Samota v mém životě..

Samota je v mém životě více než by byla potřeba. Občas si svého soukromí vážím když je klid a jsem mimo práci, ale jsou i chvíle kdy by se hodila společnost na zpříjemnění chvílí či pouhé chvilky s nějakým. Žiju sám již přes 5 let a za tu dobu u mě doma žena nebyla. Samotného mě to přestalo bavit již dávno a tak proto jsem se přidal sem. Bohužel pro mě, i zde nemám štěstí ale i tak naději stále mám a doufat budu dál. Pamatuji si své poprvé když jsem to dělal s bývalou spolužačkou u ní doma kde přímo naproti v místnosti byla její matka, která si myslela že mezi námi je něco víc než jen úlet. Jelikož její matka mě měla ze vše nejraději… nechtěl jsem nic říkat a tak jsem plul s proudem který mě zničil. Již před tím jsem na tom nebyl dobře ale toto mě dostalo, bohužel jak jsem zažil dříve když se popálíš jednou tak si dávej pozor ať se nespálíš ještě více. I když jsem si ty chvilky v posteli i mimo ní užíval vše má svůj konec tady to skončilo jinak než by kdo mohl čekat. Jelikož nedokážu být zmrd tak se to obrací proti mě a ztratím tak všechny kteří se obrací vůči mě ve všech směrech. Nyní je samota v mém každém dni i když sám nechci ale snaha ve mě stále je…


Jestli jste dočetli až sem budu rád za jakou kolik podporu, povídky se snažím přidávat jak můžu :)