Jsem lesba?

A tak jsem zůstala sama (02):
Jsem lesba?

Díky vašim komentářům jsem se rozhodla, že pokračování stojí za zveřejnění. Co na sebe prozrazuji je vrcholně intimní. Proto prosím omluvte mé váhání. Své vyprávění jsem začala v etapě života, kdy jsem byla mladá holka, která si jenom myslela, že všemu rozumí. Vlastně jsem byla, stejně jako tolik dívek přede mnou, a i po mně, především obětí systému. Reklamy, kde je ukazován dokonalý nádherný a velmi bohatý život v přebytku, podle kterých jsem si myslela, že tak vypadá život v každé české rodině. Tlak na úspěch ve vzdělání (to mi problém moc nedělalo), výběr co nejlepší vysoké školy, tlak okolí na to být naprosto ve všem dokonalá. Soutěže královen krásy, jejichž vítězky zažívají doslova pohádkový život. Do toho já, která si myslela, že dokonalá je. Krom jediné věci. Své ženskosti. V televizi a v kině jsem viděla samé vysoké nádherné herečky, tedy daleko víc modelky než typické ženy, do kterých se zamilovávají úžasní muži, a naproti nim já, která nemá pořádně ani prsa, ani zadek, a je ke všemu prťavá. Jediné, na co jsem si myslela, že se mohu naprosto spolehnout, byla moje hlava. Avšak s mozkem naprosto bez zkušeností, a to především v té nejdůležitější oblasti, v mezilidských vztazích, v lásce. Neměla jsem kde se dozvědět, co je skutečný život. Babičku hodně ovlivnily válečné zkušenosti, rodiče se za socíku, díky neustálému nedostatku jak zboží, tak peněz, snažili co nejlépe zajistit rodinu především po materiální stránce. Ne že by mě neměli rádi, ale nechápali, čím jsem si procházela. Myslím si, že takových dívek, jako tenkrát já, je stále hodně. Proto jsem přijala nabídku, abych zcela otevřeně mluvila o tom, co se v takové mladé holce odehrává. Dodat odvahu všem, co mají podobné pochybnosti, které tenkrát trápily i mě. A ostatní seznámit s tím, co se v nás, ženách, v různých etapách našeho života, děje. Buďte proto prosím shovívaví k vypravěči. Když nebude něco jasné a pochopitelné, mohu za to já, že jsem to špatně vyprávěla. Ale dost mého úvodu, který jsem si vymínila, že ho napíšu sama, teď už nechám prostor vypravěči, kterému děkuji za výtečně odvedenou práci. Jako by byl sám ženou 😉

Musím uznat, že Janin orgasmus byl prostě parádní. Až jsem jí ho záviděla. Jenže co u ní může tak silný orgáč spustit za myšlenky? Já jsem opravdu nechtěla nic jiného, než aby jí bylo se mnou tuze moc hezky. Jenže jenom právě v tu chvíli, kdy jsem jí to dělala, a ne ještě někdy jindy, ne stále. Ale co když řekne, že mě moc miluje, že od teď s ní musím být, protože jen já ji udělám dokonale šťastnou? Co když mě bude chtít činit odpovědnou za celý svůj další život? Musím vysvětlit, proč jsem měla takové myšlenky. Vzpomněla jsem si totiž na Malého prince a jeho rozhovor s liškou. Pamatuji si překlad Zdenky Stavinohové: ‚Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.‘ To jsou úplně hrozná slova!
„Mari, mně je s tebou tak krásně! Chci to také tak umět!“
Usmála jsem se, natáhla se pro sekt, a dolila nám. Lahev zůstala prázdná.
„Na nás, Jani!“
„Na nás, Mari!“
Zase jsme skleničku vypily na ex. Dalo mi to trochu prostoru pro přemýšlení. Dostala jsem strach ukázat jí svůj orgasmus. Nechtěla jsem se před ní tak moc odhalit. Jsou to normální pocity? Otevřela jsem něco, co jsem vůbec netušila, že existuje. Jako by bezmyšlenkovitě jsem ji hladila, ale důsledně jsem se vyhýbala každé možné erotogenní zóně. Mlčely jsme.
