MICHAELA

Vdávala jsem se s cílem co nejdříve si pořídit dítě. Můj manžel Honza byl stejného názoru a proto jsme svatební cestu jednoznačně zaměřili na dosažení našeho cíle. Odejeli jsme na celý týden a poprvé jsme nechali doma všechny prostředky proti dětem.
První den jsme byli unaveni, večer jsme šli do postele se jenom vyspat. Sice jsme se krátce milovali, ale po chvíli jsme toho nechali aniž by nám přineslo něco mimořádného, co by vybočovalo z průměru.
Druhý den už byl daleko příznivější. Celý den jsme si odpočali u bazénu a na krátké vycházce do města a těšili jsme se na večer a noc. Byli jsme ale trošku zjihlí a i když jsme o tom nemluvili, cítili jsme se jako před maturitou z milování. Bylo to vlastně zase poprvé, kdy budeme zažívat něco nového a možná, že po chystaném aktu konečně složíme zkoušku z dospělosti. Byla jsem rozechvělá, skoro jako když jsem se měla milovat poprvé a tušila jsem, že přijde něco strašně nádherného. Pocit nejistoty jsme se snažili zapudit drobnými pozornostmi, mazlením a malými něžnostmi, že jsem se cítila jako na prvním schůzce.
Večer v koupelně jsem se prohlížela nahatá v zrcadle a přemýšlela, jaká vlastně budu maminka. Postavu mám dobře formovanou a dobře vím, že někteří muži a kolegové v práci by ji ocenili. Zadeček mám vzadu vystrčený a když nosím sukni, tak se mi vzadu nedotýká stehen. V rozkroku jsem řekla bych dost dobře vyvinutá s hezky vyklenutou broskvičkou a pěknými krátkými tmavě hnědými chloupky na stydkém pahorku a i na velkých stydkých pyscích tak, že mi po obou stranách trojúhelníčku pokračují dolů a dozadu až na zadeček. Možná bych jednou mohla zkusit depilační prostředky, nebo svoji malou kočičku zbavit úplně kožíšku, ale na tom se musím domluvit s Honzou. Prsa mám docela hezká a pevná a když se narovnám a vyšponuji se dopředu, vypadám jako vystřižená z časopisu PlayBoy, nebo alespoň Leo. Snad i děťátku bude chutnat mlíčko z mých růžových bradavek.
Když jsem se celá navoněla a natřela krémem, přeběhla jsem do pokoje. Na sobě jsem měla jenom ručník přehozený kolem ramen, který mi zakrýval ňadra. Snad se tak budu Honzovi trošku líbit. Škoda, že v rozkroku přes husté chloupky toho moc vidět není. Honza seděl jenom v trenýrkách u stolu a šel do koupelny hned po mě. Trochu mi byla zima a tak jsem sundala ručník na židli, rychle skočila bez ničeho na sobě do postele a zakryla se až po krk přikrývkou. Věděla jsem co bude následovat, ale tentokrát to bylo úplně něco jiného. Pokrývka mě něžně hladila po holém těle a jak jsem se vrtěla, bylo to jako by mi po těle jezdily vodní vlnky tropického moře někde na Havaji.
Honza se vrátil z koupelny také úplně svlečený a připravený, ale bylo vidět, že v první chvíli neví co dělat. Trošku nejistě hleděl na moje zachumlané tělo a přemýšlel jak začít, aby tak krásný okamžik nepokazil. Chtěla jsem mu nějak dodat odvahy, ale byla jsem také nějak nezvykle vážná a vlastně jsem také nevěděla jak se zachovat.
Honza si ke mně opatrně přisedl na postel, políbil mě a pohladil přes pokrývku na ramenou. To nejhorší už máme za sebou pomyslela jsem si, nyní už se dostáváme do situace, ve které jsme byli tolikrát. Nasadila jsem trošku křečovitě šibalský výraz a vystrčila z pod pokrývky ven jedno koleno a postupně i celé stehno až po….však víte, co mám na mysli. Ale chloupky ještě vidět nebyly. Taková výzva měla na Honzu výrazně povzbuzující účinek. Našel si mě rukou pod pokrývkou a začal mě lehce šimrat na nejcitlivějších místech. To mě také dostalo ze zbytečné strnulosti a přešli jsme do normální předehry.
