Nahromaděná touha

* VÁŽENÍ, NA DLOUHOU DOBU TO BUDE MÁ POSLEDNÍ POVÍDKA. PSANÍ MĚ MOC BAVÍ, ALE ČASU NEMÁM DOSTATEK. NEUMÍTE SI PŘEDSTAVIT, JAK BYLO SLOŽITÉ NĚKOLIKRÁT PSANÍ PŘERUŠIT A PŘÍŠTĚ NAVÁZAT SE STEJNOU INTENZITOU, ABY TO PŮSOBILO DOBŘE. SNAD ASPOŇ POTĚŠÍ DELŠÍ ROZSAH, I KDYŽ CHÁPU, ŽE NE KAŽDÝ ZDE HLEDÁ TAK DLOUHÉ POČTENÍ. DÍKY ZA PŘEČTENÍ. UŽÍVEJTE JARO, MĚJTE SE BÁJEČNĚ A MILUJTE SE! *


Dveře výtahu se zavřely a donutily nás jít k sobě blíž. Stála jsem pár centimetrů od něj, naše ruce visely podél těla a přísahala bych, že cítím teplo, které z něj sálá. To vše a mnohem víc bylo teď umocněné silou okamžiku, když jsme se konečně po delší době ocitli sami mimo společnost přátel, kteří nás pozvali k sobě na víkend.

“Řekl bych, že jsem společensky unavený a lidi nepotřebuji zase už delší dobu vidět”, řekl s úsměvem a otočil hlavu směrem na mě. “Jo, Aneta s Michalem jsou tak … intenzivní! To je to správné slovo. Je jich vždycky plná místnost a mají tu sílu tě strhnout do všeho, o čem zrovna vypráví, co dělají. Musíš uznat, že to vlastně mělo kouzlo. Projít si město a poslouchat, co vše je u nich nového, jít s nimi na tu vyhlídku, toulat se po galerii, a pak se v centru hádat o tom, kdo z nás je největší nepřítel hladu.” Rozhostí se ticho, nereaguje, a já zjišťuji, že je stále otočený hlavou ke mně a jeho pohled mě propaluje víc, než jsem ochotná snést. Usměji se a stydlivě odvrátím svou tvář zpět před sebe.

Uvědomuji si, jak moc mi buší srdce, výtah s námi stoupá jen velmi pomalu, a celé se to zdá nekonečné. Úkosem vnímám i jeho nervozitu. A nebo je to spíš to nahromaděné napětí, které mezi námi panuje celý den?

Vzpomínám si na to, jak jsem málem upadla u posledního schodu vyhlídky a jak mě pohotově zachytil, než jsem si stačila něco zlomit. Jeho paže mě objaly s takovou samozřejmostí, že mě to v tu chvíli překvapilo. Byl tak galantní a všímavý a vůbec… Měla jsem ho plnou hlavu. A vlastně se není čemu divit, vypadal tak dobře, sebejistý, uvolněný, se smyslem pro humor. Byli jsme spolu teprve 2 měsíce, a přesto jsem ho pořád neměla dost. Kde kdo by mi odvětil, že mám zkrátka růžové brýle a že to tak na začátku vztahu prostě je. Ale já věřila, že za tím může být něco víc než jen to.

Vzduch ve výtahu byl plný nevyřčených slov a napětí, které se za celý den jen stupňovalo. Vzájemné pohledy, kterými jsme se během dne častovali, jeho ruka na mých bedrech, zatímco jsme se procházeli galerií a prohlíželi obrazy. Jeho dlaň na mém koleni během oběda, pevná a neuvěřitelně rušivá. Způsobem, který mi myšlenky a diskuzi s přáteli narušoval a odváděl úplně jiným směrem. Jeho dech na mém uchu, rty tak blízko kůže, že se mi až zachvěla.

To všechno bylo neuvěřitelně vzrušující, dohánělo mě to k šílenství.

A teď, když už nebylo nic, před čím bychom měli tu silnou přitažlivost držet na uzdě, připadala jsem si jako hráz přehrady, která se má každou chvíli protrhnout.

