Pražský bohém (23.)

Paprsky podvečerního sluníčka zlatily interiér našeho vršovického bytu, v němž se rozhostilo dlouhé, ničím a nikým nepřerušované ticho. Letní semestr skončil a Ruda i Štěpánka se odjeli učit domů na Moravu. Štěpu čekaly bakalářské státnice a přijímačky na olomouckou univerzitu, a když jsem smutně civěl pootevřenými dveřmi do jejího poloprázdného pokoje, vypadalo to, jako by se do Prahy snad už neměla vrátit. Ráno po rozlučkovém večírku jsem ji potkal v kuchyni celou bledou, ale když mě uviděla, roztomile zrudla a začala se zmateně napůl omlouvat a na půl opatrně zjišťovat, co všechno se vlastně přihodilo, například mezi námi dvěma. Ukázalo se, že pití neuvyklá slušňačka a sportovkyně má parádní okénko. Abych ji ušetřil rozpaků, jakkoliv jí nepopiratelně slušely, ujistil jsem ji, že mezi námi neproběhlo nic, co by ohrozilo její dobrou pověst. Vděčně se usmála a dokonce se pokusila mě poškládlit: "Nechcu ani věřit, že jsi odolal a nezneužil mě ve spánku." "Daleko radši tě Šťěpi zneužívám, když nespíš.", mrkl jsem na ni a sjel pohledem její špičatá kůzlátka pod průsvitným bílým trikem tak nestydatě, že ji znovu polil nach. I tak se ale naklonila blíž, a aniž by dbala na to, že právě těmi dvěma hroty se mi otřela o ruku, dala mi pusu a zašeptala: "Díky Pájo." Maličko jsem se zastyděl, protože to poděkování bylo přece jen trošku nezasloužené. To Madla, která přišla do kuchyně chvíli po Štěpě, přešla to, že jsme nakonec v noci společně uvolnili nahromaděné vzrušení milováním na kuchyňské lince, bez jediného postranního pohledu. O to víc mě vylekala, když za mnou po chvíli vklouzla do koupelny, zezadu mě škádlivě kousla do krku a bez zkrupulí mě popadla přes pyžamo za ptáka. "Madlo, neblbni... Ruda přece..." "Snídá v kuchyni a ještě napůl spí.", dýchla mi horce do ucha a znovu mě kousla. "A já mám chuť bejt zlobivá holka." Těžko se bránit zlobivé holce, když vám opře svoje výstavní pružné dudy o záda, až cítíte dudlíky tvrdých bradavek, a začne vám zpracovávat rukou klacek, zvlášť když jste si to s tou samou rošťandou před pár hodinami parádně rozdali. "Děcka, já valím.", zahalekala z předsíně Štěpánka. "Nebudeš se malovat, Štěpi? Já budu hned hotová!", odpověděla jí lhostejným tónem Madla, zatímco nasliněnými prsty zakroužila po mém žaludu a jemně pohonila uzdičku, až jsem se kousal slastí do rtu. "Kdepak, nestíhám! Navíc, krásná su od přírody.", ozvalo se z předsíně a vzápětí bouchly dveře. "Madlo, co tě ... to ... napadlo?". hekal jsem tlumeně a v zrcadle sledoval sám sebe, jak s námahou tlumím vzdechy rozkoše, kterou mi působila ruka holky mého spolubydlícího v kalhotách pyžama. Několikrát mi promnula koule, stiskla ptáka u kořene a pak vyjela znovu na odhalený žalud, kluzký jejími slinami. "Prostě mě děsně rajcuješ, Pájo. Co jsem se vzbudila, myslím na to, jak jsi mi ji včera parádně ojel.", zašeptala mi znovu horce do ucha. "Chce si sáhnout, jak ji mám mokrou?", dodala, vzala mou ruku do své a přitiskla si ji pod tričkem mezi stehna. Ucítil jsem její kudrnatě chlupatou