VEČER SE SUBINKOU - Budeme pokračovat?

Tenhle příběh se nikdy nestal, ale kdo ví....

Tohle je pro tebe, má neznámá....

Dnes jsem ti slíbil, že to bude celé jinak, tenhle večer budeš ty ta poslušná.

Otevíráme dveře starého domu v centru města. Pomalu stoupáme po schodech, já odhodlaný splnit svůj slib, ty plná nejistoty a možná i strachu.

Dveře se zabouchly a cvaknutí zámku nás oddělilo od venkovního světa. Vcházíš do chodby, obejmu tě zezadu a přitisknu se k tobě. Do ucha ti tiše zašeptám: „Svlékni se donaha.“ Tiše, ale tónem, který nepřipouští odpor.

Poslušně odkládáš své oblečení. Já si zatím sedám na židli, která stojí přímo před tebou a prohlížím si tvé krásné křivky.

Už moc nezbývá. Rozepínáš zapínání podprsenky, odkládáš ji a já mám konečně možnost vidět tvá krásná prsa. Zatím nikdy jsi mi nedovolila, abych si tě prohlédl nahou.

Stoupám si a obcházím tě.„Ruce za hlavu!“ přikážu a mé dlaně začnou pomalu hladit tvá prsa. Palci dráždím tvé tuhnoucí bradavky a rukama pomalu sjíždím po bocích k lemu kalhotek.Jedním tahem ti je stáhnu a spokojeně se kochám tvou nahotou.

Kdybych ti tak viděl do hlavy, jaké pocity teď prožíváš… stud, strach, ponížení…? Kdo ví?

Vezmu tě za ruku a společně vycházíme do místnosti s vysokými stropy. Zbytky venkovního světla zakrývají závěsy. Plameny svíček jsou to jediné, co osvětluje tvé křivky a dotváří atmosféru tohohle okamžiku.

"Klekni si,“ pobídnu tě.

Už při vstupu do místnosti jsi si všimla kožených pout, obojku, rákosky, jezdeckého bičíku a dalších pomůcek, které jsou naskládané na masivním dřevěném stole. Asi tušíš co tě čeká.

Černým šátkem ti zavazuji oči a ruce spoutávám za zády koženými pouty.Pár okamžiků tě nechám, aby sis navnímala to absolutní ticho a vžila se do své role.

Jediné, co vnímáš, jsou moje kroky a jezdecký bičík, kterým něžně hladím tvou prdelku, boky, prsa, až se zastaví na tvé tváři.

„Tak co, má neznámá… Budeme pokračovat?“