Když pilot nezůstane sám

27.3.2019 Autor: ilkren 10 komentářů

Jsou dny, kdy je pilotování dopravního letadla to nejbáječnější zaměstnání na světě. Pak jsou dny, kdy mám pocit, že bych radši doplňoval regály někde v supermarketu. Dnešek patří bohužel k těm druhým, a když přijíždím na Dědinu, toužím po jediném: horké sprše. Toužil bych samozřejmě i po horkém ženském klínu, ale učitelka Saša je už od pátku se svou třídou na lyžáku. Na hory vzala coby osamělá matka i Pavlíka; o možnosti hlídání jeho otcem nepadlo ani slovo a já začínám mít kolem tajemného "bývalého" řadu dohadů. Horší ale je, že jsem chvilku vážně uvažoval, jestli bych nemohl hlídat já. Samozřejmě by to nešlo, ale to, že mě to vůbec napadlo, je na pováženou. Ještě závažnější je to, že po odjezdu prsaté učitelky jsem se nepustil do žádných divokých erotických dobrodružství a sekám dobrotu. Někteří mí kolegové jsou v tomhle ohledu podstatně méně upejpaví. Už se stačilo rozkřiknout, že spoustu času trávím při přespávání na Dědině s jistou fešnou paničkou v bytě přes chodbu, takže v garsonce teď mají myši pré. Když v předsíni zakopnu o červené lodičky, ani mě to už neudivuje. S trochou závisti chvíli poslouchám vysoký dívčí hlas z vedlejší místnosti, který cosi udýchaně brebentí, aby po chvíli přešel v neartikulované vzdechy. To kapitán Pravec zřejmě uhnal tu okatou blondýnečku z handlingu. Holčina má zjevně solidní kapacitu plic, její vzdechy postupně nabývají na hlasitosti a mění se ve sténání, za jaké by se nemusela stydět žádná hvězda filmů pro dospělé. Ty vole, Pravec, to neslyšíš, že ta myška šoustalka kapku přehrává?, říkám si v duchu, ale připadám si trochu jako ta liška z bajky o kyselých hroznech, a tak se jdu osprchovat naproti do Sašina bytu. Malou jedovatost v podobě dobře slyšitelného zabouchnutí dveří si ale neodpustím, snad to blondýnečku od snaživého hekání neodradí. V prázdném bytě mi ze všeho nejvíc chybí Saša. Už vím, že se mi vnady překypující učitelka dostala pod kůži víc, než jsem původně myslel. Jednak mě samozřejmě přitahuje fyzicky, a nejde o nějakou nahodilou sympatii, spíme spolu už dobré dva měsíce. No ale nejde jen o ty její houpavé kozy, žensky široké boky a fantastickou zadnici, je tam něco víc. Ach jo, pán oblohy se nakonec úplně prozaicky zabouchne do maminy s děckem, to jsem to dopracoval... Úplně se slyším, jak jsem jí nabízel, že budu ten týden zalévat kytky. O to se prý postará kolegyně Nora, ta hubená úča z prvního patra, ale klíč mi Saša i tak nechala. Díky tomu se teď můžu osprchovat, když ve služební garsonce kolega nabíjí kolegyni. V koupelně se na chvilku zasním, když na věšáku najdu Sašinu noční košilku, ze které je ještě cítit slabá vůně jejího sprchového gelu a hlavně jejího těla. Bože můj, viset tu její kalhotky, za chvíli si ho s nimi na obličeji jako nějaký úchyl honím, napadne mě a radši rychle vlezu pod sprchu. Neodvážím si pustit studenou, a tak se pod napětí a únavu uvolňujícím proudem vody moje myšlenky dál točí kolem prsaté učitelky. Náš sex na rozloučenou je ostatně nadmíru příjemná vzpomínka.

