Smack

Momentálně je Smack u mého syna na prvním místě. Zaslechla jsem pár tónů, a nic pro mě je to rapp. Zaslechla jsem pár slov, a nic pro mě samé hulení drogy a sex.
Nijak mě nepřekvapilo, že jemu se tohle líbí, je mladý, hulí a jediným smyslem jeho života je užít si.
Dnes ráno, cestou do práce, jsem si pustila CD a tohle na mě začalo ječet. A protože se mi nechtělo natahovat se do kasliku pro jiné CD a potichu jezdit neumím, nechala jsem to hrát.
Chvíli jsem to vnímala jen jako zvukovou kulisu (ticho mi nedělá dobře), ale pak jsem se zaposlouchala.
Hráli právě píseň "Moh bych" (dala bych odkaz, ale na telefonu to neumím), a já se nestačila divit. Ono není všechno tak, jak na první pohled (poslech) vypadá.
Začíná to slovy:

Moh bych ale nemůžu
Moh bych ale nejde to
Moh bych ale nemůžu
Moh bych ale nechci.

Zbytek zjistíte pokud si to poslechnete, to už je na vás. Já ale zjistila, že jsem to svoje dítko snad přece jen něčemu naučila. Používá svůj vlastní mozek (ikdyž jen zřídka) a na věci si utváří vlastní názor. A také se neřídí heslem "chci protože můžu", ale naopak "moh bych, ale nechci".
Jsem na něj pyšná, protože z kravin vyroste, ale hloupost a omezenost by mu zůstala na furt.