Napětí uvnitř mě už není jen náznak – je to proud, který se valí skrz celé tělo. Každý dech, každé zatajení dechu, každá představa je jako malá jiskra, která zapaluje další a další. Cítím, jak se mé tělo napíná, každá buňka se chvěje očekáváním, a zároveň to není jen tělesné – je to hluboké, psychické, a proto tak neodolatelné.
První vlna přijde nenápadně – lehké zablesknutí tepla, které se šíří mezi stehny a pomalu stoupá k břišnímu středu. Chvěje se mi dech, ruce se samy natahují, hladím se, aniž bych přestávala myslet, aniž bych chtěla něco urychlit. Fantazie se mísí se smysly – vzpomínky, představy, touhy – všechny se stávají hmatatelnými, jako by každá moje myšlenka měla váhu a sílu.
Druhá vlna je silnější, rychlejší, proudí jako teplá řeka, která se rozlévá po těle. Cítím, jak se mi tělo mírně chvěje, svaly napínají a uvolňují v rytmu, který sám určuje mé nitro. Dech se stává nepravidelný, oči se zavírají, mysl se úplně ponořuje do pocitu, který je zároveň slabý i ohromující. Každý pohled na stín světla, každý drobný zvuk, každé jemné třesení těla uvnitř mě rozdmýchává intenzitu.
Třetí vlna přichází bez varování – mohutná, explozivní, proudící od středu těla ven do každého konce. Mé ruce se sevřou, dech je téměř nekontrolovatelný, a já se nechávám unášet vlnou rozkoše, která je úplná – tělo, mysl i emoce se spojují v jediném pulzu. Je to víc než fyzické uvolnění; je to pocit, že každá část mého bytí je probuzená, každý nervový zakončení září a každá buňka se chvěje čistou extází.
A pak ještě další, menší vlny, které přicházejí postupně, jemně a přesto intenzivně, jako by mé tělo ještě nechtělo pustit tu slast. Mé tělo se vlní, dech se uklidňuje jen na chvíli, pak se opět rozproudí – stále hluboké, stále intenzivní. Každá vlna je jiná, každá nese svou vlastní rozkoš a zároveň všechny splývají do jednoho hlubokého uspokojení.
Když vlny konečně opadnou, ležím unavená, ale naplněná – a uvnitř mě zůstává hřejivý, tichý proud, který říká: toto je moje touha, moje rozkoš, moje tělo, moje mysl. Je to síla i něžnost zároveň, a já ji cítím celou, hluboko a zcela své.
Podobné povídky
-
Slovo autora: Předem se omlouvám za svou slovenštinu – není dokonalá. Snad se vám pokračování presto bude líbit. – Riven Vale V garsonce bylo ticho, jen z koupelny se ozývalo šumění vody. Zajačik se…
před 2 hodinami 2 72 4 -
Šílené pařáky neznají konce a já jsem ráda, že tenhle víkend jsem neměla žádný plán ani naplánovanou dovolenou. Vykoupu se v bazénu a umřu ve stínu na lehátku. Tak možná to máte stejně. Ležím a čtu…
před 13 hodinami 3 762 12 -
upravený PP Když bylo Míše jednadvacet, podařilo se Karlovi a jejich společnému kamarádovi Tomášovi přemluvit ji na společný výlet po Kalifornii. Tři týdny, půjčené auto, národní parky a dlouhé noční…
před 17 hodinami 3 380 6