Tiché zvonění výtahu mě nakonec vytrhlo z úvah a s prudkým výdechem jsem jako první vykročila vpřed směrem k našemu pronajatému apartmánu. Přede dveřmi s číslem 12 se natáhl přese mě, aby kartičkou odemknul. Pak ustoupil a nechal mě vklouznout do vstupní místnosti, kam mě tiše následoval.

Automaticky jsem zamířila do koupelny, „hned jsem tu, jen si odskočím”, a s těmito slovy jsem za sebou zavřela dveře. Otočila jsem kohoutkem a nechala téct studenou vodu. Umyla jsem si ruce, utřela se do ručníku a vlhký ručník jsem si ještě přitiskla k obličeji. Když jsem vzhlédla, uviděla jsem v zrcadle zarudlé tváře. Byla jsem nervózní a strašně jsem to nechtěla dát před ním najevo.

Když jsem vyšla z koupelny, očima jsem si musela přivyknout šeru, jelikož nechal svítit jen tlumenou lampu, která vrhala stíny. Na druhou stranu to mělo své kouzlo a působilo to mnohem intimněji vzhledem k okolnostem. Stál u okna a vyhlížel z něj kamsi do dálky. Svoji koženou bundu dávno odložil a zůstal v tričku, které natěsno obepínalo jeho tělo na rukou, pod krátkými rukávy se dmuly pevné svaly.

Zastavila jsem se před odkládacím stolkem se zrcadlem na stěně a zápasila jsem se sponou u svého náramku. Potřebovala jsem, abych se zbavila třesu v rukách. Prsty byly nemotorné nervozitou, takže jemný mechanismus se mnou odmítal spolupracovat. Zkrátka jsem cítila nutkání se nějak zaměstnat a rozepínání náramku se ukázalo, že nebyl nakonec ten nejlepší nápad. Toužila jsem se nějak rozptýlit, oddálit to, že mu budu vydána napospas. Ještě před malou chvílí jsem toužila to napětí mezi námi přerušit a teď? Teď, když jsem měla vše tak krásně na dosah, má odvaha mě úplně opustila. A já se snažila blbým náramkem prodloužit dobu, než se mu budu muset znovu podívat zpříma do očí.

„Potřebuješ pomoct?“ zeptal se tiše a postavil sklenici s vodou na odkládací stolek.

Rozpačitě jsem mu přikývla na souhlas a on ke mně přistoupil dostatečně blízko, abych si uvědomila kořenitou vůni jeho parfému. Jeho prsty se mi třely o zápěstí, když jemně a snad i záměrně pomalu rozepínal sponu. Náramek se přeci jen podařilo na druhý pokus uvolnit a on ho s cinknutím nechal spadnout na stolek. Nicméně, neustoupil zpět.

Zvedla jsem hlavu a naše oči se setkaly v zrcadle. Jeho tmavé a pátravé a ty mé doširoka otevřené a nejisté. Tep se mi zrychlil snad na maximum, a aniž by se jeden z nás byť jen pohnul, všechna nevyřčená slova mezi námi proběhla zcela mlčky.

Nesměle se ke mně otočil, zvedl ruku k mému rameni a konečky prstů mi přejel po pramenech vlasů, aby je následně odhrnul stranou. Dále se jeho prsty zkoumavě sunuly po krku, až sklouzly dolů a spočinuly na holém rameni. Letmo se mi dotýkaly klíční kosti. Jestliže se mi ještě před chvílí slušně zvedl tep, teď už to byl i dech. Viděla jsem sebe samotnou v zrcadle, hrudník se mi rychleji zvedal a zase klesal, ruměnec jsem skrýt též nedokázala. A navíc jsem viděla, jak mě pozoruje a vyčkává. Je tohle snad nový způsob, jak mě mučit? Tohle a spousta dalších zmatených otázek se mi honila hlavou.

„Smím?“ zeptal se a přerušil tím tok mých myšlenek. Překvapilo mě, že se mě zeptal na povolení, a vlastně si mě tímto okamžitě získal. Neodpověděla jsem, neměla jsem pocit, že je potřeba slov. Pohled na mě asi stejně mluvil za vše. Místo toho jsem lehce naklonila hlavu ke straně a odhalila jsem mu větší část ramene. To bylo mé vyzvání pro něj, které ani nešlo vzít zpět.

