Sedím v čekárně u doktora. Všude panuje chaos. Lidé jsou podráždění, unavení, zoufalí.
„Skvělý,“ proběhne mi hlavou.
Stáhnu se do sebe. Hluk kolem pomalu mizí a myšlenky se samy rozběhnou jiným směrem. Do hlavy se mi vloudí velmi živá představa.
Klečím za ním a jazykem mu přejíždím po pevném zadku. Slyším jeho reakci, tiché povzdechy, které mě rozpálí ještě víc. Opatrně zkusím přidat prst.
„Jo, zlato… prsti mi ten zadek.“
Zatmí se mi před očima. Dělám přesně to, co chce. Když si to moje kurvička přeje, dostane to. Přesto cítím, že mi něco chybí. Není to ono. On si toho všimne. Zná mě až příliš dobře.
„Co se děje?“
Zaváhám. Nevím, jestli mu dokážu říct to, co jsem nikdy nevyslovila nahlas. Stud mě svírá.
Přestanu se mu věnovat, aby si mohl kleknout vedle mě. Udělá to okamžitě a zadívá se mi do očí. Opětuji pohled do těch jeho hnědých, klidných očí.
„Nebyla jsem k tobě úplně upřímná.“
„V čem?“
„Je něco, co mě neskutečně vzrušuje… ale jen někdy.“
„A teď?“
„Ano.“ Odpověď ze mě vyletí dřív, než ji stihnu zadržet. Zrudnu, ale pohled neodvrátím.
„Jak se červenáš, to zní jako hodně zajímavá prasárnička,“ usměje se.
„No…“ hledám slova.
„Víš, říkala jsem ti, že jsem switch. Jen jsem zapomněla dodat, že mě baví i šukat chlapy.“
Chvíli mlčí. Pak se usměje. Upřímně, tím úsměvem, který se mu zrcadlí v očích. Zvedne se a někam zmizí. Sleduju ho a čekám, nahá, napnutá. Když se vrátí, ztuhnu. V ruce drží postroj a dildo.
No do prdele. Ten chlap je neuvěřitelně zvrhlej. A v tu chvíli vím, že si ho nechám.
Podá mi strap-on.
„Tak si mě hezky připrav, bejby.“
Srdce mi buší až v krku. Navazuju tam, kde jsme skončili. Jazyk, prsty, pomalé otevírání. Gel klouže po kůži. Kolík, který měl být pro mě, změnil majitele. Nasadím mu ho. Kurva, sedí mu dokonale. Bradavky mám tvrdé a poštěváček mi pulzuje z toho nádherného představení, které se přede mnou děje.
„Sluší ti,“ zašeptám a pomalu ho otočím na záda.
Chce něco říct, ale já jsem rychlejší a skloním se k jeho penisu. Zanedbávala jsem ho. Hanba mi! To je potřeba napravit. Vezmu ho hluboko do úst a zasténám. Prsty mi sevře vlasy a navede mě níž. Neodporuju. Odmění mě hlasitým sténáním. Chvíli ho nechám aby mohl vést on mě.
„Chci tě vidět v tom postroji.“
Zarazím se s jeho penisem v ústech. Podívám se na něho, nechám vyklouznout péro z mých úst a udělám, co po mně chce. Obléknu si ho. Sleduje mě z postele. Mlčíme. Pak si přede mnou klekne. Nemusela jsem nic říkat. Vždycky ví, co chci.
„Jsi v něm neskutečně přitažlivá.“
Nečeká na reakci a sám se ujme dilda. Ten pohled… jak mizí v jeho krku. Přejedu mu rukou po vlasech.
„Jsi šikovný. A jde ti to krásně.“ pochválím ho.
„Teď ti klekni na všechny čtyři na postel.“
„Ano, paní.“ Nastaví se mi, kolík stále na místě. Pomalu mu ho povytáhnu. Zakňourá. Jen se usměji a vrátím ho zpět.
„Jsi připravený? Když budu spokojená, odměním tě. Když ne, přijde trest. Jasné?“
Na zdůraznění slov ho plácnu přes zadek.
„Ano,“ vydechne.
Pohladím ho po zádech, pak kolík opatrně vytáhnu. Gel, dildo a následný něžný, pomalý vstup.
„Bože… jo…“
Sleduju, jak ho přijímá. Nemůžu se nabažit toho pohledu.
Jeho tělo se pod mým napíná. Chce víc.
„Prosím… ošukej mě.“
Usměju se, chytnu ho za boky a vyhovím mu. Nejprve pomalu, dávám mu čas si na mě zvyknout. Pak zrychlím. Znovu ho plácnu přes zadek.
„Jsi moje poslušná kurvička?“
„Ano… jsem…“
Ta bezradnost. Ta odevzdanost. Miluju to.
Vytáhnu dildo a políbím ho na záda.
„Sedni si na mě.” rozkážu.
Lehám si na záda, zatímco on mě u toho sleduje.
„Je ti tak dobře?“
Přikývnu. To mu stačí. Sedne si obkročmo. Vidět mu do tváře, ve které má vepsanou každou emoci… Nedokáži se toho nabažit. Začne se pomalu pohybovat. Zvyká si, že mě cítí hlouběji. Podívám se na jeho penis a vezmu si ho do ruky.
„Takhle se udělám hned…“
„O to mi jde. Dej mi všechno.“
Nevydrží dlouho. Orgasmus ho smete. Jeho sperma mám všude. Obličej, rty, prsa, břicho, ruce… On se nade mnou třese a lapá po dechu.
„Nechám si tě,“ zašeptám. A myslím to vážně.
Jen se zasměje a políbí mě.
„Slečno, jste na řadě.“
Hlas sestřičky mě vytrhne zpátky do reality. Rozhlédnu se. Rychle seberu věci a vejdu do ordinace. Tváře mi hoří.
„Ty jsi fakt úchylná,“ okřiknu se v duchu a zhluboka se nadechnu.
Doktor už čeká.
Podobné povídky
-
Pane, pojedeme na výlet. A kam to bude? Za hranice všedních dnů. Může se to zdát jako obyčejná cesta, ale nenechte se zmást. Každý si pod tím představí něco jiného, ale pro mě je to jen jedna věc.…
před hodinou 1 81 4