Jak mě lechtal a přitom jsem chtě - nechtě vrtěla, pokrývka postupně klouzala dolů a nakonec jsem zůstala ležet na posteli úplně odhalená a bezbranná. I když jsem chvílemi vyjekla, Honza nepřestával, a donutil mě se smotat do klubíčka, bezmocnou a odevzdanou. Na Honzovi bylo zřetelně vidět, že ani jemu takové erotické mučení není lhostejné.
Při práci na mém těle postupoval systematicky od prstů na jedné noze a šlapek nahoru přes lýtka do podkoleních jamek, po stehnech až do rozkroku, a podél páteře nahoru, do podpaží, a po celé délce ruky. Následovala druhá ruka a přišly na řadu klíční kosti, krk, hlava, vlasy. Svoje si užila i celá ňadra včetně bradavek. Potom dolů na pupík, znovu do rozkroku a po druhé noze dolů.
Když to moc lechtalo, nebo když se dotkl některých zvlášť citlivých bodů, tak jsem cukala a škubala se, a vytáčela do oblouku. Vše se odehrávalo beze slov, jenom chvílemi se ozývalo slabé chichotání. Byla jsem trošku zadýchaná, ale současně vzrušená v očekávání co bude dál. Ale hlavní předehra měla teprve přijít. Nesmírně jsem se těšila a cítila že budu maximálně ukojená. Nemám na sobě ani nitku, jsem nadržená a připravená na jakékoliv manipulace s mým tělem, cokoliv si bude partner přát.
Když už jsem byla parádně rozdělaná, Honza mě něžně otočil na záda a upravil mě do naší oblíbené pozice hadrové panenky. To znamená ruce složené dlaněmi pod hlavou a s nohama roztaženýma co nejvíce od sebe, až jsem se koleny dotýkala prostěradla. Někdy taky mívám nohy ohnuté v kolenou pod sebou a ruce volně podél těla. Když jsme s milováním začínali, hrozně jsem se v takové pozici styděla, hlavně když nebyla úplná tma, ale potom jsem poznala, že taková poloha nám oběma přináší nesmírně vzrušivé zážitky.
Štěrbinka byla zatím zavřená, ale to se brzo změní. pomyslela jsem si, ale teď si se mnou prováděj, co se ti líbí. Ležela jsem odevzdaně na zádech s ňadry vyklenutými směrem ke stropu. Honza mě chtěl co nejvíce rozdivočit, a tak nešel na místo, které chlapce zajímá na dívčím těle nejvíce, ale začal pracovat na mých prsou. Jemně mi mačkal bradavky, vytahoval je a mnul a tak netrvalo dlouho, když mi obě bradavky toporně trčely. Dívala jsem se úžlabím mezi prsy dolů na svoje bříško a ještě níže, kam Honza o něco později přenesl svoje aktivity. Cítila jsem jak mi nedočkavě roztahuje pysky co nejvíce na stranu a hraje si s tím, co je normálně zrakům nezasvěcených ukryto. Nevím, zdali je to normální, ale pořád jsem přitom trochu rozpačitá a mám pocit, že manipulace s tím co mám mezi nohama je něco hambatého a slušně vychovaná dívka by se měla chovat jinak. Tyto myšlenky mě ale současně ještě více rozohnily, když jsem v mozku někde za centrem slušného vychování vnímala, jak se mi Honza něžně probírá všemi kožními řasami a záhyby, které mají děvčata na chlapce nastražena a jak je to hrozně příjemné. A co teprve, když mě popadl za klitoris i s kapucí a vytáhl mi ho ven z úkrytu a našponoval jako liánu, až jsem se bála, že mi ho utrhne, přitom to ale vůbec nebolelo.