„Jani, pojď, půjdeme do postele, po téhle vaně tě bude bolet celé tělo. Musíš si odpočinout.“
„Ano, pojďme, jsem tak příjemně malátná,“ odpověděla Janina skutečně trochu unaveným hlasem.
To jsem ovšem tenkrát ještě netušila, že to není následkem prožitého silného orgasmu, ale třetí skleničkou sektu. CO2 totiž urychluje distribuci alkoholu do mozku a opilost má rychlejší nástup. Tenkrát jsme jako velmi mladá děvčata neměla ani tu nejmenší alkoholovou toleranci. Alkoholdehydrogenázu (enzym, který katalyzuje přeměnu alkoholů) jsme ještě neměly vycvičenou a ani játra se v produkci enzymu CYP2E1 (právě ten se podílí na metabolismu alkoholu) zrovna dvakrát nepředala.
Utřely jsme se každá sama.
„Já budu spát nahá,“ rezolutně prohlásila Janina.
„Já taky!“, pokusila jsem se napodobit její rozhodnost.
Odvedla mě do ložnice, která dle všech známek patřila rodičům.
„Pšššš, tady spí naši. Tak ať nikoho nevzbudíme. Je tu velká postel, sem se vejdeme. U mě v pokojíčku by to nešlo, víš?“, blábolila trošku opilecky Janina. Zatáhla závěsy, zapadla na levou půlku postele, zachumlala se do peřiny a zavolala na mě:
„Mari, teď chci ještě pusu na dobrou noc!“
„Ano, také chci ještě pusu,“ odpověděla jsem a dala Janině takové nijaké, spíš sesterské políbení. Už měla zavřené oči a během chvilky klidně a pravidelně oddychovala. Mně se ještě spát nechtělo. Zkusila jsem trošku šmejdit. Děti schovávají tajemství dole, u země, protože rodiče se nechtějí ohýbat (záleží na věku a kondici). Brácha měl své časopisy pod postelí úplně vzadu. Rodiče mají své schovky zase nahoře, aby tam děti nedosáhly. Úspěch! Až v zadní krabici na skříni jsem našla ty pravé rodinné poklady. Sadu robertků různých velikostí a provedení, anální kolíky, vibrační vajíčko, pouta a lubrikant s kondomy. Slušná sbírka, rozhodně větší než u nás doma. Uvidím, jestli něco použijeme. Je otázkou, zda má vůbec ještě cenu v plánovaných lekcích pokračovat, když to může být tak moc nebezpečné. Možná to všechno jsou jen mé představy. Třeba je Janina v pohodě. Počkám, jaká bude, až se vzbudí. Také jsem se už cítila malátná. Vlezla jsem do postele a zaplula pod společnou velkou peřinu.

Vzbudil mě dotek na noze. Oči jsem nechala zavřené. Janina mě znovu lehounce a jemně pohladila.
„Mari, spíš?“
„Už ne,“ odpověděla jsem tiše.
„Zkusíme noční mazlení? Když se ten náš probere a bude to po nás chtít? Kdo chceš být?“
Janina mě překvapila. Mé obavy byly asi plané, takže zkusme pokračovat. Jen jak teď rozlišíme role? Dostala jsem vlastně velkorysou nabídku. Budu tedy za holku.
„Buď teď za kluka ty, ano? A chci tě vidět, líbíš se mi. Rozsviť lampičku, prosím.“ Janina se natáhla k nočnímu stolku a cvakla vypínačem. Pořádně jsem si ji prohlédla. Líbila se mi.
„Dobře, Miro. Nebudu vůbec mluvit, takové tiché noční mazlení, ano?“
„Ano,“ pošeptala jsem jí. „Tak už pojď,“ vyzvala jsem Janinu a dala jí pořádného francouzáka. Líbání se mi líbilo, cítila jsem, jak jsem skutečně vzrušená. Byla jsem v podobném stavu, jako když jsem si to chvilku dělala sama, ale k orgasmu zbývala ještě dlouhá cesta.
