Přidržela všem!!!

Na palácový střechy porád eště dopadala hluboká tma, ale Šeherezáda se už taky ani nevoblíkala a sedla si tak jak byla na nejvěčí počtář, co ležel u trůnu, tak aby na ňu dopadalo světlo pochodní,
aby mohla číst a taky aby vozářilo její vobnažený kozeny s našpicovanejma bradavkama,
přes kerý rozpustila svoje temně černý logny, tak jak to měl Šahriár rád.
Seděla zpřímeně a rozvinula před sebou starodávnej papyrus, kerej našla, dyž
nedávno dělala jarní úklid v palácovejch garážích na vembloudy. Papyrus vrhal hlubokej stín na její klín a Šahriár se pohodlně uvelebil na trůně.
Palácem se rozlehl jasnej a hlubokej Šeherezádinej hlas:

„Za dávnejch časů, dyž eště neznali ani
Windows XP, ani balíčky k nim, takžil v zemi egypský mocnej panovník. I dyž to bylo děsně dávno,
tak měl stejný starostě, jako maj dnešní panovníci. Trápil ho hrubej domácí
produkt a jeho vliv na polopráznou státní pokladnu. Na rady svejch ministrů
nechal zvednout dph, ubrat důchodcům, nemocnejm a jinejm chudákům, kerý na to byly zvyklý, ale furt to nepomáhalo. „Budou musit začít s šetřením taky u sebe, u vlasní rodiny, Vaše blahorodí“, poradil mu zoufalej ministr financí.
Vladař se zamyslil a pak si nechal přivýst svou jedinou céru a zašel s ní
do nejvyhlášenějšího bordelu v sídelním městě a řek jí, že tady se bude musit holčina nechat naplňovat tak dlouho, až se naplní státní kasa a rozpočet bude vyrovnanej. Potem dal majiteli teho bordelu číslo na svůj účet, jakož i variabilní symbol a vzdálil se vládnout. Princezně, když viděla, jak majitel věší na průčelí vohromnej bilbord a na všech kanálech že běží reklama, že se dá
šukat jediná panovníkovo céra, tak jí začla bejt haňba a domluvila se s majitelem,
že podrží všeckejm, co řádně zaplatí, ale aby každej z nich, za každý to
šukání přivez k temu bordeli taky velkej kamenej kvádr. Myslila si, že se chlapům nebude chtět, tak často. A tak se stalo. Princezna dodržela svý slovo a u bordelu se brzy začla kupit hromada kamenejch kvádrů a že byla ta princezna moc krásná a v tom fakt dobrá, tak jich porád přibejvalo. Ty šukálisti se sjížděli ze všeckejch světovejch stran. A ta hromada tech kvádrů, že byla stejně
festovní jak Kalouskovo druhej pilíř, tak tam zvostala stát až po naše časy a lidi ju nazvali po tem panovníkovi – Cheopsova pyramida. Ta princezna se menovala Rodopis, ale po ní nenazvali nic a tak na ňu zvostaly akorát příjemný
spomínky všeckejch zúčastněnejch, což se za dnešních časů rodinejm příslušníkům vladařský kasty tak často nestává, ty možou jít akorát tak nejvejš dělat velvyslance na Slovensko…“

To už ale přes vokna dopadaly do trůní síně
sluneční paprsky a pozlatily Šeherezádu a prozářily taky ten nejhlubší stín v jejím klíně, a Šahriárův pohled tak s uspokojením dopadal na všecku tu její
krásu, ale pak ho něco napadlo a tak se zved a šel se rač přesvědčit do státní
pokladny, esli je dostatečně naplněná.

A Šeherezáda se zvedla a voblíkla a než
vodešla, tak se koukla do svý peněženky, esli tam má kovovou minci, aby si mohla dát za palácovou bránou do kelímku kafe z automatu, kam choděj vobyčejný lidi, kerý nemaj vlastní
palác s kantýnou.