Poklekni, Elen - 3. část

Viktor ji ještě chvíli držel v náručí, zatímco se její tělo pomalu uklidňovalo. Pak ji zvedl, postavil na nohy a nechal košili spadnout na zem. Stála před ním úplně nahá, jen s obojkem, rudá stehna, opuchlá kundička a teď i rudé, citlivé bradavky.
„Výcvik pokračuje,“ řekl klidně, ale s tím temným podtónem, který ji vždycky podivně roztřásl. „Teď se naučíš jak vydržet, když tě to bude pálit a bolet a přitom budeš prosit o víc.“
Elen na něj zůstala nechápavě koukat.
Vedl ji do ložnice. Na postel rozložil různé věci – tenké kovové klipy s řetízky, vibrátor, lano a malá závažíčka.
Nejdřív ji donutil kleknout do „prezentace“ – kolena široce roztažená, ruce za hlavou, prsa vystrčená. Každý pohyb jí připomínal bolest z posledního výprasku.
„Drž pozici,“ přikázal a vzal první klip. Pomalu ho přicvakl na její už tak citlivou, rozkousanou bradavku. Elena sykla a prohnula se, ale zůstala na místě.
„Ááá… Pane, to pálí…“
„Vím,“ odpověděl s úsměvem a přicvakl druhý. Pak k nim připojil lehký řetízek, který jí visel mezi prsy. Lehce za něj zatáhl. Elena zasténala hlasitěji, tělo se jí zatřáslo. Bolest byla ostrá, pálivá, ale zároveň se jí táhla přímo do klína.
Viktor si klekl před ni, rozetřel její vlhkost po celé kundičce a pomalu do ní zasunul silný vibrátor. Nastavil ho na nízkou, pomalou vibraci – tak akorát, aby ji dráždil, ale nedovolil vyvrcholení.
„Teď budeš chodit,“ řekl a pomohl jí vstát. „Kolem pokoje. Pomalu. S rukama za hlavou. Chci vidět, jak ti ty klipy tahají bradavky při každém kroku a jak ti vibrátor pracuje uvnitř.“
Elena poslechla. Každý krok byl mučivý. Klipy se pohybovaly, tahaly za bradavky, vibrátor ji vyplňoval a vibrace jí prostupovaly celým podbřiškem. Stehna ji pořád pálila, kundička byla přecitlivělá – kombinace toho všeho ji brzy donutila tiše vzlykat.
„Pane… prosím… je to příliš…“
Viktor seděl v křesle a sledoval ji jako kořist. Občas za řetízek lehce zatáhl, když procházela kolem, nebo na něj pověsil závažíčko. Pak ji zastavil, přikázal jí se předklonit a zasadil jí několik ostřejších ran na už rudý zadek a stehna. Každá rána ji donutila stáhnout se kolem vibrátoru.
„Otoč se. Roztáhni si kundičku prsty. Ukáž mi, jak jsi mokrá.“
Elena se postavila čelem k němu, roztáhla si pysky a ukázala mu, jak jí šťávy stékají po vnitřní straně stehen. Oči měla zastřené, dech přerývaný.
„Prosím, Pane… dovolte mi se udělat…“
„Ještě ne.“ Viktor vstal, přistoupil k ní a strčil jí dva prsty hluboko do úst. „Saj je. A dívej se mi do očí.“
Zatímco sála jeho prsty, on druhou rukou střídavě tahal za řetízek a reguloval vibrace uvnitř ní. Elena se celá třásla, kolena se jí podlamovala, ale držela pozici. Slzy jí stékaly po tvářích, směs bolesti, frustrace a hluboké, temné rozkoše.
„Cítíš to?“ zašeptal jí těsně u ucha. „Jak tvé tělo patří mně? Jak tě můžu nechat takhle trpět libovoně dlouho a ty mi za to budeš hezky vděčná?“
„Ano, Pane…“ zasténala kolem jeho prstů. „Jsem vaše hračka… vaše bolavá, mokrá, zoufalá hračka…“
Viktor ji nakonec donutil kleknout zpátky, vibrátor stále uvnitř momentálně na střední intenzitě. Sundal jí jeden klip, jen aby hned přicvakl nový, který trochu víc svíral její bradavku. Elena vykřikla a opřela se čelem o jeho stehno.
„Děkuji… děkuji, Pane,“ šeptala roztřeseně.
Viktor ji pohladil po vlasech, ale ruku pak přitáhl za obojek.
