Ne vždy je člověk šťastný a usmívá se na svět. Když je ale tak hezky, jako dnes a má kolem sebe kamarády, dokáže hodit starosti a splín za hlavu a radovat se třeba jen z maličkosti.
Ikdyž jsem teď často uvnitř sebe smutná, snažím se napovrch udržet alespoň ten úsměv, o kterém vím, že pomůže zase ostatním a že mi úsměv oplatí. Vidíte i tak málo stačí k tomu, abych byla spokojenější :-)
Je tu člověk, který mi ty úsměvy posílá a já mu za to děkuji :-)
Poslední dobou jsem měla pocit, že se tu objevují blogy o zklamání a pesimismu. Možná je to počasím a podzimem jako takovým, nevím...
Ale zkuste každý den poslat úsměv alespoň jednomu člověku, kterého si vyberete a kterého ta zpráva potěší. Člověku, který je od vás daleko třeba přes celou republiku a který to vůbec nečeká.
Vždyť koho by nepotěšil úsměv třeba hned po ránu, co sem koukne nebo na dobrou noc, než půjde spát :-)