna známá, co jsem s ní strávil kdysi nááádherný léto.", zatvářil jsem se neurčitě. "Jo, ty a s touhle. Určitě.", ušklíbl se David a jelikož se známe dlouho, vzápětí rutinně uhnul pod stolem mému kopanci. "Hele, viděl jsi tu holčinu támhle? Ta má dudy, co?", odběhl vzápětí od tématu jak malé dítě, když si všiml nápadně prsaté servírky, která sklízela nádobí ze sousedního stolu. Jak se předklonila, objemná ňadra se jí v hlubokém výstřihu lákavě zahoupala. "No, s tou se seznam. Ta co nemá v hlavě, to má v dekoltu, takže budete intelektuálně nastejno.", využil jsem odvedení pozornosti od nečekaného setkání se Sabinou, byť mě to stálo tentokrát kopanec obdržený. Na druhou stranu, na kozatou servírku byl vážně hezký pohled a já navíc nemusel vymýšlet, jak zrovna Davidovi nějak decentně vysvětlit, že Sabina je ta, se kterou jsem "to" před lety dělal poprvé. Před mnoha lety, abychom byli přesní.

David po zbytek oběda už jen bájil o kypré obsluze, kterou zahrnoval pohledy tak výmluvnými, že si nakonec vysloužil opovržlivé ušklíbnutí; přírodou obdařená děva zjevně nebyla na očumování svých vnad nějak extra zvědavá. Moje nenadálé shledání s holkou, se kterou jsem o "to" kdysi přišel, tak naštěstí vytěsnil z paměti a ušetřil mě trapných poznámek. Pak mě vír pracovního týdne semlel tak, že jsem i já na Sabinu zapomněl, ale když jsem si v sobotu ráno ještě s lehkou závratí po tradiční páteční kalbě dělal pořádek v pracovně, vypadla ze štosu papírů její vizitka a celé nečekané shledání mi znovu připomněla. Než jsem ale stačil oddat vzpomínkám na léto zkraje devadesátých let, na schodišti se ozvaly kroky a z ložnice sešla má současná přítelkyně Valérie, za chůze se roztomile protahovala a vystavovala mi na odiv svoje štíhlé tělo, oblečené pouze do velmi úsporného spacího tílka a kraťásků. "Copak tu kutíš?", mrkla na mě, když se ladně usadila na stůl přede mnou. Červené tílko a kraťasy s bílými lemy ji propůjčovaly vzezření sportovní roztleskávačky nějakého amerického týmu, chyběly jen střapce. Jak ale natáhla své dlouhé nohy a opřela je o područky mé židle, přestal jsem myslet na střapce, protože dolní díl pyžama jí v téhle póze začal odstávat tak příhodně, že mi zboku odhalil pohled na její kundičku, dohladka vyholenou. Když jsem se s Val dal dohromady, David se mi chvíli smál, že jsem to udělal jen proto, abych aspoň chvíli měl v posteli pravou, o deset let mladší kariéristku, která mi pro lepší pozici ve firmě udělá první poslední. "A nebo jsi prostě chtěl klofnout holku, co se jmenuje jako postava ze seriálu.", zašklebil se. Musel jsem uznat, že měl možná maličko pravdu, ale utěšoval jsem se tím, že tohle určitě není vztah na zbytek života (a budeš mít vůbec někdy takový?, ptalo se provokativně mé druhé já) a že soužití s ženou, která se neupejpá a hledí si mě, mi pomůže dostat se z osobní krize po krachu jednoho z těch vztahů, o kterém jsem si myslel, že na zbytek života bude. A Val byla rozhodně pozorná a snaživá utěšitelka, ať už tím sledovala cokoliv. "Včera jsi usnul nějak brzy.", zapředla s významným úsměvem a položila mi jednu ze svých krásně dlouhých nohou špičkou do klína. Výhled na nahou kundičku mi tak sice zmizel, ale ona se jí přes kraťásky stejně rýsovala tak výmluvně, že to ani nevadilo. Val začala nohou jezdit po mém rozkroku a patou občas důrazněji zatlačila, takže brzy ucítila mou předpokládanou reakci. Zvýšila tempo svých pohybů a s očima nestydatě upřenýma na mě si začala rukama hladit zepředu prsa. Popotáhla si okraj výstřihu tak dolů, jak jí to tenká ramínka topíku dovolovala, což stačilo na to, aby růžové špičky jejích hrotitých ňader vyklouzly ven. Val si olízla prst a začala si s přivřenýma očima obě nahé bradavky jemně laskat a dráždit kroužením prstu dokola po světle růžových dvorcích, až se jí během chviličky krásně vztyčily. Pak jednu po druhé jemně tiskla mezi prsty a rytmicky potahovala, až jí obě prsa úplně vyjela vrchem z výstřihu. Během toho nezapomínala tisknout mi svou nožku do slabin, takže když jsem po chvíli uvolnil tlak na přední straně kalhot tím, že jsem si je rozepnul, vystřelil mi z nich už zpola ztopořený ocas. Val ho vzápětí