„Výcvik teprve začíná, moje subinko. Do večera se z tebe stane dokonalá, poslušná hračka. A ty tsi to užiješ, směs bolesti, vzrušení, odevzdání se.“

Viktor se usmál, když viděl, jak se Elena celá třese v kolenou. Vyndal jí vibrátor na chvíli ven, aby mohla popadnout dech, ale hned ho zasunul zpátky na trochu nižší intenzitu. Pak sáhl po připravených věcech na posteli.
„Ještě není konec, moje subinko. Chci, abys cítila, jak se postupně celá rozpadneš.“ Vzal hrst dřevěných kolíčků – obyčejných, silných, s ostrým stiskem. Jeden po druhém je začal přicvakovat na její měkké, plné prsa. Nejdřív na spodní část, pak po stranách, až nakonec i na horní oblouky. Každý kolíček způsobil ostré štípnutí, které ji donutilo zalapat po dechu a prohnout záda.
„Ááách… Pane… to štípe… moc…!“ zasténala Elena, když už měla na každém prsu kolem pěti šesti kolíčků. Kůže kolem nich zrudla, prsa jí teď vypadala jako posetá malými dřevěnými zuby. Bolest byla tupá, pálivá, rozlévala se do celého hrudníku.
Skřipce (kovové klipy s řetízkem) nechal přesně tam, kde byly – pevně přicvaknuté na jejích už tak citlivých, rudých bradavkách. Teď se k nim ještě přidaly kolíčky všude kolem, takže celá prsa byla jako v ohni. Lehce zatáhl za řetízek, což způsobilo, že se kolíčky na prsou pohnuly a štípnutí zesílilo.
Elena vykřikla, tělo se jí otřáslo. Vibrátor uvnitř ní dál pomalu pulsoval, ale teď už to bylo skoro nesnesitelné – bolest z prsou jí stékala přímo do podbřišku a mísila se s tou sladkou frustrací.
„Podívej se na sebe,“ přikázal Viktor a postavil ji před velké zrcadlo. „Prsa plná kolíčků, bradavky se skřipci, kundička mokrá a plná. Krásná rozbolavělá hračka.“
Elena stála s rukama za hlavou, nohy roztáhnuté a dívala se na svůj obraz. Kolíčky se při každém pohybu lehce houpaly, řetízek mezi bradavkami se napínal. Slzy jí stékaly po tvářích, ale mezi nohama jí šťávy stékaly v hustých pramíncích.
Viktor ji znovu donutil chodit – tentokrát pomaleji, s kolíčky na prsou. Každý krok způsobil, že se dřevěné kolíčky pohybovaly, tahaly za kůži a zesilovaly bolest. Skřipce na bradavkách zůstávaly pevné, řetízek mezi nimi se napínal a uvolňoval v rytmu jejích kroků.
„Pane… prosím… kolíčky… pálí to… a bradavky…“ vzlykala, ale stehna se jí třásla touhou a nepoznaným vzrušením.
Viktor ji zastavil, přitáhl si ji blíž a začal kolíčky jeden po druhém lehce otáčet a tahat za ně. Pak sundal jeden skřipec z bradavky – jen na vteřinu – aby do ní hned přicvakl nový, ještě silnější. Elena skoro klesla na kolena bolestí, ale on ji držel za obojek.
„Děkuji, Pane… ,“ šeptala roztřeseně, oči zastřené extází.
„Hodná holka. Teď si klekneš, kolíčky zůstanou na prsou, skřipce na bradavkách, a já ti ukážu, co znamená opravdové vzrušení. Až ti dovolím se udělat, bude to až po tom, co budeš jako ta nejposlušnější kurvička.“
Přitáhl ji zpátky na kolena do pozice prezentace. Kolíčky na prsou se napínaly, vibrátor bzučel, a Elena věděla, že výcvik teprve nabírá na síle.

Viktor ji nechal klečet v pozici prezentace ještě chvíli, kolíčky na prsou se lehce pohupovaly při každém jejím roztřeseném nádechu, skřipce na bradavkách zůstávaly neúprosně pevné. Pak vstal, přešel k šatníku a vrátil se s černou koženou maskou s pevnou páskou přes oči a silnými špunty do uší.
