Byl jsem prozrazen...

Kdysi dávno,když jsem byl sotva zletilý mladý ušák,tak jsem pracoval jako číšník v jednom hotelu u nás ve městě. Nebyl jsem zrovna sexuálně nezkušený,ale nebyl jsem ani žáden Cassanova. No a k nám na hotel nastoupila nová vrchní.
Byla o deset let starší a měla tehdy asi čtyřletého syna. Měla postavu baculky,ale po obličeji moc hezká žena. Její černé vlasy do půlky zad byly husté a rovné. Pro práci vrchní měla ideální postavu,bujné poprsí jí dávalo předpoklad vysokého spropitného.
Byla si toho dobře vědoma a rozepnuté knoflíčky její halenky dávaly vyniknout té sexy drážce mezi prsy.
My tam s ostatními číšníky proháněli mladé učeňky,taky jsme nějaké větší či menší úspěchy slavili,ale tohle byla úplně jiná liga. Chcete-li extraliga,nebo i premier league.
Brzo jsem si padli do noty a stali se z nás přátelé. Byla tehdy už sama,protože manžel se chytl automatů a holek.
Po nějaké době jsme si k vyučtování otevřeli víno a dělali vyučtování. Věděl jsem u o ní toho dost,jak o životě,tak i o sexu. Byla daleko zkušenější,to mě hrozně lákalo,ale i děsilo.
Změřili jsme láhve s alkoholem,udělali papíry,peníze a pak jen seděli,povídali si,pokuřovali a tlachali. Seděli jsme naproti sobě,když jsem najednou cítil její bosou nohu v mém rozkroku.

Už dříve jsem viděl v jejích očích divný lesk,když jsme se spolu po směně převlékali.
Mockrát jsem ji viděl jen ve spodním prádle a když nad tím uvažuju zpětně,vlastně se mi tak určitě předváděla schválně. Já už byl dávno převlečen,seděl jsem a čekal až se obleče i ona.
Jak jinak že? Chlap si sundá tesilky,košili,kravatu a pověsí to do skříňky,vezme triko a rifle a hotovo.
Jenže jí to trvalo daleko déle.Já seděl hotový a koukal na ni jak si svléká silonky,jak ji na hrudi hraje to bujné poprsí. Tak tohle,tohle jsou prsa číslo pět. :-)
Seděl jsem na židli a koukal na ni jako na svatý obrázek. V trenclích to už dávno hučelo a já to amatérsky maskoval překříženýma nohama.
Dobře to věděla ,stejně jako to,že bych si k ní nic nedovolil.

No,ale teď jsem měl její nohu ve svém rozkroku. Čurák mi divoce pulsoval a škubal sebou,jak chtěl ven.
V očích se ji leskly divoké plamínky,umocněné prázdnou lahví vína...
Potutelně se na mě usmívala a já se děsil chvíle kdy se půjdem do šatny převlékat.
Naštěstí dorazily uklízečky a my už nebyli sami.
Vzal jsem špinavé ubrusy a nesl je před sebou tak,aby boule v mém rozkroku nebyla vidět.
Na recepci jsme odevzdali tržbu a ona se zakecala s recepční,čehož jsem využil k rychlému ústupu. Bleskově jsem se převlékl,než stihla přijít zamnou už jsem byl zpět na recepci.
Zklamaně se na mě koukla a šla se převlékat. Kupodivu jí to tentokrát tak netrvalo a mohli jsme odejít.
Domluvili jsme se, že si zajdem ještě někam na vínko.Vyšli jsme z hotelu a zamířili k podchodu,za podchodem byl ještě docela příjemný podnik,kde se dalo ještě tak na hodinku sednout. Procházeli jsme podchodem a povídali si,když mě najednou zatlačila do strany ke schodům,vedoucím na nástupiště. Natlačila mě na zeď a začala mě divoce líbat. Nebyl jsem schopen odporu ani pohybu. Ani jsem možná nechtěl,tak jsem líbání opětoval.
Líbali jsme se,naše jazyky se divoce proplétaly a těla tiskly k sobě. Podbříškem se tiskla k mému rozkroku a můj čurák se chtěl dostat ven.Hladila ho rukou a já hladit její prsa.
Cítil jsem přes oblečení jak má ztuhlé bradavky,voněla podmanivě a kůži měla horkou.
Vyrušilo nás až skřípění brzd vlaku a hlasy na perónu.
Odtrhli jsme se od sebe. Pobaveně koukala na mou bouli v kalhotech. Strčil jsem si ruce do kapes bundy,abych to alespoň trochu maskoval.
Cestou do baru,už dělala jako nic v baru taky nic. Pak při odchodu z baru, v chodbě na mě zase zautočila.
Opět líbaní a hlazení,byl jsem jako v tranzu. Vyrušilo nás klapnutí dveří a hlasy dalších hostů.
Doprovodil jsem ji k taxíku,tam se semnou rozloučila,jako by se nechumelilo a odjela.

