Je to na Tobě...

Moje první, tak mě prosím moc nehejtujte. Konstruktivní kritika vítána :)
________________

Z fotek, které jsme si vyměnili vypadal, že bude mít fakt nádherné tělo. Svalnatý, hubený, ale hlavně ty svalnatý paže. Ty, do kterých se schoulíte, když je Vám nejhůř a víte, že všechno bude v pořádku, dokud Vás objímá. Je tady, v mém obýváku. Nemůžu se vynadívat. Kouknul směrem ke mně, v jeho očích sem viděla přesně tu dominanci, které já nedokážu odolat; řekl: „svlékni se! Do naha“

Během vteřiny mi hlavou proletělo milion věcí. ‚Dělá si ze mě srandu? Myslí to vážně? Vždyť se neznáme. Proč na mě pořád tak kouká.‘ pochopila jsem, že sranda to zcela určitě nebude. Začala jsem se svlékat, pomalu, tričko, kalhoty, podprsenku. U kalhotek jsem se zarazila, ale stačil další pohled toho krásnýho, svalnatýho chlapa s jiskrou v očích, že i kalhotky šly dolů. Když jsem před ním stála úplně nahá, zahanbená, svléknul se i on. (Tak moc jsem ho chtěla svléknout sama, a dotknout se toho těla).

Posadil se na gauč, jeho velké péro, zatím v klidovém režimu, mě teda klidnou nenechávalo. „Klekni si, sem přede mě. S koleny pěkně od sebe!“ „dívej se na moje péro a za žádnou cenu se mě nedotýkej. Vlastně, ani sebe se nedotýkej“ dodal s dalším výmluvným pohledem. Začal se dotýkat sám. Přejížděl si po celé té délce. Byl žilnatý, široký a fakt nabyl velkého rozměru. Cítila jsem jak ze mě teče moje šťáva, jen jsem doufala, že to ještě není tolik vidět.

„Hraj si se mnou, ale ruce nech na kolenou!“

Konečně, pomyslela jsem si. Tak moc jsem to chtěla. Přestal si ho honit a nechal to na mě. Bez rukou a na kolenou jsem byla trochu nemotorná, ale rychle jsem se zorientovala. Jazykem jsem mu olízla koule. Jednu a druhou. Celou šířkou jazyku, jsem přejela od kořene až po špičku žaludu. A ještě jednou. Když jsem se zase blížila k žaludu, přitáhl mi hlavu, a hned jsem ho měla celý v puse. Celý žalud jsem pořádně naslinila. Pak jsem ho začala kouřit, hluboko a rychle. (Škoda, že nemůžu použít ty ruce).
Klečela jsem takhle před ním pěkně dlouho a předváděla to nejlepší (aspoň doufám), kolikrát se ke mně nahnul a zatahal mě za bradavky. Dost silně. Nejdřív za jednu a pak za druhou. Rozhoupal mi kozičky, aby měl pěkný výhled. S každým zmáčknutím bradavky, jsem tlumeně zavzdychala a cítila, že snad ani nemůžu být víc vzrušená.

Přirážel si moji hlavu, na svoje péro, čím dál rychleji a čím dál hlouběji. Mačkání mých prsou se stalo téměř nesnesitelné, a dech se mi rychle krátil. Tekla jsem jako o život. Na stehnech jsem měla potůčky vlastní šťávy. Když jsem si myslela, že tohle tempo už dlouho nevydržím, zarazil mi ho co nejdál to šlo, a začal mi stříkat horkou mrdku do krku. Chytil mě za bradu: „hezky to všechno spolykej, ani se neopovažuj to vyplivnout“. Poslušně jsem vše spolykala a ještě mu jazykem očistila, teď už povadlý péro.

Nechal mě klečet na zemi, oblékl se a odcházel. U dveří se ke mně ještě otočil a řekl „přijdu za dva dny. Ať tě ani nenapadne si to do té doby sama udělat!“