A on to samozřejmě pochopil. Naklonil se, přerývavý dech se dotkl mé kůže dříve než jeho rty. A ty jemné polibky, které jsem sotva cítila, se táhly od krku až po rameno. Nespěchal. Jeho ústa se pohybovala pomalu, záměrně se je ho rty zastavily u klíční kosti, kde se zdržely. Mé rty se mi s tichým výdechem pootevřely a hlavu jsem mírně zaklonila směrem k němu. Cítila jsem překotný puls všude – na krku, na zápěstích, mezi nohama.

Znovu mě políbil na rameno, tentokrát vyjel výš, rty mi přejel po čelisti a pak se přesunul ke křivce krku. „Ještě můžu přestat…“, řekl váhavě. „Ne, prosím, nepřestávej,“ zašeptala jsem. „Hlavně nepřestávej.“

Rty mi zajel těsně pod ucho a já jen rychle vydechla, zaklonila jsem hlavu a umožnila mu tím lepší přístup. Zvedla jsem ruce, levou jsem mířila směrem dozadu a prohrábla mu vlasy, druhou rukou jsem nahmatala tu jeho, kterou se mi obmotával kolem pasu.

„Nějaké přání?“, doneslo se mi k uchu, kde setrval. Ani jeho hlas nedokázal skrýt napětí, byl plný očekávání stejně jako já.

Donutilo mě to otevřít oči, nadechnout se a otočit se k němu čelem. Dlaní jsem se opřela o jeho hruď a pod bílou látkou trička jsem vnímala zběsilý rytmus jeho srdce. Slova se mi tlačila do krku po celý den. A když jsem teď stála k němu tak přilepená a cítila jsem žár jeho těla na svém, a navíc viděla, jak se na mě dívá… V prstech jsem sevřela záhyb jeho trička. „Chci tebe,“ zašeptala jsem a zadívala jsem se mu do očí.

„Miluji tě,“ přiznala jsem, slova mi z úst utekla tak rychle, že jsem se nad tím ani nestihla zamyslet. „Sakra, vím, že je strašně brzy to říct. A promiň, jestli jsem tím tu chvíli zkazila, ale …“ Hlas mě na chvíli zradil.

Cítila jsem, že pod tím mým přiznáním trochu ztuhnul. Ruce měl stále omotané na mém pase, a jako by zadržoval dech a bál se pohnout.

„Je to přesně tak, jak to říkám. A to všechno, co cítím, když jsi se mnou, to jen umocňuje. Vlastně nevím, jestli jsem někdy něco tak silného k někomu cítila. Mám pocit, že se tě nemůžu nikdy nabažit a celý dnešní den myslím jen na to, co bude, až budeme dnes sami a teď se to děje a…“ Můj hlas v průběhu slábnul na intenzitě a změnil se v jakýsi sotva slyšitelný šepot. Bála jsem se, že jsem to zkazila, ale nedalo mi to. Muselo to ze mě vyjít ven, pocítila jsem nutkavou potřebu se mu oddat nejen po tělesné stránce, ale chtěla jsem se mu otevřít úplně celá.

Najednou jsem cítila, jak se mi prsty zaryl do pasu a sevřel mě ještě pevněji. Trhnul hlavou a opatrně se s ní odtáhl, jen aby mi uviděl do tváře.

„Vážně za tebe nemluví to víno, co jsme dnes měli?“ zašeptal s jasně patrným úšklebkem, rty měl ani ne centimetr od těch mých.

Jeho odpověď mi vykouzlila úsměv na tváři a dodala mi víc odvahy. „Nikdy v životě jsem neměla bystřejší smysly.“

„Víš, že tě to už nenechám vzít zpět, že?“ Jeho oči zůstaly vážné. Usmála jsem se a přitáhla si ho blíž. „Dobře, a teď už mlč a polib mě.“

Neváhal, jeho ústa narazila do mých a všechno ostatní kolem nás prostě přestalo existovat. Týden čekání, než se o víkendu znovu uvidíme a strávíme ho naplno, konečně uplynul, a nic víc už nám nestálo v cestě. Prsty jsem se opět zaryla do jeho vlasů a hlavu si přitáhla blíž. Když mi jazykem objel kolem úst, dychtivě jsem otevřela ta svá.

