Trenky

Mám rád trenýrky, ty klasické s kapsičkou na zadku. Teď už nejsou jen tak k sehnání, většinou jen na netu nebo v galanterii. Jednoho dne jsem se vydal na nákup, je to pro mě vždy vzrušující věc. Vejdu do první galanterie a zeptám se na klasické trenýrky. Mají, ale jen velké velikosti. Nedá se nic dělat, jdu dál, ale paní prodavačka mi doporučí obchůdek nedaleko – taky galanterii. Řídím se instrukcemi a obchod jsem našel v pasáži, o které jsem ani nevěděl, že existuje.
Vejdu dovnitř a k mému překvapení tam není žádná prodavačka, ale starší prodavač. Menší starší pán, šediny, takový macík. Na první pohled sympaťák. Pozdravím, rozhlédnu se a zeptám se: „Máte klasické trenýrky?“
„Ano, máme. To je pro vás?“ zeptá se prodavač.
„Ano,“ odpovídám.
„Podívám se, jestli mám velikost, jakou potřebujete,“ říká. „Nosím padesátky.“
Vytáhne krabici zpod pultu a začne hledat. „Mám tu jen 52 a větší.“ Zamrzí mě to, no tak se nedá nic dělat. Pohotově ale říká: „Nechcete ty 52 zkusit? Třeba budou dobré.“
Já se zadivím: „Vyzkoušet?“
„Ano, tady mám kabinku.“ A ano, byl tam závěs se stoličkou.
„Může se zkoušet?“
„No jasně, vyzkoušejte si je.“
Chvilku váhám, ale proč ne. Beru si ty 52, pěkné modré pruhované, do kabinky. Zatahuju závěs, ale nejde úplně zatáhnout. Je tam celkem velká mezera, ale co, říkám si, ať se pan prodavač podívá. Sundávám si kalhoty i svoje trenky, mám už trochu ztvrdlé péro. Jsem jen v tričku, koukám mezerou ven a vidím, že se pan prodavač na mě kouká – pěkně mě sleduje. Naše pohledy se potkají, já se začervenám a on se usměje.
„Určitě ti budou lepší ty větší, když tak koukám,“ usměje se. Já ještě víc zčervenám. „Ukažte se mi, jak vám sedí.“
„Myslím, že jsou trochu větší,“ říkám a odhrnuji závěs. Stojím tam, odhrnutý závěs, jen tričko a trenky. Prodavač se usmívá a zahlásí: „No, myslím, kdybyste tam nestavěl ten stan, tak jsou dobré.“
Usměji se a říkám: „Ano, asi budou dobré,“ a omlouvám se, že nevím, co se stalo.
„To je v pohodě,“ říká, „je to moc pěkné.“
Přijde blíž a koukám, že má v kalhotách taky pěkně napnuto. Drží další dvoje trenky. „Na, tu máte, ještě tyto si vyzkoušejte. A nemusíte zatahovat závěs, však jsme chlapi, ne?“ Naštěstí do prodejny není vidět zvenku.
Můj stožár už byl úplně vztyčený. „No, asi to takto nepůjde, to zkoušení, když tak koukám,“ přijde ke mně a párkrát si prohrábne rozkrok. Já říkám: „Asi ne.“ Stojí u mě a pomalu natahuje ruku k mému úplně tvrdému penisu. Trenky mám těsně pod koulemi.
„Trenky vám moc sluší,“ říká, „a jestli chcete zkusit další, tak to takto nepůjde.“ Prstem mi přejede po penisu, ze kterého už tečou první kapky. Nabere je prstem, trochu rozmaže a pak ochutná. „Mmm, to je dobré.“
Já tam stále stojím, ani nedutám a nevěřím, že se toto děje. Chytne mě za celý penis do ruky a párkrát potáhne. „Já vám pomůžu, aby se lépe zkoušely další trenky.“
Poklekne a obepne mi penis svými plnými rty. Pěkně mě lechtá svými šedivými vousy. Olízne můj tvrdý penis a pomalu si ho dává do úst. Chytne mě za půlky, pevně je stiskne a přitlačí si mě až nadoraz. Chvilku tak zůstane a pak vytáhne můj penis z úst.
„Ooo, to je krása,“ zamumlá.
A začne mě kouřit, pěkně si mě drží za zadek a určuje si tempo. Já ho pomalu chytím za hlavu a nesmírně si to užívám. Saje a cucá, já přirážím, jsem v extázi. Cítím, že už to přijde.
„Už budu, už budu!“ a chci ho odstrčit. On se nedá a já pouštím vše do jeho úst a krku. Plním ho jednou dávkou za druhou. On si to nesmírně užívá a mručí blahem, jak si to vychutnává. Já jsem vyřízený z této nečekané pomoci při zkoušení. Vycucává vše do poslední kapky.
„Tak, teď by to mělo být v pořádku. Můžeš si zkusit další trenky.“ Stoupne si a já mu pohladím jeho velkou bouli. Koukne se na mě a říká: „Tím se netrapte. Pěkně zkoušejte“
Stáhl jsem trenky a dal si druhé, co mi donesl.
„No vidíte, velikost 52 vám sedne dobře.“
Přikývnu a říkám: „Beru je.“
„Mám tu už jen tři kusy.“ Beru všechny, obléknu se a jdu k pokladně, kde na mě už čeká s trenýrkami.
„Tak tady to máte. Za 14 dní přijdou další padesátdvojky, přijďte si je zase vyzkoušet,“ a mrkne na mě.
„Jasně, dojdu, děkuji.“
Platím, odcházím a už se nemůžu dočkat, až půjdu k panu prodavači koupit další klasické trenky.