Sprcha - soutěžní

Když je člověku 18, může se stát, že jako dárek dostane padáka ze školy. Tak se to stalo i mě. Vlastně se mi ani nepodařilo dokončit druhák na střední. Podle mě by bylo lepší, kdyby se chodilo do školy až v důchodu. V osmnácti má člověk na starosti jiný věci. Chlast, holky, kámoše. A místo toho by měl sedět zavřenej celej den v místnosti s lidma, kteří jsou děsní nudaři a on si s nima vlastně nemá ani co říct, a pak sedět ve volným čase doma a dodělávat to, co učitelé nestačili probrat. To všechno znamenalo, že do školy jsem nechodil, na známky kašlal a místo toho radši probíral školu života. Neklasy a důtky znamenaly, že jsem se na to radši vykašlal sám a plánoval si žít školu života dál. To ovšem nějak nepochopili moji rodiče, kteří se nesmířili s tím, že nejsem jako mí dva bráchové, řekli, že už mě dál živit nebudou a dali mi kufry za dveře. Nezbývalo mi nic jinýho než si nají práci a bydlení.

S bydlením to nebyla až zas taková hrůza. Dost rychle se mi podařilo najít místo na ubytovně a měl jsem štěstí i na partu chlapů, která tam byla. Žádný existence. Parta Ukrajinců, kteří byli docela inteligentní a vzdělaní, ale tady museli dělat podřadný práce, aby uživili rodinu doma. Já bydlel v jedný místnosti s chlápkem jménem Ivan a celkem nám to spolu pasovalo, protože byl fakt v pohodě. Horší to už bylo s prací. Dělal jsem děvečku pro všechno v jednom obchodním řetězci. Oficiálně jsem byl skladník, ale jinak se mnou vymetli všechno. Největší problém byla šéfová. Myslím, že ze mě měla strach, a proto mě nesnášela. Byla to čubka, ale neskutečně krásná. Strašně důležitá, protože jí bylo sotva pětadvacet a už šéfovala, ale jinak radost pohledět. Italskej typ, havraní vlasy, zelený oči, trošku tmavší pleť, malá pusinka, na hrudi pevný trojky a baculatej zadeček. Jo, to jsem ještě zapomněl říct. Můj největší problém byly holky. Když jsem byl na vrcholu, tak jsem měl každej týden jinou. O panictví jsem přišel ve čtrnácti a od tý doby jsem měl pořád nějakou, se kterou jsem si mohl aspoň dvakrát týdně zapíchat. V těch sedmnácti nebo osmnácti jsem to měl fakt denně. Ale jakmile jsem skončil na ubytovně, tak jako když utne. Prostě konec a žádnou jsem na to nemohl sehnat. To mě štvalo asi ze všeho nejvíc, protože za tu dobu jsem si odvykl honit. I když jsem třeba někdy žádná nedala, tak jsem to den dva vydržel než dala jiná. Honění jsem považoval za ponižující a nechtěl jsem s tím začínat. Prostě to zase pár dní vydržím, říkal jsem si. Uplynulo pár dní, pak týden, druhej, třetí, až z toho byl nakonec celej měsíc a já byl furt na suchu.