Jak bych se měla chovat, když by mě kluk v noci vzbudil a já budu mít také chuť? Ano, chtěla jsem to, možná i potřebovala. Vzpomínka na podvečerní Janin orgasmus ve mně probudila touhu po doteku. Dobře, jsem teď za holku, asi bych měla být pasivnější. Ježíš já vůbec nevím, jak se při tom holky chovají! No vlastně nevím ani co dělají kluci. Porno mi v tom nepomůže, to jsou jen takové pohádky. Asi. Říká se to. Tak nejdřív se musím nějak propracovat přes tu peřinu. To je jednoduché, jak je jedna a velká! Takže až budu s Markem, jedna obří přikrývka pro oba. Důležité vědět. Ležela jsem na boku a Janina také. Posunula se ke mně blíž, a dala mi ruku na zadeček. Přisunula si mě a zase jsme se začaly líbat. Bradavky mi okamžitě ztvrdly. Dotýkaly jsme se prsy, bříškem a i klínem, jak si mě Janina držela za zadeček. Jaké erotogenní zóny asi kluci mají? Vlastně jsem panna, a tudíž bych je znát neměla. To budiž jasným vysvětlením mé pasivity. Janina mi chutnala. Protože jsem nevěděla, co s volnou levou rukou (na pravé jsem si ležela), také jsem ji chytila za zadeček a pořádně ke mně přitiskla. Bylo mi to čím dál tím příjemnější. Z ničeho nic na mě přišlo nutkání, abych se na Janinu co nejvíc natlačila klínem, a znovu, byly to takové vlny. Dokonce mi unikl vzdech. Toužila jsem po ještě větším vzrušení, chtěla jsem být udělaná.
„Mari, lehni si na záda, já budu nahoře, a roztáhni nohy, když jsem ten kluk.“
Jak jsem byla pod Janinou, bylo příjemné cítit na sobě její váhu. A tření, jak na mě narážela, bylo také příjemné. Přesto mi k úplné spokojenosti ještě něco chybělo.
„Jani, já tě potřebuji cítit nějak víc. Musíme tu polohu upravit, teď jen nevím jak. Víš co, já půjdu trochu na bok, nadzvednu nohu a ty do mě takhle klínem zajedeš. Ano, to je ono, tak tě potřebuji na sobě cítit.“
Mimoděk jsme společně znovuobjevily polohu „nůžky“. Konečně jsem cítila, že klitoris dostává, čeho mu je třeba. Obě jsme byly mokré, takže jsme se o sebe nedřeli, ale naopak to docela dobře klouzalo. Cítila jsem, že to na mě pomalu začíná jít, tak jsem přidala, no vlastně se ty vlny vycházející z boků přidaly nějak samy. Janina začala být trochu víc hlasitá, a já také cítila, že když otevřu pusu a pustím to ze sebe, tak to je nějaké lepší. Skutečně bylo. Takže s Markem budu hlasitá, nebudu to v sobě dusit. Ono to je snad ještě lepší, než když se sama dělám rukou! Sprcha je sice stále ještě jasná topovka, ale tohle ááááááááá! Krásně jsem se naprosto nečekaně udělala a Janina si hned zajela rukou na svojí frndičku. Dodělala se také hodně rychle. Ležely jsme vedle sebe a vydýchávaly se.
„Mari, bude to takhle i s mužem?“
„Já nevím. Jsem hodně zmatená, absolutně netuším, co může být. Udělaly jsme chybu. Měly jsme být s holkou, která má s muži zkušenost.“
„No jo, ale kdo by se mnou takhle byl?“
„S tebou každá, ale se mnou?“, odpověděla jsem trošku víc smutně. Ano, bylo mi líto, jak vypadám.
„Ne, jsi víc do muže. Mari, počkej, nerozčiluj se. Ty se snadno za muže namaskuješ. Já to mám horší…“
S tím jsem musela souhlasit. Ach jo, co tohle vlastně znamená? Jak to mám vnímat? Přiznávám, už jsem si nebyla jistá ničím. Potřebovala jsem nějaký pevný bod. Hned. A tím teď pro mě bylo krásné ženské tělo Jany. Musela jsem ji obejmout. Ano. Líbilo se mi to s ní. A chtěla jsem to ještě opakovat.