frndu, a když jsem prsty vtiskl mezi masité pysky, ucítil jsem i to, že Madla nelhala; prcinu měla vlhkou vzrušením a mé prsty její štěrbina skoro vcucla, když jsem jimi zatlačil na dírku. "Pane bože ... jooo, dělej mi to.", zašeptala a stoupla si na špičky, když jsem jí začal pičku šukat dvěma prsty, ke kterým rychle přibyl třetí, zatímco palec přejížděl po zduřelém poštěváku. "Ježiši ... joooo ... škoda, že mi ... ho tam nemůžeš ... vrazit!", drmolila přerývaně a pohyby boků se mi chtivě nabodávala lasturkou na prsty. Ale já, vybičovaný její předchozí nestydatostí, jsem neměl dojem, že jí ho tam nemůžu vrazit, a tak jsem ji přitiskl na koupelnové topení, až se jí velké kozy smáčkly, zezadu jí zvedl triko a nasměroval svůj čurák pod její zadnici a do nastavené frndy. Tlumeně vzdychla, když jsem do její zmáčené pipiny zajel až po koule, chytila se oběma rukama trubek topení a začala házet svou kulatou prdelí proti mému péru. Snažili jsme se dělat co nejmenší hluk, ale přesto to tiše dunělo, jak Madle narážely do topení kozy, houpající se jí pod trikem v rytmu přirážení. Její mokrá píča s každým zajetím mého klacku slyšitelně mlaskla. "Boha...zešílím...mrdej mě! Já už .... budu....!", vyhrkla po chvíli a já ucítil, jak se jí mezi nohama rozlilo další horké vlhko. "Madlo? Jdeš už?", ozvalo se z kuchyně a já se vrátil do reality, v níž nám hrozilo každou vteřinou odhalení Rudou. Madla se pokusila co nejvíc zklidnit dech a skoro normálním hlasem Rudu odbyla, ať na ni počká v pokoji, že už bude. Nepřipadalo mi to zrovna jako neprůstřelná výmluva, ale bylo vidět, že Madla momentálně myslí spíš frndou, která se svírala kolem mého ptáka a měla orgasmus na krajíčku. Radši jsem se tedy postaral, aby opravdu co nejdřív byla: stiskl jsem jí přes tričko naběhlé bradavky a začal ji píchat tak prudce, že se po pár vteřinách s tlumeným, skoro naříkavým sténáním udělala. Ještě několikrát pohodila boky a s rukou sevřenou v pěst, přitisknutou k puse, vyklouzla z koupelny. Dodnes nevím, jak se dokázala tvářit tak, že Ruda nic nepoznal, protože na té holce všechno přímo křičelo, že si právě zamrdala, ale k prozrazení kupodivu nedošlo. Jen já zůstal stát v koupelně s nevystříkaným čurákem, na kterém jsem ještě cítil vlhkost a sevření Madliny prciny.

Zbytek týdne už Madla být zlobivou holkou zřejmě nechtěla; když mi ležérně odpovídala na pozdrav, tvářila se úplně neutrálně. Pak začalo zkouškové a jak Štěpánka, tak její bratránek i se svou kozatou milou se vydali šprtat domů. Ruda se těsně před odjezdem po svém zevláckém způsobu ajťáka na půl huby zmínil o tom, že se do Prahy vrátí jen na zkoušky, že nájem nám v červnu končí a že si s Madlou našli od podzimu byt v Benešově. Chvíli jsem na něj zíral, ale bylo zbytečné se ptát, proč mi to neřekl dřív, je to prostě mimoň od počítačů, co nadělám. A tak jsem se v prázdném bytě věnoval studijním povinnostem a přípravě našeho dětského divadla, protože jsem momentálně neměl žádnou, kterou bych si domů vodil, a datum představení se rychle blížilo. Marta s Jindrou dali na