Jednou jsem se po šichtě zase přivlekl na ubytovnu a kluci slavili. Jeden z nich měl narozeniny, a protože druhej den nemuseli do práce, tak slavili. Já měl všeho plný zuby, tak jsem se k nim přidal, i když jsem ráno musel vstávat. Samozřejmě, že se to protáhlo. „Ondra, Ondra, vstávej!“ začal se mnou na druhej den ráno cloumat Ivan. Bylo to v háji. Zaspal jsem a práce mi začínala za deset minut. Vykašlal jsem se na hygienu a honem běžel, abych to stihl. Podařilo se. Do práce jsem se dostal minutu před začátkem pracovní doby. „Á pan Běhal zase přiběhl jako poslední“ zaslechl jsem za sebou ironický tón šéfky. „Polib mi prdel, krávo“ pomyslel jsem si. Chodit do práce s kocovinou ale nebyl nejlepší nápad. Blbě mi nebylo, i když včerejší přísun piva, vína a vodky byl víc než extrémní. Horší bylo nevyspání, ale i to by se dalo přežít. Jenže měl jsem příšerný chutě. Mívám to tak vždycky, čím víc chlastu a míň spánku, tím nadrženější rána. Navíc jsem žádnou neměl už dýl jak měsíc. Bylo horký léto, takže holky chodily pomalu nahý a já trpěl. Rozhodl jsem se vykašlat na hrdost a šíleně jsem se těšil zpátky na ubytovnu, až se tam někde zašiju a při pomyšlení na to, co teď chodí kolem mě, si ulevím. Toho pití taky bylo včera moc a já při tom ranním sprintu zapomněl jít na záchod, takže můj močák se ozýval čím dál tím víc.

„Pane Běhale!“ ozval se za mnou důrazný hlas šéfky. Dneska vypadala úchvatně. Protože bylo fakt skoro čtyřicet nad nulou, měla jenom bílé kraťásky, které jí sotva zakrývaly její božské půlky a malé bílé tílko, které podtrhovalo pevnost jejích prsou. Měl jsem co dělat, protože jsem si dneska nevzal trenky, takže jsem měl na sobě teplákový kraťasy a pod nima už jenom šulina, kterej toho měl dost, rozhodl se kašlat na bonton, hlásil se o slovo čím dál tím víc a já nevěděl, jak ho uklidnit. „Tady máte paletu zlevněných paštik. Naskládáte to do pyramidy. A buďte tak laskav a udělejte to teď hned, máte na to půl hodiny.“ řekla jako generál pucflekovi. Jenže já už tou dobou fakt potřeboval na malou. „Dobře, šéfová, ale potřeboval bych si odskočit.“ „Kam? Zase na cigaretu? Tak na to zapomeňte.“ „Ne, na záchod. Prosím, budu hned zpátky.“ prosil jsem. „Ne, řekla jsem dostatečně jasně, že to za půl hodiny naskládáte. Dospělý člověk snad půl hodiny dokáže bez wc vydržet!“ A odešla. A tak jsem skládal. S nohama křížem, protože už to bylo fakt akutní. Navíc ta potvora, aby si mě pohlídala, furt chodila okolo. A nejhorší bylo, že jsem měl pocit, že snad provokuje. Pořád se ohýbala, zadeček jí lezl z kraťásků, kozy jí málem vypadly z tílka a já měl pocit, že bouchnu.

Najednou jsem si všiml, že šéfová už kolem nechodí. Toho jsem musel využít, protože jsem už pomalu poskakoval po jedné noze, jak jsem to nemohl vydržet. Vtrhnul jsem na pánskej záchod a narazil tam na našeho údržbáře. „Co je, co je, mladej? Porucha, nejmíň tak dvě hoďky to bude mimo provoz.“ řekl mi s despektem. „Ježíš, já se pochčiju!“ řekl jsem už v křeči. Když viděl, jak tam stojím, s rukama v klíně a nohama křížem, tak mi otcovsky poradil: „Jdi na dámy.“ Dámskej záchod byl jinej než pánskej. Fakt nevím, kdo to tak navrhnul. Hned za dveřma bylo wc a o kus dál v rohu sprcha. Žádná příčka, nic. Netuším, jestli jsou ženský takový exhibicionistky nebo architekt byl prasák se zálibou v lesbickém pornu.

Rozrazil jsem dveře a začal chcát pomalu ještě za běhu. Bože, to byla úleva! Když pominula extáze, periferním viděním jsem u sprchy uviděl postavu. Věděl jsem, že je zle, ale bylo ještě hůř. Pomalu jsem se na tu stranu otočil a stála tam šéfová, jak ji Pánbůh stvořil. Chystala se zrovna do sprchy. Její kozy byly ještě lepší, než jsem si je představoval a kundička jako panenka. Hlavně neměla nikde vypálený plavky, takže se musela opalovat nahá. Můj pomalu dochcávající pták na to zareagoval po svým, narostl do svých obvyklých 19 cm a ztvrdnul.