objala oběma nohama a začala jemně pohybovat nahoru a dolů, pak drobnými prstíky přejíždět po odhaleném žaludu a nakonec mi nártem jedné nohy podebrala koule a několikrát stiskla. Když se s elegancí gymnastky zbavila spodního dílu pyžama a rozkročila se nade mnou, stačilo nasměrovat ptáka do její rozevřené, vlhkostí se lesknoucí hladké pičky a nechat ji krouživým pohybem pojmout ho do sebe. Byla nádherně úzká a horká, a jakmile ucítila, že dosedla závojíčky na kořen mého ptáka, začala se rytmicky pohybovat nahoru a dolů a šoustat se na něm, až jí kozičky nadskakovaly. S přivřenýma očima vyrážela krátká zasténání a od samého začátku stále tempo zrychlovala, což mělo na mou výdrž devastující účinek; už po chvilce jejího tvrdého přirážení jsem cítil, že to na mě jde. Val se zaklonila, rukama se pevně chytila mých ramenou a dosedala na moje péro ve zběsilé tempu, až se s jejím sténáním mísilo dobře slyšitelné čvachtání její šťávy ronící pičky. S ptákem nadoraz ve štěrbině začala pohybovat boky dopředu a dozadu a prakticky v ten samý moment, kdy se mi péro napjalo v očekávaném výstřiku, ucítil jsem, jak jí kočička začala pulzovat nastupujícím orgasmem. Přitiskla se těsně ke mně, takže mi sténala rozkoší přímo do ucha a dva tvrdé hroty ňader tiskla k hrudníku, a dál přirážela vrcholící kundičkou na můj stříkající ocas. I poté, co nakonec svoje pohyby zastavila, spočívala na mně ještě dlouhé minuty a nic nedbala na to, že jí moje horká mrdka vytéká z pipiny a stéká po stehnech. Teprve když mi vystříkaný pták ochabl tak, že z ní vyklouzl, vstala, protáhla se jako kočka, beze studu se pohladila po vystříkané mušličce a mrkla na mě: "Sprcha?" Jako na provázku jsem ji následoval do koupelny, cestou nespustil oči z její nakrucující se prdelky a v duchu si říkal, že moje milenka mi dopřála ranní zážitek, který by klidně mohl být scénou z filmu pro dospělé.

Sprchování s Valérií přešlo tak nějak přirozeně ve druhé číslo, tentokrát už neuspěchané, patřičně dlouhé a zakončené mým výstřikem na její vodou zkrápěný zadeček a záda, takže bylo třeba ji zase namydlit, omýt... Z milostného laškování jsme se vybabrali nedlouho před obědem. Val pak odjela kamsi za kamarádkami a já usedl v pracovně k počítači, abych v sobotu odpoledne pokračoval v tom, co jsem během pracovního týdne nestihl - absurditu toho počínání jsem po několika letech ve velké firmě už vlastně ani nevnímal. Teprve když se stíny stromů na zahradě začaly dloužit, dal jsem si od tabulek a grafů pauzu a se sklenicí džusu chvíli relaxoval. Do oka mi znovu padla vizitka Sabiny a tentokrát už mé vzpomínání nic nerušilo. Ta dobu krátce po revoluci, kdy na jih Evropy do dosud zapovězených prázdninových destinací vyrážely davy mořechtivých turistů v epických karavanách autobusů, se mi slila do několika mlhavých vzpomínek, ale to horké léto, kdy jsem se coby vzdorovitý teenager zaklínal tím, že s našima jedu už opravdu naposledy, mi z pochopitelných důvodů utkvělo v paměti. Řecké letovisko, postupně mezi Čechy čím dál profláklejší, pro puberťáka tehdy nenabízelo moc vzrušení, částečně i proto, že řečtí policisté tehdy, určitě z ryzí škodolibosti, pravidelně kontrolovali později už jen ryze formální zákaz opalování "nahoře bez". Pamatuju si, jak jsem se dva dny po sobě kradl do krámku se suvenýry, kde na stojanu mezi regály nabízeli hrací karty s obrázky nahotinek, nafocených soudě podle nevyholených klínů modelek někdy v osmdesátých letech, a jak si jen o málo straší Řekyně u poklady, která si zřejmě kroutila prázdninovou brigádu, vychutnala mé rozpaky, když se ke mně přikradla a znenadání se šroubovanou angličtinou zeptala, jestli si je koupím nebo jen koukám... Kramaričovy, naše slovenské sousedy ve vedlejším apartmánu jsem vnímal od začátku, částečně díky pitomým poznámkám rodičů, abych se skamarádil s jejich starší dcerou, částečně díky zvyku paní Kramaričové po návratu od moře věšet svlečené plavky na balkoně nahá, což jsem rychle nakukováním mezerou mezi stěnami odhalil a uzmul několik kradmých pohledů na její pohupující se plná ňadra s hnědými širokými dvorci bradavek i drn tmavých chloupků, který se jí černal mezi stehny