Náhodné setkání po letech

Koukám se na alba jedné amatérky. „Sakra, to musí být ona.“ a v hlavě se mi spustí film, jako by to bylo včera. Chodili jsme na obchodku a měli ve třídě jednu velmi sexy spolužačku. Z jejího chování jsme věděli, že se jí líbíme celkem čtyři. Ale i když jsme to na ni zkusili, tak jsme neměli šanci ani jeden. To nás dost zarazilo. Tak jsme si ji jednou na odchodu ze školy odchytili v šatně a uhodili na ni co to na nás hraje. Jenže nás setřela jako rozteklé máslo „Jasně, že se mi všichni čtyři líbíte, ale chodit s vámi nehodlám.“ Už nevím, kdo to byl, který se zeptal „A co s námi teda hodláš?“ No a následoval druhý stěr „Ještě nevím. Až budu vědět, tak se vám ozvu.“ a zmizela ze šatny. Jenže do čtvrťáku jsme nezjistili k čemu by nás tedy chtěla. Na tom albu je podstatná jedna věc. Na fotkách je holka bez hlavy, pouze tělo. Nevím, zda jste si někdy zkusili někoho poznat jen dle těla, ale je to fakt těžké. Navíc od školy uplynulo skoro dvacet let, během kterých jsme se neviděli, takže je jasné, že jsem neměl šanci ji poznat i tak. Ale jedna věc mi přišla povědomá. Jednou totiž, když jsme byli se školou na lyžáku, tak jsme vběhli holkám do pokojů a některé zachytili málo oblečené. Speciálně Janu si pamatuji velmi dobře, protože ji jsem přistihl zcela nahou. Jak jsem vběhl do pokoje, tak se lekla a místo zahalení se otočila ke mně čelem. Ale než se stihla zahalit, tak jsem uviděl skvrnku ve tvaru Itálie v jejich tříslech. No a na stejnou skvrnku jsem koukal i nyní. Neměl jsem co ztratit. Založil jsem si jiný profil a oslovil ji. Dal jsem si se zprávou hodně práce. Bohužel ani po týdnu jsem nedostal odpověď. Ještě měsíc jsem čekal, ale pak jsem to pustil z hlavy. Jenže po dvou měsících jsem v boxu dostal odpověď. Sice psala o tom, jak je šťastně zadaná, věrná a že nikoho nehledá, ale na to jsem jí napsal, že ani já se nechci setkávat, jen jsem ji chtěl pochválit. No a postupně jsme si začali psát. Od obecných zpráv jsme se dostali ke zprávám s osobní tematikou z její strany a já jí dělal vrbu. Potvrdil jsem si tak, že je to skutečně ona, kdyby ne, to tělo za to stálo i tak. Časem jsem jí psal odvážnější zprávy a skrze ně se dozvěděl také proč jsme jí tenkrát asi nevyhovovali. Měla to ráda drsněji a bylo jasné, že jsme byli vlivem svého mládí příliš nezkušení na to, abychom jí to dokázali poskytnout, a proto chodila spíše se staršími muži. Počítám, že se tenkrát bála to přiznat nám, aby se to nedozvěděli ostatní spolužáci. Ale ani Jana už nebyla tak odtažitá. Asi se jí mé zprávy a povídky pro ni líbily, protože ustupovala od původního tvrzení a chtěla se setkat. Ale já trval na svém, že chci zůstat v anonymitě, teď jsem dělal Zagorku já, i když jsem chtěl. Na FB mi přišla zpráva, že se plánuje setkání třídy po 20 letech. Moc se mi tam nechtělo, ale setkání s Janou jsem si nechtěl nechat ujít. Sraz byl naplánovaný v klubovně loděnice. Ve stejné klubovně jako byla rozlučka. Proto jsem jí napsal povídku, která využívala obecných reálií místa našeho srazu a jejích sexuálních zálib. Na to jsem dostal jen krátkou zprávu „Chtěla bych, abys mi to tak udělal doopravdy.