Přitom začalo všechno úplně klasicky: den před odjezdem vešla do Pavlíkova pokoje, kde jsme dodělávali model stíhačky, Saša v běžkařských šponovkách a ztrápeně prohlásila, že je v nich tlustá. Já už z dřívějších vztahů vím, že tohle je klasická ženská past a jedinou obranou je neodpovídat. Jenže co mám dělat, když se přede mnu Sašenka točí a nakrucuje a stýská si, že v tom má moc velkej zadek...? "Máma blbne, co?", mrknu na Pavlíka, ten pokrčí rameny a propustí mě, abych to jako mamce šel vymluvit. Najdu ji v ložnici, kde si zkouší další části své lyžařské výbavy. Právě když vejdu, cpe si spodem svá objemná ňadra do sportovní podprsenky, což vzhledem k velikosti jejího poprsí není snadný úkol. "Jak ty to děláš, že se objevíš zrovna když mám kozy venku?", broukne polohlasně a kupodivu se nijak nebrání, když to, co právě tak pracně nacpala pod gumu podprsenky, zase rychle vypustím ven. Když jí podprdu vyhrnu až k bradavkám, těžká ňadra jí svou vahou klesnou k bříšku a zahoupou se. Okamžitě jim poskytnu oporu svých dlaní, Saša přivře oči a k mému údivu nijak neprotestuje, když je začnu prsty mnout a tisknout, jako bych dojil velká, nalitá vemena. Přidávám na důrazu hnětení, díky kterému má v okamžiku bradavky v pozoru a Saša slastně syká, jak je beru mezi prsty a jemně, ale důrazně jimi třepu, až se jí kozy vlní. Už jsem si všiml, že prsatou učitelku důrazné dráždění jejích výrazných předností dost bere, a když přidám zespodu několik lehkých poplácání, přitiskne si dlaň před pusu - neklamná známka toho, že už nezvládá krotit své vzdechy. Obtaženost lyžařských šponovek mě zláká k tomu, že jednou rukou sjedu Saše pod bříško; přes strečovou látku jasně cítím oblé kontury její mušle, a když prsty začnu po nich kmitat, pohybem boků mi vyjde klínem naproti. Každou vteřinu čekám odmítavé "Počkej, přijde Pavlík!", ale kupodivu jen se zavřenýma očima mírně rozkročená drží mému laskání prsou i pohlaví, a neodtáhne se, ani když ruka šmátralka vyrazí za gumou šponovek na průzkum a přejíždí jí po kundičce přes kalhotky. Jasně cítím prohlubeň rýhy mezi plnými závojíčky, která se pod tlakem mých prstů rozevírá a po chvilce už pysky vystupují po stranách zpod kalhotek. Teprve když vniknu i do nich a jezdím v rychle vlhnoucí čárce, Saša se konečně probere a s omluvným úsměvem se neochotně odtáhne. "Neboj, dočkáš se.", zašeptá slibně a stiskne mi na vteřinu přes kalhoty péro, naším mazlením už pěkně vztyčené, zatímco mě laškovně kousne do ucha. Mám co dělat, abych se udržel, a než se vrátí k Pavlíkovi, musím se pořádně vydýchat. Skoro svou upejpavou úču nepoznávám. "Dobrý, nebo ještě vyšiluje?", houkne nezúčastněně ratolest a dál se věnuje stíhačce. Mám dojem, že kdybych jeho matku ohnul přes postel a ojel tak, že bude křičet jako děvka, neměl by šanci si toho všimnout. K ničemu podobnému se ale bohužel neschyluje, protože stavba modelu není jen tak. Nakonec se do ní zaberu i já a poslední večer před jejich odjezdem na hory se mění v modelářský kroužek. Sašu ovšem naše muchlování v ložnici naladilo a v půl deváté už nemá chuť dál čekat. Poté, co několikrát nakoukne do pokojíčku, upoutá mou pozornost tím, že se ke mně nenápadně přitočí a ukáže mi, co svírá v dlani. Pořádně ve mně hrne, když vidím mezi jejími prsty v pěsti zmuchlané kalhotky. Tázavě se na ní podívám a beze slov vysílám jasný dotaz. S úsměvem přikývne, pak využije toho, že Pavlík je skloněný nad krabicí, a za jeho záhy si beze spěchu sukni šatů, do kterých se už stihla převléknout z lyžařských kalhot, vyhrne až do pasu. Jako očarovaný zírám, jak mi tu beze studu a s provokativním úsměvem ukazuje nahou kundu, a Saša si dá záležet, abych ji měl před očima pěkných pár vteřin, než sukni zase spustí jako oponu. Pokrčí rameny, jako že tohle bych mohl mít, kdybych se nevěnoval lepení modýlků, a odkráčí.

