Hromada...

Víte,když přijedu domů i doma pozoruju spoustu hádek.Hodně mi to připomíná situaci jaká je teď na blozích.
Moje dcerky se hádají o hračky,o věci,prostě o hlouposti. Střídají se ve slovním napadání jedná druhé a občas do toho zapojí i mého syna,zvlášt pokud jde o pohádky.
Na to,že mu za chvíli bude tři roky,nebojí se srovnat jak tu pětiletou,tak tu sedmiletou dceru.
Takže doma veselo a cirkus...
Moje žena,aby je srovnala,zkouší různé metody. Za nadávky se vyplachuje pusa vodou s octem. Po strkanici se musí omluvit,podat ruce a obejmout se atd.
No a teď naposled,je to asi dva měsíce přišla s lechtací a tulící hromadou...
Ta lechtací se používá hlavně ráno,když se jim nechce vstávat a je třeba je probrat.
Princip je vtom,že všichni naskáčeme na postel na jednu hromadu a všichni lechtáme jeden druhého. Pak třeba všichni lechtají mamku,nebo my lechtáme jen děti.
Prostě jak zrovna chceme. :-)
Ta druhá je tulící hromada.Ta většinou probíhá tak,že všichni naskáčou na mě (jsem nejměkčí) a všichni se k sobě tiskneme a tulíme se k sobě. Děti to moc dlouho nevydrží a začnou po mě skákat a už pereme a přechází to v lechtací hromadu...

Myslím,že to vymyslela krásně.Mezi dětmi mizí spory a hádky,křivdy a nespravedlnosti.
Já si uvědomím jak je miluju,svého syna,své dvě dcery,svou krásnou ženu...
Zmizí můj vztek na rozházené hračky,poházené věci,odmlouvaní a trucovaní.
Zmizí můj vtek na mou ženu za neuklízené máslo do lednice,za povalující se odličovací tampóny v koupelně,za to že zase nezalila kytky...
Koukám se na ně a jsem šťastný že je mám a neumím si představit svůj život bez nich...

Možná by nebylo marné to zkusit i tady na blozích.
Jsem pro tu tulící hromadu,ze které pak klidně můžem přejít na tu lechtací.
Mám jen jednu jedinou podmínku...
Nechci být ten úplně vespod. :-)

Fred.