“ I má odpověď byla krátká „Tvé přání se ti splní dříve, než myslíš.“ Nastal den srazu, tak jsem se připravil. Setkání se spolužáky byla ve většině případů totální otrava. Prohození pár trapných obecných frází a pak pryč od sebe. Nakonec jsem si nechal Janu. Ale už byla v obležení tří bývalých kámošů. Řekl bych, že se nic nezměnilo, my ji furt chtěli, ale nebyla to úplně pravda. Ona už svou pozornost zaměřovala jen na mě a na Pepu. Tak s tímhle jsem zapomněl počítat ve svých úvahách. Přeci jen jsem neměl v plánu další soky hodit do řeky nebo zahrabat na zahradě. Štěstěna však stála při mně. Dva odrazení jejím nezájmem odešli jinam a Pepa se vyautoval sám, protože se opil tak, že za hodinku už byl nepoužitelný. Já jsem nepil, protože jsem musel řídit, ale hlavně jsem potřeboval střízlivý zůstat, aby mi plány vyšly. Zůstal jsem s Janou tedy de facto sám. Kecali jsme o všem a o ničem. Protože však bylo vedro a nepršelo, vydali jsme se do noci na malou procházku. Loděnice nebyla jen u vody, ale také stranou od městského shonu a oddělená od ostatních budov lesem. Nenápadně jsem šel dál a dál od klubovny. Byli jsme už celkem dost daleko, když se Jana zeptala „Hele, vrátíme se?“ a po chvilce ticha ze srandy dodala „Nebo jsi mě zatáhnul tak hluboko záměrně?“ Podíval jsem se jí do očí „Jasně, že jsem tě sem dovedl záměrně.“ a využil jsem část textu z povídky „Stála přivázaná ke stromu a cítila na zadečku jeho tuhé mužství, které se do ní dobývalo.“ Ve tváři se jí zračilo poznání. Chtěla však mít absolutní jistotu „To si píšu s tebou na těch amatérech?“ Stále jsem se jí díval do očí „Ano, jsem to já.“ Byla na ní vidět nerozhodnost. Nedal jsem jí šanci si něco rozmyslet. Přišel jsem k ní. Obmotal si její dlouhé kaštanové vlasy kolem své ruky, zvrátil jí hlavu dozadu a kousnul do krku. Druhou rukou jsem ji objímal a nehty přejížděl po zádech. Vydechla vzrušením a uvolnila se. Nebyla aktivní, ale nebránila se a nechala vše na mně. Podíval jsem se po okolí a vybral si vhodné místo. Tlakem těla jsem ji dotlačil až ke skupině stromů a na jeden ji přitiskl vahou svého těla. Chytil jsem jí ruce a dal jí je nad hlavu. Levou rukou jsem je za zápěstí držel nahoře a pravou jsem vyndal z pánské tašky, kterou jsem měl s sebou policejní pouta. Než stihla něco udělat zaklaply jí kolem jedné ruky a nasadit je na druhou byla otázka chvíle. K řetízku jsem měl už připevněnou dostatečně dlouhou šňůru. Volný konec jsem přehodil přes větev stromu. Tahal jsem za šňůru až jsem ji donutil se postavit skoro na špičky a v této poloze jsem ji přivázal. Byla menší jak já, ale nyní se mi už výškou skoro vyrovnala, takže se mi dívala do očí. V tom pohledu nebyl strach ani výsměch, spíše napjaté očekávání a snad i povzbuzování k tomu, abych to dokončil tak, jak to bylo v povídce. Vytáhnul jsem proto roubík, kožený obojek a masku na oči. Otevřela pusinku a vyplázla na mě jazýček. Přistoupil jsem k ní a kousnul jí do něho. Jemně ucukla, sykla, ale držela stále. Otevřela pusinku na maximum, já jí nasadil kuličku roubíku a utáhnul popruh. Potom následoval obojek, který