naše nápady a postřehy, celý kus jsme pořád vylepšovali a předělávali a Ellu to bavilo natolik, že se dokonce skoro přestala se mnou špičkovat. Celkově mi připadala v poslední době míň jízlivá a víc lidská a umiňoval jsem si, že až nastane vhodná chvíle, nějak šikovně se pokusím zjistit víc o jejích životních peripetiích, jak mi je naznačila Valérie. Občasný postranní pohled na její drobné poprsí jsem si neodpustil, ale víc mé oči zaměstnávala prostorově podstatně výraznější ňadra Marty, která se na mě významně zamračila pokaždé, když mě přistihla, jak očima laskám její objemné kozy, pohupující se jí navzdory sevření podprsenky pod halenkou. Premiéra se měla odehrát v sobotu dopoledne a Valérie s uspokojením hlásila, že kapacita hlediště, původně spíš podhodnocená, musela být navýšena, protože zájem o lístky byl značný. "To asi kvůli tobě, Pájo. Představuju si, že na zdejší mamči seš úplnej magnet.", pohodila hlavou, až se jí hrudník lákavě rozvlnil. Přemožený předpremiérovou nervozitou, přešel jsem tentokrát nahrávku na košilatou odpověď. "Když to půjde, jak má, tak mě ani neuvidí, dělám jen promítané animace. I když, jak to jedeme furt dokola, znám to skoro nazpaměť", připustil jsem. "Nervózní?", zeptala se účastně Simona. S odjezdem holandské stážistky Anneke, které Honza marně nadbíhal, jelikož své exotické vnady raději nabídla naší barmance Lídě, přestala Simča trucovat a znovu se v Továrně objevovala, ale mezi ní a Honzou stále vládlo ledové ticho. "Nervózní.", přikývl jsem. "Děsná tréma. Jsem rád, že budu jenom pouštět ty animace, a i to si můžu přednastavit na automat. Možná to udělám, budu tak v nervech, že bych i to zvoral." Měl bych přijít na jiný myšlenky, uvolnit se, zrelaxovat.", mrkla na mě šibalsky, naklonila se tak, že výhled do jejího výstřihu byl všechno, jen ne cudný, a dodala spiklenecky: "Já si pokaždý nejlíp odpočinu, když si parádně zašukám. A ty vypadáš, že sis už pár dní nevrznul." "To sice nemůžu popřít, ale jednak zrovna nemám s kým a druhak, Honza i ty jste mí kámoši, takže to poslední, co bych chtěl...." "Ale prr prr, zase si tak nefandi, borče!", zarazila mě, až jí kozičky bez podprsenky lákavě poskočily. "Nemyslela jsem sebe. Ostatně, plánuju vzít toho svýho pitomce na milost. Prej s tou čokoládovou princeznou fakt nic neměl, navíc samotnou mě svrbí, že bych si to udělala i jeho štětcem... no nic. A musím myslet i na to naše malý." "Simono ???" "No jo, stalo se. Jsi první, kdo to ví. To mi nikdo neřekl, že když kluk holku vydatně prcá, nakonec ji naprcá.", ušklíbla se, aby zakryla rozpaky, a mně došlo, proč srká virgin mojito. "Honza předtím, než ho zblbla ta holandská čůza, prcání rozhodně neflákal, takže nýčko jsem naprcaná a dumám, jestli mě s bubnem bude eště chtít.", usmála se, zatímco jsem jí gratuloval. "Ty se uvolni s nějakou povolnou svlečnou a hybaj spát." Rozhlédl jsem se po baru, mlsně zhodnotil vyletněná děvčata, kterým povětšinou podprsenka nic neříkala a z vysoko ustřižených kráťásků jim lezly půlky zadečků, a šel radši domů, abych ráno nezaspal.

