Jednoho zimního večera...

26. 5. 2020 · 3 605 zhlédnutí SendMe

Přicházím k baráku, kde na mě čeká on. Tajně doufám, že si mě v této chvíli nikdo nevšímá a nikdo na mě nevrhá své pohledy. Mám pocit, že každý, koho potkám by mi mohl číst myšlenky. Moje hříšné a nemravné myšlenky. Jsem nervózní a jdu pomalým ale jistým krokem, klapot podpatků se rozléhá ve vnitro bloku a já v šeru zimního večera z dálky vidím postavu čekající tam kde jsme se domluvili. Vidím obrys postavy, vysoký a mohutný, začíná mě lechtat v podbřišku, když jen pomyslím na to, co se tento chladný zimní večer odehraje za zavřenými dveřmi privátního wellness. Chladný vítr mi jemně cuchá vlasy, cítím, jak se mi dostává pod kabát, pod kterým jsem defacto nahá, jestli z toho nebudu nemocná tak už z ničeho. Zapnutý kabát si přidržuji rukama asi aby náhodou nefoukl vítr víc, než by měl a neodhalil kolemjdoucímu jisté překvapení, které není pro jeho oči. V duchu si říkám, jestli nejsem blázen, že jsem kývla na schůzku s mužem, kterého jsem nikdy předtím neviděla a nevím o něm prakticky nic. Vyměňování lechtivých fotek bylo dráždivé, tolik promočených kalhotek jsem neměla nikdy z žádného jiného muže. A najednou to bylo tady, moje touha po něm byla obrovská a já jsem se blížila k tomu tajemnému stínu, ruce v kapsách, vlasy upravené a jak jsem se blížila blíž a blíž už jsem mu zřetelně viděla do obličeje.

Přistoupil ke mně, podal ruku, jemně mě líbnul na tvář a já už byla v rauši, jeho parfém by omamný stejně jako jeho teplé rty na mé studené tváři. Jeho hlas zněl ještě víc sexy než přes telefon, bože možná jsem měla zůstat jen za tím telefonem a nepouštět se do takových akcí. Jenže… na takové myšlenky už bylo pozdě.

Vstoupili jsme do potemnělé místnosti wellness, cítila jsem ve vzduchu dusno a jistou míru vzrušení. Cítila jsem jeho pohledy na mých zádech a najednou jsem ucítila ty jeho velké teplé ruce na mé šíji, přitiskl se na mě a zašeptal ať si ještě nesundávám kabát ani boty. Bože ten jeho hlas, hned by blesklo hlavou, že bych se před ním chtěla sama udělat a on by se jen díval a tím svým tlumeným hlasem by mi říkal, jak si to mám dělat a jestli se už můžu udělat. Mokro v kalhotkách se už jen po této představě dostavovalo rychleji, měla jsem pocit, že snad zešílím. Najednou jsem ucítila jeho ruku pod kabátem, jel od zadečku, důkladně ho zmáčkl a pokračoval zezadu až ke kundičce. To už se mi podlamovali kolena, záda prohnutá a zadeček nalepení v jeho rozkroku, tak moc jsem chtěla, aby ty prsty do mě zasunul. Dával si na čas a pak….pak to přišlo, jeho prsty pronikly do mojí mokré kundičky, zasténala jsem, on mě políbil na ucho a zašeptal „Jak jsi krásně mokrá“. Mokré prsty pomalu vysunul z kundičky, rázně si mě otočil čelem k sobě a ochutnal moji šťávičku. Když jsem viděla, jak si moji šťávičku vychutnává začala jsem mu postupně odhalovat překvapení, které na něj čekalo pod kabátem….

Podobné povídky