jsem dotáhnul na maximum, přesně jak mi kdysi řekla, že to má ráda. Nakonec jsem si nechal masku. Svlékl jsem z ní džíny, i když to byla škoda, moc jí slušely, jak obepínaly její nohy. Následovaly kalhotky, i když to také byla škoda, protože jejímu zadečku moc slušely, jak jej rozdělovaly na dvě nádherné poloviny. Jak jsem kalhotky stahoval, tak jsem nehty zarýval do její sametové kůže. Sice už byla tma, ale naštěstí svítil měsíc a bylo tedy slabě, ale přece vidět, kudy přešly po kůži mé prsty. Sundal jsem jí tenisky. Naživo její chodidla a prsty vypadaly ještě lépe, než na fotkách až jsem si to chtěl udělat s nimi. Z tašky jsem vyndal poslední součást, kovový anální kolík s ocasem. Nanesl jsem na něj gel a pomalu ho zasouval do její zadní růžičky. Šlo to hladce a za chvíli byl i přes svou velikost v ní. Když jsem psal povídku, tak jsem oblečení moc nedomyslel, protože ze svázané ženy halenku už nesvléknete, pokud ji nechcete rozřezat nebo roztrhat. Poradil jsem si však i s tím. Vytáhl jsem nůž, nařezal si provázek, stáhnul jí halenku s podprsenkou nad hlavu a provizorně vše přivázal k nataženým rukám. Poodstoupil jsem od ní a prohlížel si své dílo. Vzal jsem telefon a pořídil si pár fotek. Přitisknul jsem se k ní zezadu, chytil ji prsa, zmáčknul je a ona cítila na svém zadečku můj tvrdý penis za látkou oblečení. Nevím, zda se jí špatně stálo nebo to udělala naschvál, ale cítil jsem, jak se její prdelka na mě více natlačila a zavrtěla. Mé tělo na to pozitivně zareagovalo a já chtěl být už v ní, ale nešlo to, příběh byl navržený jinak. Proti plánu jsem provedl malou změnu, udělal jsem krok dozadu a plácnul ji přes nahý zadeček „Jo tak ty chceš zlobit a nehodláš poslouchat? Jsi jen moje hračka.“ a plácnul ji i přes druhou půlku. Dále jsem pokračoval dle plánu. Stáhnul jsem si pásek a ten dopadl na citlivou kůži. A pak znovu a znovu „Líbí se ti to ty potvoro?“ a nejen díky roubíku jsem nečekal na její odpověď. „Já vím, že jo.“ doplnil jsem za ni. Občas jsem se netrefil a rána dopadla na stehýnka. V povídce byl domluvený signál, že kdyby bylo něco už moc, tak dívka začne vrtět hlavou a partner jí sundá roubík, aby se mohli domluvit. Sice se nic takového nedělo, ale přišlo mi, že zadeček už dostal svůj díl. Raději jsem přestal a začal mučit její ňadra a bradavky. Kousal jsem jí do nich, mačkal je, tahal za ně a plácal přes ně rukama. Už jsem to nevydržel, svlékl jsem se a penisem jí projížděl mezi pysky. Nelhala, měla drsné zacházení ráda, protože to, jak tekla, jsem nezažil u jiných holek ani po předehře, ze které mi odcházely všechny prsty a jazyk. Byla v ideální výšce, abych se do ní dostal a nemusel stát na špičkách. Držel jsem ji za zadeček namáčknutou na sobě a užíval si nyní já. Spojil jsem si pásek dohromady, navlékl na jednu nohu a tímto způsobem si ji zavěsil na své rameno, abych ji nemusel držet. Dostal jsem se tak mnohem hlouběji než předtím, a i úhel udělal své. I když přes roubík nemohla dávat najevo jak moc se jí to líbí, bylo to z chování jejího těla poznat. Najednou začala vrtět hlavou. Nevěděl jsem, co se stalo a pro jistotu jí sundal roubík. Další vývoj už s povídkou nesouvisel a byl jen improvizací. „Odvaž mě, chce se mi čůrat.