pod vypouklým bříškem... Moje touha, aby se v rouše Evině ukázala její i dospívající dcera Sabina, nedošla naplnění, zato jsem byl záhy paní Kramaričovou přistižen, a přestože se tomu hurónsky smála, já se studem málem propadl do přízemí. Nicméně hned nazítří se naše rodiny náhodou sešly na stejném kousku pláže, došlo k srdečným rozhovorům, naši otcové se pustili do analýzy příštího ročníku federální fotbalové ligy a šancí cokoliv vydělat na kupónové privatizaci, matky do debaty nad cenou letních šatů v jediném zdejším větším obchodě a otázce, zda ukopnuté netřesky ze zídky u pláže budou prosperovat na našich zahrádkách, zatímco já a Sabina jsme na sebe nejistě pokukovali a nesměle hledali nějaký styčný bod. Kupodivu se záhy našel: společná záliba ve fantasy literatuře, a tak jsme po počátečním oťukávání skončili vášnivou diskusí nad oblíbenými knihami, ke které šumící příboj moře byl stejně nepodstatnou kulisou, jako kdybychom klábosili na hlavním nádraží. Ukázalo se, že se v názorech na autory až neskutečně shodneme, takže když si mě otec u večeře dobíral, jestli se s tou Kramaričů holkou dá o něčem bavit, plamenně jsem začal vychvalovat její literární vkus, než jsem si uvědomil svůj výpadek z role a rychle se stáhl do nezúčastněné pózy znuděného puberťáka. Celý druhý den jsme si vyměňovali čtenářské zkušenosti a večer si navzájem půjčili knížky, co jsme právě dočetli.

Seděl jsem na balkoně pod lampou, střídavě hltal text Sabininy knížky a díval se do tmy na moře. Když jsem stránky přitiskl k nosu, zdálo se mi, že slabě cítím vůni jejího opalovacího krému. Ten večer mě poprvé napadlo, že se mi Sabina líbí. Štíhlá sedmnáctiletá slečna s nakrátko střiženými vlasy, výrazným nosem a nesměle, ale nepřehlédnutelně se ohlašujícími ženskými křivkami sice nedosahovala erotických kvalit osmdesátkových sexbomb z těch sprostých hracích karet, ale zase byla na rozdíl od nich podstatně reálnější. Více méně nazdařbůh jsem nakoukl přes zeď, oddělující naše balkony, a ke svému neskutečnému nadšení uviděl Sabinu sedět v plastovém křesílku pod světlem s mou knížkou v ruce. Zazubila se na mě a zamávala mi. Nemohlo mi ujít, že má na sobě povážlivě krátkou noční košilku, jejíž okraj si sice hned decentně popotáhla níž na stehna, ale já spíš sledoval dva znatelné hrbolky tam, kde se jí ve výstřihu rýsovala malá prsa. Popřáli jsme si dobrou noc, já ještě chvíli těkal očima po stránkách a později v úkrytu peřiny uvolňoval napětí dospívání s povážlivě nemravnými představami Sabiny. Když se na mě druhý den na pláži trochu plaše usmála a vyzvídala, jak se mi líbila knížka, věděl jsem, že je to na beton a jsem do té štíhlé Slovenky prostě zabouchnutý. Netušil jsem pochopitelně vůbec, jak Sabině nějak inteligentně naznačit svoje city, takže jsem se choval střídavě jako nemotora a střídavě jako nafoukaný blbec, ale ji to kupodivu neodradilo. Když mi večer půjčovala další knížku, spiklenecky na mě mrkla a já tušil, že naše balkonové setkání bude mít reprízu. Jen co naši zalehli, už jsem toužebně nakukoval na vedlejší balkon. Sabina mi zamávala a naznačila gestem, že rodiče ještě nespí. Zklamaně jsem se vrátil ke knížce, až mě za nějakou půlhodinku, když už byla tma jako v pytli, ze čtení vytrhla rozesmátá hlava Sabiny, která potřásla svou ofinou a mrknutím mi dala najevo, že zbytek rodiny je v limbu. Chvíli jsme si šeptem vyměňovali čtenářské novinky a mně se skoro motala hlava z její blízkosti, z vůně jejího šamponu i nahých ramen, ze kterých běžela tenká ramínka noční košilky, v jejímý výstřihu se při pohledu shora krásně rýsovala dvě téměř obnažená kůzlátka..."Chcel by si ma boskať?", nadhodila Sabina znenadání a vzápětí jsme se už líbali s neohrabanou divokostí dvou lidí, co sice moc nevědí, jak na to, ale hrozně chtějí. Vyklonil jsem se až na samou mez a vzal Sabinu do náručí, díky tomu jsem okamžitě ucítil teplo a pružný tlak jejího hrudníku. Nevnímali jsme noční chlad a líbali se snad hodinu. Z toho, jak mě Sabina občas jemně kousla do jazyka, se mi podlamovala kolena. Když se moje ruce dotkly zespodu jejích prsou, neucukla, ale opřela si je o ně a dál nechala svůj jazyk zápasit s mým.

