Ponížený?

Hned dva dny po tom, co vyšel můj článek v odborném časopise, mi psala nějaká paní docentka Novotná
z univerzity, zda bychom se mohli někdy sejít a popovídat o tomto tématu a případně probrat nějakou spolupráci. Rozhodně mě to potěšilo a naplnilo očekáváním něčeho zajímavého.

Proklepl jsem si na internetu paní docentku a zjistil jsem, že se opravdu intenzivně věnuje již
dlouhou dobu stejnému tématu jako já. Na fakultních stránkách byla i její fotka a vypadala jako velice sympatická dáma středního věku.

Vyměnili jsme si tedy pár mailů a dohodli jsme se, jak ona sama navrhla, na páteční schůzce v luxusní restauraci na večeři. No … ne, že by mi to přišlo úplně standardní.
Kladl jsem si pár podivných otázek: Proč se nesejdeme normálně u ní
v kanceláři? Ale dokázal jsem si celkem rychle odpovědět: Asi protože to chce udělat méně formálně a více uvolněně.

Po pár dnech, co jsem pročítal její články, konečně nadešel ten den, kdy jsme se měli setkat. Měl jsem na ní připravenu spoustu dotazů a nemohl jsem se dočkat, až mi na všechny odpoví. V té restauraci jsem ještě nikdy nebyl, ale moc dobře jsem věděl,
co je to za restauraci a jak se sluší do ní obléknout. Jako muž jsem měl jedinou volbu: oblek, košili a kravatu.

Je sedm hodin večer a já
čekám v podzimním chladném večeru před restaurací. Najednou ke mně
přichází vysoká elegantní dáma v krásném bílém kožichu. Hned jsem z obličeje poznal, že je to ona. Představili jsme se a navzájem jsme si pochválili vzhled. Už když jsem jí podával ruku, tak mi hlavou projelo: „Sakra,
vždyť ta ženská má snad skoro dva metry?! Je minimálně o hlavu větší než já.“
Připadal jsem si kvůli tomu dost trapně, ale nedal jsem nic najevo.

V restauraci jsem jí
sundal kabát a pod ním měla nádherné vínové šaty s krátkou sukní. Hlavou mi proběhlo: „Teda paní docentko… Vy jste teda kočka.“ Následně jsme usedli ke stolu s dlouhým bílým ubrusem skoro až na zem. Zatím, co jsme popíjeli velice kvalitní (ale trochu suché) víno, jsme bujně diskutovali. Nevím, zda měla tak dlouhé nohy, že by se jí nevešly pod stůl, ale párkrát jsem zacítil,
jak mi něco přejelo po noze. Nicméně jsem na to nijak nereagoval a ona vypadala, že o ničem neví.

Po pár sklenkách vína a velice dobrého jídla se naše diskuse trochu uklidnila, ale stále jsme toho měli spoustu co probírat. Zrovna mi něco vysvětlovala, když jsem zacítil něco ve svém rozkroku. Podíval jsem se dolů a viděl jsem, jak se mi něco dere do rozkroku, ale bylo to samozřejmě přikryté ubrusem. Trhnul jsem sebou a trochu jsem se odsunul od stolu. V tu chvíli se to na chvíli odhalilo a já jsem celkem jasně, i když na opravdu malý zlomek sekundy, zahlédl dámskou špičku nohy. Přestala mluvit a zeptala se mě, zda se něco děje. Zbrkle jsem se na ní
podíval, chvíli mi hlavou lítala spousta myšlenek: „To musela být přeci její noha,
tak co se tak ptá? Nebo ne? Na té noze nebyla bota. Ta ženská necukla ani brvou. Ta má teda nohy jako gazela, když dosáhne až na druhou stranu stolu. Co to ta ženská zkouší? Je to docentka, je o mnoho starší než já. Byl to pouze omyl.“ Povídám: „Nic, pardón, něčeho jsem se bezdůvodně lekl.“ Mile se usmála a pokračovala v rozhovoru. Musím uznat, že už jsem jí pak poslouchal pouze napůl, protože jsem se pořád snažil přijít na to, co se to stalo.