„Teď přidáme další vrstvu, moje subinko. Zbavím tě smyslů, abys cítila jen to, co ti dovolím.“
Nejdřív jí vložil do uší silné pěnové špunty, které téměř úplně utlumily okolní zvuky. Svět se pro Elenu najednou zúžil na tlukot vlastního srdce a tlumené bzučení vibrátoru uvnitř ní. Pak jí přetáhl přes hlavu koženou masku – hustou, nepropustnou, s pevnou páskou přes oči. Svět úplně zmizel. Nic neviděla. Jen úplnou tmu.
Elena zalapala po dechu. Bez zraku a téměř bez sluchu byla najednou ještě víc vydaná napospas. Každý dotek, každá bolest se násobily.
Viktor jí lehce přejel prsty po tváři, pak ji vzal za obojek a přitáhl si ji blíž.
„Teď jsi opravdu jen moje. Bez očí. Bez uší. Jen tělo, které patří mně.“
Pomalu začal otáčet dřevěnými kolíčky na jejích prsou – jeden po druhém. Ostré štípnutí zesílilo v temnotě. Elena zasténala hlasitě, ale zvuk jí přišel tlumený i jí samotné. Skřipce na bradavkách zůstávaly, řetízek mezi nimi teď Viktor lehce napínal a uvolňoval v pomalém rytmu.
Hrál si s vibracemi uvnitř ní, ale pořád ji držel těsně pod hranou vyvrcholení.
„Běž,“ přikázal jí tiše přímo u ucha, takže to skrz špunty sotva zaslechla. Pomohl jí vstát a lehce ji postrčil. Elena udělala nejistý krok. Bez zraku se jí točila hlava, musela spoléhat jen na jeho ruku na obojku. Každý krok způsobil, že se kolíčky na prsou houpaly, tahaly za kůži, skřipce na bradavkách se napínaly a vibrátor se pohyboval uvnitř.
Cítila se úplně ztracená. Tma. Tlumené zvuky. Jen pálivá bolest na prsou, ostré tahání bradavek a hluboké, frustrující pulsování v kundičce. Stehna ji pořád pálila od předchozího výprasku, opuchlá kundička byla přecitlivělá na každý dotek.
Viktor ji občas zastavil, přitáhl za řetízek nebo lehce plácl přes zadek, aby ztratila rovnováhu. Pak ji znovu postrčil dopředu. Chodila pomalu, nejistě, s rukama za hlavou, tělo celé napjaté a roztřesené.
„Prosím… Pane…“ zašeptala do tmy, hlas se jí třásl. „Je to… příliš intenzivní… nevím, kde jsem…“
Viktor ji chytil za obojek, přitáhl ji k sobě a přitiskl ji hrudníkem na své tělo. Kolíčky se jí vtlačily do kůže, skřipce na bradavkách se bolestivě zaryly.
„Přesně tak to má být,“ zašeptal jí těsně u ucha, aby to skrz špunty zaslechla. „Teď jsi jen moje hračka. Jen bolest a touha. Žádná úniková cesta. Jen moje ruce a to, co ti dovolím cítit.“
Sundal jí jeden kolíček z prsu – prudce – a hned přicvakl nový o kousek dál, na citlivější místo. Elena vykřikla do masky, tělo se jí prohnulo. Vibrátor zvýšil na chvilku intenzitu ještě o stupeň.
Elena vzlykla v temnotě, celé tělo jí hořelo, kundička pulzovala a tekla, prsa byla jako v jednom ohni. Senzorická deprivace ji úplně pohltila. A ona netušila jak to bude pokračovat.

Viktor stál těsně u ní, držel ji za obojek a cítil, jak se celé její tělo třese v temnotě a tichu. Kolíčky na prsou, skřipce na bradavkách a vibrátor uvnitř ní už teď pracovaly skoro na plné obrátky, ale on věděl, že se dá zajít ještě dál.
„Zkusíme jít ještě dál větší, moje subinko. Teď tě opravdu uzavřu.“
Na chvilku jí sundal kuklu. Ale jen aby jí vložil do úst velký černý ball gag. Široký, silikonový, s pevným řemenem kolem hlavy. Zapnul ho tak pevně, až se jí rty pěkně roztáhly kolem koule. Elena vydala tlumené, zvířecí zasténání – teď už nemohla ani pořádně mluvit, jen vydávat nezřetelné, bezmocné zvuky.
Potom dostala pevnou, černou, koženou kuklou, která zakrývala celou hlavu kromě nosních dírek. Uvnitř byla vystlaná silnou pěnou, která ještě víc utlumila sluch. Žádná mezera pro světlo. Žádný náznak okolí. Jen úplná, neprostupná tma a téměř absolutní ticho.