Od té noci bylo jasné, že jsme pár a já měl na rozdíl od několika předchozích táborových známostí pocit, že tentokrát by to nemuselo skončit voděním za ruce. Před rodinami jsme byli úzkostlivě tajní, ale když jsme se několikrát pod záminkou koupě zmrzliny vykradli z jejich dohledu, okamžitě jsme se líbali a Sabině vůbec nevadilo, že jí přitom rukama lačně tisknu přes celkem titěrně střižený spodní díl plavek její hezký zadeček. Co to se mnou dělá musela ostatně vidět i cítit přes plavky sama. Jelikož letovisko bylo plné účastníků našich zájezdů, hledali jsme azyl v různých podloubích a zastrčených zákoutích, která sice neumožňovala o moc víc než žhavé polibky a horoucí objetí, ale vzhledem k našemu skromnému odění to bylo i tak dost vzrušující. Zvláštní bylo, že jsme spolu vlastně téměř nemluvili: před oběma rodinami jsme simulovali ostentativní nezájem jeden o druhého a o samotě na řeči nebyl čas ani chuť. "Musíme sa niekde zisť sami.", zašeptala mi Sabina třetí den společného toužení a ve mně hrklo, protože to bylo jednoznačně vyjádřené přání toho, v co jsem doufal. Plán byl vlastně až neromanticky jednoduchý, ale zafungoval skvěle. Sabina se druhý den ráno vymluvila rodičům, že jí není dobře, a zůstala na pokoji. Já došel na náš plácek, jednou se smočil ve vodě, chvíli okouněl, pak zalkal, že jsem si zapomněl na hotelu knížku a za chvíli jsem už klepal na pokoj Kramaričových. "Něhovor, že si bežal.", přivítala mě Sabina širokým úsměvem a vtáhla mě dovnitř. Když jsem zjistil, že se navzdory své "nevolnosti" převlékla do svých oranžových bikin, musel jsem se smát zase já. Na druhou stranu, fakt jí to v nich seklo a když jsem jí shrnul nevyztužené košíčky horního dílu ke stranám, poprvé jsem mohl obdivovat a vzápětí už líbat růžová poupata jejích dívčích bradavek, která mi mezi rty rychle tuhla, což přimělo Sabinu začít zrychleně dýchat a tiše vzdychat. Přitáhla si mou hlavu na hrudník a vzadu si rozšněrovala plavkovou podprsenku, která z ní vzápětí sklouzla. Když nepočítám několik spíš proti vůli dotyčné vymámených dotyků, mohl jsem laskat nahá prsa ženy vlastně poprvé, takže jsem možná nebyl nejobratnější, ale Sabininy jako dva kamínky tvrdé hroty napovídaly, že úplně zlé to snad není. Odvážil jsem se zasunout prsty za gumu spodního dílu plavek; reakcí Sabiny bylo ladné vyklouznutí z nich a zároveň stydlivé zavření očí, když se ocitla od pasu dolů také nahá. Během laskání jejích koziček jsem jen sem tam mrknul dolů, kde se pod plochým bříškem rýsovala houštinka hnědých, kudrnatých chloupků, ale moje ruce postupně sjely z jejích boků právě tam. Sabina se ani teď nebránila, rozevřela stehna a jednu nohu opřela o postel, aby mi umožnila přístup do svého klínu. Hladil jsem měkké chloupky i sametové bochánky lasturky, ukryté pod nimi, a zlehka je prsty pomalu rozevíral. Palcem jsem několikrát přejel tam, kde se nad rýhou zdvihal růžový hřebínek poštěváčku, a Sabina sebou pokaždé trhla. Oči měla stále cudně zavřené, ale rukou mi začala zlehka hladit zepředu plavky a po chvíli mě přes jejich látku chytila za stavící se čurák a začala ho pomalu masírovat. Nemusela to dělat dlouho, aby mi stál, tvrdý jako kámen. To už jsem tiskl závojíčky její lasturky k sobě a jezdil po nich od poštěváčku až k dírce a na prstech cítil stále víc, jak Sabina vlhne. Když mi stáhla plavky a vzala mě za nahého ptáka, pokusil jsem se ji položit na postel a nalehnout na ni. "Počkaj chvílu, musíme sa správať zodpovedně.", zašeptala udýchaně a pak s plachým úsměvem sáhla pod postel a vytáhla modrou krabičku. Jestli kondomy ukradla rodičům, koupila v místním krámku nebo v předtuše přivezla už ze Slovenska, jsem nestačil zkoumat.