„Mari, já tě teď chci moc pomazlit. Jsi opravdu krásná.“
Nevěděla jsem, co odpovědět. Co zkusit líbání? Pro jistotu hodně vášnivé? Jejda. Když mě začne Marek z ničeho nic líbat, znamená to, že chce něco zakrýt, že by mu byla odpověď nepříjemná. Ono to školení s Janinou není vůbec špatné! Dobře. Co teď. Vždycky mě zajímala jedna technika. Lízání. Abych k tomu Janinu přemluvila snadněji, budu muset nejdřív jazykem udělat ji. Teď mohla být ta správná chvíle.
„Jani, prohodíme se. Kluk budu já. Miluju tě a chci tě vystřelit až do nebes. Lehni si na záda a jen si mě, jako svého nej milence, užívej.“ Janina se na mě podívala s jasným otazníkem v očích. Skoro neznatelně jsem přikývla. Lehla si přesně tak, jak jsem chtěla, a roztáhla nohy. Měla jsem možnost si ji i ve slabém světle lampičky dobře prohlédnout. Ano, máte pravdu, byla jsem nejvíc zvědavá na to, jak vypadá její panenská blána. Ono tolikrát opěvované dívčí mystérium. No bóže, jsem prostě jenom všetečná ženská, co potřebuje všechno vědět a v tomto případě i vidět. Tak stará holka, dávno jí už bylo 18 a stále ještě panna. Vás by to nezajímalo? Měla krásně macaté stydké pysky. Celá kundička byla taková protáhlá, mírně rozevřená. Koukal ji z ní naběhlý poštěváček, tedy přesněji řečeno, jeho kapuce. Věděla jsem, že si Janinu musím nejdřív pořádně rozdělat. Nejlepší pocity jsem vždycky měla, když jsem se dělala ukazováčkem z leva doprava a zase obráceně. Samozřejmě kromě sprchy, ta je jednoznačně nej. Nahoru dolů nebylo tak příjemné. Lehla jsem si jí mezi nohy a opatrně se dotkla jazykem poštěváčka. Janina se při tom mém doteku mírně pohnula. Opatrně a zlehka jsem začala špičkou jazyka přejíždět po poštěváčku tím správným směrem. Janina vzdechla. Vztáhla jsem pravou ruku nahoru a mezi palcem a ukazováčkem trošku tvrději zmáčkla její bradavku. Janina vzdechla silněji. Zkusila jsem v rytmu jazyka zmáčknout a uvolnit tlak na bradavku. Janina začala dýchat víc nahlas. Dostala jsem nápad, že budu kmitat jazykem v rytmu jejího dechu. Hned dýchala o poznání hlasitěji a já ucítila trochu intenzivněji její chuť. Mušlička jí úplně nádherně tekla a její šťáva se smíchávala s mými slinami. Dole mi chutnala snad ještě víc než nahoře, při líbání. Další poznatek, všímat si Markova dechu, bude intenzivnější reakce. A teď přidám prst. Jen na kraj kundičky. A ve stejném rytmu zajíždět trošičku hlouběji a hned zase ven na kraj. Cítila jsem, že na Janinu jde stejné nutkání zvedat pánev jako před tím na mě. Možná jsme tak nastavené. Možná není zapotřebí se nic učit, třeba to je už od našeho narození naprogramované stejně jako například chůze nebo řeč. Jak se Janin dech zrychloval, zrychlovalo se i její přirážení. Podle jejího rytmu jsem zrychlila kmitání jazykem a také i akci prstem. Samozřejmě jsem nezapomínala na její bradavku, jen jsem čas od času mezi sebou pravou a levou prohodila.
„Mari, už budu, ještě kousek, nepřestávej, ano, ještě!“ nekontrolovaně mě povzbuzovala Janina.