Nemusím zdůrazňovat, že po takové vyzývavé exhibici, v níž jsem Sašu skoro nepoznával, bylo dokončení modelu otázkou chviličky - do čtvrt hodiny byla v Pavlíkově pokoji tma, zatímco jeho maminka si s dlaní pevně přitisknutou na pusu užívala toho, že jí stále nahou kundu pod sukní chtivě lížu, saji jí vzrušený poštěvák a jazykem projíždím dírku, do které jí toužím vrazit čurák až po koule. Během bezpečnostní dvacetiminutovky, která ověří hloubku synova spánku, tak dosáhla prvního orgasmu, při kterém si mou hlavu toužebně tiskla mezi stehna a v záklonu chrčela slastí z prožívané rozkoše, protože jsem tentokrát její prcinu opravdu nešetřil. Ukryti v azylu koupelny, rozdali jsme si to následně zpola oblečení na stojáka, já využil absence kalhotek k tomu, že jsem ho Saše vrazil zezadu do rozlízané a vyvrcholením zmáčené prciny a ona sama pomohla svým kozám ven z výstřihu, abych jí je visící a houpající se v rytmu přirážení mohl během šoustání dráždit a mačkat nalité bradavky. Ukázalo se, že koupelnové topení, tzv. "žebřík", snad projektoval člověk, který měl na mysli naše proporce: Saša se o něj krásně držela a držela i mně, který jsem jí nemilosrdně píchal píču a prsty zatínal střídavě do nastavené zadnice a nadskakujících koz. Vydržet se do Sašiny horké kundy neudělat byl skoro nadlidský úkol, který jsem splnil jen díky tomu, že jsem několikrát její mrdání přerušil, klekl si a začal jí znovu pičku obdělávat jazykem, abych trochu nabral sílu a oddálil svůj výstřik. Nakonec přesto přišel a Sašiny šaty promáčelo na zádech několik mokrých fleků, které mi vyčítavě ukazovala, když se z nich vysvlékla. Když jsme uvolnili nahromaděnou touhu, dali jsme si dlouhou a mazlivou společnou sprchu, během které jsem se věnoval až přehnaně pečlivému mydlení a hnětení Sašiných dud, takže když sáhla pro osušku, měla už zase bradavky napružené jako anténky. Nezbylo, než se uchýlit do její ložnice a tam se pomilovat podruhé, méně divoce, ale neméně příjemně... Příjemné jsou i vzpomínky, které mi teď táhnou hlavou, zatímco se od proudem vlažné vody můžu věnovat jen sám sobě. Vzrušení se dostavilo záhy, ale sám nevím proč, připadá mi nějaké blbé si ho tu ve sprše Sašina bytu honit jako študentík, co myslí na svou krásnou učitelku. A tak skoro až s pocitem studu vyjdu ze sprchy s trčícím pérem a jak se halím do osušky, kterou si pak umiňuju odnést a vyprat, mimoděk se několika letmými dotyky přesvědčím, že bych opravdu potřeboval soustředěné úsilí motivované ženy, která by si vytkla za cíl mě téhle erekce nějak elegantně a příjemně zbavit. A právě když si v duchu říkám, jaká je škoda, že do koupelny nevejde Saša, k mému úleku se dveře doopravdy otevřou. Saša v nich ale nestojí. Trhnu sebou, až mi osuška leknutím vypadne z rukou a vytvoří froté ostrůvek u mých kotníků, a zatímco se snažím zakrýt si dlaněmi intimní partie, které díky svému stavu podobnému úsilí komicky vzdorují, pase se na mých rozpacích se škodolibým úsměvem Nora. "Ahoj, tak jsi to ty... Já měla strach, jestli se sem Sašce někdo nevloupal. No, vidím, že jsem možná vyrušila v nejlepším, to mě mrzí.", zaparkuje výmluvně pohled na mé trčící pohlaví. "Přišla jsem teda zalít kytky, ale to vypadá, že je tady víc práce.", dál po mně šibalsky pomrkává a naprosto se nemá k tomu mi z prekérní situace diskrétním odchodem pomoci. Vybavím si ten večer před pár týdny, kdy se sama pozvala na návštěvu a většinu času mluvila a mluvila, často v snadno prokouknutelných peprných dvojsmyslech. Mumlám něco o tom, že jsem se jen přišel vysprchovat, a