Kouzlo Vánoc (3.)

21.1.2021 ilkren

"Ještě že se mladí odstěhovali, aspoň máme na Štěpána co dělat.", komentuje Ivana naši návštěvu Vaška a Anety na druhý svátek vánoční. Letos teprve potřetí, takže tradice je to trochu krátká, ale díky tajnému škádlení se švagrovou na Štědrý večer se těším velice. Dopoledne jsem, jako většinu roků tenhle den, věnoval vzpomínku výročí svého vstupu do dospělosti v náručí přímočaré černovlásky Alice přes mnoha (a mnoha, ach jo...) lety. Ivana ze mě detaily mého prvního sexu nikdy nevytáhla, přestože se o to jednu dobu vydatně pokoušela, na podporu své snahy vytáhla i trumf v podobě líčení vlastní ztráty poctivosti, která nebyla zrovna z příručky pro mladé dívky dobrých mravů: do světa dospělaček ji v sedmnácti uvedl podstatně starší a navíc ženatý chlapík, v jehož firmě to léto dělala brigádu jako sekretářka. Poté, co o to přišla jednoho odpoledne na stole v jeho kanceláři, stala se rovnou na zbytek léta jeho milenkou a píchala s ním všude možně, jelikož se do jejích dívčích půvabů a ochoty učit se nové věci úplně zbláznil. Dokonce ani neměla morální problém s tím, že je otcem její spolužačky. Má tchýně je něco jako chodící Státní archiv, takže nebylo těžké nenápadným vyzvídáním zjistit, kam že to Ivanka chodila po brigádách, i když jsem vlastně nevěděl, proč mě to zajímá. Stejně jako nebyl žádný konkrétní důvod nepodělit se o vzpomínku na to dopoledne před lety, kdy má první láska Alice osvědčila v šestnácti tolik duchapřítomné vyspělosti, že se nám to tak hezky povedlo, a nikoho to ani nebolelo. Možná jsem chtěl předejít logickým dotazům, jak to pak s tak príma holkou bylo vlastně dál. Nechci se v tom babrat ani já sám, ale pohled na Ivanu, která se v ložnici strojí na návštěvu bratra a jeho ženy, jako bychom se chystali do Státní opery, stačí jako důkaz, že osud mi s temperamentní černovláskou, co netrpěla zbytečným ostychem, prostě společnou cestu životem nenadělil.

Zaženu planou nostalgii tím, že se k Ivče nenápadně přitočím a zkusím využít toho, že je momentálně jen v podprsence a kalhotkách, přes které si přetáhla silonky, ale šaty, už jednou oblečené, po kritickém pohledu do zrcadla zavrhla. Mám jistou slabost pro punčochy, a protože slabost mám i pro zadek své ženy, rukama pohladím jedno přes druhé a rychle přidám významné potěžkání prsů, které se nadouvají v košíčcích podprsenky, jejíž velikost jako by tak úplně objem Ivčiných koz nereflektovala. "Nemáš je nějaké větší?"? zašeptám manželce do ucha a pravé ňadro, deroucí se ven, šikovným hmatem osvobodím. Nahá bradavka se pod mými dotyky krásně napřímí, ztuhne a klade odpor prstům, kterými přes ni přecházím. Ivana mě kupodivu neodbyde; zřejmě taky slyší hádku synů v obýváku, jaké hry na PlayStation ke strejdovi vzít, takže si dopřeje chvilkovou rozkoš z laskání svých citlivých cecíků. Dokonce se maličko rozkročí a vyjde mi pohybem zadku naproti. "Škoda, že máš ty kalhotky!" "Dokázal bys mě šukat přes punčocháče?", mrkne šibalsky. Protože stojím za ní, vidím ten úsměv v odraze zrcadla, stejně jako své ruce, kterými jí hnětu vrcholky už obou prsou, vytažených nahoře z košíčků. Když k jejich krajkovým okrajům přitisknu napružené bradavky, začne mi Ivana rytmicky třít zadek o rozkrok a do toho svého si sjede dlaní. Nevím, jak moc cítí přes dvojitou bariéru krajkových brazilek a hladké lycry punčocháčů své pohlaví, ale když se rozhodnu to vyzkoušet a její ruku nahradím svou, ukáže se, že překvapivě dobře. Tisknu jasně se rýsující pahorek, zatímco Ivana zaměstná svou ruku, zbavenou příležitosti hladit si prcinu, potahováním jednoho prsa. Stiskne jeho vrcholek mezi prsty a několikrát si citelně kozou zatřepe. Jelikož ji má stále podepřenou zpola svlečeným košíčkem podprsenky, nádherně se jí v něm rozvlní. Když to vidím, mám chuť protrhnout opravdu jí pérem punčocháče i kalhotky pod nimi protrhnout. Jasně přes ně cítím bochánek Ivčiny pičky, rozdělený uprostřed rýhou, dokonce je v zrcadle jeho obrys vidět. Ještě víc se prohne a začne se svou buchtou třít o stan na mých kalhotách. I když máme na sobě oblečení až moc, oboustrannou touhu cítíme jasně.

