Marta - povídka na pokračování č.14.

Na to se postavila a šla rovnou směrem ke kameni.Po chvilce chůze se zastavila u klečícího otroka."Tak to ty jsi to překvapení,ach takový svalovec, tak to zas Marta měla štěstí na čubičku,takový pěkný kolouch a v letech péro mu stojí no uvidíme jak si budeš stát dnes v noci. Nakonec jsem pořád Královna roje a má právo si tě vyzkoušet a já si tě myslím důkladně přezkouším to mi věř."Viděla že je kvalitně přivázaný a hotov k tomu snášet všechny její přání ,ale už byla opravdu tma tak bylo nutné ho odvázat a odvést jinam.Moc se s ním nesrala, růžové provazy rozřízla nožem,zůstaly pouze pouta na rukou a nohou ty co měl nad kotníky si musel sundat.Nebyl vzrušený a dostal příkaz nasadit klec a hned ,vzal tedy kroužek a začal jím protahovat jedno varle za druhým, už to vypadalo že to zvládne,avšak jedno mu uteklo to se stát nemělo.Ta neznámá ženská když zjistila že něco není v pořádku, tak mu nafackovala tváře z obou stran a ještě mu řekla že pokud bude sama chtít tak mu teď hned nachčije do huby, a ještě že si jeho hubu zkontrolujte zda vše vpil a bude jí jedno zda potom co mu předtím nepraská na prdel.Rozkázala mu,aby dal nohy od sebe, a jedno varle za druhým mu protáhla kroužkem , když provlékla to první tak palcem a ukazováčkem utvořila kroužek a kouli stiskla,zakřičel bolestí ona mu řekla ať drží hubu a chytne si to varle sám když to učinil,tak mu protlačila to druhé a bylo hotovo křičel však bolestí ,ale poslechnout musel .Na ocas mu pak nasadila klec zamkla ho. Nakonec protáhla jedním okem klece,na vrcholu žaludu karabinu a usoudila že takto je to v pořádku a může být na vodítku odveden .