v duchu pořád doufám, že se konečně otočí a vypadne. Trapnost situace nakonec způsobí, že mé předchozí vzrušení přece jen začne opadat, což Noře navzdory mé chatrné snaze se krýt neunikne. "A sakra, koukám, že jsem něco pokazila. To jsem celá já. A přitom já chci působit na chlapy přesně opačně.", pokrčí rameny, načež k mému dalšímu úleku jemně, ale rozhodně svou rukou odsune ty mé z mojí klesající mužské chlouby a ... začne mi ho opatrně, ale důrazně masírovat. Zírám na štíhlou učitelku jako opařený, protože zatímco ještě před pár vteřinami mi péro jen okukovala, teď mi ho bez zábran začíná honit. Nutno přiznat, že to není vůbec nepříjemné, a tak pro tu chvíli zapomínám na naprostou nepřístojnost celé situace a vnímám jen jemný, soustředěný tlak jejích šikovných prstů, které očividně umí používat tím nejpříjemnějším způsobem.

Nevím, jak se zdvořile, ale důrazně kamarádce vaší milenky naznačí, že vám nemá stimulovat penis, takže se rozhodnu nechat věci plynout. Dost ochotně a alibisticky, nebýt chytlavých okolností toho, kdo mi tak příjemně v rozkroku působí, musel bych uznat, že ta dotyčná opravdu umí. Během chvilky mi péro znovu předpisově trčí, předkožka naplno odhalila žalud a já cítím nutkavou potřebu maximalizovat jeho kontakt s hbitými prsty záhadně se usmívající Nory. Ta si vzápětí klekne, zlehka mi na vrcholek čuráku dýchne a pak ho polkne mezi rty. "No počkej, Noro ... ", koktám, a vlastně nevím, co chci říct. "Copak? Dělám něco špatně?", zamrká na mně zezdola v teatrálně lascivním gestu. "Ne, to ne ... ale..." Na mou duši, zvláštní situace. Taktika nechat věci plynout mi ji zjevně nerozřeší, Nora mi totiž na ptáku začíná kmitat hlavou shora dolů a stupňuje zprvu jemné, teď už ale důkladné sání. Má erekce je opět maximální, a protože fyzikářka se nebojí dosedat rty až na kořen, cítím svůj žalud hluboko v jejích sajících ústech. Začínám taky cítit mravenčení v prstech a jako obvykle v podobných situacích, cloumá mnou touha přitáhnout si hlavu té, která mi tak fantasticky kouří péro, co nejtěsněji k rozkroku a s primitivní přímočarostí jí ošukat pusu a udělat se jí do krku. Jenže jakkoliv nás scénáristé pornofilmů přesvědčují o opaku, málokterá žena touží v sexu s mužem výhradně po tom ho orálně uspokojit. "Hele, dobrý jako předehra, když mu nechce stát nebo nedej bože když mám krámy, a nechci ho zklamat. Nebo nasrat. Ale jinak chci především tím pérem, co svýmu miláčkovi chvíli kouřím, především pořádně ošukat.", tahle nějak mi to kdysi vysvětlila jedna z vedoucích kabiny, pravdaže opilá tak, že dokonce ani nedošlo na jí popisované akce. Nora ostatně vzápětí podá důkaz, že zkušená veteránka dálkových letů měla pravdu: když mám pocit, že kmitání její šikovné tlamičky na mém klacku mě brzy vystřelí do nebes, náhle vstane, gestem mě přiměje si sednout na ležící osušku, a několika rychlými pohyby se svleče od pasu dolů. Zbavená legín a kalhotek, rozkročí se nade mnou, nasměruje si mé trčící péro mezi stehna, několikrát se o něj otře svým pohlavím, až mě zašimrají její chloupky, a jakmile ucítí můj žalud na tom správném místě, dosedne a nechá mě do sebe vniknout až po kořen. Zalichotí mi, že je hned tak vlhká, takže se na mě nabodla dokonale, pak už ale vnímám především její přírazy, prudké, hladové a čím dál rychlejší. Nora heká, háže boky a nabodává se prcinou na můj čurák s přivřenýma očima, šoustá mě, až cítím, jak mi tlačí do zad šprušle topení na zdi, o které se opírám. Když se o něj zachytí rukama i ona, zkusím jí vyhrnout tričko. Má pod ním elastickou