"Když ti ty punčocháče stáhnu pod zadek, dokážeš si kalhotky dát na stranu?", navrhnu tiše. "Když mi je zezadu prostřihneš, nemusíš mi je stahovat.", kontruje nečekaně a velmi zajímavě; tohle musela někde vidět, zní to jako nějaká scéna z fetiš porna. "Nebude jich škoda?" "Nebude. Však mi pak koupíš nový. I kalhotky.", reaguje přesvědčeně a sahá pro manikurní nůžtičky. Jak se kvůli tomu předkloní, kleknu si a zezadu jí stisknu vyrýsovanou mušli rty i zuby, až tlumeně vyjekne. Vím, že nemáme moc času, a tak jí prcinu začnu silně sát a útočit na její obliny jazykem. Především tedy mezi ně, do rýhy, kam pronikám, co mi její oblečení do pasu dolů dovolí, zatímco ona si vydatně tahá za obě kozy, které se jí krásně zhouply. Prostřihávání svého prádla odložila a tiskne mi svou rozcapenou pindu proti jazyku, cecky se jí krásně pohupují, a když natáhnu ruce a ze stran je poplácám, krásně o sebe zapleskají. Ivana má bradavky naběhlé jako dva špunty a tiše vzdychá... "Mamííí... tatííí, tak jdeme?", zahalekají ratolesti z chodby a kouzlo scény, jako vystřižené z filmů pro dospělé, je ve vteřině fuč. "Běžte se obout, máma děsně zdržuje! Znáte ji, ve všem si připadá tlustá, furt se převlíká... Já ji popoženu!", zajódluju pohotově, až po mně Ivana, která ode mě rychle uskočila a kvapně cpe kozy zpátky do podprsenky, sjede pohledem, že to tak obratně svádím na ni. "Místo, abys mě popoháněl, měl by ses zbavit tohohle!", ušklíbne se a schválně mi přes kalhoty několikrát sevře vzrušený ocas. Vzápětí obratně uhne plesknutí přes zadek a rychle se souká do předtím zavržených šatů. Ze zkušenosti vím, že pokoušet se teď o cokoliv by už nemělo smysl. Za nic na světě nechce, aby děti byť jen pojaly stín podezření, že se rodiče nějak muchlují. Naše sexuální vyžití to dost omezuje, ale Ivana je v tom nekompromisní. Začalo to záhy po narození prvního syna, kdy umanutě na sebe nenechala sáhnout, pokud s námi byl v jedné místnosti. Jelikož z něj zároveň nespustila oči, intimní život se nám na čas smrskl do uspěchaného vykouření nebo jen vyhonění mého čuráku na její kozy v koupelně nebo předsíni. Několikrát jsme se kvůli tomu pohádali, ale ničemu to nepomohlo.