Takhle brzy jsem ještě v Továrně nebyl, s výjimkou rán po nocích, kdy jsem tam přespal. Ella už byla za barem, za chvíli dorazila Lída, pak Terka i Honza. "Hezký šaty, Elli, jen škoda toho jeptiškovskýho výstřihu-nevýstřihu.", zlehčil mírné napětí Honza tradičním vtipem. "Ty by sis asi představoval něco mínojského, viď, Honzí?", usadila ho Terka, a když se malíř zatvářil nechápavě, chvilku něco hledala na mobilu, načež mu ukázala ženskou figurku z Kréty s šaty střiženými tak, že ňadra zcela obnažovala. "Ideální.", pokýval spokojeně. "To určitě na Flairu seženeš. Mimochodem, hezký kalhotky.", dodal a Terka, ten den v obzvlášť kratinké minisukni, si vztekle dala stehna k sobě. "Máš taky takový, Ello?", provokoval Honza dál, ale Ella se jen ušklíbla, s odzbrojující samozřejmostí prohlásila, že v tomhle ročním období je zásadně "na ostro", a mávla na mě, abychom šli připravit scénu. Začali chodit první diváci, a jak jich přibývalo, stále víc jsme postrádali Jindru s Martou. "Oni dorazí, že jo?", nadhodil jsem nejistě, když se Ella podívala potřetí během minuty střídavě na hodinky a skoro zaplněné hlediště. Pak jí zazvonil mobil; vyběhla ven, a když se vrátila, měla na tváři těžko zařaditelný výraz. "Volala Marta. Rozbilo se jim auto cestou od Jindrových rodičů. Nejede jim to, určitě nedorazí včas. Vlastně nedorazí vůbec.", hlesla bezbarvě. "Kdo nedorazí?", vyhrkla Val, která právě přišla. "A do prdele...", glosovala nastalou situaci. Nastalo ticho a výměna nejistých pohledů. "Hele, Pájo...", začala nakonec Ella pomalu a já tušil, co se chystá říct. "Máme jedinou možnost. Odehrajeme to my dva. Když pustíš ty svoje animace ze smyčky, můžeš mi pomoct. Dokážu vodit víc loutek, ale nedokážu mluvit tolik postav. Známe to oba nazpaměť, viď? Tak co?" Věděl jsem, že za žádnou cenu nesmím kývnout, takže netuším, co nebo kdo mi pohnul hlavou k souhlasu. To, co se odehrálo pak, nedokážu ani s odstupem pořádně popsat. Najednou jako bych sledoval sám sebe, jak deklamuju text mužských rolí, který se mi skutečně odvíjí z paměti skoro bez zaváhání, měním intonaci i hlasitost, prostě hraju. Čas se zrychlil a pak rozplynul, byl jsem jen já, Ella a loutky a příběh, odvíjející se ve svém tempu a spějící přes spoustu odboček a peripetií přesně k tomu konci, který jsme si vymysleli. Do reality mě vrátil až burácivý potlesk, který vybuchl pár vteřin poté, co jsme dořekli finální repliky, a ne a ne ustat. Podívali jsme se na sebe, jako bychom se vynořili z hluboké vody, a váhavě se uklonili, čímž se ovace ještě vystupňovaly. Padla opona, naše pohledy se setkaly a najednou jsme se z ničeho nic objímali a líbali. Svíral jsem Ellu pevně v náručí a vpíjel se do jejích rtů, a ona se nebránila, naopak mi dychtivě vycházela vstříc. Jistěže Honza, kdopak jiný, oponu opět roztáhl a obecenstvo k potlesku ještě vybuchlo smíchy, když nás vidělo, jak se muchlujeme, takže jsme se pustili a znovu se rozpačitě ukláněli, neuvyklí ovacím, ale jakmile opona zase spadla, znovu jsme se propletli rukama a rty. Jako by ten ohromný stres odplynul a s ním i jakási neviditelná bariéra. Elle vůbec nevadilo, že jsem jí rukama sjel na zadek s stiskl ho, až jsem ucítil pod látkou šatů krajkový okraj kalhotek (hmatatelný důkaz, že si s tím "na ostro" prve vymýšlela). Když ucítila mé vzrušení, provokované pružností jejího zadečku, jen se trochu rozkročila, ale ani náznakem neodtáhla. Až po hodné chvíli, kdy jsem už detailně znal každou křivku jejího těla, jsme se od sebe odtrhli a vrávoravě vyšli zpoza kulis, kde se nám dostalo triumfálního uvítání od našich kamarádů. Gratulace nebraly konce, Terka navzdory dopolední hodině hbitě rozlila panáky a jeden přes druhého jsme najednou chtěli popisovat všechno, co se nám během představení stalo. Díval jsem se přes okraj skleničky na Ellu, která neuhnula očima, dívala se na mě, usmívala se a já v duchu doufal, že to, co se stalo za oponou, se stane znovu. "Nezajdeme na oběd?", nadhodil jsem nesměle, když cvrkot trochu opadl a ostatní se pomalu vrátili ke svým povinnostem. Venku svítilo sluníčko, Ella smetla neviditelné smítko z barového pultu a kývla: "A nezajdeme ke mně? Bydlím kousek odtud a něco v ledničce mám."