Je to tak nádherně nemravné, opakovala jsem si pořád dokola. Obracela jsem oči v sloup, protahovala jsem se jako kočka a slastně vrněla. Kočička mezitím zapomněla na dobré vychování, neslušně se rozevřela sama a vyzývavě nabízela otevřený poševní vchod pod vzpřímeným poštěváčkem, přes který bylo vidět do promáčené rudé jeskyňky se zprohýbanými a zvrásněnými stěnami. Z útrob se mi řinula úplná záplava a jenom jsem se bála, abych se u toho rozkoší nepočurala. Moje tmavé chloupky, které byly ještě před chvílí po koupání spíše zplihlé se zkadeřavěly a trčely všemi směry. K dovršení všeho Honza mojí šťávu blaženosti, kterou jsem vůbec nešetřila, nabíral prstem a kreslil mi na bříšku a na prsou nějaké neviditelné obrázky. Vzápětí jsem se během předehry poprvé udělala, když se Honza neudržel, zajel prstem dovnitř a začal s ním jemně kroužit. Nebylo to ještě úplně ono, ale dostala jsem se z prvotního napětí. Honza se mezitím propracoval do stavu plné připravenosti a bylo na něm vidět, že je nachystán jít plně na věc.
Neměla jsem moc času na vydechnutí, když si Honza přilehl na moje rozpálené tělo. Objala jsem ho rukama, zvedla jsem kolena a spojila kotníky na nohou nad jeho zády. Jako vždycky trochu jsem se chvěla, i když jsem dobře věděla co bude následovat. Když jsem jako malá holčička slyšela, co dělají kluci s holkama a jak jim tam strkají svoje zvonečky byla jsem hrozně vyděšená, ale trochu jsem se těšila, že se snad někdy dostane i na mě. Neděláme to přece poprvé, ale je to skutečně normální, nebo jsme takoví sprosťáci, opakovala jsem si pořád dokola. Vždyť dnes děláme miminko, uvědomila jsem si najednou. Je to asi skutečně normální vyřešila jsem dilema, ale další vývoj situace byl stejně nezadržitelný.
Hned nato jsem ucítila, že mi do nejintimnějšího otvoru začíná jemně pronikat cosi horkého, důvěrně známého, ale mnohem většího než obvykle. Pomalu a nekompromisně se dostávalo stále hlouběji, jako zvědavý hlodavec, který hledá úkryt v podzemní chodbičce. Necítila jsem přitom skoro vůbec žádné tření ani odpor. Pořád jsem se ale nemohla zbavit pocitu, že zažíváme něco nového.
Komunikovala jsem s partnery už kolikrát sliznicemi v mých útrobách, ale tentokrát to bylo něco jiného. Měla jsem pocit, že žhavé a provlhlé hlubiny v mých vnitřnostech jsou dnes snad bezedné. Jak se Honza jemně nořil stále hlouběji a hlouběji, dostal se někam až doprostřed mého těla. Vnímala jsem pohyb kdesi pod pupíkem, ale necítila jsem, že by se mi něco dotýkalo děložního čípku, jak tomu bylo často v minulosti. Průnik za průnikem do nekonečné hlubiny následoval v pravidelném tempu a bylo to tak nesmírně příjemné, že mi ze rtů unikalo slastné sténání. Většinou se u milování chovám potichu jako myška, ale tentokrát jsem se nedokázala ovládnout. Bála jsem se, že při dosažení úplného vrcholu rozkoše se přestanu ovládat a bude mě slyšet hodně daleko, ale bylo mi to vlastně úplně jedno.
Moje pochva jemně a těsně obepínala to nádherné a pohybující se v mých vnitřnostech. Jako každá holka, která ještě nerodila mám pochvu vzadu ve vchodu ještě přemostěnou zachovanou kožní řasou, která mi tam zůstala i po prvních tělesných milováních. Při porodu mi ji asi nastřihnou, jak říkají kamarádky, ale nyní slouží jako výborný protivník chlapecké uzdičky na spodní straně žaludu.
Honza na začátku našeho spojení ještě občas udělal přestávku, natáhl se na mě na celou délku, přisál se mi na rty a uštědřoval mi tak žhavé polibky, jaké dovede jenom on. Smyslně mi zajížděl jazykem do úst a dále až do krku, že jsem myslela, že se mi dostane do těla zase z druhé strany a někde v útrobách se spojí s tím, co už ve mně zabydleno je. Chvílemi jsem dýchala vzduch jen z Honzových plic a nebylo mi dovoleno nasát vzduch mimo jeho přisátá ústa. Když se mi nedostával kyslík a začala vidět rudě, Honza mi životodárný doušek zase do plic vdechl. Tak jsme si něžně užívali společné asphyxiofilní hrátky až do chvíle kdy jsme strávili všechen kyslík a museli ústa rozpojit. S naším pokračujícím konáním však takové francouzské polibky byly stále kratší a kratší, protože nádechy byly stále rychlejší a moje prsa se dmula více a více nahoru.
