Vyznání

Si moje láska, moje štěstí, trápení a vzpruha.Objevil ses v mém životě jako spousta jiných, chlap co se rád baví a směje. Vždycky si mě dokázal rozesmát a brát jako kámošku. Možná už tehdá sem tě chtěla, alespoň to zkusit jaký by s tebou byl sex, protože tvoje pověst a zkazky co sem zaslechla mě dráždili.

Ale byla sem pro tebe jen kamarádka, snad si mě nikdy ani nebral jako cíl svých nájezdů.. Přeci jen nemám přednosti, které se ti líbí. A byl si ženatý, já vdaná....

Léta plynula, věci se měnili. Při občasných akcích jsem poslouchala jak si užíváš a jen tak pokukovala.

Až jednou na oslavě našeho kamaráda se to stalo, byla to náhoda, souhra mnoha okolností, množstvím vypitého alkoholu. Sama ani nevím, ale stalo se to. Vlastně jsme o sebe zakopli, chytil si mě za zadek a líbal, neuvěřitelně nádherně, už nikdy na to nezapomenu i kdybychom byli každý jinde. Jen toto, nic víc, nic míň. Byl to jen úlet? Alkoholový. Asi ano, ale zůstala ve mě touha, mít tě alespoň na okamžik. Cítil si to samé, nebo se ani nepamatuješ? Ráno jsme dělali jako by se nic nestalo. Tak nic, zapomenu :-(

Po pár dnech mi to nedalo a napsala sem ti, notně posilněna alkohole, potřebovala jsem vědět zda se mi to jen nezdálo. NEZDÁLO. Chtěl si mě také, bylo nám jasné, že půjde jen o sex, tajný, milenecký, který možná ani nebude stát za to, ale zkusit jsme to museli.

Díky našim vztahům a pracovnímu vytížení to trvalo dlouho než sem tě ucítila na svém těle. Ale bylo to nádherné, to čekání. Spoustu jsme si toho napsali, chodili na kafe, nebo jen se tak někde courat. Bože jak to bylo nádherné, koukat se ti do očí, jak se směješ, jak na mě mrkáš, jak snášíš moje bláznivé nápady. Asi už tehdy jsem se zamilovala.

A nakonec jsme vyšetřili pár hodin pro sebe, byla jsem tak nervózní jako snad ještě nikdy. Ten strach, že budeš zklamaný, že si prostě nesednem, možností bylo mnoho. Ale ne, ve chvíli kdy si mě držel v náručí a líbal všechny obavy zmizeli. Byli jsme tam jeden pro druhého, nevím zda souznění, ale bylo to něco víc než jen skvělý sex. Je to to co se dá zažít jen vyjímečně a ani ne každý.

Následovalo mnoho krásným chvilek s tebou, každá zprávička od tebe byla jak elektrošok, najednou sem se cítila tak chtěná, tak milovaná, zbožňovaná. Každé milování s tebou mě vynášelo do oblak, nebyl to sex, bylo to spojení. Tak odpírané, tak tajené, tak nádherné. Cítila sem jak tomu propadám, jak moc mě to ovládá, jak s tím neumím bojovat a jak je to všechno jen dočasně. Snažila sem si užívat každou vteřinu tohoto období, protože sem věděla, že to jednou skončí.

Ano dvakrát to bylo ukončeno, dvakrát jsme se k sobě vrátili a tajili to snad ještě víc. Tak nádherné a tak beznadějné období. Oba jsme věděli, že nikdy nebudeme spolu. Neplánovali jsme společnou budoucnost, užívali si těch chvilek spolu, svěřovali se z problémy, starostmi. Navzájem si dodávali sílu žít takhle dál. Znal si mé pocity a já tvé. Opojný úlet ze smutné reality. Je krásné nemuset nic tajit, nic předstírat. Znal si mé tělo snad líp než já. Dodával mi odvahu k experimentům. Prožíval se mnou moje výlety ke hvězdám.

Najednou se to stalo. Všechno se změnilo. Jsme spolu. Ty a já, jsme MY. Bez plánování, příprav, společném snění. Jsme my, ruku v ruce, bok po boku.

Tak už si to přiznávám sem zamilovaná a nejen takové to vzplanutí, je to souhra. Jako puzzle..skládáte a občas tam ten dílek pasuje, ale není to ono. Pak sáhnete náhodou pro úplně nesmyslný kousek a on tam sedne. Je to štěstí co mě potkalo, ty si moje štěstí. Dáváš mi tak mnoho a nechceš vůbec nic. Dala bych ti vše. Je to důvěra co mi dává tu sílu? Nevím, ani nevím proč to tak je. Dáváš mi pocit jedinečnosti, bereš mě takovou jaká sem a vím, že je často těžké se mnou vyjít. Směješ se se mnou když mám radost, držíš mě za ruku když pláču, utíráš mi slzy a jemně líbáš. Nevadí ti mé návaly bláznovství. Si pro mě zázrak. Možná nejsi nejkrásnější a nejchytřejší a pod. Ale pro mě ano, si ten nej. Tak ráda se na tebe koukám, dotýkám se tě, hladím a líbám. Moc ráda se dívám když jíš, když ti můžu uvařit a vidím jak ti chutná. Milování s tebou je jako sen, jednou mě hýčkáš a rozmazluješ, jindy si mě bereš jen pro svoje uspokojení. A pak mě dráždíš k zešílení, kdy žebrám aby si přestal, protože je to k neuvěření zběsilé a trhá mě to na kousky. Miluji rána s tebou, hladíš mě a něco mi šeptáš, jen tak mručím, protože ráno nechci mluvit. Vzrušuješ mě prstama a pak si mě prostě vezmeš, krásné probuzení. Ještě se pak protahuji a válím, cítím jak si mi rozproudil krev a ty už mi neseš kávu do postele..."dobré ráno lásko". To všechno na tobě zbožňuju a spoustu dalšího.

Děkuju lásko, že si a že si se mnou. Si moje všechno, dávám se ti a věřím.