Služebka - 2. část

10. 8. 2020 · 3 715 zhlédnutí SilenaMrcha

S kámoškou se sejdu v kavárně dle domluvy. Myslela jsem, že bude těžké přestat myslet na hotelovou postel a tvoje péro trčící někde pod deskou pracovního stolu, ale naštěstí to jde snadno. Fakt ji ráda vidím a kecáme o všem možném, takže beru kafe za plnohodnotné a přejdou mě výčitky z toho, že jsem ji sem vytáhla zcela zjištně. Vítaným bonusem je chvíle oddechu od neustálého proudění krve do genitálií. Ty jsi taky svým způsobem rád, že se můžeš soustředit na práci a vše stihneš včas. Po třetí kávě a selfie, které mám v záloze jako potvrzení alibi, se rozloučím a peláším na hotel. Musím se připravit. Posílám fotku ze sprchy. "Jak jsi na tom?" "Finišuju a za chvíli vyrážím tě pořádně protáhnout. Zase ti to teče. A mě už zase stojí..." Dál se věnuju přípravám a dávám si záležet. Trochu zvýrazním make-up černými linkami a nalíčím se krvavě rudou rtěnkou. Obleču si černé krajkové body se zapínáním v rozkroku, ze zadu jsou tanga. Dole je všitý podvazkový pás... Natáhnu si silonky a vše asi 10 minut kontroluju před zrcadlem. Zbytek už je snadný - černá pouzdrová kraťoučká sukně a bílá saténová košile na knoflíčky. Problém je sako - celou dobu uvažuju, jestli ho vzít nebo ne. Ano, aspoň bude co svlékat...! Všechno podtrhnu černými brýlemi s kostěnými obroučkami. Vlasy stáhnu nahoře skřipcem. Nebýt make-upu, vypadám přesně jako úřednice z finančáku. Červená rtěnka ale jasně říká, že přísná fasáda jen maskuje rajdu, co ráda přehlídne malý nedoplatek, když jí to provinilec hned udělá na stole. Perfektní. Ale stejně jsem nervózní. Jako vždycky... Měl si to o poznání lehčí. Po pořádné sprše jsi rychle vklouznul do bílé košile a černého obleku. Cukal ses, ale ukecala jsem tě. Je to přece pracovní cesta, tak proč toho nevyužít a trochu se nevyfiknout. Rychlá kontrola v zrcadle, trochu prohrábnout vlasy a hotovo. "Jak jsi na tom teď, kočko?" píšeš nedočkavě. "Připravená a nadržená. Hořím nedočkavostí. Vyraž..." Položíš ucho na dveře svého pokoje, jestli někdo nejde. Vzduch je čistý. Rychle výjdeš na chodbu a při zamykání se rozhlížíš na obě strany, uši máš nastavené na nejvyšší možnou citlivost. Rychle ale tiše zamíříš k mému pokoji, jehož polohu sis očíhnul při cestě z práce. Dveře jsou pootevřené dle domluvy. "Hodná holka..." pomyslíš si a rychle vklouzneš nikým nepozorován dovnitř. Rychle přelétneš očima pokoj a hledáš mě. Napravo dveře, nejspíš koupelna. Za nimi velká robustní postel. Naproti vstupním dveřím jsou velká okna zatažená závěsem, venku už je tma a pokoj osvětluje jen měkké intimní světlo ztlumené stmívačem. Dál vlevo pod oknem je bytelný konferenční stolek a 2 kožená křesílka. Za nimi na levé stěně je pracovní stůl s jednou židlí. Ucítíš ve vzduchu můj parfém a trochu se vzrušíš. "Kde sakra je...?" "Dal jste si na čas" ozve se můj rádoby odměřený hlas z rohu pokoje po tvé levé ruce. Stojím opřená o velkou a dost vysokou komodu. Stála na ní menší plochá televize, kterou jsem z bezpečnostních důvodů navzdory standardnímu zákazu manipulace s vybavením pokoje položila na podlahu v dostatečné vzdálenosti od komody. Kdyby personál věděl, co se na komodě bude dít, věřím, že by mi ještě poděkovali... Zaváháš a sjíždíš mě očima nahoru a dolů. "Brýle? Rtěnka? Je to vůbec ona...? Vypadá úplně jinak!" Sjedeš pohledem k výstřihu, který je hluboký, ale ještě pořád vcelku decentní. Pak přeskočíš dolů - černé punčochy, lodičky, nohy překřížené jedna před druhou. Oči ti chvíli těkají - rtěnka, výstřih, silonky ("Jestlipak má podvazky...?"), rtěnka... Po chvíli se vzpamatuješ. "Omlouvám se, zdržel jsem se" přikročíš ke mě a já se hned odlepím od komody a podám ti ruku. To mě trochu rozhodí, protože už se nemůžu dočkat, až mě tvé ruce