Honza postupně svým počínáním nezadržitelně usměrňoval běh věcí k vrcholu. Vstupoval do mě celou délkou svého nástroje od jeho hebkého začátku až na úplný konec, jak to vůbec bylo možné, až jsme se dotýkali svými stydkými kostmi. Dokonce se mu při zpětném pohybu podařilo moji pochvu několikrát úplně opustit, ale já jsem byla už tak rozdělaná, otevřená a prosáklá milostnými šťávami, že vždy bez potíží našel cestu opět zpět.
Nevím jak dlouho to všechno trvalo, snad až úplně od začátku světa. Zkamenělý úd do mě zajížděl znovu a znovu a znovu … jako hydraulický píst do válce, pomalu a neomylně a bylo vidět, že Honza se marně snaží oddálit konec co nejdéle. Bylo možno vycítit, jak každý průnik vychutnává a dostává se uvnitř mých vnitřností až někam mimo naši sluneční soustavu. Já jsem u tak pomalého pohybu na začátku hrozně trpěla a jak jsem byla strašně nadržená, snažila jsem se provádět vstřícné pohyby proti tělu nade mnou, abych se dopracovala co nejrychleji na konec aktu. Potom jsem ale poznala, že v rozpoložení, v jakém jsme dnes, bychom byli hotovi moc brzo. Proto jsem přešla na pohyby spíše zpětné a tak jsme dokázali vydržet několik nekonečně dlouhých krásných minut. Nebo to bylo celé století? Na Honzovi nebylo vidět známky nějakého ochabnutí a bylo zřejmé, že si mě zcela přivlastnil jako oblíbenou hračku a vychutnává si mě, jako by dnešní milování mělo být úplně poslední na světě. Z jeho přerývaného dechu jsem však poznala, že už to nebude dlouho trvat a náš dnešní akt bude dokonale dovršen, i intenzita polibků se o hodně zmenšila, protože oba dva už jsme stěží popadali dech.
Protože to první bylo jenom takové předběžné uvolnění největšího přetlaku, skutečného vyvrcholení jsem dosáhla v okamžiku, kdy jsem cítila, že mi do žhavých vnitřností vystřeluje první dávka. V prvním okamžiku jsem roztáhla ruce i nohy co nejvíce od sebe a vyšponovala pánev směrem nahoru a doufala jsem, že budu konečně za svojí lásku obětována na oltáři sexu a prošpikována až do krku, nebo ještě lépe až do mozku. I Honza na chvíli strnul ve vypjaté pozici a bylo jasné, že se dočasně dostal někam do jiného rozměru. V priapické orgastické erekci, která ho zcela ochromila by mě na svém penisu bezpochyby dokázal zvednout ze země. Přitom jsem cítila, jak se mi pochva stahuje a pulsuje a nemilosrdně vysává z útrob mého partnera všechno, co šlo. Výstřik za výstřikem mi vnikal do bříška až jsem myslela, že se to vše do mě nemůže vejít. Měla jsem roztažené i prsty na nohou a cítila jsem, že v rytmech stahů v útrobách křečovitě třu patami prostěradlo, až jsem se málem spálila. K tomu jsem se prsty na rukou zarývala do matrace až jsem skoro protrhla prostěradlo. Jak dlouho trvalo moje vyvrcholení jsem nedokázala odhadnout, ale doufala jsem, že to tak bude navěky. Kupodivu jsem nezačala křičet, ale měla jsem spíše pocit, že mám křeč v hrdle i jazyku. Na celém těle mi naskákaly pupínky husí kůže a cítila jsem, že jsem rudá v obličeji i na prsou. Nakonec mi vytryskly slzy a z nesmírné rozkoše jsem málem ztratila vědomí.