navlékací podprsenku bez zapínání, drobnými, plochými ňadry téměř nevyklenutou. Poprsí zřejmě její erotogenní zónou číslo jedna nebude, přesto jí podprsenku nedočkavě vyhrnu k bradě a stisknu dva malé kamínky drobných, tmavých bradavek uprostřed malých, hrbolatých dvorců. Zvláštní, jak moc se tyhle lentilky liší od Sašiných cecků. Jedna učitelka plochá jako páťačka, druhá s dudy jako zámecká kojná... Na srovnávání kolegyň ale není čas, cítím, že už brzy budu, Nora tomu předtím pusou notně pomohla. Když se to pokouším štíhlé fyzikářce naznačit, nejdřív mě nepochopí a naopak začne na mně rajtovat ještě divočeji. Nakonec ji ze sebe musím setřást, protože vzápětí už bych jí horkou píču vykropil prudkou dávkou semene. Takhle jí zcákám jen břicho, na kterém je ještě znát růžová stopa po gumě v pase kalhotek. Pokusím se svou nedostatečnou výdrž Noře vynahradit: rukama ji přimněju se nade mnou zvednout a začnu jí rozevřenou, ještě ped chviličkou šoustanou pičku prudce lízat. Zdá se, že jsem selhal opravdu těsně pod vrcholem, protože stačí jí jazykem prcinu několikrát projet, a orgasmus je tu, ohlášený zajíkavým sténáním. Nora vykřikne a sesune se na mě, takže zpola sedíme, zpola ležíme jeden na druhém na dlaždičkách koupelny. Cítím svůj vlastní výstřik, jak stéká Noře po břichu a stehnech a lepí její kůži k mojí. Na pozadí našich zvolna se zklidňujících dechů slyším kapat sprchu. Pak najednou štíhlá učitelka prudce vstane, s pohledem upřeným někam do rohu se začne rychle se oblékat, což vzhledem k tomu, s jakým chvatem předtím ze sebe věci servala, není vůbec snadné, ale nějak se s tou motanicí kalhotek a legín popere, načež se rozpačitě usměje, řekne něco ve smyslu "Tak já běžím, kytky jsou zalitý." a než se naděju, spěšně opustí Sašin byt. Sedím dál v koupelně jako zpitomělý, dokud mě nezačnou dlaždičky studit, a snažím si srovnat v hlavě, co se tu před chvílí odehrálo. To se mi nedaří ještě druhý den, když naše letadlo po vystoupání vystřelí nad Německo a dál na svou trasu. "Hele, vnímáš mě vůbec?", broukne vlídně Standa, můj kolega na pravém sedadle. "Slyšel jsi to? Pravec prej přefiknul tu malou blondýnečku z handlingu." "Slyšel. Na vlastní uši.", ušklíbnu se. "A jo, služební garsonka na Dědině.", dovtípí se Standa a teatrálně zahořekuje: "Proč já musel vyženit vilku v Modřanech?" "No jo, i s fešnou zubařkou, co má prosperující ordinaci. tomu říkám životní pech, jsi na mou duši k politování.", zavrtím hlavou. "Náhodou, nechci znít jako zamilovanej ťulpas, ale Marta je báječná manželka. A kromě jinýho pořád i skvělá v posteli." "No nepovídej. Asi slyšela všechny ty ošklivý pomluvy o tom, co piloti vyvádí s letuškama, a snaží se tě utahat, abys neměl chuť." Naši duchaplnou debatu přeruší příchod kolegyň, které nesou jídlo. Cestující už nějaký ten rok nedostávají ani suchý loupák, ale nám se ještě pořád podstrojuje. "Čemu se tu tak smějete?", zajímá Ivanku. "Ale, tady Standa si pouštěl s manželkou nějaký porno z leteckýho prostředí a tvrdí mi, že mezi těma hérečkama poznal pár holek od nás. Ivanko, je možný, že ty platy vám šly tak dolů?", vypálím od boku. "Boha! Tie isté kecy, tý istý kreténi!", obrátí oči v sloup temperamentní černovláska Katarína, naše nová slovenská posila, zatímco Ivanka jen rezignovaně vzdychne, až se jí mocné, slovansky kypré poprsí pod uniformou lákavě zavlní. "Jezte, a ať vám nezaskočí. Aspoň jednoho z vás bysme musely zachránit.", zavrtí hlavou a zmizí z pilotní kabiny dřív, než najdu vhodnou záminku, jak se jí nenápadně o ty výstavní dudy otřít.

