Nuda na nuda a nakonec černoch

Vynikající horká letní sobota jako stvořená ke slunění, a já ji mám navíc celou pro sebe! Parádní konstelace. Jít u nás k řece, opalovat se nahý a pak si vyhonit péro, jako předevčírem? No to by byla nuda. Vydám se do Prahy.
Pojedu už ve dvě, v Praze budu ve tři, než někam dorazím, budou nejmíň čtyři, tak abych něco stihnul. Ještě musím doma udělat spoustu věcí, do fitka to asi dneska nestihnu. Ale mám nápad! Pojedu na Šeberák, kde je nudipláž a na ní je cípeček, kam chodí buzny. Tam si trochu opálím tělo, pak můžu jít do fitka někde v Praze, tím pádem se tam i osprchuju, a po desáté večer můžu jít do Alctarazu – aspoň nebudu muset čekat na noční hodiny, kdy se teprve začíná v různých podnicích něco dít.
Autobus
V autobuse jsem si na mobilu zapnul „sms chat“ a kupodivu jsem se jím bavil celou cestu. Jednak se tam nabízel štíhlý třicetiletý pasiv, reál prý možný u něho doma, „rád kouřím pořádný klacky a nechám se mrdat“, psal mi. Kromě toho se mi ozval někdo přímo ze Šeberáku. Prý to tam zatím není nic moc, ale ať prý přijedu. Váhám. Jistota mrdání v reálu, nebo nejisté šukání, ale nahý, na slunci a s naháči okolo? Dávám přednost možnosti výběru. Dát si rande po chatu, to se mi málokdy osvědčilo. Narazím na někoho, o koho nebudu stát, a pak se z toho nebudu umět vykroutit… V Praze se vydávám na poměrně složitou cestu na Šeberák a píšu si s Jirkou, který mi dává reportáže o dění u rybníka.

Šeberák
Na Šeberák dorážím skoro v půl páté. Jirka se nějak podezřele vyhýbá odpovědi na otázku, jak ho poznám. Na Šeberáku ho marně vyhlížím, když pak zjistím, že je na takzvaném malém Šeberáku, což je přes pole a přes silnici. Jdu tedy tam. Když už jsem skoro u rybníka, okolo kterého jsou malé plácky oddělené křovíčky a stromy, Jirka mi volá, kde že prý bloudím. Vysvětluju mu, kde jsem. Jdu správně. „Jak tě poznám?“ ptám se zas, a on na t „No, poznáš.“ Že mi to nebylo podezřelé! Když jsem došel na konec rybníka, přišla mi od něj smska – „To by asi nefungovalo, sorry.“ Hajzl jeden! Ani nemám tušení, kterej z těch občanů to byl! Jdu zpátky na velkej Šeberák.

Nuda na pláži
No, pár naháčů tu je, teda vlastně spoustu naháčů, ale heteráků, ale u lesíčka je pár evidentních teploušů. Do lesíčka se prý chodí šukat. Když jde někdo do lesíčka, má to být signál, že to chce.
Přišel jsem už nahý (vlastně jsem byl celou dobu nahý, jen přes silnici jsem si dal okolo pasu ručník) a několik týpků mě zvědavě okukuje, ale všichni jsou dost starší. Válí se tam nějaká docela solidní figura, ale když se otočí, zjistím, že je hodně blízko důchodovému věku. Nicméně když mě zbystřil, sleduje mě dost intenzivně, až neomaleně. Mladého tu nic není. Vlastně jo – kousek dál dva hodně mladí, celkem pohlední, zrovna se zvedli a jdou si zaplavat, jeden si u toho tancuje, chovají se dost zženštile. Taky jde kolem heterák s partnerkou a má na sobě červený tanga – no mňam.