Zhruba před půlnocí jsme se rozhodli, že zaplatíme. Ale ještě před tím mě požádala, jestli bych se nechtěl podívat na jeden její nový výzkum. Že je dnes ubytovaná v hotelu, protože
čekala, že se jí nebude chtít vážit dlouhá cesta domů a že tam má podklady k výzkumu sebou. Přišlo mi to trochu divné, ale ta dáma na mě udělal velký
dojem a nemohl jsem jí tedy odmítnout.

Přišli jsme k ní na hotel do krásného apartmánu. Bylo vidět, že paní docentka se ráda rozmazluje a dopřává si luxusu. Posadila mě ke stolu a dala mi podklady ke svému výzkumu.
Zatím co jsem je studoval, tak ona dělala něco u kuchyňské linky (nebo možná to byl spíš bar). Najednou jí něco upadlo na zem. Reflexivně jsem se tam podíval.
Ona se pro to sehnula, krátká sukně se jí povyhrnula a mě v tu chvíli vyskočily oči z důlků. Něco takového jsem nečekal a asi nikdy ani neviděl.
Ona byla úplně naostro!! Najednou na mě vykoukl její nádherně vypracovaný
zadeček a neskutečně nádherná, vyholená mušlička. Zvedla to, koukla se na mě a já jsem se lekl a ucukl pohledem, protože mi bylo jasné, že ona ví, že jí ta sukně
povylezla a pouze si kontrolovala, zda jsem se náhodou nekoukal. Nic neřekla a pokračovala v tom, co předtím.

Dělal jsem, že čtu, ale nemohl jsem ten pohádkový pohled dostat z hlavy. Nikdy jsem neviděl krásnější mušličku. Najednou se mě zeptala: „Vydržíte tady chvilinku sám?“.
Samozřejmě jsem odpověděl, že ano. Viděl jsem, že šla do koupelny, tak jsem si
říkal, že jde asi na záchod, ale najednou jsem uslyšel sprchu. V hlavě mi proběhlo: „Tak a dost, už těch narážek bylo dost, už to naprosto chápu a nebudu dál chodit okolo horké kaše. Je to starší ženská, ale tu krásnou postavu by jí
mohli závidět leckteré mladé slečny. Chci ji a nenechám se dále pobízet. Ona dala svůj záměr již několikrát jasně najevo.“

Svlékl jsem se úplně do naha, ztlumil světlo a trochu jsem si pohrál se svým penisem, abych si ho pořádně postavil. Najednou přestala téct sprcha, tak jsem se postavil doprostřed místnosti a napjatě jsem jí očekával. Představoval jsem si, jestli přijde v županu nebo celá nahatá nebo ještě něco jiného. Nicméně to, co se opravdu stalo, jsem ani v nejmenším nečekal. Vešla do místnosti v těch samých šatech, jako měla na sobě předtím a vyděšeně na mě koukala.
V tu chvíli jsem si uvědomil, že je zle. Zatím, co jsem si zakrýval zbrkle penis rukama, tak z ní vyšla první pohrdavá slova: „Co to má znamenat,
pane Nováku?“ Měl jsem pocit, že se právě propadám hanbou velice hluboko do země. Nezmohl jsem se na nic jiného než, že jsem si zakryl rukama obličej a poraženým tónem jsem řekl: „Co kdybych teď odešel a na všechno, co se teď právě
stalo, bychom zapomněli?“ Ale než jsem to dořekl, tak najednou stála přímo přede mnou, držela pevně v ruce můj penis a povídá: „Tak to by opravdu nešlo.“ V obličeji při tom měla takový rošťácký úsměv. Chvíli jsem se jí
díval do očí a snažil se z její mimiky rozkódovat, co mi tím úsměvem chce
říct. A v tu chvíli jsem to pochopil, protože její výraz v obličeji ke mně mluvil naprosto zřetelně. Ta mrcha to měla celé připravené a extrémně se bavila mým ponížením.