„Pane Běhale, to překročilo všechny meze!!!“ zařvala na mě, „Já, já, já z toho vyvodím....“ pomalu tichla a větu už nedořekla, protože jsme se dostali až příliš blízko k sobě a řeč převzaly naše propletené jazyky. Nevím, co tím sledovala ona, ale já měl v hlavě jen jedno. Chci pořádnou mrdačku! Ona na tom byla asi podobně, protože v momentě jsem byl nahej. Zamknul jsem dveře a ona mě natlačila pod sprchu. Voda začala téct a ona mi začala kouřit. Měl jsem našukáno fakt dost, ale takhle božskou kuřbu jsem ještě nezažil. Střídavě si ho strkala až do krku a střídavě olizovala špičku žaluda. V jazyku měla piercing a právě ten působil na můj žalud jako masážní kulička. Věděl jsem, že bych se měl věnovat jí, ale v ten moment jsem prostě nemohl dělat nic jinýho než fascinovaně čumět na její kozy. Pochopila, co se mi líbí, takže přestala kouřit, vzala sprchovej gel a ty dva pevné kopečky si jím pocákala a začala si je mnout pravou rukou. Levou mi pomalinku honila péro, přičemž přetahovala fakt poctivě, až na samý okraj, který uzdička dovolila. Hleděl jsem na ni fascinovaně jak na svatej obrázek. „Neboj se, můžeš si šáhnout“ řekla mi jako totálnímu panicovi a vzala mi ruku a položila na prso. Něco tak pevnýho, pružnýho a hebkýho jsem v ruce už dlouho neměl. Přitom mi furt honila. Iniciativu jsem vzápětí ale převzal já. Pevně jsem si ji přitáhl a narval jí čuráka přímo mezi kozy. Hned pochopila o co jde, přimáčkla si je a udělala tak péru měkoučkou postýlku a začala mi s nima honit. Věděl jsem, že tohle bych dlouho nevydržel, protože jsem byl až příliš napružený, abych to zvládl. Otočil jsem si ji a pořádně jí zezadu vrazil do kundičky dva prsty a rozhodl se ji trošičku tam polechtat. Jen vydechla: „ano, áááno, hlouběji!“. Byl jsem rozjetý na maximum a toužil jí ptáka vrazit kundou až do krku. Postavili jsme se. Otočil jsem si ji prdelkou k sobě a zasunul. Byl to neskutečnej pocit a já ji začal mrdat zezadu, tvrdě a rychle jako pouliční fenu. To byla chyba, protože po dvou minutách jsem ucítil šimrání v podbřišku a dřív než jsem se nadál, jsem jí naplnil. Otočila se a pronesla: „To jste se tedy moc nepředvedl pane Běhale.“ - „Měj se mnou soucit kotě, strašně dlouho jsem to nedělal, nepřestávej, pokračuj!“ řekl jsem jí. Péro mi nezměklo ani o píď a já se tak mohl dál věnovat její kundičce. Vlastně mi bylo jedno, že se ráchám ve vlastní mrdce. „Otoč se kotě, chci ti vidět na kozičky“ přikázal jsem jí. Takže jsme si lehli na zem. Ona na mě. Asi se mi ten den nějak rychle tvořila mrdka, protože po třech minutách to na mě zase začalo jít. Tentokrát už jsem ho stihl vytáhnout a totálně jsem jí pokropil kozy. Vůbec nevím, kde se to ve mně vzalo. Beze slova se umyla, utřela, oblíkla a odešla. Já tam ještě chvíli ležel se stojícím pérem, který lehlo teprve až po tom, co jsem se ještě jednou udělal. Teprve pak jsem nepozorovaně vypadl i já.

Z šéfové se stala čubka ještě horší a drsnější. Naštěstí brzo odešla na mateřskou a přesně za devět měsíců od našeho špásování se jí narodil syn Ondra....