Poslední nevěra

Jak jen jsem je jenom mohla tak podcenit? Avšak ještě před časem to byli moji žáci, ještě pamatuji ve které lavici každý z nich seděl. Dnes už jsou to vlastně mladí muži i když stále ještě studují, aby dosáhli vysněných titulů. Navíc mám dvakrát více roků, než oni. To jsem si však v tu chvíli neuvědomovala. Byla to velká náhoda, že jsem se zastavila ve městě ve kterém studovali a potkala jednoho z nich. Času jsem neměla nazbyt, když mne ale pozval, ať se jdu podívat, jak tady žijí s studují, po krátkém váhání jsem pozvání přijala. Vždyť i já jsem v tomto městě studovala a mohly se mi tak vrátit aspoň na chvíli okamžiky, které jsem zažívala s kamarádkami na pokoji ve studentských kolejích. Věčný šum na chodbách, všude poházená skripta a knihy. Kluci ale bydleli na privátu, s kolejemi je to dnes prý špatné.

  Když jsem stoupala po schodech v tom starém domě, za svým průvodce, skoro až pod střechu, dost jsem se zadýchala a musela si rozepnout dva knoflíčky na halence a ani jsem si neuvědomila, že tak vypadám poněkud frivolně. Prsa se mi prudce zdvihala a drala se ven, když jsem vstoupila do malé garsonky. Jen malá předsíňka, dveře asi od příslušenství a pak místnost, kterou zaplňovaly tři válendy a velká skříň, noční stolek a židle.                                           Další dva mí bývalí žáci mne o překot vítali, až trochu příliš živě. Až později jsem si uvědomila, že Petr, který mne přivedl, v tuto chvíli uzamkl dveře a vytáhl klíč. V tu chvíli jsem tomu nevěnovala pozornost. Prohlížela jsem si zvědavě výzdobu na stěnách. Ano, jako my dříve, plno plakátů a také vlastních kreseb. A tu jsem zahlédla tu kresbu. Byla jen tužkou, ale pečlivě stínovaná a byla jsem na ní já. Zarazila jsem se. Věděla jsem, že Milan je výtvarně nadaný a že tady studuje nějaký takový obor, snad grafiku. Kresba připomínala fotografii a byla jsem na ní já. Ano, sice o něco mladší, asi tak, jako když chodili ke mně do třídy. Ležela jsem na ní zádech, úplně nahá, rukama si přidržovala svá ňadra se vztyčenými bradavkami a dívala se vyzývavě na přihlížející. Stehna jsem měla doširoka rozevřená a mezi nimi se rozevírala ještě více moje štěrbinka, vypracovaná velice pečlivě a obklopená hustou houštinou černých chlupů. 

  Ano, vím, že mi kdysi dělalo dobře, když mi na bazénu, při hodinách plavání, lezly chlupy ven z plavek a přitahovaly pohledy těch puberťáků. Nenapadlo mne však, že někdo jen tak dokáže odhadnout mé proporce a nakreslit mne naprosto věrně.

 Cítila jsem jak mne polévá horkost i když jsem se zřejmě červenala, už jak jsem vstoupila, ještě s toho dlouhého a prudkého výstupu do schodů. S manželem máme přízemní atriový domek a tak nejsem na schody už příliš zvyklá, ani ze školy ne.

Oba hoši, kteří stáli přede mnou pozorně sledovali můj pohled, ale také se jejich zraky začaly nořit do mého výstřihu,

ve kterém jsem cídila hlasité dunění svého srdce. Petr, který stál těsně za mnou, mne uchopil zezadu nad lokty a stiskl mi tak ruce k sobě. Způsobil tak, že jsem se nemohla ani pohnout, ale zároveň se mi přizvedla prsa, jako by se sama nabídla. Oba mladí muži přede mnou tuto nabídku přijali a snadno rozepnuli pár zbývajících knoflíčků a a už se mi, každý z jedné strany, drali dlaněmi do podprsenky.

 Byla jsem zmatená, nevěděla co dělat. Petr za mnou byl velice subtilní, asi bych se mu snadno vytrhla, ale zároveň jsem měla strach, že mu tak mohu ublížit. A nevytrhla jsem se ani když svůj stisk povolil, ani až jej nakonec uvolnil úplně. Vytáhl mi zezadu halenku ze sukně a začal hledat na mých zádech zapínání od podprsenky a než jsem se vzpamatovala, rozepjal ji a má prsa se tak octla v jejich plné moci. Také Petr pomáhal zezadu v hlazení mých dmoucích se ňader, ale nespokojil se jen s tím, rozepnul mi na boku sukni a ta sklouzla bez odporu k mým nohám.

 Stála jsem tam jen v černých lodičkách a bílých kalhotkách. Bříško jsem stáhla ve výdechu a jejich ruce si nejen hrály s mými ňadry, ale hladily mne po bocích a nyní i po stehnech. To už se mne pokoušeli chytnout pod koleny a svalit na válendu vedle nás. Neměla jsem se čeho zachytit a tak jsem skončila ležíc na zádech, ale se stehny těsně při sobě. Kalhotky zůstaly mou poslední záchranou. Tiskla jsem stehna silně k sobě a stejně tak zadeček k válendě.

