"infantilní problém"

Jsou situace, kdy člověk by měl mít radost, ale ono se to nějak zasekne a radost nemůže ven.
Když to nepatrně přeženu, obrazně se to dá přirovnat k tomu, že nemůžete mít radost z tepla, které vám dává oheň, když hoří vaše chalupa.

Je prima mít “svého” geologa. Objevil se zcela nečekaně, náhodou či náhle, dokonce s vápencovým sloupkem a fotografií vrásnění. Vážně jsem nadšená. Píše skoro každý týden a ptá se, co je nového. Načež jsem mu sdělila, že jsem byla hledat václavický granodiorit, ale domů jsem asi přišla jen s lužickým. Zmýlila jsem se v místě o pár metrů. On hned řekl, že tam půjde se mnou. Prima, jenže ve mně se rázně rozkymácelo kyvadlo. Bim, bam. Bim = radost, bam = děs.
Což o to, budu ráda při nejíti sama. Alespoň splním přání své mamince, že se nikde sama netoulám. Ne toliko svému muži. Ten má jiné vidění.
Před čtrnácti dny mi geolog půjčil kolo, abych stihla syna a autobus, vyprávím to muži jako velkou legraci a on se zlobil, že co mi má nějakej chlap co půjčovat kolo.
Předevčírem vyprávím sen, který mě lehce vyděsil, neboť v něm jeden kolega vypadal dost hrůzně, a já se ho ptala, není-li nemocen, a on odpověděl, že má rakovinu. Svěřuji se muži, jak nemilý sen se mi zdál, a on mě setřel slovy, co se mi má co zdát o cizích , a že mám myslet na rodinu.

A teď raďte, baby a dědkové.
Jít či nejít s geologem na lokalitu.
Víš, můj milovaný choti, jako bys nevěděl, že tě mám ráda a … i přesto, že se svých lásek vzdát nehodlám. Víš, že k nim patří láska ke krajině, ke kamenům, ke kytkám, k ptactvu ... A že do lomu půjdu s geologem jenom kvůli šutrům, na louku s botanikem jenom kvůli kytkám, do lesa nebo k rybníku s ornitologem jenom kvůli ptactvu a na procházku městem s architektem pouze a pouze kvůli architektuře.
Nikoli kvůli šuku.
Jo – a ještě bych se nechala pozvat na francouzské brambory … ale fakt jen kvůli nim, protože ty miluju nade vše jídlo nejvíc.