Adam seděl ve své lavici a zíral na tabuli, ale písmena na ní se mu rozmazávala. Měl angličtinu: jeho nejvice nenáviděný předmět. Myšlenky mu utíkaly úplně jinam. Už několik měsíců měl pocit, že jeho učitelka Pavlína je jiná než ostatní. Byla to čtyřicetiletá milfka, baculka s zelenými očmi a velkými kozami. Byla laskavá, vždycky se usmála, i když někdo něco pokazil, a její hlas mu zněl jako uklidňující hudba. Adam věděl, že je to jen jeho tajné pobláznění, ale nedokázal si pomoct.
Jednoho dne, když ho Pavlína vyvolala k tabuli, cítil, jak se mu podlamují kolena. „Adame, zkus to doplnit podle osnovy..“ řekla a podala mu křídu. Její bříško které se hýbalo v rytmu ho fakcinovalo. Adam se chtěl soustředit, ale její blízkost mu připadala až příliš intenzivní.
Cítil vůni jejího parfému, slyšel její klidný dech, a připadalo mu, jako by byli v celé třídě sami.
Když začal psát, ruka se mu třásla. Pavlína se naklonila a tiše mu poradila: „Neboj se, máš to správně. Jen klid.“ Adam se na ni podíval a zahlédl v jejích očích něco, co ještě nikdy předtím. Teplo, které se mu zdálo víc než jen učitelská podpora. Najednou třída zmizela.
Ocitl se s Pavlínou v úplně jiném prostoru – prázdná zahrada, plná rozkvetlých růží. Pavlína se usmála a položila mu ruku na rameno. „Adame,“ zašeptala, „někdy jsou city složité. Ale vždycky si zasloužíš být milován.“
Adam cítil, jak mu srdce buší jako o závod. Chtěl jí říct, co k ní cítí, chtěl se svěřit, ale v tu chvíli se všechno rozplynulo. Zahrada se proměnila v mlhu a hlas jeho učitelky se ztrácel.
Otevřel oči. Seděl ve své posteli, přikrývka shrnutá, srdce mu pořád bilo rychle. Bylo ráno a sluneční paprsky se draly přes závěsy. Na stolku ležely učebnice, na budíku svítila časná hodina.
Adam si promnul oči a pousmál se. „Byl to jen sen,“ zašeptal. Přesto v něm zůstal zvláštní pocit – směs něhy, touhy a naděje. Věděl, že Pavlína je jen jeho učitelka a že všechno musí zůstat tak, jak je. Ale zároveň si uvědomil něco důležitého: šukat svou učitelku angličtiny by vylo zajímavé.
Podobné povídky
-
Prohodila jsem pár zpráv s myslivečkem a on prasák jeden chtěl, abych mu moje gaťky pověsila při procházce na posed. Nemohla jsem se rozhodnout, na jaký je chtěl pověsit, jelikož jsem jich potkala za…
před 14 hodinami 9 500 22 -
Seděl jsem u stolku v rohu té malé kavárny na Vinohradech, kde mají bezbariérový vstup a dost místa mezi stoly. Venku pršelo, dovnitř voněla čerstvá káva a ona vešla – přesně tak, jak jsme si psali.…
včera 0 1216 16 -
Jednou moje žena odjela na služební cestu asi na čtrnáct dní. Často jsme si volali a občas i posílali lechtivé fotky. Honění mě ale asi tak po týdnu přestalo bavit a vymýšlel jsem jak upustit páru…
včera 1 555 13 -
Keď som jej večer zavolal, zdvihla to okamžite. Hlas mala tichý, no cítil som v ňom napätie a túžbu. „Vieš… so svojím manželom je to vždy rovnaké,“ začala. „Trochu hladkania, pár bozkov, rýchlo na…
před 2 dny 2 398 8