Aby to bylo ještě intenzivnější, nasadil jí přes kuklu velká sluchátka s aktivním potlačením hluku a pustil do nich pomalý, hluboký bílý šum – monotónní, hypnotický zvuk, který úplně pohltil i ty poslední zbytky vnějšího světa.
Elena teď byla úplně odříznutá. Bez zraku. Bez sluchu. Bez řeči. Jen hmat, bolest a touha zůstaly.
Viktor ji pevně svázal ruce za záda tenkým, ale pevným lanem – lokty k sobě, zápěstí vysoko, což jí ještě víc vytáhlo prsa dopředu a napnulo kolíčky a skřipce. Pak jí přidal roztahovač nohou mezi kotníky, aby musela stát s široce rozkročenýma nohama a nemohla je stáhnout ani o centimetr.
„Teď jsi opravdu jen moje hračka, moje panenka,“ zašeptal jí těsně k uchu, než jí sluchátka úplně utlumila i jeho hlas. „Žádná identita. Žádná kontrola. Jen moje hračka v temnotě.“
Pohrál si s nastavením vibrátoru. Pak začal systematicky pracovat s kolíčky – pomalu je otáčel, tahal, sundával a přicvakával na nová, ještě citlivější místa na prsou. Každý pohyb v té absolutní deprivaci byl jako elektrický šok. Elena sebou trhala, tlumeně křičela do gagu, sliny jí stékaly po bradě, ale nemohla udělat nic jiného.
Občas ji nechal stát v úplném tichu a temnotě několik dlouhých minut – žádný dotek, jen vibrátor a bolest z kolíčků a skřipců. Pak najednou přišel prudký tah za řetízek, rána přes zadek nebo prsty, které jí brutálně roztáhly pysky a začaly dráždit klitoris.
Její tělo bylo v nepřetržitém šoku. Bez smyslů nemohla předvídat nic. Každá nová věc byla tisíckrát silnější. Slzy jí tekly pod kuklou, tělo se třáslo, kundička byla úplně zaplavená a přetékala.
Viktor ji nakonec přitáhl k sobě, přitiskl na postel tváří dolů, zadek vysoko, a zašeptal jí do ucha přes kuklu:
„Teď zůstaneš takhle hodinu. Nebo dvě. Dokud se úplně nerozpadneš. Až ti sundám kuklu, budeš už jen bezmyšlenkovitá, slintající, zoufale mokrá otrokyně, která prosí o to, aby ji její Pán použil.“
Elena vydala jediné dlouhé, zlomené, tlumené zasténání do gagu.

Elena byla úplně ponořená do temnoty.
V kukle neviděla nic – absolutní tma černá, hustá a neprostupná. Žádný záblesk světla, žádný náznak stínu. Sluchátka s bílým šumem ji uzavřely do nekonečného, monotónního hukotu, který pohltil i její vlastní dech a tlukot srdce. Ball gag jí roztáhl ústa dokořán, sliny jí neustále stékaly po bradě a krku, a jediné zvuky, které dokázala vydat, byly tlumené, zvířecí steny a chrčení.
Tělo jí hořelo.
Každý dřevěný kolíček na prsou byl jako malý ohnivý zub, který se neustále zakusoval hlouběji. Když Viktor některý otočil nebo tahal, bolest vystřelila ostrým, pálivým zábleskem až do páteře. Skřipce na bradavkách byly ještě horší – kov se zařezával do už přecitlivělé, rozkousané kůže bradavek a při sebemenším pohybu řetízek mezi nimi způsobil trhavou, elektrickou bolest, která jí stahovala celý hrudník.
Vibrátor uvnitř ní bzučel. Hluboké, silné vibrace plnily její kundičku, dráždily každý nerv, tlačily ji neúprosně k hraně orgasmu… ale nikdy ji nepustily přes ni. Byla to mučivá tortura – touha tak intenzivní, že to bolelo stejně jako kolíčky. Šťávy jí stékaly po vnitřní straně stehen v hustých pramíncích, kundička byla opuchlá, přecitlivělá, každá vibrace v ní vyvolávala křeče, které se mísily s bolestí z prsou.