Jak držela můj penis a lehce ho honila, tak jí povídám: „Tak tebe baví mě ponižovat?„ Na to se ona jenom
šibalsky usmála a odpověděla: „Já ti to vynahradím.“ Jedním ladným pohybem ze sebe stáhla celé šaty a odhalila mi celé své nádherně vypracované tělo.
Najednou si klekla a začala mi ho nádherně kouřit. Musím říct, že jsem v tu ránu zapomněl na ono ponížení, protože s penisem to ta dáma uměla naprosto dokonale. Nejdříve mi těmi svými velkými a krásnými rty přejížděla po špičce žaludu a pak si najednou celé moje péro strčila až do krku, jako by se nechumelilo. Byla to nádhera, ale dostal jsem neskutečnou chuť
na tu její mušličku.

Povídám: „To stačí, opři se o zeď.“ Ona se na mě usmála, asi protože se jí líbilo, že si umím i rozkázat. Přistoupila ke zdi, rozkročila mírně nohy a opřela se rukama o zeď. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že ta ženská se strašně ráda předvádí a libuje si v ukazování svého nahého těla na obdiv. Což se jí nemůže vyčítat, protože co se týče tvarů jejího těla, tak mám pocit, že jí musel stvořit sám Bůh (nebo spíš Ďábel?). Ještě než
jsem se k ní úplně přiblížil, tak začala nestydatě tím jejím nádherným zadečkem kroutit. Říkal jsem si: „Teď je tvoje příležitost, jí ztrestat za ty její pikle.“ Přistoupil jsem k ní a pořádně jsem jí plácnul přes zadek, až
to plesklo. Ona líbezně zakňučela a povídá: „Ještě!“. No sakra, té ženské se to ještě líbí. Asi jsem měl být naštvaný, ale neskutečně mě to vzrušovalo. Tak jsem jí takhle ještě párkrát pořádně plácnul a pak jsem si kleknul na zem a přímo před obličejem jsem měl ten její nádherný oltář rozkoši.

Chvíli jsem se zahleděl a pak jsem zabořil hlavu mezi ty její pevné půlky. Když jsem se poprvé jazykem dotkl jejího poštěváčku, tak líbezně zavzdychala. Pokračoval jsem v kroužení po jejím vrcholku rozkoše, dokud nekřičela rozkoší. Když jsem přestal a ona se trochu uklidnila, tak na mě ještě zadýchaným a vyčerpaným hlasem vykřikla: „Strč mi ho tam.“ Opět jsem ucítil svojí příležitost vrátit jí
to ponížení, kterým ona začala tenhle maraton rozkoše, a stále jsem měl potřebu jí za to potrestat. Vykřikl jsem tedy důrazně: „NE“. Ona se na mě otočila,
naklonila hlavu, šibalsky se usmála, a výhružným tónem mi povídá: „Co že si to
říkal?“ Přitom jak to vyslovovala, tak si masírovala naprosto vlhkou mušličku.
A já si v tu chvíli uvědomil: „Trestáš ji nebo sebe ty idiote? Co vlastně
získáš tím tvým NE? Hrdost? To možná, ale tvoje péro přijde o svojí hrdost.“
Tak jí na to povídám: „Říkal jsem, že NE.“ A jen jsem to dořekl, tak mi hlavou projelo: „Opravdu ty hrdino? Abys nešel s napnutými kalhotami domu.“ A ona se na to znovu šibalsky usmála, vší silou mi stiskla péro a druhou rukou mě
začala tlačit na hruď, abych začal couvat.

Dotlačila mě až
k posteli a tam do mě pořádně strčila, abych spadnul přímo do postele. Než
jsem stihl jakkoli zareagovat, tak na mě naskočila a přímo na můj obličej přitiskla tu svojí mušličku. A povídá mi se zatnutýma zuby: „Tak teď jí budeš
muset znovu rozparádit, ty hrdino.“ Moc jsem jí neviděl do obličeje, ale mám pocit, že jsem zahlédl, jak jí při tom lehce cukli koutky, protože už i sama sebe pobavila. No tak zase vyhrála, ale říkal jsem si: „Dá se tohle brát vůbec jako prohra?“ Lízal jsem jí tak urputně, že tentokrát už se jí z toho rozklepala i kolena. Pak sesedla z mého obličeje a s úšklebkem mi
říká: „Znovu se tě ptát nebudu.“ A v tu ránu nasedla na moje péro. Ta její
dírka byla nádherně vlhká a těsná. Už ten první zásun, který si ona také
náramně vychutnala, byl obrovskou rozkoší. A pak na mě začala skákat jako by byla na nějakém rodeu.

