Když...

Do zpráv mi přišla nabídka na prohlídku nového studia. K tomu bylo přiloženo pár fotek a studio vypadalo zajímavě. Odepsal jsem a obratem mi přišla nabídka termínu prohlídky. S blížícím se termínem jsem se těšil víc a víc. Často jsem si prohlížel fotky, ačkoliv na nich bylo vše v šeru a špatně vidět.
Vyrazil jsem. Po cestě si koupil kafe a šel na uvedenou adresu. Cestou jsem trochu zpomaloval a přemýšlel, jestli jsem se neumáhlil. Koukal jsem chvilku na vchod a vešlo tam pár lidí, tak jsem vyrazil. Otevřel jsem dveře a šel do patra dle instrukcí. Zazvonil jsem. Chvilku trvalo, než se otevřely dveře. Nikdo nevykoukl, jen se ozvalo, abych šel dál. Vešel jsem a zastavil se za dveřmi. Tam stál muž v kraťasech a tričku. Pozdravil jsem a zeptal se, jestli jsem tu správně na prohlídce. Pán odpověděl, že ano a že se tady mám zout. "Tady si můžeš odložit věci", řekl a šel pomalu za roh. Položil jsem kafe a mikinu na stolek a šel za ním.
Otevřel dveře a vešli jsme do tmavé místnosti. Bylo tam jen pár slabých světel na zdi. Rozhlížel jsem se po místnosti a byl v úžasu z vybavení. "Máte to tu hezké", pochváli jsem vybavení. Otočil se na mě. "Díky, chcete něco vyzkoušet," zeptal se mě. Rozhlížel jsem se po místnosti a zaujala mě soustava řetězů uprostřed místnosti. "Tohle je zajímavé. Jak to funguje?"zeptal jsem se. Pán trochu znuděně šel ke skříni a vyndal z ní dva kožené široké návleky. "Tohle se dá na ruce", a začne mi návleky připínat na ruce, pak zacvakne karabinky z řetězů do ok a jde ke zdi. Tam zmáčkne knoflík a řetězy i s mýma rukama začnou vyjíždět ke stropu. "Počkejte", vyjeknu, když už se mi napínají ruce. Řetěz se zastaví a já stojím našponovaný uprostřed místnosti. "Takhle to funguje", pronese pán a jde ke mně.
"Zajímavé", pronesu. "Ale už cítím, jak mě začínají bolet ruce v ramenou", řeknu s tím, že pán povolí snad povolí řetěz. "Zvykej si", pronese stroze. "Tak už mi to povolte. To stačí", pronesu s úsměvem. On mě chytne v pase tričko a přetáhne mi ho přes hlavu. "Co to děláte?" zeptám se překvapeně. "Chtěl si vidět, jak to funguje", odpoví a pousměje se. "Dobře, ale teď už mě pusťte. Už to bolí a někdo přijde", odpovím a mrsknu sebou. "Neboj, nikdo nepřijde", pronese. Rukou mi sáhne do rozkroku a stiskne ho. "Auuu", zaječím bolestí i překvapením a v tom mi vrazí do úst gumový míček, který hned připevní spojením řemínku na zátylku. Huhlám do gumy a on ješté řemínek přitáhne. "Nemáme to tu asi moc odhlučněné", pronese a jde někam za mě. Za chvíli ze mě stáhne kraťasy i s trenýrkama ke kotníkům. Na nohy mi připevňuje kožená pouta jako mám na rukou a zacvakne je dalšíma karabinama do řetězů. Pak mi sundá z kotníků kraťasy s trenýrkama. Já za neustálého huhlání do gumy zkusím hned nohou vykopnout, ale moc se to nepovede. Odejde ke zdi a řetězy se opět začnou hýbat. Tentokrát ale ty od nohou, které mi je roztahnout tak na šířku ramen a pak i ten od rukou, který mě našponuje tak, že se sotva dotýkám nohama země. "Tak takhle to je komplet", odpoví a jde kezdi. Vezme nějaký stolek a přitlačí ho vedle mě z boku. Nevidím na něj, ačkoliv se snažím. Vezme provaz a pevně mi podváže ocas a koule. Chytne mi bradavky a na každou připevní količek. Pak začne kolíčky dávat na můj penis a koule. Do ocasu mi strčí tyčku, kterou za chvíli cítím až u kořene a zajistí ji tak, že přes nabíhající žalud přetáhne kroužek, který je na ní upevněn. Hned vezme svíčku a začne mi kapat vosk na přiskřípnuté bradavky. Pak na koule a ocas a zaměří se na obnažený žalud tak, že mi tyčku voskem zaleje.
Pokračovat?...