Asi to znáte, ty dny kdy jste hodili flintu do žita a životu řekli: " Trhni si, chci klid. " A necháte věci plynout kolem sebe a jen tak sledujete dění. Prostě jste ucaplovaní chtěním a snahou nebýt sami. Další dny jsou plné povinností, starostí, práce ..ale touha ..ta mrcha..stejně ve Vás dřímá, schovaná, spící. Necháte ji spát. A zdravíte pocestné, usmíváte se na ně, sem tam se nějaký u Vás zastaví, ale nezdrží se, brzy jde dál..A jednou..ten jeden.. jeden pocestný pozdraví,poprosí a přespí. .ráno je vše jiné..Vy taky. Prostě magická noc a bude nádherný den. Večer se ozve klepání znova..a ty večery se opakují..a vy každé ráno tajně doufáte, že se večer klepání ozve zas...a v podvečer tajně sledujete branku..nebo telefon..napíše, přijde?..Nechci aby se ztratil v minulosti mých dní..