Polibek se konečně prohloubil a změnil se v zoufalý. A to tak moc, že jsem vnímala, jak se mi začínají podlamovat kolena. Spodní ret mi vzal do zubů, jemně za něj zatáhl a pak znovu sklouzl ústy k mým, a tím nechal zaniknout jemný sten, který ze mě vyšel. Jednou rukou mi přejel po zádech a přitiskl si mě k sobě, zatímco druhou mi objal hlavu a líbal mě, jako by se mě nemohl nabažit.

A já se cítila úplně stejně. Prsty jsem ještě více zajela do jeho vlasů, druhou rukou jsem sevřela jeho triko a přitahovala si ho k sobě ještě blíž, jakoby to snad mělo jít. Horkost jeho těla sálala skrze tenkou látku mých šatů a každý dotek byl pro mě spalující. Rukou sklouzl z mých zad dolů k pasu, prsty se zaryl do zelené látky šatů a pak pokračoval níž, až zajel pod šaty. Přes stehno svižně vyjel nahoru do místa, kde očekával mé kalhotky.

Byl to jen takový letmý dotyk, ale i ten mi stačil k tomu, abych naše ústa na okamžik rozpojila a zalapala jsem po dechu. Dotkl se mých úst znovu a náš polibek hned vzápětí prohloubil. Měla jsem pocit, že se mi hlava točí touhou. Nebál se zuby jemně skousnout můj dolní ret. Každý jeho dotyk byl pro mě najednou tak intenzivní. Kůži jsem měla přecitlivělou snad všude, kde se mě dotýkal.

Na chvíli se odtáhl, jen aby se nadechl, a čelo si opřelo o to mé. Oči měl tmavé, zorničky se mu rozšířily touhou. „Sakra,“ zamumlal drsným hlasem. „Tohle jsem si představoval dnes už tolikrát a je to ještě tisíckrát lepší než jsem si myslel.“

To mi vykouzlilo úsměv na tváři, prsty jsem mu přejela po čelisti, na kůži jsem pocítila drsné strniště. „Jo? A co sis představoval dál? Protože to teď opravdu toužím vědět.“

Neodpověděl. Svými ústy vyhledal mé, ale tentokrát se rukama pohyboval s větší razancí. Klouzal mi jimi po bocích, obkresloval křivku pasu i boků. Pak vyjel jednou dlaní svižně nahoru, obroužil levé ňadro a pak se palcem zastavil, aby mi dráždil naběhlou bradavku.

Najednou jsem už byla zády opřená o odkládací stolek. Jeho ruce sklouzly znovu směrem dolů a tentokrát pátravě zkoumal zadní stranu mých stehen. A pak mi mírným tlakem dlaně naznačil, abych se posadila na okraj stolu. Kosmetická taštička včetně jejího obsahu se převrhla, něco s rachotem dopadlo i na podlahu.

Bylo mi to jedno.

Vtiskl se mi mezi nohy, tím se mi okraj šatů vyhrnul a odhalil téměř celé stehno. Instinktivně jsem si jej obmotala nohama a přitáhla si ho blíž k sobě. Cítila jsem tvrdý tlak jeho vzrušení, žár jeho mužného těla na svém. Pravou rukou klouzal po odhalené noze, zatímco druhou nepřestával laskat má prsa a palcem dráždit výrazné hrbolky na látce šatů.

Majetnicky sklouzl od kolene k citlivé kůži na vnitřní straně stehen. Čím výš stoupal, tím víc lapal po dechu. Zastavil se, jakoby měl být ten dotek tichou otázkou. Odtáhl se a podíval se mi do očí s prosbou o svolení. Nedostávalo se mi slov, naklonila jsem se k němu a rty se otřela o jeho čelist. „Prosím,“ zašeptala jsem chraplavě.

