Prdelomanie (někdy i prdelolatrie)
Tak jsem si dnes 29. května 2026 o 6:45 na autobusové zastávce při pohledu na dámské osazenstvo všech věkových a jiných kategorií a rozmněrů vzpomněl na mistra Umberta Eca a jeho fenomenální knihu Bludiště seznamů protože:
Prdelky malé pak i ty velké,
jako dva česneky, jako dvě dýně,
některé hladké, soudím dle stehen,
jiné zas... znáte je z foteček tchýně.
Zadečky vypouklé, povislé, ploché,
schované pod lycrou, vězněné v kůži,
ty půlky hedvábné, jemné jak samet
tají tu tajemnou a tajnou rokli.
to dílo vznešené, to dílo boží.
Zadnice pro radost, zadnice za trest,
nástroj to vzrušení, potěchy oka
pro starce vilného, taky pro hocha.
Ty hýždě klenuté barokních struktur
křesané do křivek, jen se jich dotknout,
mé kopí řežavé do útrob vetknout.
..........
Zdravím tě, sousedko, (Ach, to je pozadí!)
nezajdem' na kafé? (Snad ji to nevadí?)
..........
Pohlédne, na krku touhy žíla,
paži mou pohladí
a smutným hlasem dí:
Dnes jsem již souložila!