Ruce svázané za záda ji bolely v ramenou, lokty k sobě ji nutily držet prsa vysoko a napjatá. Roztahovač nohou ji držel široce otevřenou, bezmocnou, vystavenou. Nemohla stáhnout stehna, nemohla se kroutit, nemohla utéct před ničím.
Nejhorší byla bezmoc a ztráta kontroly.
Bez zraku a sluchu nemohla předvídat, kdy přijde další dotek. Najednou prudký tah za řetízek – a tělo se jí prohnulo v šoku. Pak dlouhé minuty nic… jen vibrace a hořící prsa. Potom najednou rána přes zadek, nebo prsty dráždící klitoris. Každá věc byla nesnesitelně silná. Mozek se jí postupně vypínal. Už nemyslela na slova, na čas, na sebe. Byla jen tělo – bolestivé, mokré, pulzující, zoufalé tělo.

Uvnitř se v ní mísily emoce:
• Ostrá bolest z kolíčků a skřipců, která ji nutila tiše vzlykat do gagu.
• Hluboká, spalující touha, která ji žrala zevnitř, protože vyvrcholení bylo tak blízko a přitom nedosažitelné.
• Naprostá odevzdanost a podivná, temná blaženost z vědomí, že je úplně jeho. Že jí vzal všechno – zrak, sluch, řeč, kontrolu – a ona mu to dobrovolně dala.
• Strach smíšený s euforií – strach z toho, jak daleko to může zajít, a zároveň hluboká vděčnost, že ji takhle vlastní.
Byla v jakémsi transu. Slzy jí tekly pod kuklou, tělo se třáslo, svaly se napínaly a uvolňovaly v křečích. Každá buňka v ní křičela touhou a zároveň prosila o milost, kterou věděla, že nedostane, dokud on nerozhodne.
Byla jeho, roztřesená hračka v temnotě. A v tomhle stavu cítila něco až netušeně krásného. Jen jeho vůle. Nic víc.

Viktor ji nechal v tom stavu ještě dlouho. Dlouhé minuty (nebo hodiny – v její temnotě to nešlo poznat). Nechal ji na hraně, tělo napjaté jako struna, vibrátor spolu s kolíčky a skřipce neúprosně dráždící kůži.
Pak ucítila, jak se k ní přitiskl. Jednou rukou ji pevně chytil za obojek, druhou rukou jí začal rychle a intenzivně dráždit klitoris přímo přes vibrace uvnitř.
„Teď se udělej, moje holka,“ zašeptal jí těsně k uchu, aby to skrz kuklu a špunty zaslechla. „Celou dobu sis to zasloužila. Udělej se pro mě pořádně.“
Zvýšil vibrátor na nejvyšší možný stupeň a prsty ji dráždil rychle, neúprosně. Elena se v temnotě rozkřičela do gagu – dlouhým, tlumeným, zvířecím zvukem. Orgasmus ji udeřil jako blesk.
Byl brutálně silný.
V absolutní temnotě a tichu se její tělo zhroutilo do nekontrolovatelné křeče. Vlna za vlnou ji procházela, tak intenzivní, že sebou cukala, jako by ji procházel elektrický proud. Kundička se stahovala kolem vibrátoru v divokých, hlubokých kontrakcích, šťávy jí stříkaly po stehnech a na podlahu. Prsa jí hořela pod kolíčky a skřipci, které se při každém záškubu bolestivě zatahaly. Bez zraku a sluchu byl orgasmus ještě mnohem silnější – jako by se celé její vědomí roztrhalo na kusy a spojilo zpátky jen v čisté extázi a bolesti.
Křičela do gagu, tělo se jí prohýbalo, svaly na rukou a nohou se napínaly proti lanům a roztahovači. Orgasmus trval dlouho, přicházel ve vlnách, jedna silnější než druhá, až nakonec ztratila úplně dech a visela v jeho rukou jako hadrová panenka, roztřesená, slintající, vzlykající.

Teprve potom Viktor začal sundávat věci.
Nejdřív jí pomalu stáhl kuklu, sluchátka a špunty z uší. Světlo a zvuky na ni dolehly najednou – byla to skoro další rána. Pak jí vyndal ball gag, z čehož jí po bradě stékaly husté sliny. Elena lapala po dechu, oči zalité slzami, pohled úplně zastřený.
Až potom sundal kolíčky a skřipce. Každý sundaný kolíček a skřipec způsobil ostrý, pálivý příval krve zpět do tkáně. Elena tiše vykřikla a prohnula se, ale Viktor ji pevně držel.