Další den jsme spolu měli odpolední směnu. Bylo už po obědech, předali jsem si stoly s ranní šichtou.
Pouklízel jsem si svůj rajón,prostřel ho a směna utíkala jako by se nic nedělo.
Měli jsme domluvu,že já budu obsluhovat a ona mi to bude chystat na baru a pak kasírovat. Její rozepnutá halenka totiž dokonale působila na pěněženky mužů.
Kolikrát jsem při sklízení stolů,slyšel jak ženy pérují své muže za to,že jí takové spropitné nemuseli dávat a hlavně jí nemuseli tak čumět na ty kozy.
Vždycky jsem se usmíval,jak tohle dokonale funguje...

O předchozím večeru,nepadlo ani slovo. Jen občasné letmé doteky,jakoby mimochodem,otření o sebe,mrknutí jedním okem a zase ten její potutelný úsměv.
No a tak spolu stojíme za tím barem,v restauraci téměř prázdno. V mém rajónu nikde nikdo a v jejím jen dva zamilovaní,sedíci u láhve vína a koukajíc si zamilovaně do očí.
Stojíme a já pulíruju sklenice, ať jsou čisté. Ona si nalila mléko do kafe a zničeho nic,začala na mě couvat.Couval jsem taky asi o dva kroky,než jsem narazil na skříňky se sklem. Docouvala až na mě a zadkem se mi začala třít o rozkrok.
Byl jsem z toho tak překvapen,že jsme tam oba stáli (já a už i můj čurák), v jedné ruce ubrus v druhé skleničku. Tiskla se na mě, že jsem nemohl uhnout ani vlevo,ani vpravo.
Vrtěla tím zadkem a já věděl,že to dlouho nevydržím.

"Dobrý den..." ozvalo se před náma a dvě ženy si sedaly přímo nás,jen dál od baru.
Ještě že je ten bar tak vysoký. Kolegyně povolila mé sevření a odplula pryč.
Já tam stál,na tesilkách boule jako bych si tam narval kus točené klobásy od řezníka.
Ženy už se usadily a čekaly na obsluhu. Což jsem byl já,protože seděly v mém rajónu.
Přes bar jsem na ně nemohl hulákat,přeci jen to byla slušná restaurace.
"Andy,prosím můžeš tam zajít? Já.... Já nemůžu... " říkám jí šeptem.
Podívala se na mě a vyprskla smíchy,když uviděla to mé neštěstí.
"Ale to je tvůj rajón,prďolo... Tak šup,šup. Měl by jsi jít,už se koukají..." odpověděla mi se smíchem.
Nezbylo než bojovat. Vzal jsem si přes ruku příručník,jidelníčky a mírném,co nejmíň nápadném předklonu jsem vyšel na plac. Jídelníčky jsem držel před sebou ve výšce mého rozkroku.
"Cha,cháááá... To jsem s Tebou vypekl Andy,co? Nikdo nic nepozná,nejsem dnešní... "
smál se můj rozum,jak jsem tuhle prekérku vyřešil.
Přitančil jsem ke stolu,zdvořile pozdravil a.....
A teď mi to došlo. Kuwa já jim ty jidelníčky přece musím dát... Doprdele...
Kouknu zoufale za bar,kde se Andy kření od ucha k uchu a pozoruje jak tohle vyřeším.
Opírám se jednou rukou o stůl a nakláním se mírně nad stůl,aby můj rozkrok nebyl tak vidět. Cítím jak mě polévá horko,mé líce jsou už taky červené a uši mi snad i svítí.
Dámy si berou jídelníčky,otevírají je a já netrpělivě čekám na objednávku nápojů.
Opírám se jednou rukou s stůl,stále předkloněn,aby má erekce byla co nejdál od nich.
Diktují mi objednávku a mám chvilku počkat,hned si řeknou i jídlo. Zapisuju si objednávku na stole na účtenku,opačnou rukou,protože o tu co píšu normálně jsem opřený. Čurák nespolupracuje a pořád sebou mele v kalhotech. Mám chuť ho uškrtit...
Vypadám jako nějaký retard,když se snažím poznačit si jídlo a pití,které si vybraly.
Evidentně se tím obě ženy baví,jak se snažím vypadat zcela normálně.
Uff,hotovo... Konečně...
"Mohu si vzít ty jidelníčky" ptám se zdvořile se strojeným úsměvem.
"Ne,ne... jen nám je tady nechte pane vrchní,jsme zvědavé jak odejdete... " kření se na mě se zvednutým obočím obě dámy.
"Tak teď už je to jedno..." zní mi v hlavě.
Napřímím se, mou bouli v kalhotech skoro pokládám na stůl a odcházím. Slyším za sebou chichotání a poznámku :
"Doufám že nám to pití přinesete hned... Máme obě žízeň..."
Pak že je život spravedlivý. Proč to vzrušení na ženách není tak tak vidět? Proč?

Fred.