"Nikdy jsi neřekla, že to máš do Továrny tak blízko.", nadhodil jsem, když jsme o pár ulic dál vešli do jednoho z činžáků. "Nikdy ses neptal.", mrkla na mě. Když odemkla dveře do bytu, vyběhl Tim, a já s pýchou zaznamenal, že mě uvítal se stejnou radostí jako paničku. Pak se po svém způsobu důstojně stočil do pelíšku v předsíni a přestal si nás všímat. "Tak na co bys mě chuť?", prohodila Ella a sklonila se k lednici. Objal jsem ji zezadu kolem pasu, sjel dlaněmi na kulatý zadeček a bez jakéhokoliv odporu jí vyhrnul šaty. Krajkové kalhotky jí šly krásně mezi půlky a zdůrazňovaly jejich lákavou oblost a pevnost. Ella se narovnala, nechala mě začít ji líbat zezadu na krk, pak se otočila a přitiskla se ke mně ještě těsněji než předtím za oponou. Během následující vášnivé líbačky mě dostrkala do ložnice a cestou se nám nějak podařilo zbavit jeden druhého oblečení natolik, že jsem mohl hned poté, co se pode mnou rozkročila, přitisknout svůj klacek k její hebké kočičce, jejíž závojíčky s chloupky upraveným do čárky se pod jeho tlakem samy rozevřely a já vzápětí vnikl hluboko do horké štěrbinky. Rukama jsem svíral malá ňadra, vytažená z košíčků podprsenky, dokud se tiše vzdychající Ella neprohnula, abych jí mohl na zádech podprsenku rozepnout. Milovali jsme se a postupně zbavovali zbytků oblečení, až jsme dvojhlasně sténali nazí a společně se blížili k vyvrcholení. Přišlo jako blesk, cítil jsem pod sebou, jak se Ella napjala a vykřikla, vzápětí jsem bez ohledu na cokoliv prudce vybuchl a čas se ten den už podruhé jakoby zastavil. "Ello, můžu ti neco říct?" To mlčení trvalo snad půl hodiny, přerušované jen tichým oddechováním, než jsem ho přerušil a znovu jsem jí peřinu, kterou se nenápadně už potřetí zahalila, shrnul až do pasu. "Že mám malý prsa? To vím sama nejlíp, když jsou moje.", ušklíbla se. Přikryl jsem jednu z jejích koziček, podle všech měřítek jednoznačně malých, dlaní ruky a něžně promnul. "Ne, tohle ne. A nemáš malý prsa.", zalhal jsem. "Tak že jsem bohyně sexu a v životě jsi neměl v posteli lepší?", navrhla s nadějí. "To taky ne, vlastně jsi byla docela pasivní, nechávala jsi to více méně na mně. Ale to je na poprvý fajn. Příště se ovšem budeš muset snažit víc. ", zavrtěl jsem hlavou a vzápětí uhnul jejímu pohlavku. "Ty namyšlenej samolibej debile!", zuřila, vrhla se na mě a bušila mi do hrudníku pěstičkami. Moc jsem se nebránil, protože jí u toho nahá prsa nádherně nadskakovala. "Všichni chlapi, co jsem s nima kdy spala, mi to udělali líp než ty.", vztekala se, ale čím dál míň se tvářila, že to myslí vážně. "Jak všichni? Ono jich bylo víc než jeden?", dusil jsem se smíchy a kryl se před dalším bitím. "Ne, chtěl jsem ti říct něco jinýho.", začal jsem smířlivě, když její temperament začal opadat. "Jo, a copak?", zatvářila se podezřívavě a odhrnula si vlasy z čela. "Že tě miluju. Prakticky od první chvíle, jenom jsem to dlouho nevěděl.", zariskoval jsem. "No ale ... já jsem hrozná, fakt! Ještě si to rozmysli. Jedinej chlap, se kterým jsem žila, mi při rozchodu řekl, že větší píču v životě nepotkal.", usmála se nejistě. "Nikdy bych nevěřil, že znáš slovo píča, slušňačko." "Znám i slovo čurák a je možný, že ho teď budu používat častěji.", vrátila mi to a než jsem se stihl urazit pro změnu já, hmátla pod peřinou po mém péru a začala mi ho jemně rukou honit. "Klidně ho používej, je ti k dispozici.", pokroutil jsem význam její věty a začal ji líbat na růžové špičky ňader. Vyhoupla se na mě, rukou si mé vzrušené péro nasměrovala do své mušličky a zavrtěním prdelky ho do sebe nechala zajet. "Taky tě miluju.", zašeptala. "A teď se trochu snaž, abych mi to aspoň na podruhý udělal nějak líp."