Vydechl a bylo na něm vidět, že svádí, boj se sebekontrolou. „Tyhle šaty,“ zamumlal a jeho rty mi sjely k uchu, „mě celý den doháněly k šílenství.“

Nevydržela jsem to, prsty jsem sklouzla po jeho hrudi a nadzvedla lem jeho trička, zoufale jsem toužila zmenšit vzdálenost mezi námi na minimum. Všechno to váhání, co nás předtím drželo od sebe, se vytratilo.

Jeho polibky mi propalovaly kůži a probíraly k životu každý nerv v mém těle. Rozvážně mi sjížděl rty po krku, jednu ruku přidržel pevným stiskem na mém boku, zatímco druhou mě stále dráždil na vnitřní straně stehen.

Netrvalo dlouho a opět se mi lehce otřel o bavlněné kalhotky, prsty přejel podél jejich okraje. Dotek sice byl lehoučký jako pírko, ale i tak jsem se zachvěla očekáváním a boky jsem se přesunula mírně vpřed. Svými ústy pokračoval a stále si razil cestu po mém krku.

Opět se napřímil a jeho rty se mi otřely o ucho. „Řekni mi, co chceš.“ Celá jsem se rozechvěla a prsty mu zaryla do ramene. „Víš moc dobře, co chci.“

Po rtech mu přeběhl úsměv a pak tichým a chraplavým zvukem, který mi zavibroval na kůži, dodal: „Chci tě slyšet to říct.“

Zaklonila jsem hlavu v tiché odmlce a povzbudivě ho vyzvala: „Dotýkej se mě, nepřestávej, prosím.”

Bylo to to jediné, na co vyčkával. Vklouzl pod kalhotky a přímý kontakt mu jasně dokázal, jak moc jsem vzrušená. Obratně prsty zamířil k mému klitorisu a dráždil mě v šíleně pomalém rytmu. V odpověď na jeho počínání jsem se celá prohnula a boky se mi instinktivně nadzvedly, abych se co nejvíce narazila na jeho ruku. Tak moc jsem si přála dostat víc.

Mé naléhání bylo z jeho strany vzápětí vyslyšeno, když si kleknul přede mě a začal mi vtiskávat polibky na citlivou kůži na vnitřní straně stehen. Každý další polibek mě nesmírně vzrušoval, s téměř zatajeným dechem jsem napjatě očekávala, co bude dál a natahovala se k němu, jak jen to šlo.

Postupoval nahoru a věnoval se snad každému centimetru, jeho jazyk mi “hladil” každý záhyb. Boky se mi nedařilo nechat v klidu, s každým záchvěvem poskočily, zatímco mé ruce spěšně vyhledaly jeho hlavu a povzbuzovaly ji.

Postupně začal zapojovat i prsty, zmáčená touhou a otevřená jsem jeho prsty v sobě přijala tak strašně snadno. Z úst mi unikl hluboký sten potvrzující moji touhu cítit ho ve mě. Jeho prsty nezahálely a párkrát se protočily. Vynaložil maximální snahu najít místo, které by napínalo celé mé tělo. Pohyboval se s naprostou sebejistotou a přesností.

Zato má duchapřítomnost se začala ztrácet, svíjela jsem se, každý dotyk mě posouval výš a výš, výkřiky se rozlehléhaly v jinak tiché místnosti. Vychutnával si mě, kousek po kousku rozvracel moje zábrany, dokud ve mně nezůstala jen syrová touha po něm. Prsty jsem zatínala do jeho ramenou.

„Bože, ano..,“ zalapala jsem po dechu a hned vzápětí se mi hlas zlomil. Z úst mi unikl hluboký sten, napětí polevilo a já se pod ním rozpadla na milion kousíčků. Zaplavily mě vlny extáze tak intenzivně, že jsem zapomněla, jak dýchat, zapomněla jsem, jak se jmenuji, vlastně úplně na všechno. Tedy kromě toho intenzivního pocitu úlevy a euforie.

