Čierno - biely výlet v Prahe 3.

Poté, co mi Anna oznámila těhotenství, se všechno změnilo - ale jen pro mě. Ona byla v sedmém nebi, plná radosti a očekávání. Každý den se její břicho zvětšovalo, kulaté a pevné. Nosila volné šaty, které se napínaly kolem toho rostoucího pupku, a já jsem se na ni díval s tou perverzní směsicí vzrušení a žárlivosti. Věděl jsem, že to není moje – to semeno od Jamala a Tyrona, těch dvou mladých černochů, silné a neodvratné., hladě si břicho, zatímco jsem já tajně fantazíroval o tom, jak jejich černé čuráky pumpovaly do ní ty dávky spermií.

Její prsa se měnila nejvíce – ty obrovské, těžké melouny, které jsem miloval, se naplnily mlékem rostly, stávaly se ještě většími, žilami procházejícími pod bledou kůží, bradavky tmavší a citlivější. Každý večer, když jsme se loulali v posteli, se k nim dotýkala, masírovala je jemně, a občas z nich vyteklo první mléko – bílé kapky, sladké a teplé. 'Jsou tak plné,' zašeptala jednou, když jsem jí je olízl, saje tu sladkou tekutinu, která se mísila s mou vlastní touhou. Ona se těšila, plánovala jméno, kupovala oblečení , nevěda, že to bude černé , důkaz té noci v Praze. Já jsem ji sledoval, jak se její tělo připravuje na to, co jsem já způsobil – na jejich dědictví.

Po tom výletu, když jsem se dozvěděl ze je plodná, jsem ji párkrát naplnil svým semenem. Chtěl jsem se přesvědčit, že alespoň něco z toho je moje, nebo možná jen utišit svou vinu. Poprvé to bylo pár dní po návratu: ležela na zádech, její břicho ještě ploché, ale prsa už plnější. 'Pojď, miláčku, naplň mě,' zašeptala, roztáhnou nohy. Můj čurák byl tvrdý, ale menší než ty je, a když jsem do ní vrazil, cítil jsem, jak je ještě vlhká od vzpomínek. Šukal jsem ji pomalu, hluboce, její kunda se stěhovala kolem mě, ale věděl jsem, že už je pozdě – ty černé spermie byli silnejší. Když jsem vystříkal, pumpoval jsem do ní své semeno, teplé a řidší, mísící se s tím, co v ní zůstalo z Prahy. Ona zasténala, objala mě, ale já jsem věděl pravdu: ji oplodnili ti dva mladí černoši, jejich silné, husté výstřiky, které se hromadily v ní celou noc.

Opakoval jsem to ještě dvakrát – jednou v koupelně, kde ji ohnul přes umyvadlo a vrazil do ní zezadu, její prsa se třepala před zrcadlem, mléko kapalo na dlaždice. 'Ano, takhle, dej mi to!' křičela, ale moje semeno bylo jen zbytečným přidáním k jejich úspěchu. Podruhé v obýváku, na gauči, kde ji jsem ji nechal sedět na mně, její rostoucí břicho se tlačilo do mého, dokud jsem ji zdola pumpoval. Vystříkal jsem se hluboce, cítíc, jak se to šíří v ní, ale v hlavě jsem měl obrazy Jamala a Tyrona, jak ji drtí svými obrovskými černými čuráky. Ona se těšila , hladě si pupek, zatímco já jsem se vzrušoval z té tajemství - věděl jsem, že to bude jejich, ne moje.

Měsíce plynuly, její břicho rostlo do obrovských rozměrů, kůže se natáhla, pupek vyčníval. Prsa byla jako balony plné mléka, těžká a bolestivá, a ona je často masírovala, aby ulevila tlaku. Jednou v noci jsem ji chytil za ruce a olízl ty bradavky, sající mléko přímo z nich – sladké, teplé proudy, které mě vzrušily natolik, že jsem ji znovu vzal. Ležela na boku, abych jí neublížil břiše, a já jsem se do ní vtlačoval pomalu, šukajíc ji, dokud mléko neteklo po jejím těle. 'Jsi tak krásná těhotná,' řekl jsem, ale myslel jsem na to, jak ji naplnili oni. Ona se smála, spokojená, nevěda o pravdě.

Když přišel den D, byli jsme v nemocnici, plní napětí. Anna křičela v bolesti, potila se, její prsa se třásla při každém zúžení. Já jsem držel její ruku, ale v duchu jsem se těšil na ten moment odhalení. Po hodinách trápení, když ji roztahovali a tlačili, - kluk, s tmavou kůží, černými kudrlinami a očima, které připomínaly Jamala. Sestra ho umyla a položila jí ho na hruď. Anna zůstala v němém úžasu, oči se jí rozšířily, když se podívala na to. 'Co... jak?' zašeptala, dotýkaje se jeho tváře, šokována realitou. Já jsem se tvářil překvapeně, ale vnitřně jsem explodoval vzrušením - v tom momentě jsme věděli o dvou černých tatíncích. To semeno od nich, z té divoké noci, když ji šukali dva, naplnili ji malými dávkami přes ty díry,

Ona plakala, zmatená, ale brzy se uklidnila, držíc ho blízko, její prsa se otevřela a mléko proudilo do jeho úst. 'Muselo to být z Prahy,' řekla později, když jsme byli sami, červenajíc se při vzpomínce. 'Ale... dva? Jak je to možné?' 'Takže máme to od nich,' zašeptala, a já věděl, že to teprve začíná, se vrátili domů, a já jsem se těšil na další dobrodružství, kde bychom je mohli zavolat zpět, aby ji znovu naplnili.