Jsi stále ve mně

11.11.2016 09:14 · 541 views myosotis

Vzpomínám.

Vzpomenu si, a nejen dnes, kdy Tvé jmeno je napsané v kalendáři.

Vzpomenu si na Tebe, stejně jako Ty na mě.

Je to snad sto let, možná tisíc, kdy jsme byli ... spolu.

Spolu. To slovo zní jak z nějakého světa, co dávno zmizel v propadlišti dějin a snad i celého vesmíru.

Vzpomínám na ten večer, jak jsem seděla v křesle Tvého pokoje a Tys mi rozepínal blůzku, pomalu knoflíček po knoflíčku, a pak obdivně hleděl na moje malá ňadra ...

Vidím Tvoje oči, jako kdyby to bylo včera.

Vzpomínám na tu dlouhou noc.

Na naše milování i nemilování.

Vzpomínám na okamžik, kdy jsme se rozešli a za Tebou se zavřeli po půlnoci dveře, a na tu noc, kterou jsem prochodila městem, protože jsem nemohla zůstat doma sama.

Vzpomínám, jak jsi stál na rohu ulice, když jsem se vdávala.

Vzpomínám na Tvůj dopis, když jsem se rozváděla.

Vzpomínám na naše pozdější setkání.

Na naše toulky lesem, skalami i městem.

Na to poslední setkání v jeepu, kdy Tvé ruce znovu bloudily po mých ňadrech.

Je to snad sto let, možná tisíc, co jsme se viděli naposledy a přesto k sobě máme tak blízko.

Jsi ve mně, napsals mi tenkrát.

A tak to zůstalo napořád