Lesíček
Opalování mě vlastně nebaví, tráva je dost vysoká, takže tam tak postávám, jako ostatně mnozí další. Časem se rozhoduju jít se podívat do lesíčka, jenže nechci na sebe nabalit někoho nechutného, tak zkouším jít zadem. Bohužel jde někdo za mnou, a to dost dlouho. Zahnu rychle do pole a obalím se ručníkem, aby se snad za mnou nevydal. Podařilo se, tak vlezu do toho proslulého lesejčka.
No nic moc. Válí se tam obaly od šprcek, ubrousky a papírové kapesníky, zřejmě se sem chodí i čůrat, takže je to trochu cítit. U potůčku vidím, jak tam jeden důchodce píchá druhého. Tak si to užijte, pánové, tohle není nic pro mě, sem bych píchat nešel. A na louce si to se mnou asi nikdo rozdat chtít nebude – většina lidí se strašně stydí. Já bych do toho šel ochotně.
Mého věku (přes 30) tu jsou taky nějací, ale všichni jsou to takoví ti pánové středního věku s bříškem a povadlým tělem, na to jsem příliš (tedy úplně) střízlivý. Ba ne, jeden je tu moc pěkný vypracovaný týpek. Klábosí ovšem s nějakým důchodcem a nehne se od něj. Má parádní péro, takový pěkně zahnutý dopředu a dolů, skoro do pravýho úhle. Časem se ale sbalili a odešli.
Stojím zase na louce, rozhlížím se a nechávám na sebe působit sluníčko. Přichází nějaký hezoun (až moc hezoun – podle hlavy, jinak tělesně nic moc) a chodí okolo mě (zpovzdálí) a prohlíží si mě. Hele, mně se postavil pták! Tak tu teď stojíme oba. Stojí mi péro, a přitom na žádnýho z těch chlapů nemám chuť. Většinou je moje erekce zaujala, ale naštěstí se k ničemu nemají. Jeden starý pán na mě kouká a honí si péro. Ale to už dělá dlouho, jen teď u toho kouká na mně.

Šmírování
Přichází povedený týpek. Prošedivělé vlasy a plnovous, ale hlavně – zřejmě zatím chodil celé slunné dny v košili s krátkým rukávem, porozepnuté na dva knoflíčky. Má podle toho opálené ruce od nadloktí a véčko pod krkem. To opálení je dost značné, zbytek těla je úplně bílý. Na jeho místě bych rychle zalehl do trávy, aby na mě moc nebylo vidět.

Později koukám, jak tenhle chlapík stojí opodál v trávě, kouká někam do trávy a honí si péro. Nechuťácky se u toho usmívá a furt čumí do tý trávy. Čumí do místa, kde před tím ležel kluk s holkou. Jdu blíž a koukám, kluk s holkou si to tam rozdávají! On leží na zádech, ona je na něm přilepená, nohy skrčené podél jeho těla, a on to do ní buší. A ten chlapík stojí tak, že vidí přímo mezi jejich čtyři nohy. Kupodivu mě ta situace vzrušila a moje péro si žádá aspoň ruční masáž.

Milencům vůbec nedocházejí síly a stále ve stejné pozici v měnícím se rytmu, tu rychlejším, tu pomalejším, šukají a šukají a čumilové se přidávají a honí si péra, je jich tu asi šest nebo sedm. Koukám, jak si je mastí, a mastím taky. Trochu mi je to blbé, ale můj čurák je spokojený. Mrdá tu holku opravdu dlouho, už už bych stříkal, musím toho nechat. Přece se neudělám jako nějakej šmírák.

Balím věci, beru si na sebe tanga s pěkným váčkem na ptáka a odcházím. Až téměr u silnice si teprve oblékám kraťasy. Tričko si v tom vedru neberu a jdu na autobus, který jede v 19.30. Co ale budu teď dělat? Mám hlad a žízeň, do nějakého mrdacího podniku je brzo, o žádném fitku po cestě do centra nevím, ani se mi moc nechce, protože jsem si mezitím dal u stánku pivo.

Valentino
V autobuse uvažuju, že to vlastně nic moc nebylo, ale aspoň jsem si trochu opálil bílej zadek i předek. Pojedu na Vinohrady, omrknu Valentino, kde jsem ještě nebyl, a uvidím, co dál.
Ve Valentinu si dávám víno (překvapivě levné, a přitom ne špatné) a rozhlížím se.

Podnik je to příjemný, spoustu buzniček, ale i dost holek. Diskotéky ještě nezačaly, ale všichni na ně evidentně čekají. Zdá se mi ale, že je to tu spíš pro hodně mladé a taky pro tah s partičkou. Ne že by tu nebyli starší chlapíci, ale taky jsou to takoví ti diskotékoví týpci. Jedinej chlap s pěkným pevným tělem je ale barman, jinak jsou to takoví ti vykroucení, promiňte mi ten výraz.