On se hned neodtáhnul a já teprve po delší chvíli, o které ani nevím, jak dlouho trvala, zjistila, že do něj stále zatínám nehty ze všech sil. Stisk jsem hned po uvědomění povolila, i tak ale zůstával v mém klíně. Líbal mě po vnitřní straně stehen, pomalu a rozvážně. Jako by si to vše chtěl uložit do paměti. Když se začal zvedat a chtěl se napřímit, všimla jsem si, jak se mu rty leskly a jeho tmavé oči se upřeně dívaly do těch mých.

„To bylo…neuvěřitelné,“ zašeptala jsem. Naklonil se nade mnou a sevřel mi rty těmi svými v hlubokém, dlouhém polibku. Ochutnávala jsem svou chuť na jeho jazyku, navzájem jsme se prozkoumávali, a já v jeho polibcích vnímala vzrůstající napětí. Hladově mi vsál dolní ret a já na něj začala mít znovu velikou chuť.

Když se odtáhl, v očích se mu zračila touha. „Zůstaň tady,“ zamumlal chraplavě. Začal vstávat, ale já přesto slezla ze stolku a posadila se na postel. Byla to vlastně úleva, ještě před chvílí jsem si to neuvědomovala, ale má záda se potřebovala zase narovnat.

Sáhl do cestovní tašky ukryté ve skříni, vytáhl aluminiový balíček a vrátil se ke mně. Došel až ke kraji postele a já bez jakýchkoliv slov sáhla po jeho kalhotách. Hbitě rozepla pásek a knoflík. Bylo znát, že zatajil dech, když jsem mu stahovala zip u kalhot a přejela pomalu po jeho naběhlém přirození. Samotné kalhoty jsem snadno posunula níž, až spadly na zem. Když byly na zemi i jeho černé boxerky, ustoupil a odkopl oblečení. Já se pak k němu naklonila a s otevřenými ústy mu vtiskla na břicho polibky. Těmi jsem postupně tvořila cestičku, která mizela pod jeho pupkem.

Tiše zasténal, rukama mi prohrábl vlasy, zatímco já pokračovala v prozkoumávání, mé rty i jazyk ochutnávaly každý centimetr jeho kůže. Cítila jsem, jak se snaží udržet kontrolu nad svým tělem, ale i tak se pod mým dotykem lehce třásl. A přesně tohle mi dodalo odvahu pokračovat dál.

Posunula jsem se níž, přisunula jsem si jej za boky víc k sobě a pak uchopila penis do ruky a druhou dlaní přejela lehce po celé jeho délce. Chytil mě za vlasy a přerývaně lapal po dechu. Ale když jsem se naklonila, abych si ho vzala do úst, zastavil mě neodbytně rukama na mých ramenou.


„Příště, ano?,“ zamumlal napjatě. „Tohle nevydržím dlouho, pokud budeš pokračovat.” „Příště?“ ušklíbla jsem se, a i nadále jsem ho nepřestávala hladit.

Zasténal a na okamžik hlavu zaklonil, než se mi znovu rozhodl pohlédnout do očí. „Vážně, slibuji ti to,“ potvrdil tichým a napůl chraplavým hlasem. „ A teď si lehni a naservíruj se mi.“

„No, když na tom trváš,“ zašeptala jsem a odsunula se elegantně dál doprostřed postele, opřela se o lokty a očima jej vyzývala k sobě. Dychtivá, plná očekávání.

Neváhal, nahmátl dříve odhozený sáček s kondomem a rychlým trhnutím ho otevřel. S lehkostí si jej nasadil a pak nalehl na mě, svými rty si přivlastnil ty mé v hlubokém polibku, zatímco jeho ruce prozkoumávaly křivky mého těla. Sjížděl po krku, po křivce mého prsu, ústy vyhledal bradavku a lehce ji vsál dovnitř úst. Jeho počínání se nedalo zvládnout v klidu, prohnula jsem se pod ním, v břiše se mi shromažďovalo horko a mé tělo po něm stále toužilo. Pak se znovu pohnul, hlavou se vysunul na úroveň mojí a na rtech mu visela otázka.