Věděl jsem, že tohle dokážu, kromě tříbení představ, co je se ženou možné v posteli dělat, jsem honění u otci tajně uloupených véháesek s pornem využil i k trénování nasazování pánské ochrany. Sabina ale projevila na dívku jejího věku obdivuhodnou suverenitu, plochý balíček zručně roztrhla, gumový klobouček nasadila, kam bylo třeba, a rukou natáhla bariéru proti neplánovanému rodičovství po celé délce. Pak se sama položila na záda, stehna rozevřela doširoka, objala moje ramena a nechala mě, abych po pár vteřinách pátravých pohybů přitiskl žalud svého ptáka na to správné místo. Začal jsem pomalu pronikat do její lasturky, která se pod tlakem mého tvrdého ocasu krásně vláčně rozevírala. Po chvíli se můj plynulý průnik zastavil o jakousi překážku, Sabina mi křečovitě zaryla prsty do ramen, já přirazil...a najednou byla překážka pryč a já se pohyboval uvnitř Sabiny sem a tam v podvědomě stále rychlejším tempu. Jak jsem přirážel, její plochá dívčí ňadra se jí krásně natřásala. Teoreticky jsem měl hlavu plnou rozmanitých poloh, ale všechny dopředu vymyšlené sestavy teď kamsi zmizely, zůstal jen stále se zrychlující pohyb mého ocasu a nádherně těsné horko její kundičky, svět se smrsknul na náš dvojitý, přerývaný dech a najednou explodoval v jakési růžové mlze, uvnitř které moje semeno prudce vystřikovalo z ptáka, plnilo kondom a Sabina mi do ucha toužebně opakovala "ešte, ešte...", než se najednou jakoby zajíkla, na vteřinu umlkla a pak dlouze vykřikla a s tichým sténáním dopadla na záda. Hlas v mé hlavě mi napověděl, že je třeba stisknout kondom u kořene penisu, který se mi stále škubal posledními výstřiky, a opatrně ze Sabiny vyklouznout, ale pak už jsem se zhroutil vedle ní, přitáhl si ji k sobě a ponořil se do světa, ve kterém jsme existovali jen my dva. Nevím, jestli si Sabina představovala svoje "poprvé" v nějakých romantických kulisách za zvuků hudby a ve světle svíček. Ve skutečnosti k nám po chvíli začaly doléhat z ulice hlasy líného řeckého dopoledne a ostré sluníčko kreslilo na bílém prostěradle proužky žaluzií. Sabina ležela s očima už zase otevřenýma a usmívala se, i když jsem si nemohl nevšimnout, že jí na tváři zasychají slzy. S přehnaně sebevědomým výrazem jsem jí je otřel, políbil ji na pusu a majetnicky stiskl její nahé prso. Opětovala mi polibek a rozesmála se. "Chutíš slano.", vysvětlila mi, když jsem se zatvářil nechápavě. No jo, vždyť jsem se předtím koupal v moři. Mrkla na hodinky a vstala. "Utekaj, nech ťa nehladajú.", vyprovodila mě pusou. Ještě jednou jsem ji k sobě přitáhl a vychutnal si kontakt s jejím nahým tělem, ale rychle se mi vykroutila. "Jirka! Nezabudni tú knižku.", křikla za mnou ještě ze dveří. Pravda, to by vypadalo podezřele, musel jsem uznat a běžel do našeho pokoje. Celou zpáteční cestu na pláž jsem se vznášel metr nad chodníkem a když jsem probíhal kolem krámku s nahatými kartami, měl jsem chuť vtrhnout dovnitř a drzou řeckou holčinou zatočit dokola ... no dobře, to jsem samozřejmě neudělal, ale ten pocit, že "to" mám za sebou, byl doslova euforický. "Nebol si u Sabiny?", zeptala se paní Kramaričová, čímž mi málem způsobila srdeční zástavu, než se rozhovořila o tom, že má starost, jestli je jí už líp. Pokrčil jsem co nejlhostejněji rameny a v duchu zadoufal, že je jí aspoň tak skvěle jako mně. Bylo jí asi o maličko hůř, protože při našem večerním dostaveníčku moje horečně šeptané návrhy na další dopolední milování přerušila s nejistým úsměvem přiznáním, že teď aspoň den dva asi nebude moct. V duchu jsem zoufale počítal, kolik dní pobytu nám tu vlastně ještě zbývá; moc jich už nebylo. Druhý den Sabina na pláži proseděla na dece a večer jen rozpačitě pokrčila rameny. Když viděla můj nešťastný výraz, naklonila se, co jí balkonové zábradlí umožňovalo, a začala mě znovu líbat, zároveň mi ale jednou rukou vklouzla do kalhot pyžama. Pod jejími šikovnými prsty se moje nadrženost rychle změnila v maximální erekci. Sabina mi ještě chvilku jemně brnkala prsty po žaludu, pak mi ale péro stiskla důrazněji a začala ho cílevědomě honit. Na začátečnici to nedělala vůbec špatně a cítil