Jeden pěkný večer

Před rokem...
Před rokem jsem se tady na Amatérech seznámila s jedním fajn chlapem. Dlouho jsme si psali, a čím víc jsme se poznávali, tím lepší pocit jsem z něj měla. Nakonec jsem se odhodlala a pozvala ho k sobě domů. Dala jsem na svou intuici a tentokrát mě nezklamala.
Přinesl něco dobrého na pití, já měla doma víno, a tak jsme celý večer povídali, smáli se a pomalu se poznávali. Po dlouhé době samoty to pro mě byl opravdu krásný večer.
Nejvíc se mi ale líbilo něco jiného. Vůbec si mě nedobíral kvůli tomu, jak vypadám. Neřešil moje nedokonalosti, nekoukal na mě kriticky a nesnažil se mě srovnávat s někým jiným. Bral mě takovou, jaká jsem. A právě díky tomu jsem se vedle něj cítila uvolněně a sama sebou.
Byl milý, pozorný a něžný. Přesně takové chování jsem vlastně nepoznala ani v předchozím vztahu. Vedle něj jsem se cítila příjemně, v bezpečí a neměla jsem potřebu si na nic hrát.
To co mezi námi ten večer vzniklo, bylo naprosto přirozené krásné,byl něžný a na moje požádání přitvrdil. Nebylo to jen o přitažlivosti, ale i o vzájemných sympatiích, důvěře a respektu. A právě proto na ten večer dodnes vzpomínám s úsměvem.
Někdy stačí dát na intuici. Ne vždycky to vyjde, ale když ano, může z obyčejného večera vzniknout vzpomínka, která vám zůstane ještě dlouho.