Má to háček

Už jsem se svěřila se svou láskou,
velkou láskou, které jsem zcela podlehla. A chci věřit, že už
je to moje láska poslední a že vydrží až do konce mého života.

Každý vztah je náročný, je třeba o něj pečovat a tento je ze všech předchozích nejtežší. Sama na něj nestačím a potřebuji trochu pomoc. Ano. Hodil by se geolog a také paleontolog. Nedostatkové zboží,asi.

V pátek odpoledne jsem se zúčastnila jedné pracovní akce. Byla nečekaně delší než jsem předpokládala, ale … na jejím konci jsme měli možnost setkat se s úžasným “bláznem”. Prý sem chodí každý den ve čtyři,
má v místnosti mnoho mikroskopů a zkoumá a zkoumá … horniny,
minerály a fosilie. Páni! Kolega už chtěl jet domů, ale ukecala jsem ho aspoň na pět minut.

Vstoupila jsem natěšeně do oné
místnosti a byla jak Alenka v říši divů. Poznala jsem Amonity a ještě jednoho dalšího zkamenělého živočicha.

Povídala bych si s tím badatelem …
moc ráda, jenže to má háček. Je to Němec, on nemluví česky a já nemluvím německy. Přesto jsem se osmělila, vzala tu fosilii do rukou, přiblížila se a se zájmem se zeptala: Was ist das?
Das ist Belemniten? A měla obrovitánskou radost, že mi rozuměl a že jsem poznala Belemnita. On nadšeně kýval hlavou.

Jenže zde moje německá konverzace končí. A tak se potřebuji co nejrychleji naučit německy.

Říkám si – když už tu není
geolog, třeba tu bude alespoň učitel němčiny.