V pubertě se mi přihodil prvotřídní trapas. Na diskotéce jsem se, posílen několika panáky, co byly zrovna v akci, pokusil balit očividně starší holku. Nechala mě se ztrapňovat, pobaveně spíš než pohoršeně sledovala, jak jí pokradmu civím na prsa, načež když jsem ji ukecal, že se půjdeme projít, nebyla kupodivu proti muchlování se v parku kousek od diskotéky. Když jí mé nenechavé ruce začaly ohmatávat poprsí, co jsem předtím tak hltal očima, její se taky vydaly na průzkum... no a když v nich sevřela to, co ji momentálně na mně zajímalo zřejmě nejvíc, sex pro mě v pár vteřinách proběhl bez toho, že by se dostalo na ni. Doufal jsem, že na její potlačovaný smích, když si utírala ulepené prsty papírovými kapesníčky, co nejdřív zapomenu. O dva dny později jsem musel na poštu, a hádejte, kdo seděl za přepážkou? Vídal jsem ji pak opakovaně několik let, protože v našem městě byla pošta jen jedna, a netřeba zdůrazňovat, že se první týdny po našem nevydařeném randez vous stěží držela, aby nevyprskla smíchy pokaždé, když jsem se objevil se ztrápeným výrazem za sklem její přepážky. Stejná zákonitost, která mě opakovaně přiváděla k pošťačce, před níž jsem se tak královsky ztrapnil, stojí i za tím, že když se druhý den vracím z letiště, na schodech před panelákem potkávám samozřejmě Noru. V momentu, kdy už se není kam schovat, leda bych hodil parakotoul do křoví. Rozpačité úsměvy, nesmělý pozdrav, kradmé, zkoumavé pohledy. Pak začneme oba mluvit ve stejný moment, oba se zarazíme, znova oba vyhrkneme, to nás rozesměje a trochu prolomí trapnost okamžiku. "Nemáš chuť na kafe?", navrhne Nora, když se s ní u výtahu loučím. Nemám žádnou dobrou výmluvu, a tak za chvíli sedím u ní v kuchyni a sleduju obrázky koček všude po stěnách, zatímco štíhlá fyzikářka se točí u kávovaru. "Jsem trochu ujetá na kočky.", dodá celkem zbytečně, až se musíme oba zase rozesmát. Nad šálkem kouřící kávy pak plyne obyčejný rozhovor překvapivě nenuceně. Nora se ráda a nahlas směje, to už jsem si všiml, a když jí vykládám, jak jsme dnes marně vyvolávali cestujícího Govoruchina, který se zasekl v duty free, kde hostesce, co rozdávala panáky na ochutnávku, vypil celou láhev a dožadoval se další, směje se, až se zaklání. Historku, kterou mám z druhé ruky od holek z handlingu, záměrně přibarvuju, takže po chvíli Nora slzí a mává rukou, ať už přestanu. Vypadá jako nějaká rozchechtaná náctka, jen malé vrásky kolem očí prozrazují, že tahle "náctka" už třicítku jistě oslavila. "No nic, děkuju za kafe, už poběžím. Děti se ti vrátí ze školy..." "Dítě.", opraví mě a utírá si slzy smíchu. "A nevrátí. Až v pátek. Mladej je na lyžáku. Se Sašou.", dodá významně. Pak se opře o linku, kam postavila prázdné šálky, a beze slova si přetáhne přes hlavu halenku. Má pod ní stejnou natahovací podprsenku jako včera, drobná ňadra jí přes ni v mezích svého malého objemu trčí. Nora přivře oči a dvěma prsty každé ruky si obkrouží malé hrbolky na jejich vrcholech, pak je stiskne a maličko zatahá. Bradavky jí tím drážděním rychle tvrdnou do podoby dvou kamínků, přes které si prsty brnká. Včera