 Ale přelstili mne. Petr mi držel opět obě ruce, ale tentokrát nad hlavou a Milan odněkud vytáhl ty dlouhé nůžky na papír a pak jsem na okamžik pocítila na jednom boku jejich chlad a pak na druhém a hadřík, který zbyl z mých kalhotek se splihle sesunul mezi mými stehny, na válendu. Kluci jen pochvalně zamručeli. Ano, stále se neholím a tak jsem vypadala přesně jako na té kresbě, jen o několik let starší a také zkušenější.

 Pokusila jsem se vyjednávat: "Co, když se to dozví manžel?"

"My mu to neřekneme...", oponoval důrazně Milan, který už byl také úplně nahý a jeho oči se nořily do černých houštin, okolo mé štěrbinky. Těmito slovy mne odzbrojil úplně. Nenašla jsem na ně vhodnou odpověď. Nasládlou vlhkost jsem pocítila nejdříve v ústech a pak také ve své štěrbince. A také chlad, protože Milan mne uchopil za kotníky a zatímco mi nohy přizvedával nahoru, zeširoka je rozevíral. Lodičky mi už jedna po druhé dávno spadly na zem.

  Ani jsem si neuvědomila, že Petr už mi ruce nad hlavou nedrží a hned jsem je spustila podél těla a zapřela se o ně abych neztratila rovnováhu. Milan však podal jednu moji nohu Petrovi a druhou kamarádovi na druhé straně a ti mne drželi zeširoka rozevřenou. Cítila jsem jejich pevné stisky kolem svých kotníků. Když mne tak roztahovali, podkluzoval pode mnou pokrývka na váleně a já tím, že jsem se snažila svýma rukama na ní udržet, tak jsem nechtíc nastavila Milanovi, jako nejpřístupnější cíl. A Milan byl z celého ročníku fyzicky nejzdatnější a jak jsem ho teď v duchu porovnávala s manželovým, vycházel na tom Milan jednoznačně lépe. "Neee...", pokusila jsem se naposledy o odpor, ale můj hlas nebylo skoro slyšet a byl pro Milana pouze pobídkou. Zato má jeskyňka mu řekla jednoznačně své Ano a přijala jej snad příliš potěšeně, až jsem se zastyděla za její dychtivost a ještě více, když jsem zaslechla jeho: "Hmmm, dobře mrdá..." zatímco přirážel velmi vehementně. Bylo mi velmi trapně, cítila jsem, jak mi při přírazech poskakují prsa a to vše pozorně sledují moji bývalí žáci.

   "Mrdej! Pořádně ju mrdej!", povzbuzoval ho Petr, který ač nejsubtilnější ze třídy, byl zřejmě organizátorem celé akce. A

byl to také on, co přišel jako druhý na řadu a po něm i třetí. Nebyla jsem schopna jim odporovat, ani když mne již pustili, donutili otočit se a pěkně na čtyřech mne omrdávali odzadu. Nemohla jsem ani řádně vydechnout, vždy jsem měla v ústech přirození toho z nich, který mne zrovna nezpracovával odzadu. Měli je od mé kundičky i od mrdky kterou do mne vystříkali, zatímco manžela jsem kouřila vždy jen pečlivě vymytého a navoněného, že mi až někdy vadila pachuť jeho intimspreje. Docela jsem si užívala jejich přírodní chuť a také až úžasnou hladkost. "Oooochch..!" Musela jsem nahlas ulevit, když jednomu z nich už nepostačovala má jeskyńka, ale pronikl hluboko i nahoru do análu. Řekla bych, že stud, je asi hlavní pocit, který si s toho pamatuji. To však ale nebyl konec. Když se dosyta vyřádili na mém těle, tak mi Petr na chvíli zmizel z dohledu a pak se najednou objevil s jednou rukou za zády.

  "No, jen jí ho ukaž!" povzbuzovali ho ostatní dva a Petr pomalu vysunul ruku schovanou za zády a držel v něm robertka dosti  nadstandartních rozměrů. Když ho do mne zasouval, pocítila jsem určitou úlevu - hlavně, že to nebyl další můj žák. Žalud a celý pyj ve mne začaly vydávat silné vibrace a mé vnitro se jim poddávalo. Petr zatlačoval stále silněji a v kratších intervalech. Dával si záležet a zároveň nespěchal. Mé tělo vibrovalo zároveň

s přístrojem v mé vagíně.

    Pocítila jsem, že se přibližuje orgasmus! "Ne to ne!!!" Před jejich dychtivými zraky se nechat udělat kusem plastu a nějakých mechanických dílů? To neměli dost orgasmů, které jsem měla před chvílí s nimi? Zachytila jsem konec robertka do svých rukou, hned pod Petrovou dlaní a sama přirážela, až Petr povolil a já hledala prstem vypínač. Chtěla jsem tak tu jejich zábavu jedním rázem ukončit.

  Ale doběhli mne! Mne, která je, kromě tělesné výchovy, učila také mechaniku! Na konci žádný vypínač nebyl! Ten umělák nebyl na baterie, ten umělák byl na setrvačník!!!