Polibek

Čekáte na něj oba. Už vám nějak nestačí se jen držet za ruce a povídat si. Oběma se vám honí v hlavě jaké to bude. Budou jeho rty tak něžné a hebké jako jeho dlaň? Budu cítit to samé chvění, jako když mě palcem hladí v dlani a nebo to bude ještě intenzivnější? Hlavou se mi honí spousta myšlenek a pak...

Přiletí pusa. Tak nečekaná a letmá, že mám pocit že se mi to jen zdálo. Vlastně jsem neměla ani čas na nic. Jen mé oči se víc otevřely překvapením. Odcházím domů, prsty si přejedu přes své rty a jsem rozhodnutá, že příště ten polibek bude jiný, už ho nenechám aby jsem si myslela, že to byl jen sen.

Procházíme se kolem řeky. Je zima a fouká studený vítr,cuchá mi vlasy na všechny strany. Přemýšlím jestli to byl dobrý nápad jít na procházku v takovém počasí, ale takto si prostě můžu víc vychutnat jeho společnost. Držíme se za ruce a povídáme si. Najednou se zastavíme u velkého kaštanu, vlastně je jich kolem řeky spousta. Stojíme naproti sobě a mé vlasy poletují ve větru a ty mi říkáš že je škoda že u sebe nemáš foťák. Že by jsi si mě takto chtěl zvěčnit napořád. Usmívám se a bereš moji hlavu do dlaní. Upravuješ mé neposedné vlasy a mě už srdce tluče jako splašené. Tuším co se teď stane.

Díváš se mi do očí, utápím se v nich a pak mě políbíš. Cítím jak se naše rty lehce dotknou, nemám odvahu k ničemu. Vše je na tobě a ty to moc dobře víš. Oči mám zavřené a ty mě hladíš na tváři a polibky jsou pořád jen letmé a putují na líčka, oči a uši. To jsem okamžitě v pozoru a můj vnitřní radar začíná blikat. Jakmile se tvé rty dotknou mého ucha, podlamují se mi kolena a přestávám dýchat. Držíš mě v náručí a znovu mě líbáš. Opět na rty a ony se tvým dotekům poddávají, otvírají se ti. Naše jazyky se poprvé dotknou, jiskří to a elektrizuje. Něžně se hladí a ochutnávají. Polibky sílí a nevnímáme okolí. Vášeň a chtíč je silnější jak to mít rozum a chovat se na veřejnosti slušně.

Na chvilku se od sebe odtrhneme, díváme se do očí a opět jako dva magnety se naše rty blíží k sobě. Teď už je ovšem něha někde pryč, přichází syrový chtíč. Líbáme se divoce, tiskneme se k sobě a já jsem ta která se malinko drží zpátky. Mám strach z toho všeho co se děje. Ty ovšem nekoukáš nalevo, napravo a užíváš si to. Líbáš mě takovou silou až to zabolí. Oba dva nás to překvapí. Líbáš mě na čelo a říkáš promiň. Usměji se vkládám dlaň do tvé a pokračujeme v procházce. Když se loučíme je mi smutno ale těším se že tě zas brzy uvidím.

Až doma, když se podívám do zrcadla vidím na mém rtu modřinku. Je tam několik dnů a mě připomíná to, jak vášeň a chtíč dokáže být prudká...