Asi tady nevydržím. Dopíjím víno, platím a jdu do Alcatrazu. Je pekelně brzo, tak jdu pěšky, snad mi to bude trvat tu třičtvrtěhodinu do desíti.

Alcatraz
Stejně jsem přišel brzo, ještě není deset. Čekám do desíti a jdu dovnitř. Jsem první a jediný host. V Alcatrazu ale mají sprchu. V pozdější noční době je tam dost nechutně, hlavně pro to, že je tam našlapáno z bot. Teď je ale v té místnosti vytřeno a vymydleno, tak se tam s chutí osprchuju, ách, to je paráda. Voda sice jen studená, ale po tom vedru mi to vůbec nevadí, hlavně ten pocit čistoty.

Oblékám si boxerky, ostatní věci dávám do šatny a čekám, co bude.
Pomalu přicházejí buzny. Deset minut před jedenáctou jsou v podniku dva hubeňouři nic moc, jeden dědouš, čtyři sádelnatci (přímo tlusťoši) a dva rádoby vojáci. Nejlepší ze všech je barman, na toho je fajn pohled. Řekl mi, že mám pěkný trenky, že má taky takový.

Ale o těch vojácích se musím zmínit víc. Zazvonil zvonek, tak se jdu podívat, kdo jde. Dva kluci asi tak třicet let nebo míň. Přišli s velkou taškou a u šatny se začali převlíkat. Jeden si oblékl maskáčové kalhoty, nechal si bílé tričko a nasadil si maskáčovou čepici. Druhý se převlíkl skoro kompletně. Maskáčové kalhoty, maskáčové tričko, pak si začal obouvat vysoké černé boty, teda hodně vysoké, kdyby byly zelené, vypadaly by jak rybářské, nahoře se připínaly k pásku. Pak černou koženou bundu a černou policajtskou čepici. Nakonec vytáhl obušek a pověsil si ho za pásek. Odevzdali tašku do šatny a šli pro pivo.

Ten policajt ať mi to promine, ale byl dost směšný. Jednak měl do představy tvrdého policajta dost velké břicho, jednak měl dost sladký hlas a když gestikuloval, vypadal dost zženštile. Ale když šel mezi kabinky, tvářil se nesmírně přísně. Jenže bylo vidět, že se jen tak tváří, že si na to hraje. Nedivím se, že se na něj žádnej subík nechytil.

Kolem půl dvanácté je ale už v podniku dost rušno, tak se snažím lovit přítomné svalovce. Jenže se mi to moc nedaří, budu muset trochu slevit ze svých ideálů.

Minisex
V rámci slevy z ideálů neomaleně postávám u vchodu do kabiny, kde si kouří a honí péra dva týpci s povislým svalstvem. Kývají na mě, ať se připojím, tak jsem na ně vytáh toho svýho, oba mi ho trochu pokouřili, já jim trochu pohonil, ale víc jsem nechtěl. Je tu už narváno a pořád doufám, že narazím na někoho, s kým bude zájem vzájemný.

Jeden uličnickej typ tu je, dost se mi líbí, má bílý tričko bez rukávů. Zrovna si sedl vedle mě na barovou stoličku v baru bez obsluhy. Začal jsem se dráždit v rozkroku, péro se mi v boxerkách postavilo, a on mě u toho pozoruje. Vyhýbá se mému pohledu, ale vždycky se vrátí pohledem k mým boxerkám. Mám pocit, že by se mnou šel, tak se pomalu a nápadně zvedám a odcházím mezi kabinky, a on jde za chvíli za mnou.

Zašel jsem do jedný kabinky a čekal, jestli přijde. Musel mě vidět, ale nepřišel. Pitomec jeden.

Sex
Vracím se zpátky, kde jsem seděl, zapálím si další cigaretu, a hele! on je tu zas! Snažím se ho zkontaktovat pohledem, ale pořád uhýbá očima. Líbí se mi čím dál víc. Trochu menší než já, žádné sádlo, očividně pevné ruce, mile nesmělé oči. Když jsem to típnul, sebral se a někam šel. Já hned za ním. Zapadl do jedný kabinky a nechal otevřený dveře. To už neváhám a jdu za ním, a dobře jsem udělal.