--------------------------------------------------------------

Neděle ráno. Stojím u otevřeného okna, rukama se radši držím parapetu, a vnímám tu nádheru pode mnou. Z podkrovního bytu starého činžáku je úžasný výhled přes koruny stromů, lemované z obou stran scenérií centra města. Jsem tu už tři měsíce, ale toho geniálního nápadu obyvatel Valencie odklonit řeku Turia na jih od města a v jejím korytě vybudovat sérii zahrad a parků, známých jako Jardí del Túria, se pořád nemůžu nabažit. Hejno papoušků se skřehotáním přelétlo z jedné palmy na druhou a po cestičce proběhla parta víkendových běžců a běžkyň, zatímco několik sobotních flamendrů, co si buď přivstali nebo se prostě cestou z posledního baru stavili u pekaře pro pár baget, snídá na trávníku vedle. Na protějším domě, jehož střecha nese malou terasu, se taky snídá, a já se instinktivně snažím zahlédnout něco z půvabů štíhlé snědé Španělky, která mi zatím nenabídla víc než nádherné dlouhé nohy. Zbytek svých krás schovává pod bílým županem, ale třeba se odhodlá mi je předvést aspoň v bikinách, až se udělá ještě tepleji. Ví o mně, několikrát mi už laškovně zamávala. Na nedostatek ženské krásy si ale nemůžu ani tak stěžovat. Stačí se ohlédnout zpátky do pokoje. Dívka, která se před chviličkou vzbudila a právě se protáhla jako kočka, není Ella. Anna Maria se na mě usměje a vzápětí rychle sáhne na noční stolek pro své výrazné brýle intelektuálky. Už jsem si toho všiml dřív: jak jí ani za mák nevadí, že se mým očím vystavuje úplně nahá, a i teď se rozkošnicky dál protahuje, až jí malá špičatá ňadra několikrát poskočí, tak bez brýlí je viděna nerada a i při milování je odkládá jen potmě. Jakmile je ale má na nose, špičatém podobně výrazně jako její prsa, sebejistota se jí vrací. Ňadra mají ostatně moje pražská a valencijská dívka skoro stejně velká, ale zatímco Ella má kozičky malé, ale slovansky oblé, se světlými dudlíky bradavek, Anně Marii vybíhají víc do špiček, které jsou tmavé, barvy červeného vína. To jsem si osobně vyzkoušel, když jsem jí při jednom divokém a trochu opilém milování na prsa vylil půl sklenky a pak víno, které se jí rozběhlo několika pramínky po hrudníku, po kapkách slízával z bradavek. Na víno teď nemám chuť, zato na ty bradavky...

Anna Maria už má moje pohledy docela přečtené, takže odkopne deku, která ji dosud zakrývala aspoň od pasu dolů, a nahá jako biblická Eva jde s šibalským úsměvem ke mně. Na většině kostelů v okolí už ke mši zvonili, nevím, který z farářů by tohle viděl s pochopením. Ani můj pohled, kterým podvědomě sklouznu po plochém bříšku s kroužkem v pupíku na klenutý pahorek mušličky, ztrácející se v kudrnatých, temně černých chloupcích její houštinky, by asi nepochválil. Anna Maria ale není prudérní, a to, že jí nepokrytě okukuju nahou kundičku, bere s polichocením. Chloupky má po stranách pečlivě vyholené, ale na frndičce si je nechává přirozeně narostlé, takže jí dělají nad čárkou něco jako malé čírko. "Netušil jsem, že jsi punkerka.", rozesmál jsem ji po jednom z našich prvních milování, když se mi nastavovala ještě trochu ostýchavě, a jí se snažil její rozpaky zahnat tím, že jsem jí pak hladil mušličku a prsty si hrál s jejím ochlupením. "Bez chloupků ji