„Jsi tak zatraceně sexy, když ležíš přede mnou.“ zamumlal mi do rtů, hlas měl chraplavý touhou. Překvapeně jsem vydechla a polibek jsem mu oplatila, „prosím, chci tě cítit v sobě.“

To bylo vše, co potřeboval slyšet. Vklouznul do mě plynule, bez jakýchkoliv okolků. Zabořil obličej do mého krku a zrychleně dýchal. Byla to ohromující úleva po celém těle, co mnou projelo. Jako by se konečně uvolnilo nevyslovené napětí. Pracovní dny v týdnu zmizely a zůstal jen přítomný okamžik, váha jeho dokonalého těla na mém.

Pak se pohnul. Naše těla našla rytmus, nebo chcete-li, společný jazyk, který jsme se teprve učili, ale už ho vlastně znali nazpaměť. Každý výpad byl otázkou, každé zasténání odpovědí, tichý rozhovor vyslovený nahlas. Nehty jsem zarývala do jeho zad, rameno i čelist jsem mu pokrývala polibky.

Zalapala jsem po dechu a pohnula se, dala jsem mu najevo, že se chci přetočit. Neochotně že mě vyjel, převrátil se na záda a já v mžiku seděla obkročmo na něm. Tiše zaklel, když jsem se na něj napíchla, a jeho ruce okamžitě nahmataly můj pas. Stisk byl pevný, ale jemný zároveň. Bylo to tiché vyzvání k tomu, abych začala udávat tempo. Začala jsem se jen nepatrně pohupovat, ale brzy mé boky (a především chtíč) vycházely vstříc těm jeho v plynulém, smyslném pohybu.

Jeho oči byly upřené do mých, rukama se z boků postupně zatoulal vzhůru. Mé prsty se setkaly s jeho asi v polovině cesty a vedly je k mým prsům. Promnul je v dlaních, palci přejel po ztvrdlých bradavkách. Z hrdla mi vyrazilo tiché zasténání, jeho doteky ještě víc stupňovali me vzrušení.

Naklonila jsem se k němu hlavou blíž a na okamžik zavřela oči, abych si naplno vychutnala ten pocit. Když jsem je otevřela, v jeho pohledu byla jen syrová touha. Zrychlila jsem pohyb svých boků. Vzájemné tření se o sebe bylo zároveň lahodné i nesnesitelné. Svůj stisk kolem mého pasu zesílil, prsty zarýval do mé kůže. Příraz za přírazem, naše těla se stala dokonalou synchronizací se zoufalou naléhavostí.

„Seš tak zatraceně sexy, když tě mám na sobě,“ zasténal mi do ucha tichým, chraplavým hlasem. Vnímala jsem dobře, že jeho tón vyzněl, jako by mě spíš o něco prosil, nebo se mi to jen zdálo? „V tom případě mi řekni, jaké to je, když si teď navíc vložím tvé prsty do úst a vsaju je dovnitř, stejně jako bych teď měla v ústech tvůj tvrdý penis, hm? Jaké to je se na to dívat a představovat si to?”

Upřela jsem na něj svůj pohled a nasadila tajemný, smyslný úsměv, zatímco jeho prsty levé ruky mizely v mých ústech.

Jeho rysy zhrubly, zamračil a náhle se posadil, objal mě kolem pasu a přitáhl si mě k sobě. Naše rty se setkaly v hlubokém, nesmírně hladovém polibku, naše jazyky spolu tančily jako o život. Když se odtáhl, dech měl přerývaný a hlas chraplavý touhou

„Pojď, udělej se se mnou,“ zamumlal a jeho rty se otřely o ty mé.

Přitakala jsem svým úsměvem. „Bože, já tě tak moc chci,“ přiznala jsem, tělo mi stále hučelo po dřívějším vydání. „Ale nejsem si jistá, jestli mi ještě něco zbylo pro tebe.“

Jeho reakce byla okamžitá. Rukama si mě lehce zaklonil. Palcem našel klitoris a kroužil po něm s ohromující přesností, zatímco ústy sevřel mojí bradavku. Sál ji, lehce okusoval a vysílala doslova vlny rozkoše přímo do mého nitra.