jsem, že mě brzy dovede k výstřiku. Ze strachu, abych neexplodoval do pyžama, jsem si radši kalhoty stáhnul ke kotníkům a nechal Sabinu mrskat rukou na mém nahém ptáku. Nebylo třeba dělat to nijak dlouho, po pár dalších pohybech jsem zatnul zuby, křečovitě se chytil zábradlí a vzápětí už první dávka mého semene zmizela ve tmě. Ta scéna asi nepostrádala na komičnosti: puberťák s kalhotami u kotníků, vytočený v podivné pozici u přepážky mezi balkony, s křečovitým výrazem vrcholí kamsi pod sebe, do noční tmy. Sabina mě ovšem neztrapnila, naopak nepřestala s drážděním mého klacku, dokud jsem nevystříknul poslední kapku, a pak mě povzbudivě políbila. "Dúfam, že zajtra už zase spolu." V posteli jsem před usnutím přemýšlel, jestli by něco podobného udělala jakákoliv holka, který znám.

Ono "zajtra" bylo bohužel posledním večerem před naším odjezdem. Kramaričovi, kteří přijeli s jiným zájezdem jakési cestovní kanceláře z Nitry, zůstávali ještě dva dny, my ale měli koupený kratší pobyt. Sabina zmírnila mé toužení hned dopoledne - když jsme se vytratili "na zmrzlinu" a vmáčknutí do telefonní budky v zastrčené uličce se začali muchlovat, přitiskla si mou ruku zepředu na plavky a mrkla na mě se škádlivým úsměvem: "Už zase možné. Počkaj, tu nie!", musela mě vzápětí krotit, protože jsem jí okamžitě začal plavky rvát dolů. "To ma tak vášnivo miluješ alebo si debil?" Přiznal jsem, že asi obojí, čímž jsem rozehnal první hádku našeho nezralého vztahu a Sabinu rozesmál, dokonce jsme si tentokrát opravdu koupili zmrzlinu a kuli pikle na večer. Naši byli z odjezdu nějak naměkko, jako by jim došlo, že jde o zřejmě poslední dovolenou s dospívajícím synáčkem, takže jsme jako rodina vyrazili na večeři do jedné z taveren a otec výjimečně neškudlil drachmy. Já ovšem namísto nostalgie jako na trní čekal, až mi rodinné povinnosti skončí. Po návratu do apartmánu idylka záhy vyprchala a nad zpola sbalenými kufry se začali věnovat tomu, co jim vždycky šlo skvěle: vzájemnému obviňování a hádce. Když jsem prohodil, že se jdu ještě jednou projít na pláž a rozloučit se s mořem, skoro mě ani nevnímali. Zato já vnímal postavu v červených minišatech v podloubí naproti hotelu jako magnet. "Nejako neskoro.", ušklíbla se Sabina. "Už som mala plno ponúk..." Přešel jsem to tím, že jsem ji jako správný idiot plácnul po zadku, za což mě citelně uhodila do ruky, a vyrazili jsme k pláži. Hned za rohem jsme se vzali za ruku, po chvíli jsem Sabinu chytil kolem pasu. Na promenádě u pláže bylo docela živo, ale po pár stech metrech taverny a kavárničky skončily a my se procházeli ztemnělou ulicí a poslouchali zvuky příboje. I když jsem od rána fantazíroval o tom, jak se na Sabinu při první příležitosti vrhnu, už jsme přešli několik slibných zákoutí, ale myšlenky na divoké milování nahradila jakási nostalgie z loučení. Ani teď jsme si moc nepovídali. Nakonec jsme došli až na konec městečka, kde pláž končila několik set metrů vysokou horou. "Co jsi vlastně řekla vašim?" "Že idem behať.", rozesmála se Sabina, protože vzhledem k jejím šatičkám to byla těžko uvěřitelná historka. Pak jsme konečně odbočili z asfaltové cesty a na pláži se, krytí hradbou keřů, začali líbat. Moje ruce putovaly po jejích stehnech na krásně klenutý zadeček, který jsem toužebně hnětl a hladil, jakmile jsem látku krátkých šatů snadno vyhrnul nad něj. Chvíli jsem si myslel, že Sabina pod nimi nemá kalhotky, zmátla mě tanga na tak tenkých šňůrkách, že když jsem jí vklouzl mezi stehna, zmizelo prádlo v rýze mezi nahými závojíčky, které jsem mohl bez potíží hladit. Rozvázala si ramínka šatů, sešněrovaná za krkem, a nabídla mi svoje nahé kozičky, které jsem dychtivě sál a líbal, zatímco mi šikovnými prsty rozepínala kalhoty. Její dotyky na mém vzrušeném ptáky byly naprosto elektrizující, během pár vteřin se mi přimkl k břichu silnou erekcí, takže když si Sabina shrnula své minikalhotky ke straně a snažila se na něj nasednout, měla co dělat, aby se jí povedlo ohnout ho ke své dírce. Nicméně povedlo se a vzápětí jsem cítil, jak se její horká štěrbinka poddává jeho tlaku a Sabina dosedá až po