„Už je to dobré… už je to dobré, moje milá,“ šeptal něžně.
Rozvázal jí ruce, sundal roztahovač nohou a vytáhl vibrátor. Pak ji zvedl do náruče a odnesl na postel.

Aftercare
Položil ji na postel a okamžitě se k ní přitiskl celým tělem – pevně, ochranitelsky, tak aby cítila jeho teplo a sílu ze všech stran. Zabalil ji do měkké deky a přitáhl si ji na hruď, její hlavu schovanou pod svou bradou. Jednou rukou ji objímal kolem ramen, druhou jí něžně hladil vlasy, spánky a záda.
Elena se roztřásla a začala tiše, hluboce vzlykat. Všechno napětí, které v sobě držela se teď hrnulo ven.
„Shhh… už je to dobré, moje lásko,“ šeptal Viktor chraptivě, hlas plný emocí. „Jsem tady. Jsem tady s tebou. Držím tě. Už nemusíš být silná.“
Přitiskl rty na její čelo, pak na slané tváře, na zavřená víčka. Cítil, jak se její tělo chvěje v jeho objetí, a srdce se mu svíralo něžností.
„Byla jsi tak neuvěřitelná,“ pokračoval tiše, hlasem plným obdivu a lásky. „Viděl jsem, jak hluboko jsi se dostala. Jak jsi se mi úplně odevzdala v té temnotě… bez jediného zaváhání. Jsi ta nejsilnější, nejkrásnější a nejdražší holka, jakou jsem kdy měl. Miluju tě za to, jak se dokážeš tak úplně rozpadnout a pak se ke mně vrátit.“
Elena vzlykla ještě hlasitěji a přitiskla se k němu ještě silněji, prsty se jí zatínaly do jeho trička. „Děkuju… Pane… miluju tě…“ zašeptala roztřeseným hlasem.
Viktor ji chvíli jen houpal v náručí, pomalu, rytmicky, jako by ukolébával. Pak jí přinesl vodu, držel sklenici a napájel ji po malých doušcích, zatímco druhou rukou jí stíral slzy z tváří.
„Jsi moje všechno,“ řekl tiše, s hlubokým citovým zabarvením. „Když tě vidím takhle – rozbitou, zranitelnou, plnou důvěry… cítím, jak moc tě mám rád. Jsi moje holka, moje otrokyně, moje partnerka. Všechno najednou. A já tě budu vždycky chránit, i když tě předtím tak tvrdě mučím.“
Nanášel jí chladivý gel na prsa, bradavky a stehna – nesmírně pomalu, s láskou, jako by se bál, že by jí mohl ublížit i tím nejjemnějším dotekem. Při každém doteku ji líbal na rameno, na krk, na spánek.
„Cítíš, jak tě miluju?“ zašeptal. „Tohle je ta pravá chvíle. Když jsi takhle křehká a já tě můžu složit zpátky dohromady. Jsi v bezpečí. Jsi doma. Jsem na tebe tak pyšný, že mi z toho až buší srdce.“
Elena se postupně uklidňovala. Vzlyky přešly v tiché, unavené vzdechy. Tělo se jí uvolňovalo, nohy se propletly s jeho, a ona se cítila malá, chráněná a nesmírně milovaná. Ten kontrast – ještě před chvílí absolutní temnota a bolest, a teď tahle hluboká, bezpodmínečná něha – ji dojímal až do morku kostí.
Viktor ji dlouho objímal, šeptal jí slova lásky a chvály, hladil ji po vlasech a nechal ji plakat, dokud potřebovala. Když se její dech konečně zklidnil a oči se jí začaly zavírat únavou a blahem, políbil ji na rty – dlouze, něžně, s celou tou láskou, kterou k ní cítil.

Viktor ji dál pevně objímal, jeho teplé dlaně pomalu přejížděly po jejích zádech a vlasech. Elena se k němu přitulila ještě blíž, nohy propletené s jeho, tvář zabořenou do jeho hrudi. Poslední vzlyky utichly, dech se jí prohloubil a zklidnil. Tělo, ještě lehce roztřesené, se v jeho náručí úplně uvolnilo. S pocitem naprostého bezpečí, lásky a vyčerpání pomalu upadla do hlubokého, klidného spánku – malá, milovaná a dokonale chráněná jeho silnými pažemi. Viktor ji ještě chvíli tiše líbal na čelo a šeptal slova chvály, dokud neusnula…