“ s tím jsem měl počítat, dohnalo ji pití z akce. „Máš smůlu, nic se měnit nebude.“ a pokračoval v přirážení do ní, protože jsem nechtěl riskovat ztrátu jejího orgasmu a případně to, že by se jí to rozleželo v hlavě a nechtěla dále pokračovat. Chtěl jsem udělat nejen ji, ale i sebe. „Ty jsi hajzl.“ říkala mi mezi vzdechy a snažila se všechno zadržet. Cítil jsem, jak se stahuje, aby se nepočůrala a také se jí to dařilo, a to až do doby, než se s výkřikem udělala. Podlomila se jí noha, na které stála, ale přes nohu v opasku jsem ji držel ramenem, takže nespadla. Jenže díky tomu nebyla mokrá jen ona, ale i já. Když se uklidnila, sundal jsem jí masku z očí. „Ošklivá čubička. Za trest ji uvážu ke stromu.“ Odřízl jsem provaz nad její hlavou, dal dolů pouta a halenku s podprsenkou. „Pojď hezky na všechny čtyři. Tak to fenky dělají.“ a Jana skutečně skončila na všech čtyřech. Měla sklopenou hlavu a dělala, provinilou. Hlavou mi narážela do nohy, tiskla se mi k ní a když si sedla na zadní, koukala provinile na mě. Ale v jejím pohledu byla vidět provokace. Vzal jsem obojek a vedl ji ke stromu. Šla poslušně. Přivázal jsem ji ke kmeni a šel za ni. Nadzvedl jsem její ocas a zajel do ní zezadu až to mlasklo. Tvrdě jsem jí narážel do zarudlé prdelky a s každým přírazem doprovázeným plácnutím skučela. Cítil jsem přes tenkou stěnu zadečku velký, tvrdý anální kolík. Nevzrušoval mě, ale cítil jsem ho a přeci jen v ní bylo méně místa a tření tedy intenzivnější. Chtěl jsem jí rukou dráždit poštěváček, ale věděl jsem z jejího vyprávění, že je to marné, a tak jsem pokračoval v ničení zadečku plácáním rukou. Věděl jsem, že tohle dlouho nevydržím, a proto jsem byl rád, když jsem poznal, že se opět blíží k orgasmu. V zápalu vášně jsem jí tak tahal za ocas, až jsem z ní vytáhnul omylem anální kolík, jenže to způsobilo její výbuch slasti. Pochopil jsem, proč má ráda roubík. Její orgasmus byl skutečně hodně, hodně hlasitý. Ale to dostalo i mě. „Už budu.“ dostal jsem ze sebe stěží mezi přírazy. „Postříkej mi obličej.“ řekla prosebným hlasem, a tak jsem se přesunul před ní. Stačilo pár tahů a už jsem jí i já s výkřikem stříkal všude po obličeji a vlasech. Tímto naše řádění skončilo. Uklidnili jsme se a oblékli. V jejím případě bylo nutné si ještě upravit obličej a vlasy a mohli jsme vyrazit zpět. Kupodivu nenásledovalo trapné ticho a v klidu jsme si povídali. Když jsme se vrátili do klubovny, tak jsme zjistili, že nás nikdo nehledal, nepostrádal a ani si nevšimli, že jsme pryč či že bychom odešli spolu. Zbytek večera proběhl v pohodě a rozloučení tak, jako kdyby se nic nestalo. Druhý den jsem dostal jen poděkování za to, že si to užila, protože doma ten její na to není. Oznámila mi, že se z amatérů stahuje, protože když jsem ji poznal já, tak nechce riskovat, že by ji poznal někdo další, ale hlavně ne její partner či děti. Píšeme si tedy jen přes zprávy či mail a těšíme se na příští sraz, protože ona je přeci VĚRNÁ :-)

Pokud jste dočetli až sem, pak prosím o like či komentář.