kořen. Křečovitě mě objala a začala se pohupovat v bocích, což mi působilo neskutečnou slast. Cítil jsem, jak se její pružné kozičky třou o můj hrudník naběhlými bradavkami, jak vlhké závojíčky její kundičky obemykají kořen mého ptáka, až mě její jemné chloupky šimrají, a jak se postupně vypíná nahoru a dolů po celé jeho délce a tiše vzdychá. Zatímco při našem prvním milování jsem od začátku cítil, že dlouho nevydržím, teď jsem si připadal jako naprostý nadsamec - pták byl tvrdý jako kámen, a přitom jsem necítil sebemenší náznaky brzkého vyvrcholení. Zato Sabina se zajíkavým vzdycháním stále zrychlovala svoje přírazy, opřela svoje čelo o mé, sevřela mi ramena a sérií tvrdých dosednutí na mé péro se s těžko potlačovaným sténáním dovedla k orgasmu. Ucítil jsem, jak se jí mušlička několikrát sevřela a slabiny mi zalilo horké vlhko; Sabina s přerývaným oddechováním zlehka dál pohybovala pánví na mém ptáku a pevně se ke mně tiskla.

Po chvíli oddychu jsem si ji začal znovu rukama jemně přitahovat za zadeček a pohybovat se v ní. Sklouzla ze mě, otočila se zády, vykasala si šaty a stiskla si je zmuchlané do dlaně jedné ruky; druhou si sáhla mezi rozkročená stehna a navedla si můj čurák v nové poloze zpátky do rýhy mezi rozevřenými závojíčky. Chvíli se jím mezi nimi třela, až jí můj žalud přejížděl přes naběhlý poštěváček, než si ho znovu přitiskla na dírku a dosednutím mě nechala vniknout do její mušličky podruhé. Klečel jsem na písku, Sabina se v předklonu opírala rukama před sebou a kmitala zadečkem nahoru a dolů, až se jí ňadra, visící v téhle pozici dolů, krásně houpala. Chtivě jsem ji za ně chytal, mačkal je a mnul napružené bradavky. Pak svými přírazy trochu ztratila rovnováhu, sjela mi ze stehen a rozkročila se v písku na všech čtyřech. Rychle jsem k ní zezadu přiklekl a znovu jí ptáka nasměroval do mokré pipiny. Držel jsem ji za půlky zadečku a majetnicky si ji za něj přitahoval k sobě, dával jsem si přitom záležet, aby mé přírazy byly prudké a tempo se zvyšovalo. Sabina výměnu rolí přijala a více méně pasivně se teď nechávala ode mě zezadu šukat. Začal jsem konečně pociťovat první příznaky blížícího se vyvrcholení. Byl jsem sice nezkušený zelenáč, ale nenechal jsem se tentokrát milováním pohltit tolik jako minule a nasadil všechny triky k oddálení výstřiku, dokud jsem necítil, že Sabina dospěla na vrchol podruhé. Teprve potom jsem bezhlavě zvýšil tempo a tvrdě jí nebohou prcinku ojížděl, dokud jsem neucítil cukání v koulích, které signalizovalo, že je nejvyšší čas její klín opustit, mimo jiné i proto, že tentokrát na "zodpovedné správanie" nějak nedošlo a naše pohlaví neoddělovala žádná latexová bariéra. Vytáhl jsem z její mušličky ptáka v poslední vteřině a vzápětí skropil její kulatý zadeček, opálený podle siluety plavek, první dávkou semene. Další už mířily někam na chladnoucí písek, kam jsme spolu vzápětí vyčerpaní milostným soubojem klesli a chvíli beze slov oddechovali, než Sabina po chvíli vstala a začala se upravovat. "Dačo se na mňa nalepilo.", smála se a oprašovala si ze zadečku písek, přichycený k zasychajícím stopám mého orgasmu, než si upravila ke straně shrnutá tanga do původní polohy a nechala své červené minišaty spadnout přes nahotu svojí ženské krásy jako oponu. Pomalu a více méně mlčky jsme se vraceli směrem ke světlům městečka a já v duchu přemítal, že tohle milování na pláži se od předchozího výrazně lišilo; zatímco na posteli v pokoji Kramaričových jsme byly dva dospívající puberťáci, zvědaví a zároveň znejistělí, teď mi připadalo, že jsme se pomilovali jako dospělí. Sedli jsme si v jedné z otevřených kavárniček na limonádu, společně se na sebe usmívali a rozpačitě mlčeli a já v duchu litoval, že to všechno zítra naším odjezdem více méně končí. Ráno se nám povedlo ve zmatku nakládání zavazadel ukrást si pro sebe pár vteřin ve vášnivém objetí vzadu v chodbě za recepcí, takže mi vzpomínka na Sabininu vůni vlasů a pružnost jejích dívčích křivek ještě pár minut vydržela, než vyprchala stejně jako poslední pohledy na modrou hladinu moře v serpentinách silnice, po které ujížděl náš autobus domů.

