a další focení

25.5.2015 08:05 zase_ja

Další focení začalo velmi, velmi nenápadně. To už se mi musí nějaká galerie líbit, nebo mít jistý příslib, abych autorům poslal vzkaz. Vzkazem občas doufám, ale v tomhle případě to bylo vskutku jen "líbí a věděl bych jak vylepšit". Ani jsem nečekal odpověď, ale přišla. Vyměnili jsme si pár vzkazů a očividně se nám podařilo chytit podobnou vlnu. Dostal jsem telefonní číslo a do půl hodiny seděl s párem v kavárně.

Bavili jsme se o dost věcech, zcela mimo focení. Po chvíli se ukázalo proč - dostal jsem volnou ruku. Je na mě, co nafotím, nebudou mi do focení zasahovat. Že to zní jako sen? Ještě neskončil. K dispozici na focení velké prostory, zajímavé, členěné, různé místnosti. Že to zní jako sen? Ještě neskončil. Měli kamarádku a měl jsem je fotit spolu. Měli jen dvě restrikce - aby se fotilo na jejich kartu. To kladlo větší nároky na technickou stránku věci - k rawu se ke sjednocení expozice a vytažení detailů a jiných úprav se nedostanu. A druhá? Nefotit 30 téměř identických fotek.

Domluvili jsme den a já jel duševně ochromen. V hlavě se mi začaly točit možnosti, scénáře. Příběhy. Představy. První ženu jsem viděl, fotit jí sólo - příběh k vyprávění by byl hned. Ale o té druhé jsem nevěděl zhola nic. Bude v kontrastu s první ženou? Budou se doplňovat? Budou vizuálně ladit? A ve které z místností začneme a skončíme?

Postupně začal příběh krystalizovat. Úryvky začaly zapadat na místo. Zatím ne vše, jen klíčové fotky, snímky. Ale ty jsem viděl jasně, včetně osvětlení, úhlu. Od nich se dalo odrazit, vymýšlet varianty, když ta druhá bude maková, nebo taková.

Dopoledne dne focení bylo ve znamení příprav. Ofouknout senzor, vyčistit skla; nabít foťák i nahrádní sady baterií do blesku. Kdo ví, ví; kdo ne, ten stejně jen čeká na popis prsou a rozkroků modelek. Takže vpřed :)

Začalo to neméně dobře - čekalo se na mě, a to jsem neměl zpoždění. Chvíli se ještě řešilo pár věcí, tentokrát byla řeč i o focení po technické stránce věci. Holky se odešly připravit. Neměly sice chtěný odstín rtěnky jaký si On představoval, ale s tím se dalo přežít. Druhá dívka byla mladší, nevěděla co vlastně čekat a tak byla nesvá. Začali jsme v nejětší místnosti; musely se převléct. Druhé se do toho moc nechtělo přede mnou - což bylo vtipné, protože chvíli na to mi byli k dispozici.

Zatímco se chystaly, vyprávěl jsem jim zkrácenou první část příběhu; tušil jsem, že na celý nebude čas. S potěšením jsem zaregistroval že spolu ladí; jedna krátké vlasy a druhá dlouhé. Obě stejnou barvu prádla; obě nohaté a zatraceně krásné. Uvelebil jsem je vedle sebe, pár zkušebních fotek pro doladění osvětlení a jelo se. Postupně se to začalo odvíjet - tulily se, mazlily, líbaly.. Detaily jazyků, pohled vzrušených očí. Postupně se začaly svlékat - jedna druhou. Byly zklamané - nešlo to tak rychle jak chtěly - ale to se nedalo nic dělat, mělo se fotit. Jen ve chvílích, kdy jsem měnil objektivy nebo hýbal se světlem, měly volno - a i když jsem byl zády, nemusel jsem vidět abych věděl co se dělo.

Před touhle výměnou objektivu jsme fotili detail rtů a bradavek - vzdechy sílily a sliny pokrývali vzrušenou bradavku. A teď začne to největší zklamání pro většinu čtenářů - ne, nepřidal jsem. Ne, neukazoval jsem jim jak se mají líbat, olizovat, jak rozevírat kusy těl. Mělo se fotit, jak si laskavý čtenář vzpomene. Ano, sem tam jsem musel poopravit to, jak se držely, trošku usměrnit, ale nic víc. Mohlo být víc? Nevím, možná. Nezjišťoval jsem, mělo se fotit. V místnosti bylo víc a víc dusno, stejně tak i v mých kalhotách, ale zvládnutelně. Ono hlídat kompozici, světlo, pózy, detaily - někdo ví, někdo ne.

Pauza, výměna baterií v blesku, probírka již nafoceného. Čas ubíhal, On se přišel podívat a po chvíli odešel. Holky se snažily, ale bylo vidět, že jsou trošku zklamané - jejich vzrušení bylo nejen vidět ale i cítit ve vzduchu. Co se dalo dělat, já nebyl, ony také nebyly. Čas ubíhal, holky se začaly více bavit - a v ten moment zapípal budík - muselo se končit. Pár rychlých fotek aby se uzavřel obraz a druhá dívka odběhla. První se mnou strávila o něco déle - ale nakonec i ona se převlékla. Odevzdal jsem kartu Pánovi, pochválil holky a - šel.

Je ona galerie tady k vidění? Bude k vidění? Bude pokračovaní ať už s Aničkou nebo Bedřiškou (jména změněná)? Nebo dokonce s oběmi? Zatím jsou jasné dvě věci. Fotky se líbily; a zájem je z obou stran. A vlastně ještě jedna věc je známá - stále můžu fotit i další amatéry.