mají jen pornoherečky a malé holky.", odsekla vzdorovitě. Hrdost a svéhlavost ji taky připodobňují Elle; když si všimne ženy na protější terase, nezastaví se, ale naopak vejde vyzývavě až k oknu a ovine mi své ruce kolem ramen tak, aby dlouhonohá krasavice její nahotu dobře viděla. Už jsem si podobně explicitních demonstrací toho, že k sobě patříme, všiml dřív. Španělky jsou vášnivé i žárlivé, i když Anna Maria by mě opravila, že ona je Katalánka. Beru do ruky její kozičky, jemně je mnu k tmavým vrcholkům, citlivým na mé doteky tak, že Anna Maria začne okamžitě potichu vzdychat, nastavuje mi ochotně prsa a zároveň mi rukou sáhne do kalhot a vezme mě za ptáka. Nenapadne mě, že hodlá sokyni přes ulici dopřát pohled na to, o co se nehodlá dělit, ale její hbité prsty mi péro honí jen chvilku, než mi ho ta nestyda vytáhne z kalhot a mezi palcem a ukazovákem shrne předkožku pod žalud. To už mi připadá trochu moc, takže ji nenápadně manévruju zpátky na postel. Prolétne mi hlavou, že když jsem si tenhle podnájem domlouval, široká postel mi připadala jako dobré znamení. Namísto řady letmých známostí se v ní už přes dva měsíce miluju výhradně s Annou Marií. Když jsem v žertu nadhodil, že díky jejímu jménu máme vlastně pokaždé trojku, prohlásila, že jsem prase, ale následně mi poprvé nastavila svou zadní dírku, tak nevím. Teď mám silnou chuť zasunout své ztopořené péro do její horké a vzrušením krásně vlhké pičky, což mi umožní, jakmile ji dostrkám k posteli, na kterou sebou hodí a ochotně roztáhne doširoka stehna. Má ji nádherně mokrou, zajedu jí do vlhké štěrbiny na jediný příraz, při kterém jí malá prsa krásně poskočí. Popadnu jejich tmavé vrcholky a jak Anně Marii šoustám kundičku, její kozičky se mi krásně pod rukama natřásají. Miluje, když ji při šukání držím za bradavky a potahuju je až k hranici bolesti. Vzrušením jí naběhnou skoro dvojnásobně, pokaždé mi ty tmavé dudlíky svým vztyčením přes látku trička neomylně signalizují, když má Anna Maria chuť se milovat. Teď sténá, podle mě schválně trochu víc než jindy, aby se to oknem neslo ven, ale já myslím spíš na to, jak úžasně úzkou má pičku, ptáka mi svou štěrbinou skoro ždímá a já nemám daleko v výstřiku. Pokusím se zachovat si pověst dokonalého milence tím, že z její pičky vyjedu, kleknu si mezi její stehna a zabořím pusu do té mokré, rozevřené mušličky. Kmitám jazykem na malém poštěváčku, pak zajedu do pičky, Anna Maria se zvedne do polosedu, drží si mou hlavu mezi stehny a nechává se dovést k orgasmu, při kterém se jí celý podbřišek zmáčí horkou vlnou šťáv. Když ji takhle uspokojím, přetočím si ji na břicho a zajedu do ní zezadu, celý na ni nalehnu, rukama pod jejím hrudníkem nahmatám malá prsa, sevřu je a několika prudkými přírazy se s hlasitým sténáním na Anně Marii uspokojím. Pak se na ni zhroutím, nádherně unavený milováním i prožitou rozkoší, ještě několikrát vystříknu do její pičky, kterou schválně stahuje, aby ze mě dostala i poslední kapky. Pak mě jemně odsune, vstane a s úsměvem prohodí: "Mám hlad." Sleduju bílý pramínek, který jí vytéká z dírky, a vzpomenu si, jak moje překvapení z toho, že bere antikoncepci, se smíchem komentovala, že s tím začala ve třinácti, aby nasrala jejich kněze.

