Zájezd na Jadran I.

Zbývalo sedm minut do odjezdu zájezdového autobusu a sedadlo vedle Jarmily zůstávalo prázdné. Pobytový zájezd u Jadranu si Jarmila objednala už před mnoha měsíci. Zaplatila dvě místa – pro sebe a pro manžela. Tenkrát ještě věřila, že společná dovolená přispěje ke srovnání jejich vztahu a duchu si vysnila, jak si rozloží lehátka na pláži a Jirka jí bude mazat záda a nosit drinky, jak tomu bylo tenkrát před lety. Když před něj položila dvě poukázky na stůl, Jirka se na ně sotva podíval a dál si něco psal na notebooku. Jak později zjistila, to něco byla pohledná bruneta asi tak o osmdesát let mladší než ona, alespoň tak jí to připadalo. Měla si jeho „důležitých obchodních schůzek“ a pozdních příchodů domů všimnout dřív. Ale neviděla to. Nechtěla to vidět a dál mu žehlila jeho bělostné košile.
„Promiňte, je toto sedadlo třicet jedna?“ ozvalo se náhle z uličky.
„Hmmm,“ zabručela a pomyslela si, že mladý muž si asi zapomněl brýle, protože přímo před jeho očima se skvěla cedulka s číslem 31.
„Nezlobte se, to je vaše kabelka?“ Ukázal na sedadlo vedle ní, kde si odložila osobní věci v domnění, že stráví pohodlně cestu na dvousedačce.
Přesunula kabelku k sobě na klín a teď teprve si všimla nového cestujícího, který ještě zrychleně dýchal a tvář měl červenou, jak dobíhal autobus.
Umístil svoji tašku do horního zavazadlového boxu a vsoukal se vedle ní na sedadlo. Jen co dosedl, autobus se dal do pohybu a z reproduktoru se ozval hlas průvodkyně: „Milí cestující, vítejte na palubě nejnovějšího typu autobusu společnosti Corve. Budeme projíždět…“ pokračovala mladá žena naučenou hlasovou intonací, ale Jarmila ji už neposlouchala, protože její pozornost se přesunula ke zvonivému hlasu mladého muže, který promluvil: „Jsem Tony, mohu vám přinést nějaké pití?“
Jarmila se na něj překvapeně podívala a mimoděk si prohrábla vlasy, na které si před odjezdem nanesla oříškově hnědou barvu – přeci jen, šediny už jí mírně začínaly na hlavě prosvítat a jak si předem usmyslela, tato dovolená bude dokonalá ve všech směrech. Včetně její vizáže.
„Ano prosím, dala bych si kávu,“ vysoukala ze sebe a pozorovala Tonyho, jak křepce vyskočil a hnal se k občerstvovacímu pultu. Nedalo jí to a nenápadně se vyklonila do uličky, aby si mohla dobře prohlédnout jeho pevný zadek napasovaný v elastických džínách.
Využila chvilky a rychle si zkontrolovala make up v malém zrcátku, jež nosila pohotovostně v kabelce. Průvodkyně stále štěbetala do mikrofonu, když se objevil Tony, v ruce dva kelímky kávy a na tváři široký úsměv. Jarmila si sklopila malý stolek s vylisovanou kulatou prohlubní na nápoje a umístila tam kelímek s kávou.
„Děkuji Tony,“ pohlédla na něj. „Čím jsem si to zasloužila?“
„Děkovat bych měl já,“ odpověděl. „Že byl osud ke mně laskavý a přidělil mi vás jako spolucestující a ne…..“ hodil okem na vedlejší řadu sedadel, kde zaujímala sedadlo žena takových rozměrů, že jí záhyby silných stehem přepadávaly do uličky.
Jarmila se rozesmála. Tak toto si nechá líbit. Žádné otřepané fráze jako „co tak sama, paninko“, „také je vám takové teplo?“ a podobně.
„I mě těší, mladý muži,“ řekla. „Vaše sedadlo by mohlo také patřit někomu horšímu.“
Jen to dořekla, vzpomněla si na Jirku. Ale tentokrát ne s lítostí, ale spíše se vztekem. Ten mizera si tu svoji couru dokonce vodil domů a myslel si, že ona o tom neví. To by ale nesměla najít pod postelí její červená tanga ještě vonící jeho semenem.
Její tvář se zakabonila a Tony si ji zvědavě prohlížel.
„Problémy doma?“ řekl, jakoby věděl, na co myslí. Jarmila na to nic neodpověděla a otočila hlavu k okénku s ubíhající krajinou.
I on mlčel a upíjel ze svého kelímku kávu. Ubíhaly kilometry a venku se setmělo. Hlasité hovory cestujících pomalu ustaly, světla v autobusu potemněla a někteří si sklopili opěradla do pohodlnější polohy na spaní.
Tony prolomil ticho: „Nedala byste si nějaký film? Třeba nějakou romantiku?“ Zeptal se a listoval v nabídce malého monitoru před nimi.
„Proč ne,“ odpověděla. „Nechám výběr na vás.“
Přehodila si nohu přes nohu a její krátká sukně se tímto pohybem vyhrnula více, než bylo zdrávo. Na obrazovce se začal odvíjet příběh hlavního hrdiny, který se bezhlavě zamiloval do svojí sousedky, která byla o mnoho let starší než on. Blížila se finální scéna, kdy žena již déle nemohla odolávat jeho dvoření a dvojice se v zápalu vášně svalila na postel. Jarmila se tak vžila do děje, že se jí zrychlil dech a cítila vlhko, které se jí tvořilo mezi nohama. Když běžely závěrečné titulky, vzala Tonyho ruku a vložila si ji mezi nohy.

- pokračování -