jsem se spletl, přestože je má malá, prsa jsou zřejmě hodně citlivá. Nora si s přivřenýma očima několikrát přetáhne spodní okraj podprsenky přes jejich vrcholky, aby jí podráždil naběhlé bradavky, pak si podprsenku svleče. Natáhne ruku a z odkapávače vezme obracečku, přitiskne si ji k plochému prsu a sykne, když chladivý kov zastudí na nahé kůži. Obracečka má široké mezery, vrcholek prsa snadno pronikne jednou z nich a nahý cecík trčí, smáčknutý kuchyňským nástrojem. Nora ji nasliní prst a brnká o něj, pak se za něj energicky zatahá. Fascinovaně sleduju hru, kterou zřejmě nedělá poprvé, takže si ani nevšimnu, kdy si rozepla zip úzké sukně, ale najednou jí sjede z boků a odhalí hezké nohy i vykrojené kalhotky s hezky vyrýsovaným pahorkem pohlaví. Nora přešlápne, pak si sjede obracečkou po plochém bříšku do rozkroku a vtiskne si její rukověť přes kalhotky do rýhy mezi dvěma oblinami své mušle. Po stranách kalhotek jí vystoupí chloupky nevyholené houštinky, a když přitlačí a začne si kuchyňským pomocníkem jezdit v čárce, jak se jí kalhotky postupně do ní zařezávají, objeví se i závojíčky pysků. Když se otočí, rozkročí a obracečkou se důrazně plácne přes vzrušenou prcinu, má už ji z kalhotek skoro celou venku.

Dojdou mi dvě věci. Vlastně tři. Jednak to, mi z té vzrušující podívané stojí péro. Pak to, že Nora, která se plácne přes pičku ještě několikrát, než si ji začne stále rychleji třít, zřejmě nebude mít žádný problém dovést se sama brzy k vyvrcholení. No a nakonec to, že ji v tom určitě nechci nechat. Když vstanu a začnu si rozepínat kalhoty, ani se neotočí, natož aby se přestala zády ke mně dráždit. Chvíli váhám, pak si ale za ni stoupnu, zarazím její kmitající ruku a prudce trhnu zmáčenými kalhotkami ke straně, abych si zjednal přístup k její dírce. Příliš prudce, jak mi vzápětí prozradí zvuk trhané látky. Teď je mi to jedno, hlavně že cesta k rozevřené a vlhce se lesknoucí štěrbině, rozevírající se v houštince zmáčených chloupků, je volná. Nasadím žalud trčícího péra na správné místo a prudce do Nory vniknu, až vykřikne. Píchám ji lačně, divoce, rukama jezdím přes její plochá mini prsa, tisknu trčící bradavky a na ní nechám, aby s rukama svírajícíma okraj linky hledala rovnováhu. Zajíkavě sténá, pohazuje hezkým zadkem proti mému ptáku a nechá si krásně zmáčenou frndu projíždět tvrdě a hluboko. Její vzdechy se slijí v táhlý výkřik, když se udělá, ale dál mi drží nastavená a roztažená, píchám ji a hekám, dokud neucítím, že budu i já. Když z její prciny vyjedu, hlasitě to mlaskne, tolik byla roztažená. Nora se hbitě zmocní mého klacku rukou, pak ho zase pustí, projede si dlaní klín, aby ji měla vlhkou, a teď už mi péro krásně klouže mezi jejími prsty, takže v pár vteřinách s výkřikem exploduju a cákám, zatímco Nora mi dál klackem pumpuje, dokud nevystříknu poslední kapku. Zatímco oddechuju jako maratonský běžec, konečně se zbaví kalhotek, které ji musí řezat do mušličky, a mimoděk jimi otře z kuchyňské skřínky mé stékající cákance. "Jsem si skoro jistá...", začne ochraptěle, "že jsi první chlap, co mi ve snaze mě