„Ano, to je ono, ano!“ vykřikla, stiskla mi hlavu stehny a prudce oddychovala. Trvalo to snad patnáct vteřin a začalo mi to být nepohodlné. Pozor, když mě bude Marek lízat, neuškrtit ho mými stehny. Další poznatek. Hned jak vykřikla, přestala jsem jak s lízáním, tak i s akcí s prsty. Vím, jak dokáže být nepříjemné, když to na mě přijde a já zkouším dál pokračovat. Hladila jsem zespoda její nalitá plná ňadra, a jak povolila stehna, stáhla jsem ruce dolu a snažila se roztáhnout prsty její kundičku, abych se konečně podívala. Kousek hlouběji, ne víc jak dva centimetry za jejími závojíčky, byla velmi úzká dírka, která byla rozdělena přepážkou. Takže vlastně dva takové protáhlé otvory, něco jako miniaturní bulka, to pečivo, jak je škvíra uprostřed, ale v negativu. Popisuju to trošku krkolomně, ale co jsem viděla, to mě překvapilo. Budu si tu svou muset nějak vyfotit. Ale jít s tím do fotolabu, propadnu se hanbou. Hned jsem dostala nápad. Půjčím si bráchův digi foťák, s tím by to šlo.
Janina stále hlasitě oddechovala, tak jsem se posunula celá nahoru a hladila jí ňadra a jemně líbala na rty, víčka, a i ušní lalůčky. Konečně hlasitě vydechla a nadzvedla se na loktech.
„Miri, ty to tak umíš! A jak jsi mě teď domazlila, přesně to jsem potřebovala, to mi bylo moc příjemné.“
„Víš, chutnala jsi mi.“
„Opravdu?“, usmála se Janina. „Taky tě teď úplně spapám. A nebude to jako ve vaně. To jsem nevěděla, co se se mnou děje. Teď už jsem dávala dobrý pozor. Kluk budu já.“
Janina našpulila pusu a hlubokým hlasem pokračovala: „Miluju tě a vystřelím tě až do nebes. Lehni si na záda. Jsem tvůj nej milenec, Honzíček, a to ti říkám, užívej si mě.“
Musela jsem se usmát, jak trefně parodovala má slova. Přetočila jsem se na záda a čekala, jak bude Janina pokračovat. Naklonila se nade mě a začala líbat mé, přiznávám, roztoužené rty. Její polibky byly zase úplně úžasné. Okamžitě jsem byla vzrušená. Aniž by své líbaní přerušila, zajela mi rukou na kačenku a začala mi hladit poštěváčka. Já ale chtěla zase víc, větší intenzitu. Chytila jsem ji a ruku si na pindičku pořádně přitiskla. Hned pochopila a začala mi poštěváčka drandit pořádně. Další poznatek. Když mi nebude s Markem něco vyhovovat, musím mu jasně ukázat, co má dělat. Přestala s polibky a začala mi sát bradavky. Jejda, to je také příjemné. Při tom rukou mého poštěváčka ani trošku nezanedbávala. Přestala si hrát s ňadry a celá se přesunula na spodek. Na to jsem byla zvědavá. Uvolnila jsem se, roztáhla nohy a těšila se. Nejdřív přišel lehký dotek jazykem. Oproti prstu to bylo trošku teplejší. Bylo to opatrné a já zavzdychala. Janina to vzala jako signál a začala na mém poštěváčku rychle kmitat jazykem ze strany na stranu. Bylo to díky slinám mnohem příjemnější, než když jsem se dělala prstem. Byla jsem už tak vydrážděná, že jsem se musela prohnout a jít celou pánví proti ní. V tom okamžiku přidala prst. Také mi ho strkala jen na kraj, a ve spojení s jazykem ve mně Janino laskání vyvolalo doslova bouři. V hlavě mi to z ničeho nic vybuchlo a já musela vykřiknout, nemohla jsem se vůbec udržet. Nádherný orgasmus! Nečekaný, protože jsem se nedělala já sama. Tak o to jde, ať to dělá někdo jiný, je to pak opravdu lepší. Zhluboka jsem oddychovala a Janina se přesunula nazpátek, nahoru. Jemně mi hladila bříško, líbala mě, prostě mě také dokonale domazlila. To bylo tak příjemné, až se mi z toho začaly zavírat oči.
„Jani, pojď, budeme ještě spát,“ stačila jsem před definitivním usnutím značně nezřetelně zamumlat.