Masáž, po které se nechce odejít

Dnes měl přijít jeden dobrý znamý na masáž...
Vlastně jsem ho v diáři nemusela ani kontrolovat – jeho termíny mám v hlavě. Chodí ke mně pravidelně, vždycky přesně na minutu🙂

Když zazvonil, běžela jsem otevřit dveře v šatech s ještě vlhkými vlasy. Usmál se tím unaveným úsměvem člověka, který celý týden funguje na výkon a teprve za těmi dveřmi si dovolí povolit😛

„Zase náročný týden?“ zeptala jsem se, i když odpověď jsem už viděla v ramenou, v očích, v tom, jak stál.
„Ještě že existuješ,“ vydechl a vešel dovnitř.

Můj pokoj byl jako vždy připravený – tlumené světlo, teplo, tichá hudba, svíčky a citrusova vuňe pro relax.

Svlekl se, skočil se umýt a za minutu už čekal na postelí.

Když jsme začali, ležel na břišku. Moje teplé ruce na jeho zádech dělali pomalé tahy přes ramena, páteř, bedra a on dýchál pomaleji a pomaleji. Postupně jsem přejížděla přes celé tělo – záda, boky, stehna, lýtka...Uvnitř jsem cítíla jak se napětí mění, z tvrdosti všedního dne do ticha, ve kterém vnímá jen kůži a doteky.
Prsty sklouznou to do zadečku, to níž, někde se zdržím, někde jen lehce přejedu. Dotýkám se ho tak, aby neměl pocit, že něco zůstalo stranou😍

Po čase mu tiše řeknu, ať se otočí na záda. Udělá to pomalu, skoro opatrně. Znovu se ho dotýkám – hrudník, břicho, stehna, penis, varlata, zadeček...masíruji oběma rukama, střídám to s masáží prostaty a když skončím, nechám ho chvilku odpočivat. Pak se umyje, obleče a řekne:
„Děkuju, je mi fajn, měj se hezky"
Přikývnu. Dveře se zavřou a v pokoji zůstane ticho a teplo po dalším příběhu, který začal jedním zazvoněním.