Ležím a odpočívám, zatímco z kuchyně začínají vonět vajíčka a kafe. Anna Maria by se rozčílila, kdybych to řekl, ale navzdory své radikální nonkonformitě má některé vlastnosti tradiční španělské ženy, takže skoro vždycky po ranním milování vstane první a připraví mi snídani. Neprotestuju, lenoším rád a občas zahlédnu nádherně nahatou Annu Marii projít kolem dveří. Někdy se vrátí a vystříkanou kundičkou mi sedne na obličej, aby mě za lenost potrestala. Většinou docílí toho, že se mi znovu postaví a pomilujeme se podruhé. Jestlipak přijde dnes? V duchu si vzpomenu na Prahu, na rána s Ellou. Na nádherný, společně prožitý rok, plný vášnivých hádek i smiřování, divoké neústupnosti i poznávání jeden druhého. Ella je přesně taková milenka, o jaké jsem snil. Jsem do ní zamilovaný pořád. Když se objevilo to půlroční španělské stipendium, nezaváhala ani na vteřinu a řekla, ať jedu. Zařídila ho pro mě vlastně Dana, žádný druhák přede mnou se na něj nedostal. "Pájo, dělám to proto, že se na to nejvíc hodíš, ne kvůli těm dvěma týdnům u nás.", mrkla na mě. Využil jsem toho, že jsme v její pracovně sami, objal jsem její širokou zadnici, obtaženou v minisukni, a řekl jí, že lže. "Tak jo, kecám, kvůli tomu taky.", připustila a odsunula mou neposednou ruku, která se vydala pod její halenku seznámit se s obsahem košíčků krajkové podprsenky, ačkoliv už s ním před časem měla tu čest. Poslední noc před odjezdem jsme skoro nespali, leželi jsme nad ránem oba nazí a skoro vyčerpaní dlouhým milováním a já se Elly zeptal, jestli se za mnou přijede podívat. Zavrtěla hlavou, až se jí malá prsa přelila po hrudníku. "Koukat se na tvoje španělský milenky? Děkuju, nechci. Pájo, oba máme nějakou zkušenost se vztahem na dálku.", umlčela vzápětí mé protesty. "Prožili jsme nádhernej rok, ty teď jedeš pryč, co se stane, to se stane, ale budu ráda, když se mi zase vrátíš." Když jsem se vyspal s první Španělkou, malou, snědou a prsatou Dolores, na tu větu jsem si vzpomněl. I když jsem o týden později skončil v posteli s blonďatou, kudrnatou Američankou Jennifer. Klasická "college girl", která si s blahosklonnou přezíravou ignorancí pletla Rakousko s Austrálií, měla trochu silnější stehna, ale přesto se nebála krátkých šortek, trochu kulatější bříško, ale přesto nosila tílka dole ustřižená, aby byl vidět kroužek v pupíku, ale měla výstavní, houpavé dudy a mezi nohama baculatou mušličku tvaru kávového zrna, vyholenou do posledního chloupku. Když jsem ji šoustal, sténala "yes, honey, fuck me harder, fuck my ass...!!!" přesvědčivěji, než většina pornohereček. Sex s ní byl skvělý, ale cokoliv dalšího úplně zoufalé, takže jsem další dva týdny držel celibát, než jsem se naprosto bez rozmyslu přihlásil na víkendový výlet do hor. Vedoucí výpravy, černovláska Conchita, studovala poslední ročník biologie, měla kudrnaté černé vlasy, kudrnaté chloupky v podpaží, kudrnaté husté chloupky v klínu, které jí prosvítaly přes bílé kalhotky, a téměř plochá nadra s hrotitými tmavými bradavkami. Její kundička byla tak úzká, až jsem se chvíli lekl, že snad jsem první, a při jejím projíždění mi Conchita za vydatného sténání nehty poškrábala záda, až mě druhý den zpocená pod tričkem a těžkou krosnou pálila. No a pak jsem potkal v baru u fakulty Annu Marii v takový ten páteční večer, co natáhne čas tak šikovně, že najednou je sobota dopoledne, vy ležíte v malém studentském bytě a kocháte se nahotou slečny, která vedle vás ještě spí a ve spánku tiskne opálenými stehny deku. "Anna Maria? Tak to jsi kamaráde skončil.", prohodil barman Rodrigo, zdejší verze malíře Honzy. "Při svém elánu, vizáži a přirozené zvědavosti jsi mohl do konce semestru v klidu ojet pět šest místních frajerek. Teď máš utrum. Protože pokud spíš s Annou Marií, nemáš k tomu už absolutně žádnej důvod.", rozesmál se na celé kolo a já si pomyslel, že Anna Maria je možná poslední z místních frajerek, se kterou Ellu podvedu. Myslím si to pořád.