Dnešní Ivanina povolnost při oblékání je tak vlastně dost netypická; jak děti rostou, domácí sex se odehrává opravdu jen tehdy, když jsou z domu. Dlouho mě to mátlo; bydlíme ve dvougeneračním domě s Ivaninými rodiči, ale do narození synů jsem to byl spíš já, kdo se o víkendu při rodinném obědě styděl na tchána a tchýni podívat, protože Ivanino hekání a křik při našem dopoledním šoustání by přeslechl jen mrtvý. Ještě během prvního těhotenství, už s bubnem a cecky jako cisterny, si to nechávala dělat vkleče, až se třásly obrazy. A pak najednou nic. Po dalších dotazech přiznala, že má stran, aby nás děti při "tom" nenačapaly, protože někde četla, že z toho mohou mít pak trauma. "Ivčo, nešil. Copak tys někdy někoho z rodiny nachytala při šukání?" Jelikož uhnula pohledem, vyzvídal jsem dál, a nakonec přiznala, že v nějakých čtrnácti na prázdninách u sestřenice jedno dopoledne omylem překvapila tetu. Bylo to o to pikantnější, že pán, který ji držel za zadnici a zezadu obdělával tak snaživě, až prý skoro řvala, rozhodně nebyl strejda. Mou poznámku, že se tedy měla dívat a poučit se od zkušenějších, nepovažovala za vtipnou a odsekla, že jí to zkazilo celé prázdniny. Musím uznat, že na její tetu Lídu, dnes korpulentní šedesátnici, se po tom vynuceném vysvětlení opravdu na občasných rodinných sešlostech už ani já nedívám stejně jako dřív. Dnes už taky vím, že v tomhle s Ivanou prostě nehnu, a tak si i teď ušetřím zbytečné ztrapňování se pokusy ji ještě chvíli muchlovat, jelikož je schopná se se mnou začít skoro prát, a odcházím za kluky. Trochu otrávený, to zase ano. Hloupé totiž je, že tyhle přerušené něžnosti bývají ztracené nadobro - Ivana už za půl hodiny nebude vědět, že jsme něco dělali, a nedodělali. Naštěstí si poslední dny nemám na co stěžovat. Cestou na návštěvu přemýšlím, že to kouzlo Vánoc mi letos opravdu přeje. Nechci nic přeceňovat, štědrovečerní otevřená náruč mladší kolegyně Evy i ochotné podržení spoluhráčky Verči se dají připsat kombinaci šťastné náhody a jejich dočasné neuspokojenosti po skončeném vztahu. I tak se ale přistihnu, že se culím jako blbeček. Je to asi i tím, jak se po štědrovečerním vzájemném provokování těším na švagrovou Anetu.