pevně sevřou a tvůj pevný stisk mi to připomene. Navíc ti to kvádro neuvěřitelně sekne... "Posaďte se" vyzvu tě a rukou ukážu na kožené křeslo. "Děkuji" hbitě se posadíš. "Tak co s vámi?" řeknu lehce sarkastickým tónem. Mezitím dojdu k nočnímu stolku vedle postele a opravdu hluboce se předkloním zadkem nastaveným na tebe a dělám, že něco hledám. Díváš se, jak mi zpod sukně vykukuje lem punčoch. "Hmm, má podvazky..." pomyslíš si a nervozitu z role vystřídá nadrženost. Jsi ve svém živlu a začíná ti tvrdnout. Rychle se otočím, abych tě přistihla a ty rychle odvrátíš oči. "Tak tady vás mám...". Vrátím se ke konferáku a ledabyle na něj položím pár papírů. Jsou na nich nějaké nesmysly. Obejdu tě, posadím se kousek od tebe přímo na konferenční stolek a dám si nohu přes nohu. "Nevypadá to s vámi vůbec dobře. Ta chyba, kterou jsme u vás při kontrole našli, vás přijde draho..." a poklepu nehtem na jakousi řádku v textu na papíře. "Co s tím hodláte udělat?" zeptám se přísně. "Snad by se to dalo ještě nějak vymyslet..." laškovně se na mě usměješ a já taju. Na chvíli mě přepadne chuť vybočit ze scénáře a pronést nějakou zapálenou řeč o fungování úřadu a morálce, abych tě vyvedla z míry a ztížila ti to. Ale jednak vidím, že jsi rád, že už se blížíme k pointě, a taky už tě hodně chci. "A jak byste si to představoval?" zeptám se s šibalským úsměvem na tváři a u toho sundám jednu nohu z druhé, a mírně přímo před tebou rozevřu nohy od sebe. Signál! Levou rukou mi pomalu vjedeš od kolena po vnitřní straně stehna až pod sukni. "Hm...a dál?" spokojeně zavrním a ty se dotkneš špičkami prstů mých už teď zvlhlých kalhotek a jemně je začneš hladit. "Mno, tak mohli bysme začít tím, že mě pořádně vylížeš a pak uvidíme, co s tebou!" to už je na tebe moc! Ten přidrzlý tón, jakým jsem to řekla, tě rozpálil do běla. Vystřelíš z křesla, shrneš krámy ze stolu na zem a povalíš mě zády na konferenční stolek. Vyhrneš mi jedním pohybem sukni až na zadek a roztáhneš nohy od sebe. Konečně si můžeš prohlídnout podvazky a uvažuješ, kde ty kalhotky končí a jak půjdou dolů. "Je tam zapínání" vzdychnu a začnu se rozepínat. Ty na nic nečekáš, trhnutím rozepneš všechny cvočky najednou a okamžitě se mi jazykem vrhneš na kundičku. Ani nestačím pomyslet na to, jestli to zapínání přežilo a už nejsem schopná vnímat nic jiného, než jak po mě rejdíš. Olízneš mi zlehka pysky a jen letmo, jakoby omylem přejíždíš přes klitoris. Šílím z toho. Pak se zastavíš níž a špičkou jazyka mi vjedeš do štěrbiny. Chutná ti, jak teču a až když se trochu odtáhneš, všimneš si jak je moje pička krásně hladce oholená až na důvěrně známý chomáček chloupků nahoře. Moje vůně tě vzruší. Už ti dávno stojí jako kůl, ale z tohohle máš pocit, že ti snad prasknou trenýrky. Přisaješ se na mě svými rty a uvnitř jezdíš jazýčkem, nabíráš tempo. Svíjím se a vzdychám, chci se trochu přizvednout, abych líp viděla. "Lež!" přikážeš přísně. A já sebou prásknu zpátky na stůl. Jak se pořád propínám, popojela jsem na stole a hlava mi visí zvrácená dozadu přes hranu stolu. Vychutnávám si ten špičkový jazykový servis, který mi dopřáváš i to jak mě u toho držíš za stehna. Pak vsaješ do pusy můj klitoris a jemně si s ním pohráváš jazykem. "Já už budu!" stihnu ještě vzdychnout, chytím se oběma rukama stolu a propnu se na něm jako luk. Orgasmus prochází celým mým tělem, ze všech sil se snažím nekřičet, ale nejde mi to. Nakonec si zarazím rukama tvou hlavu ještě hlouběji do klína a moje škubání ti napoví, že máš zpomalit. Všechny svaly mi povolí, svalím se zpátky na stůl a chvíli mám pocit, že už snad ani nebudu mít sílu pokračovat. Jemně se se mnou ještě chvíli mazlíš a já jsem v sedmém nebi. Trochu se vzpamatuju. Už kašlu na roli a přísné kecy. Po tomhle ti udělám, co budeš chtít!