ojet roztrhnul kalhotky.", ušklíbne se a ukáže mi výsledek mého předchozího dychtivého vzrušení. "Jejda, to se omlouvám. Přinesu nové.", usměju se rozpačitě. "Tak platí.", přikývne. Když mě vyprovází ke dveřím bytu, je pořád od pasu dolů úplně nahá a já těžko potlačuju nutkání nechytit ji za zadek nebo dokonce za prcinu. "Hele, já ... nemám v plánu vám to se Saškou kazit.", vyhrne na prahu. Pak se odmlčí a dodá: "Ale kdybys chtěl tenhle týden ... Saša je na horách ... jsem sama doma ... no zkrátka..." Pomůžu jí z rozpaků tím, že si kleknu a začnu jí nahou pičku jemně lízat. "Počkej, neblázni...", šeptá nervózně a rychle zase zacouvá ze dveří do předsíně. Mou hlavu si ale dál drží v rozkroku a já jazykem útočím na rychle se nalévající fazolku poštěváčku. "Ježiši ... jo, jo, tam!", sténá, pak si dá ruku před pusu a v příští vteřině mi zaplaví tvář vlna její horké vlhkosti. "To se pokaždý ze všeho dokážeš vylízat?", usměje se udýchaně, když se se mnou zpoza přivřených dveří stále polonahá loučí. "Na fyzikářku solidní vtip." rýpnu si.

Teprve když dorazím na naše patro a intuitivně zamířím nejdřív namísto služební garsonky k Sašině bytu, dojde mi, že opakované šoustání Nory má i jisté morální důsledky. Samozřejmě se znám, takže vím, že si to jako obvykle nějak omluvím, ale radši rychle zapluju do služebního bytu. Sakra, to mám poprosit Dianu, aby mým drahým kolegům nějak taktně naznačila, že tenhle týden sem opravdu budu chodit spát?, pomyslím si, když v předsíni zase rozkopnu dámské střevíčky. "Jé, čau, já myslel, že ...", zadrhne se Bořek, který se mu hrne v ústrety, zatímco za ním se rozcuchaná Dita z rezervačního oddělení rychle souká do jeho košile. "Nemysli, Bořku, ber to jako realitu. Dnes večer holt ve třech, co se dá dělat.", rozhodím rukama a chvíli si vychutnávám paniku v očích obou, než jim dojde, že si dělám legraci. "Hele, děcka, jsem utahanej, je mi nějak smutno... nedáme karty?" nadhodím spontánně. "No tak ... jo.", pokrčí Dita zaskočeně rameny a k mému údivu skutečně v kuchyni na poličce bere balíček karet, o kterém jsem netušil, že v bytě je. Bořek jen rezignovaně pokrčí rukama. A tak u láhve vína celý večer mastíme karty a já se džentlmensky koukám jen maličko, jak se Ditě, která se hrou nečekaně rozvášní, v nedopnuté Bořkově košili hezky pohupují nahé kozičky. V půl jedenácté se konečně zvednu a významně prohodím, že se potřebuju před spaním pořádně projít, aspoň tak hodinku. Nechci těm dvěma večer úplně zkazit, když mi tak hezky pomohli se zbavit dotěrných pocitů provinění.

Hlasování

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

psychopatecka
2.4.2019 10:40
Já tleskám!
rarach41
1.4.2019 07:27
Opět super *114**114**114**114*
Emotikon
31.3.2019 14:55
O5 skvele, Mistre...
B08
B08
31.3.2019 12:56
Boží
Danny99
31.3.2019 10:58
Super čtení
Kadet85
31.3.2019 04:23
Pochvala... Musel jsem to dočíst až do konce jak jsem byl zvědavej 😁
zenapo40
30.3.2019 17:36
*58*
Fairy1
Fairy1 VIP
30.3.2019 16:28
Jako vždy.. krásný čtení...
jjj3
30.3.2019 14:24
krásné čtení
peauvi
30.3.2019 11:19
Tak jako super...*22*