Poprvé...

Čím začít ?Všichni tady nějak začínají...U mě to celé započalo takovým zcela zvláštním pocitem.Jednoho letního dne, bylo opravdu velmi velké horko a k tomu se psal rok tisícdevětsetosmdesátčtyři , na mě přišla ukrutná a nesnesitelná zima.Naštěstí (díky bohu za to) doktor velmi rychle pochopil,že přestřihnutí pupeční šňůry nesmí dlouho odkládat. A tak jsem se mohl o chvíli později zachumlat do teplé osušky.Jestli byla bavlněná si již nepamatuji.Když se mě v tu chvíli huhňacím hláskem doktor zeptal : jak pak se má miminko.Neodpověděl jsem mu (neuměl jsem to).Nesnášel jsem ho za to.A do dnes i tu větu.Jak pak se máš.Provází vás celým životem.Jenom jsou v ní lehké odchylky.Jak pak bylo ve školce.Jak pak bylo ve škole..Jak pak bylo v práci..Jak pak bylo na dovolené..Jak pak to jde.Jaký pak byl sex.Hrrr..až přečtu všechny moudré knihy světa , budu možná znát odpověď snad i na ty nejhloupější otázky.Když zabloudím do paměti,tak takový Joey Tribbiani (skvělá postava z Přátel) větou : Hmm,jak to de... a se svýma zalomenýma rukama,dokázal okouzlit nejednu milou.Ale to byl jen seriál :)Takže se dostáváme k bytostně důležité otázce.

Než přečtu všechny knihy...Jak na podobné sympatické otázky odpovídáte ?