Jak darovat zklamání :-)

Pro potřeby jedné povídky jsem přemýšlel, zda by šlo na Vánoce darovat ZKLMÁNÍ.
Nějakým ne tak profláklým způsobem, než že do děcáku přijde vánoční přáníčko a jako zákonem dostačující zájem zákonného zástupce tak způsobí, že dítě ani napřesrok nebude osvojeno.
Nic mne nenapadlo, tak jsem to stornoval.

Dnes jsem na to přišel:
TCHYNĚ DAROVALA DĚTEM VÁNOČNÍ LOSY.
Veliké, výpravné, s věnováním, blýskavé, cena pochopitelně velikým písmem uvedena...
To nadšení... než to setřely... a zjistily... že utřely.
A obdarovaným se tak stala loterijní společnost a dětem zůstal smutek, že mohly něco získat... a nezískaly.

Darovala jim pod stromeček smutek, zklamání a beznaděj. Zklamání.
Tchyně mne nikdy nepřestane překvapovat.
Je bezednou studnicí děsu pro moje svědomí...
:-)