Letité, ale najednou jako zázrakem řádně barvité vzpomínky mě vyprovokovaly k tomu, že jsem vstal, spustil schůdky na půdu a začal se přehrabovat v krabicích, které jsem si před lety přivezl z bytu rodičů. A skutečně, na dně jedné z nich, pod hromadou školních sešitů ze septimy, jsem našel svazek dopisů a na vrchu pohled s řeckou známkou. Kramaričovi zůstali u moře sice jen o dva dny déle, ale Sabina ho přesto stihla napsat a dokonce se jí podařilo koupit známku na poště, jejíž otevírací doba byla v létě zřejmě zcela nahodilá. Takže necelý týden po návratu do Prahy jsem ho našel ve schránce, namísto textu jen výmluvné srdce a pod ním iniciály S.K. Odstartoval čilou korespondenční výměnu, která nám vydržela podle dat na obálkách překvapivě dlouho. Zpočátku chodily dopisy skoro každý týden a já se po letech s chutí začetl do svěží slovenštiny. Co jsem Sabině psal já, to jsem si vybavoval s odstupem bezmála čtvrtstoletí už jen matně, ale její odpovědi se točily kolem otázky, jestli se jí povede přijet do Prahy a nebo mně k ní. Nestalo se ani jedno, částečně i proto, že přičiněním politiků jsme brzy začali na takovou cestu potřebovat pas. Z jedné obálky na mě vypadla dvojice fotek, která mi připomněla trochu trapně často opakované přání, aby mi poslala nějakou svou fotku a tím mi připomněla "hezké chvíle". Samozřejmě jsem tím z nebohé Sabiny loudil nahaté fotky, což je dnes, v době mobilů s foťáky, mezi milenci celkem snadno proveditelná věc, ale podstatně nesnadnější v době kinofilmů a fotolabů. Na jedné byla Sabina s jakousi kamarádkou, na druhé "na kúpku" v těch mě dobře známých oranžových bikinách, na které jsem skutečně měl moc hezké vzpomínky. Odvážnost pózy šla na maximum toho, co asi mohla slušná holka udělat před fotoaparátem s vědomím, že si fotky vyzvedne za pár dní u pultu od někoho, kdo si je určitě před tím jednu po druhé prohlédl, i tak jsem musel uznat, že jí to prostě seklo. Pauzy mezi jednotlivými dopisy se postupem času prodlužovaly a rok po našem setkání už za celé léto přibyl jen jeden pohled. Zpětně mě až překvapilo, jak bylo pro středoškoláka krátce před maturitou Slovensko nedostupně daleko. Stačilo přece rodičům něco nakecat, sednout v pátek na vlak ... Kdo ví, proč to ani jeden z nás tehdy neudělal. Nedalo se poznat, kdo první řetěz dopisování přerušil, ale když jsem nastupoval na vysokou, už jsme v kontaktu nebyli. Na Slovensko jsem se vypravil až o několik let později, se svou tehdejší holkou, takže kontaktovat Sabinu mě už nenapadlo. Ještě jednou jsem přeběhl očima řádky posledního dopisu, chvíli zvažoval, jak moc trapnosti může vzejít z toho, že se setkají po čtvrtstoletí dva lidé, kteří spolu kdysi prožili jen pár dní, ale pak jsem vyťukal číslo mobilu, který mi Sabina napsala na rub své navštívenky.