Zpověď

Právě teď ve svých 24 letech procházím jedním z nejzajímavějších období co se mojí sexuality a psychiky týče. Něco jsem o sobě zjistila, něco – co jsem roky jen tušila a zamykala to na dno duše. A změnilo mě to, už teď po pár zkušenostech jsem jiná. A není všem dnům konec. Moje hlava stále zpracovává zážitky posledních týdnů.

„…I v hříchu zůstaň stejná a na osud nezoufej. Vždyť víš, že neutečeš nikam. A z dálky přichází zas další šedý den…“

Byla mi ukázána cesta, cesta dlážděná vlastní bolestí.

„…Tvá krvavá cesta Bohu hříchem se zná…“

Jsem totiž submisivní masochistka a toho času se s tím snažím vnitřně srovnat.

Začalo to před pár týdny, objevil se mi v životě ON. Tak nějak vnitřně – intuicí jsem to o něm věděla hned od první chvíle. Jen jsem to neuměla pojmenovat. Nikdy jsem se s člověkem jako ON nesetkala.

„…Jsem princem noci, anděl temné hvězdy, dávám náruče ztracených snů, slyším Tvé volání černá ikono ráje, jsi v mém srdci bodnutý nůž…. …Dám Ti lásky svého těla temné voodoo, v noci se staneš černou madonou. Kradu Tvé tělo, zradím Tvou duši, uprostřed pouště pak zanechám Tě opuštěnou…“

Většina žen a dívek v mém okolí hledá PANA DOKONALÉHO. Mě uplně na podlamování kolen stačí, že je PÁN. Jak já už vím a vy jistě správně tušíte, ON je sadista s čistou esencí dominance.

„…někde najdu Tvou duši a lákavé touhy, ve světle úplňku rozkoš mi dávej. Těla jsou zámek a bludiště nástrah, zboříme hradby zvrácených her. Mystika rukou a tance těla, nasyťme kůži dotykem svým…“

A najednou koukám na svět úplně novým náhledem, jako kotě z pod almárky - chtělo by se říci. Připadám si jak Alenka v říši divů (je to jen shoda náhod, že jsem její jmenovkaně?!). Všechny „dílky skládačky“ začínají zapadat na svá místa. Už to nejsou nepochopitelné rozmary mého těla, duše a mysli. Vše zapadá do koncepce Ds. Celé roky jsem to tušila, vždy jsem to měla ráda takzvaně „tvrdě“.

„….dávno vím to vím, slyším volání, celá hořím v obětí Tvém…“

Ale nikdy jsem nepotkala skutečně dominantního partnera. PÁNA skrze jehož uspokojení z rozdávání bolesti bych mohla plně prožít svoji rozkoš. A tak jsem se po „běžném (byť tvrdším) sexu“ cítila celé roky neuspokojená a snažila si pociťovaný nedostatek vynahrazovat kvantitou. Zvýšená potřeba sexu pomalu opadá, minimálně z důvodů pocitu nedokonalého uspokojení. Potřeba vyhovět svému Pánovi kdykoli bude chtít zůstává. Celé roky jsem měla potřebu sedat svým partnerům u nohou, nerozhodovat, podřizovat se. Podvědomě jsem hledala místo po kterém toužím. Být vlastněna a milována. Zapadá do toho zoufalá neschopnost být sama (myšleno nemít partnera), neboť pro duši, která chce být něčí, je to neuvěřitelně frustrující stav.

Posledních pár týdnů se děje pro mě něco neuvěřitelného

„…Inferno zpívá hněvem andělů…“

Našel si mě někdo. Kdo nejenom, že nemá pocit, že by moje touhy byly zvrácené. Ale JEHO těší moje touhy naplňovat. Dostala jsem se do spárů někomu u koho mám pocit, že pasujeme jako rub a líc, jako noc a den. Každý úplně jiný, ale svým zvráceným způsobem jeden bez druhého neúplný, polovičatý. Tam kde začíná moje bolest, tam začíná jeho potěšení a až skrze uspokojení jeho chtíče a potřeb dokážu dojít plné rozkoše v celém jejím spektru. K mojí potřebě podřizovat se a být něčí pasuje jeho potřeba vlastnit a být dominantní.

„…jako černá orchidej, vždy k ránu uvadáš, noci plné temných tanců píseň nepoznáš…“

Vím, že to normální člověk nikdy nepochopí. Píšu to zčásti proto, že dávání útržků myšlenek do smysluplných vět mi pomáhá udělat si v tom pořádek. A zčásti proto, že k tomu všemu jsem ještě tak trochu exhibicionistka. Nesnažím se své chování nikomu osvětlit, nebo obhájit. Jen se opájím pocitem, jak vše zapadá na svoje místo a začíná dávat zvrhlý, ale o to dokonalejší smysl.

Jen vy všichni kteří čtete moje řádky a už jste tuhle cestu sebepoznání, sebeuvědomění a sebepřijetí prošli, ať už na jedné nebo druhé straně, přivítejte mě v duchu mezi sebou. Snad bude má temná dušička konečně šťastná.

„…. Poznej můj úděl, má ústa tu máš. Dej mi svou víru, chrám lásky je náš…“

E.

P.s. úryvky v textu v úvozovkách jsou z písní skupiny XIII.století…