Návštěvy u nich jsou si podobné tím, že je na ně hostitelka skvěle připravena, což u Ivany vyvolá podvědomou žárlivost, takže neopomene pořád zdůrazňovat, že ona má doma chlapy tři, takže takhle naklizeno nikdy mít nebudeme. Anet si to naštěstí nijak nebere. Uvítá nás v rozverném vánočním outfitu se sobími parůžky, rudou minisukní se Santovými sáněmi a opravdu otřesným vánočním svetrem, který její skromné ženské křivky dokonale skryje. Kluci jsou ovšem z tety logicky nadšení. "Není ti v tom Anet horko?", zajímá se s podstatně méně nadšeným výrazem Ivana, když se pak synstvo se strýčkem podle očekávání uvelebí u herní konzole a my tři k občerstvení. "Ani ne, pod tím už nic nemám.", culí se Anet jako neviňátko a po očku mrkne, jestli jsem slyšel. Holky se pak zaberou do debaty, kterou vnímám jen na půl ucha, a když se hostitelka zvedne, aby přinesla další chlebíčky, vymrštím se coby ochotná pomoc. "Tak ty pod tím nic nemáš?!", dorážím, jakmile zmizíme v kuchyni. Rozverně pokrčí rameny, vyhlédne na chodbu, a pak si svetřík začne pomalu popotahovat nahoru. Nejdřív vyklouzne ploché bříško s kroužkem v pupíku, pak se objeví spodní křivky maličkých ňader. Na chvíli svůj provokující striptýz zarazí, ujistí se, že na jejích cecíčkách visím očima, trhnutím až k bradě je nechá ze svetru vyklouznout celá a já mám pocit, jako bychom pokračovali tam, kde jsme na Štědrý den končili: na růžových zobáčcích bradavek jí visí dvě maličké vánoční ozdobičky. "Merry Christmas, ho ho ho!", zašeptá, zatímco fascinovaně brnkám o bíločervené santovské berličky, až se jí vrcholky koziček pružně vlní. Když jeden olíznu, slastně sykne. "Kalhotky máš taky vánoční, se sobem Rudolfem na prdeli?", prohodím, když si podrážděná kůzlata zase schová pod svetr a vracíme se do obýváku, aby naše delší nepřítomnost nevzbudila pozornost. Zavrtí hlavou a cestou odbočí do koupelny. Zůstanu i s tácem jednohubek stát na chodbě, kdyby někdo šel, dívám se, jak se otočí, vysadí zadeček, a pak si opřená o pračku vyhrne minisukni k pasu. Vykoukne její nahá prdelka, přes kterou se vzápětí několikrát hravě plácne. Po kalhotkách nikde ani stopy. "Na ostro, ty nestydo?", syknu jí do ucha, když si zase sukničku srovná a vyjde ven. Cestou k ostatním jí ještě přes ni párkrát štípnu do zadku; nechá si to líbit, ještě mi ho ochotně nastavuje. Mám chuť jí pod sukni hmátnout a stisknout nahou frndu, svou nestydatou exhibicí mě stihla za chviličku naladit.

Tím ovšem její provokace nekončí. Během naší nepřítomnosti se Ivana posadila na koberec k hráčům, a jelikož obou ovladačů se zmocnili kluci, klábosí se svým bratrem. Anet se tak při rozmisťování táců s novými dobrotami může před mýma očima, kryta kuchyňským pultem, jako by nic pohladit po půlce zadečku, díky vzadu vyhrnuté sukni nahému. Pak se usadí na lavici, aby si, pořád od pasu dolů schovaná pohledům ostatních, sukni vyhrnula pro změnu vepředu a s pohledem upřeným na mě si začne hrát s mušličkou. Zírám na ni s vyvalenýma očima, mezi nohama je totiž vyholená do hladka, nikde ani stopa po ochlupení, i její obvyklá čárka zmizela. Hambatá pipinka jak u nezletilé školačky, ale způsob, jakým si prsty jezdí přes růžové závojíčky i střapeček poštěváčku, je naprosto dospělý a já mám akutní problém vejít se do kalhot. Anet pohledem kontroluje, že nám ostatní nevěnují žádnou pozornost, a ještě přitvrdí: olízne si prsty, které vzápětí ponoří do své dírky, chvíli jimi v sobě klouže, pak je vytáhne a znovu olízne. S přivřenýma očima se v místnosti plné lidí bezostyšně prstí, zvyšuje rychlost pohybů i hloubku průniků do své pipiny, pak najednou vstane, s naprosto lhostejným výrazem si dojde pro sklenici vody a na zpáteční cestě mi svou vlhkost otře o obličej. Cítím vůni její vzrušené prciny a horečně vymýšlím, jak se jí dostat co nejrychleji mezi stehna. Na vnitřní straně jednoho má vytetované srdíčko, prokláté šípem, které na lýtku doplňuje kotva. Spolu s kroužkem v pupíku mi připomínají, že je má milá švagrová přece jen z jiné generace i jiného těsta než Ivana. Znovu po mně hodí očima a přes rozcapenou a vlhce se lesknoucí mušličku se rozverně poplácá. Mám chuť se na ni přes stůl vrhnout a dát jí přes pičku pořádně a sám. V náhlém popudu hodím pod stůl lžičku od kafe, sehnu se pro ni a na kolenou se k její nastavené kačence lačně přisaju. Dráždí mě chuť i vůně vzrušené kundičky, poddajně se rozevírající hladké závojíčky a tekoucí dírka, do které bořím jazyk a kmitám jím horečně sem a tam. Tiskne si mou hlavu k podbřišku a roztahuje stehna, co to jde, až omylem kolenem bouchne do nohy stolu. Ostatní to určitě slyšeli, takže rychle opouštím její žhnoucí klín a zvedám se. "Ošukej mi ji, nebo se pominu!", sykne mi do ucha, když sklízí hrnečky.