„Ale ano, udělej to pro mě, chci tě cítit se svíjet,“ zamumlal mi tichým, velitelským zavrčením v odpověď. „Nepřestanu tě dráždit, dokud se kvůli mně nerozpadneš na kousky.“

Vlastně nevím, co mě v tu chvíli víc vzrušovalo, jestli jeho dráždivé pohyby na mém klitorisu nebo to byla kombinace společně s jeho výzvou. Vnímala jsem jeho sebekontrolu v pohybech, způsob, jakým se snažil získat ještě trochu času k dobru. A to mě zaplavilo novou vlnou vzrušení. Nohy jsem pevně sevřela kolem jeho pasu a pobízela ho k sobě, boky se mi houpaly vstříc jeho přírazům.

Palcem mi teď už drsnými, ale zkušenými pohyby brnkal o klitoris. Jeho ústa byla všude, jeho rty a jazyk mě ochutnávaly, podněcovaly mě k většímu úsilí. Škádlil mě a doháněl k šílenství na milión způsobů. Mé tělo dychtivě reagovalo, dech mi unikal krátkými, zoufalými a přerývanými vzdechy.

„Já..,“ zalapala jsem po dechu prosbou. „Jsem už tak blízko.“

Odtáhl se a podíval se na mě, oči měl potemnělé touhou. „Jo, to je ono, přesně tak to chci,“ zamumlal směrem ke mně povzbudivě. „Udělej se pro mě, odevzdej se mi úplně celá, ano?”

A já toho skutečně dosáhla. S posledním, chvějícím se výkřikem se se mé tělo svíralo v křečích, orgasmus mnou projel skrz naskrz. Jako oslepující, žhavý záblesk, který měl tu sílu mi vzít dech, roztřást celé mé tělo. Nevědomky jsem se mu i zakousla se do ramene, nehty zarytá do jeho zad, zatímco jsem se u toho topila v rozkoši.

On mě plynule následoval, jeho stisk zesílil na mých bocích, z úst mu uniknul tlumený sten, když do mě naposledy vrazil. Jeho vlastní uvolnění se třáslo tělem skrz mě. Naše těla byla kluzká potem, ztěžka jsme lapali po dechu. Vyčerpaní a naprosto spokojení.

Chvíli se jsme se ani jeden nepohnul, těla jsme nechali navzájem propletená. S otevřenými ústy mě lehce políbil na rameno, než se hned vzápětí svalil na záda. Skulila jsem se vedle něj, hruď se mi zvedala a klesala v jeho rytmu, svět se na nějakou dobu zúžil jen na zvuk našich srdcí.

Za několik minut jsem otočila hlavu směrem k němu a podívala se na něj, vlasy měl stále rozcuchané na polštáři a obličej zarudlý. „Takže,“ začala jsem nesměle trochu chraplavým hlasem. „Asi jsem se právě zničila na zbytek dne.“

Otočil hlavu ke mně a na tváři se mu zračil pomalý, líný úšklebek. Naklonil se ke mně a vtiskl mi další lehký polibek na rameno, rty na něm chvíli zůstal. „Nevíš, o čem mluvíš, za chvíli tě znovu dovedu k síle, když budu chtít,“ zamumlal provokativně.

Tuto odpověď jsem rozhodně nečekala. „Jasně, že ano.“ Prsty jsem si ho přitáhla za čelist a přejel po jeho strništi. „No, pak bys měl ale vědět, co tomu nutně musí předcházet.“

"Co to je?"

Usmála jsem se. „Sprcha.“

Úšklebek se mu rozšířil. „Veď mě.“

Tahle slova mě přeci jen vyburcovala k vínu, pomalu jsem se zvedla a táhla ho za ruku s sebou. Bez váhání mě následoval, rukama mě objal kolem pasu, když jsme překročili práh koupelny, a políbil mě do vlasů.

Ve sprše jsem spustila trysky a místnost začala naplňovat pára. Postavil se za mě, pažemi mě objal a přitáhl k sobě. Políbil mě na rameni a pak na krku, pomalu a rozvážně. Zavřela jsem oči a soustředila se jen na ten pocit – jeho ruce na mé kůži, jeho dech u mého ucha, jeho nezaměnitelnou přítomnost.