Z nekonečné dálky jsem uslyšela příjemný hlas, který mě k něčemu vyzývá. „Řekni to“, znělo mi hlavou. Je to můj partner, nebo někdo z jiného světa? „Jsem oplodněna“, snažím se skandovaně procedit přes křečovitě sevřené hrdlo a stisknuté zuby. „A co ještě“, slyším znovu. Nyní už poznávám Honzu. „Jsem udělaná“, snažím se vyhovět změněným a nepřítomným hlasem, přitom ho nenávidím a zbožňuji současně. Je to naše hra, vždycky si myslím, že mě ušetří takových otázek když prožívám nejvyšší slast, na druhé straně je extáze tímto způsobem ještě umocněna až na nejvyšší míru.
Když orgasmus už trošku odezněl a dokázala jsem povolit dravčí stisk zubů, trošku jsem zrozpačitěla. Prožívají tak intenzivně dělání dětí všechna děvčata, nebo jsem jenom já tak nesmírně náruživá? Naštěstí byla tma, takže nebylo vidět můj nepřítomný pohled. První chvilku při orgasmu jsem asi i trochu šilhala. Je to tak nekonečně krásné dělat děti myslela jsem si. Už jsem svoje tělo zase ovládala a i když slzy se mi z očí řinuly i nadále, přitiskla jsem Honzu k sobě rukama i nohama a mazlili jsme se a líbali spolu až do chvíle, kdy mi zcela odevzdaný úd z pochvy vyklouzl.

Honza se potom položil na záda vedle mě a odpočívali jsme více než půl hodiny a přitom se drželi za ruce. Cítila jsem, jak ze mě něco vytéká a stéká mi štěrbinkou až na zadek, odtud skapává na prostěradlo. Normálně bychom už šli dávno spát, ale dnes jsme se nemohli vzájemně nabažit jeden druhého. Honza mi pomalu a něžně začal masíroval prsa a genitálie a já jsem zase pracovala s jeho vybavením. Napřed jsem cukala z předráždění, ale netrvalo dlouho a tělesné dotyky se po exponenciální křivce znovu tak erotizovaly, že bylo možno pokračovat na dalším čísle.

Tentokrát jsem nechala Honzu ležet na zádech a nasedla jsem si na něj. Byli jme otočeni tváří v tvář a já jsem se cítila jako nabodnutá na kůlu. Ale vůbec to nebolelo a podobně jako před chvílí, i když jsem Honzovi seděla na varlatech a naše ochlupení se propletla, nemohla jsem najít konec té nekonečné propasti. Tentokrát jsem trošku předběhla vývoj události a když mi Honza začal mnout bradavky, byla jsem za chvíli hotová.

Pokusili jsme se chvíli usnout, ale brzo po půlnoci jsme v sobě našli opět zalíbení. Probudila jsem se s pocitem, že mi na kočičku teče pramínek teplé vody, jak jsem si to dělala sprchou, když jsem byla malá holka a bála jsem se, aby mě maminka neviděla. V polospánku jsem zvedla nohy jakoby přes okraj vany, aby vody mohla dopadat na nejcitlivější místa a bylo to co nejpříjemnější. Když jsem ale nemohla žádný okraj vany najít, úplně jsem se probudila. To příjemné způsoboval Honzův jazyk, který se potýkal s rudým hřebínkem, který mi vykukoval ze štěrbinky s nalitým poštěváčkem nahoře. Honza si mě vychutnával ve spánku když mě našel ležet nahou s polštářem sevřeným mezi nohama. S potěšením sledoval, jak se kroutím a vrním ze spánku a doufal, že mě přivede ve snu k vyvrcholení.
Vzápětí potom, kdy jsem pochopila co se děje se Honza již dobrovolně dusil v mém rozkroku lapený a stisknutý mými stehny. Já jsem zase měla zasunutý jeho nástroj v ústech a něžně jsem ho kousala. Jazykem jsem jej dráždila na žaludu tak rafinovaně, že mu cukalo ve stehnech a v břiše. Byla to pomsta za to, že mě zneužíval, když jsem o tom nevěděla. Tuto pozici „69“ jsem nikdy neměla v oblibě, tentokrát to podélné pronikání jazyku mezi moje rudé záclonky a průniky do pochvy, která byla znovu doširoka otevřena, představovaly něco mimořádně kultovního. Bylo to o hodně lepší než zmíněné dráždění pramínkem teplé vody, nebo nasliněným prstem. Vzájemné dráždění nám vydrželo dlouho, snad něco přes hodinu, až se mi vystříkal hluboko do krku a já jsem vyvrcholila s patami za jeho krkem.