Jenže i velmi motivovaný Casanova může narazit na limity možného. Anet mě ještě chvilku dráždí okatým předváděním hrátek se svou vzrušenou frndičkou, ale pak musí přes ni spustit sukni jako oponu a začít se zase chovat slušně, protože zbytek společnosti skončil s hraním a vrací se ke stolu. Další půlhodinu pak není sebemenší šance byť jen na nenápadné pomuchlování za rohem, prostě je kolem nás moc lidí. Pomalu se smiřuji, že podobně jako před dvěma dny zůstane i dnes jen u vzrušujícího příslibu. Pak ale Ivana, mezi jejíž další pevné zásady patří i to, že kluci musí každý den aspoň na hodinu na čerstvý vzduch, sní poslední humrový chlebíček a rázně zavelí vyrazit na procházku. V okrajové čtvrti novostaveb, kam se Aneta s Vaškem od nás odstěhovali, není sice moc lákavých cílů, ale stejně se nakonec s reptáním začneme oblékat. "Já nejdu, zatím tu poklidím a připravím svačinku.", vyvleče se z vycházky Aneta, která dobře ví, že na ni Ivana žádnou autoritu neuplatní, i když by určitě ráda. Už proto, že kluci se okamžitě jeden přes druhého nabízí, že zůstanou a tetě pomůžou. To jim pochopitelně neprojde, a ani já něco podobného nezkouším, přestože Aneta na mě za zády obouvajících se synovců vehementně gestikuluje, a dokonce si, skrytá za rohem, abych ji viděl jen já, výmluvně zvedne sukni a dvěma prsty rozevře růžové pysky, lesklé vlhkostí vzrušení. Já ale vím, že má dezerce by Ivanu rozčílila a možná i vyvolala stín podezření, a tak na nadržené exhibice nedám a ženu kluky ze dveří. Ještě na poslední chvíli, když už se všichni hrnou k výtahu, se nenápadně natáhnu zpátky do předsíně a do jedné z Anetiných kozaček upustím svůj mobil... Pak už stačí jen skrýt spokojený úsměv, vyjít s ostatními pár set metrů za domy na malou vyhlídku, a jakmile Ivana rozhodne, že se půjde až na protější skalnatý vrch, což je další kilometr, začít se šacovat a nadávat. "Ivano, prosím tě, prozvoň mě, nemůžu najít mobil." Chvíle znechuceného vytáčení, pak pobavený úsměv a krátký rozhovor na téma mé neschopnosti s Anetou, která to zvedla. "Víš, kam ti spadl? V předsíni do Anetiny boty.", směje se mi manželka, zatímco s výrazem idiota vyrážím zpátky a přes rameno volám, že je pak doženu. Můj ústup je dost rychlý na to, aby Ivana nepřemýšlela, proč to bez mobilu nemůžu na procházce přežít, takže když se po chvíli otočím, vidím zbytek rodiny mizet směrem k lesu.