Byl to neskutečné tornádo emocí. Z jedné strany se ve mně vařila brutální rozkoš a z druhé
strany jsem cítil neskutečné ponížení. Dohromady to vytvářelo v mé hlavě
atmosféru, která mě trhala na kusy. Podíval jsem se jí do obličeje a bylo vidět, že je pouze maličký krůček od nádherného vyvrcholení. Opět ve mně
převládla moje hrdost a prudce jsem jí shodil ze sebe na bok. Jak letěla do peřin vedle mě tak jí zatím hlubokým hlasem povídám: „Uděláš se, až budu chtít já!!!“. Okamžitě se oklepala, vyskočila na všechny čtyři a upřela na mě svůj zrak. Konečně to vypadalo, že jsem jí fakt nasral. Jak tam stála na těch čtyřech,
připadal mi jako nějaká kočkovitá šelma, která se právě chystá mi ukousnout hlavu. Chvíli na mě zírala a zhluboka vydechovala. Nebyl jsem si jist, jestli je tak rozpumpovaná z toho najíždějícího (přerušeného) orgasmu nebo jestli je tak neskutečně naštvaná. Měl jsem co dělat, abych ten její pohled vydržel a abych se jí automaticky neomluvil. Nicméně jsem na sebe mohl být poprvé za celý
ten večer hrdý. Nejenom, že jsem vydržel, ale ještě jsem přitvrdil a zasadil poslední ránu. Obešel jsem jí, chytil jí něžně pod krkem a zasunul jí ho hluboko do té její mušličky zezadu. Pohled na tu její vyšpulenou prdelku byl naprosto úžasný, a k tomu ten pocit... Právě jsem zkrotil nebezpečnou
šelmu.

Ládoval jsem to do ní vší
silou a oba jsme si to neskutečně užívali. Najednou začala ďábelsky křičet rozkoší a já cítil, jak se jí v rozkroku stahují všechny svaly. Během chvilky jsem byl na vrcholu své rozkoše také. Rychle jsem ho z ní vyndal,
mocným proudem jsem jí pocákal celá záda a zbytek jsem jí nechal stékat mezi půlkami. Pak se přede mnou vztyčila a naposledy mi ukázala to svoje nádherné
tělo v plné parádě. Chytila mě pod krkem a naposledy mě pořádně políbila.
Potom mi pošeptala do ucha: „Dobrá práce, ale už mi nikdy neodporuj.“ Odešla do koupelny a já jsem mezi tím celý vyčerpaný usnul.

Najednou mě probudilo prudké
píchání do boku. Otevřel jsem oči a v první chvíli jsem byl trochu dezorientovaný. Zaprvé již bylo ráno a chvíli mi trvalo, než jsem se rozpomněl,
kde že to jsem. Ale horší byl ten pocit, když jsem se konečně zorientoval a vše si uvědomil. Ležel jsem na posteli zcela nahatý, nade mnou stáli dva cizí lidé
a paní docentka byla pryč. To píchání do boku byl smeták, kterým se mně
pokoušela uklízečka probudit. Druhý člověk v pokoji byl od pohledu sekuriťák hotelu. Rychle jsem se přikryl a ptal jsem se, co to má znamenat.
Velice drze mi odpověděli, že pokoj je již několik hodin odhlášen a jestli hned neodejdu, tak zavolají policii. V tu chvíli mi bylo jasné, že za tím má
zase prsty ta ďábelská ženská. Rychle jsem se tedy oblékl a pakoval se z hotelu ven.

Když jsem seděl v autobuse na cestě domů, tak jsem si všiml, že mám něco v kapse.
Povyndal jsem to z kapsy a zjistil jsem, že jsou to její nádherné
kalhotky. Musela mi je tam dát ona. Přes to všechno, co mi udělala a jak mě
ponížila, mnou projel velice uspokojivý pocit.