Konečně se mi podívá do očí. Zavírám dveře a sáhnu si na něj. Zajel jsem mu pod tričko a on mě chytil za kozy. Začínám mu to tričko svlíkat a on se nebrání. Má krásný, pevný tělo. Kleká si a ochutnává mi trenky. Vytahuju péro a on mě zuřivě kouří. Saje tak skvěle, tak nádherně, že mu to musím oplatit a stahuju mu kalhoty. Jeho kláda je nádherná, ani malá, ani moc obrovská, krásně se kouří, skvělej vystupující žalud.

Stoupám si zas a pořádně ho osahávám, plochý pevný břicho, tvrdý paže, oddaný oči, hustý vlasy… Honí mi péro a já jemu, kouří mi ho a já jemu, honíme, kouříme, já se z toho zblázním, a jak mu ho tak hulím, začíná stříkat… Trochu mě to polekalo a hned to plivu, doždímám ho, ale sám ještě nejsem, tak si ho rychle honím, on si kleká a čeká na moji dávku, už to na mě jde, už, ách, stříkám mu to na hrudník, jo, to je paráda, jo, jo, jo…

Černoch
Tak jsem se krásně vycákal a je teprve půl jedný. Vlastně jsem to tak brzo nečekal. Kdybych bydlel v Praze, šel bych spokojenej spát, ale co teď? Spát se mi chce strašně. Jdu se zavřít do prázdné kabinky, zkroutím se na lavičku a i když se to nemá (proč vlastně?), usínám.

Po hodince se probírám, je mi trochu zima (jsem skoro nahý), tak se jdu zahřát alkoholem a co nevidím – černoch! Jak bota! Miluju černochy!

Tenhle byl trochu menší, štíhlý, a hlavně celý černý! Nějakou dobu ho sleduju a zdá se mi, že o mně ví. Občas se po mně i koukne. Touha po černochovi mi zvedla péro, které mi zase vzdouvá boxerky.

Pak vidím, jak stojí opřený o stěnu kabinky a dělá, že kouká na video naproti. Opřel jsem se o stěnu vedlejší kabinky, hladím se v rozkroku a koukám na černocha. Vidím v tom šeru jen jeho obrysy a jeho velké bílé oči, které se po mně otáčejí, a pokaždé na mně setrvají trochu déle, nádherné psí oči, takový toužebný výraz, že mi je jasné, že černoch je můj! Dívám se do jeho bílých bulv a přibližuju se k němu.

Černoch zachází do kabinky, já za ním, černoch neprotestuje, zavírám dveře. Jo, je můj! Z celýho podniku narvanýho nadrženejma chlapíkama právě já jsem v kabince s jediným přítomným černochem!

Hned si mě celýho osahává, zajíždí mi do rozkroku a já jsem v sedmým nebi.

Taky znáte ten mýtus o velikosti penisu černochů? Myslel jsem, že to jinak být nemůže. Stahuju mu kalhoty a jsem docela překvapenej. Docela malé a tenké péro. Menší než moje určitě. Ale takový péro se zase dobře kouří, tak si to užívám. Černoši mají nádherně kudrnaté chlupy, tenhle mýtus se mi potvrdil. Neholí si koule, má je porostlé dlouhými, tvrdými chlupy, to jsem ještě nezažil.

A pak kouřil on mě, a to byla nádhera, držel jsem ho za tu jeho kudrnatou hlavičku, on na mě vyvaloval ty bílý voči, a to mě tak dostalo, že jsem docela brzo stříkal. „Cum?“ zeptal se, tak pravím: „Yep.“ Poděkoval jsem mu za pěkný zážitek a jeho pobavilo (nevím proč – v Praze…), že umím anglicky.

Když odcházím, připadám si jako king. Udělal jsem se s černochem. Po tom jsem vždycky toužil. Paráda, parádička.

Pak si ještě chvilku povídáme. Je to inteligentní sympaťák ze Spojených států. Je v Praze poprvé a moc se mu tu líbí. Než jsme se rozloučili, omluvil se mi, že si mě ještě musí pohladit po chlupatých prsou. Řek mi, že jsem very sexy.

Byl to opravdu sexy den.

Líbilo se ti vyprávění? Co si o tom myslíš? Napiš komentář...

Další zajímavé počtení najdeš tady: http://www.honibrko.9e.cz/povidky