K ránu byla naše těla už zase spojena v jeden celek. Došlo k tomu naprosto přirozeně a nebylo možno se ubránit nyní už jenom pouhému podmíněnému instinktu. Všechny civilizační návyky uvízly někde mimo naše obvyklé prostorové a časové dimenze a ve vesmíru zůstal jenom jediný kopulující pár. Leželi jsme prosáklí a ulepení svým potem a tělesnými šťávami na naškrobeném prostěradle a pokrývka i s polštáři už dávno skončily někde na zemi. Vzduch byl přesycený vůní milování a nabitý feromony. Pářili jsme se čistě pudově, ale předrážděné orgány už nám bránily provádět nějaké prudší pohyby. Třeli jsme se o sebe svými nahými těly a přitom se chvěli jakoby v zimnici.. Drželi jsme se v pevném objetí a tak stočení, že chvílemi nebylo možno poznat kdo je nahoře a kdo dole. Útroby jsem měla zase úplně vyplněné něčím obrovským a jak jsme byli propleteni, skutečně jsme tvořili jediný symbiotický organismus. Honza mě svíral křečovitě ve zvláštní pozici, jednu ruku zasunutou zezadu do rozkroku, druhou ruku přes záda. Já jsem byla zaklesnutá za jeho záda a nohama jsem ho objímala ve zvláštní erotické křeči, kterou jsem zažila jenom několikrát v životě.

V prvním ranní přísvitu, kdy pokoj dostal zvláštní pohádkovou atmosféru, jsme se propracovali do úplně zvláštního duševního rozpoložení. Po tolika hodinách intenzivního tělesného milování už nebylo možno rozeznat realitu od snu a i když jsme nevykonávali žádné frikční pohyby, naše pevné sepětí neodvratně vedlo k další tělesné explozi. To už nebylo možno označit za prostý orgasmus, byla to spíše vzájemná sublimace jednoho do druhého, nebo snad společná agónie a kdyby to šlo, prorostli bychom do jednoho společného těla. V našem konání bylo něco živočišného, jednalo o prostý tělesný akt rozmnožování bez myšlenky na to někdy vůbec skončit. Bylo zřejmé, že neexistuje na světě síla, která by nás donutila se dobrovolně rozpojit, snad jenom smrt nebo atomový výbuch někde v bezprostřední blízkosti.
Jak všechno dopadlo si už přesně neuvědomuji. Upadla jsem do podivného kómatického stavu, který nevím zdali by se dal považovat za spánek, nebo se jednalo o bezvědomí? Měla jsem pocit, že jsme byli propleteni až do rána a asi jsem dosáhla ještě další vyvrcholení, které se po promilované noci stalo už víceméně pevnou složkou mého metabolismu a v této chvíli i jednou ze základních životních potřeb. Jsem to ještě já, nebo jsem součástí nějakého všeobjímajícího sexuálního pokusu, který nelítostně zkouší jakou míru blaha jsem schopna ještě absorbovat než přijdu o zdravý rozum? U svého partnera jsem slitování čekat nemohla, protože bylo jasné, že se nachází v podobném psychickém rozkladu a jestli se nestane zázrak, umilujeme se k smrti. Nemohla jsem se nijak bránit a vlastně jsem ani nechtěla. Stane se zázrak a skončíme vůbec někdy? Co mohu dělat? Nakonec jsem se milosrdně propadla do prázdna s poslední myšlenkou na rtech „Jak dlouho ještě budu umírat rozkoší, nezasloužím si něco tak neuvěřitelně kouzelného“.

Na snídani ani oběd jsme druhý den nešli a odpočívali jsme až do večera. Nemohla jsem se vůbec hýbat a vnitřnosti jsem měla rozpálená jako kamínka. Duševně jsem celý den byla rozkolísaná a balancovala mezi polosněním a skutečností, ale nakonec jsem se vrátila do života.
V dalších dnech jsme byli spojeni ještě několikrát, ale už to nebylo takové jako ten druhý den. Dítě jsme skutečně dokázali vyrobit a dnes mu jsou už tři roky. Pomalu chystáme udělat další a věřím, že to bude zase něco tak ještě fantastičtějšího než sama fantazie, jako u toho prvního.