Času nemám nazbyt, a tak beru schody po třech, vklouznu do slibně pootevřených dveří bytu a rozhlížím se, kde najdu svého blonďatého diblíka. Jestlipak má ještě na bradavkách ty ozdobičky? Když vtrhnu do obýváku, otázka je zodpovězena ve vteřině. Ozdobičky na bradavkách má, kromě nich už ale na sobě má jen ty kozačky, které mi posloužily za vítanou součást léčky. Sedí na pohovce, stehna doširoka rozevřená, nahou frndu rozcapenou, jednu rukou si kmitá po poštěváčku, prsty druhé si pičku projíždí, až to hlasitě mlaská. Má zavřené oči, a neotevře je ani po mém příchodu, přestože jsem určitě dupal jako slon. Sleduju svou masturbující švagrovou a rychle si rozepínám kalhoty. Péro mi vystřelí ven už vztyčené, několika pohyby ruky si ho postavím a blížím se k Anetě. Ta mrška oči neotevře, ani když jí přitisknu žalud k malé kozičce a začnu jím po ní kroužit, až se vrcholek se santovskou ozdobičkou natřásá. Když jí čurák nasměruju ke rtům, otevře aspoň pusu a ochotně saje a olizuje, kurvička jedna nezbedná, odhalený žalud, aniž by si přestala pipinku mrskat. Pak jí ptákem, navlhčeným jejími slinami, objedu i druhé prsíčko, potrápím bradavku, ona se pořád s očima pevně stisknutýma frndí prsty a já už to nedokážu vydržet, přikleknu a vrazím jí ho tam. Hekne a oči konečně otevře. "Jé, ty jsi tady? Já se sama nudila... nechceš si mě ošukat?", vydechne a udělá hraně nevinný kukuč. S úlevou konečně cítím kolem svého ocasu horce vlhké sevření její pružné, úzké pičky, a začínám ji píchat, až jí malé cecíky nadskakují. "Mám pár minut ... musím ... za nimi!", supím a přirážím jí do miciny, až to mlaská. "Ta dělej...a hlavně mi to tam nacákej!", povzbuzuje mě a vzdychá stále hlasitěji. Je znát, že si to už předtím snaživě dělala, protože stačí jí chvilku projíždět prcinu, a už začíná skoro křičet a stahovat mi poševní svaly kolem ptáka. Jak předtím měla oči upejpavě zavřené, teď jimi naopak, doširoka rozevřenými, sleduje mé péro, jak jí zajíždí do kundičky, několikrát si zatahá za bradavky, až se jí malá prsa propnou, a táhle sténá v právě dosaženém orgasmu, Dál jí do úzké pipiny buším, v duchu mě napadne, jestli není nakonec na pováženou, že tu při svém pedagogickém povolání tak náruživě klátím ženu, která vypadá jako náctiletá dívenka, ale jen mě to víc vzruší, a když i Anet snaživým stahováním kundičky přidá své, najednou je to tu - mohutná exploze a křečovité záškuby jeden za druhým, které jí plní mušličku mým semenem, zatímco se zakusuji do opěrky pohovky, abych neřval jako raněný tur.

Když o pár minut později uháním do kopce, abych dohnal zbytek rodinné výpravy, chladný zimní vzduch spolus ostrým tempem chůze mě trochu probírá z milostného omámení. Byt mají na tuhle stranu, když se otočím, zdá se mi, že v jednom okně vidím siluetu nahé ženy, podle křivek spíš děvčete. Zvesela mi zamává. Přitom když jsem z bytu spěšně odcházel, ležela nahá, ošukaná a vystříkaná Aneta spokojeně na pohovce s dlaní přitisknutou k projeté kundičce. Jednou si ji provokativně olízla, zatvářila se blaženě a prohodila: "Chutnáš skvěle, ale chci, aby to zůstalo ve mně. Pusinu mi můžeš vycákat, až mě naprcáš."

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Excelentní, jako vždy.
Netrpělivě čekáme na další!!!!!!
Je to opravdu skvělý.
Moc pěkné čtení, pokračuj
Moc hezké, jen škoda, že jsou mezi jednotlivými díly tak dlouhé intervaly. Jinak bych docela ráda znala povolání autora. Linda
Skvělé, jako vždy. *114*
Super skvělý čtení