Evžen

Dovolená v Tartrách se nesla pohodově. První den to ještě šlo. Ale už druhý den Tondovy telefonáty dostávaly nadrženou příchuť. Měl totiž svoji hračku z dosahu.

"Umělci jsou na hlavu, ale mají k chlapům blízko" Řekl moudro.
"To se vůbec nehodí. Jsem tu na návštěvě" Odpověděl jsem.
"Víš jak mě rajcuje ta představa, že se ho zeptáš. Za to přece nic nedáš."
"Pakoše ses tehdy zeptal" Řekl.
"To bylo něco jiného, ten není rodinný známý." Odsekl jsem.
"A dík, žes mi to připomněl."
"Haha, té vodky co to chtělo do tebe dostat." Očividně se bavil.
"Čím to, že mě tak rajcuješ?" Zamyslel se.
"Řekni si Janě, nemám náladu"
"Ona zas nechce" Řekl.
"Tak koukej na porno".
"Hele, mám něco se signálem, koukej"... Klak...

*

Hory nabízely klid, který jsem potřeboval. A nehodlal jsem si to kazit.
"Nasávej vzduch. To ve měste nemáte" jakoby Evžen odtušil na co myslím.
"Nasávej energii ze skal."
Evžen však nebyl romantik. Ono to jen tak vypadalo. Na opačné pohlaví působil jako magnet. Dokázal si hodiny povídat o umění. Téma naprosto mimo mě.
"Umění je to, co v tobě vzbudí emoce a má to popisek". Na tom by se shodli s Tondou.
Povídalo se o něm, že je sukničkář. No dobře, asi to byl romantický sukničkář. Nikdy neměl stálou partnerku. Ani ve svém věku padesátníka. Byl to romantický sukničkář sluníčkář.

Seděli jsme na lavičce s luxusním výhledem. A já si vzpomněl na to, co by chtěl Tonda.
"Chtěl bych vědět tvůj názor na umění spontánnosti." Řekl jsem
"Jak to myslíš?"
"Předvedu ti ukázku, jestli chceš, ale je to něco nepřístojného. A nemůžeš mě zarazit."
"Nevím... Tak dobře, co mám dělat já?"
"Jen zavři oči" Řekl jsem.
"Achhh, co to?!..." vykřikl, když jsem mu dal hlavu do klína
Hlavu jsem pak nechal v jeho klíně bez pohybu. Když se mu postavil, odhrnul jsem kraťasy a strčil si ho rovnou do pusy. Udělal jsem jeden rychlý pohyb pusou a pak ho zase vrátil do kraťasů. Postavil jsem se. "Nepůjdem?"
"Čo toto bolo Lukino, co ses to zas naučil? A kde? Veď vojnu už zrušili." Evžen se zřejmě vracel ke své rodné slovenštině, když byl vzrušený. Tehdy jsem mu skoro nerozuměl. Neříkal jsem nic.

"Vzbudilo to v tobě nějaké emoce?" Zeptal jsem se po chvíli.
"Facku bych ti dal za toto, ale... " Řekl.
"Nemozeš přece kamaráda sveho taty spravit pusou" Mávl rukou.
"Možná" klekl jsem si před jeho rozkrok, sundal mu kraťasy a udělal další tah. A to na docela frekventované cestě.
"Za odpočívadlem sa ti chcem spravit do pusy." Řekl Evžen.
"To ne, tak daleko jsem to ještě nedělal. Jsi vlastně první." zalhal jsem. Ale Tonda to tak chtěl.
"Ještě tohle..." Zamumlal cosi.
"Měl jsi někdy - ženu?" Zeptal se.
"Ne, nikdy" Zalhal jsem podruhé.
"Popravdě:
a) mám plné koule.
b) jdeš mi na nervy!" Řekl.
"To je možné" Usmál jsem se.

Když jsme se vraceli, na jedné z opuštěných mýtin jsem si sundal tričko a kraťasy.
"Co tě napadá?" Zeptal jsem se.
"Že jsi hubený"
"Co to zase děláš?" Povzdechl si, když jsem před ním pózoval.
"Provokovat tě asi baví" Řekl. "Teď nevím z čeho se mi už vlastně staví..." Odkopl obloukem moje věci na zemi.